Odstupné a zdanění

Odstupné je vždy počítáno v „hrubém výdělku“ a jako každý jiný příjem zaměstnance podléhá zákonným odvodům. Když se dozvíte, kolik odstupné činí, hned přijde druhá otázka: kolik z něj reálně dostanete na účet? Zdanění odstupného má svá specifika a v jednom ohledu je pro zaměstnance výhodnější než běžná mzda. Pojďme si to vysvětlit krok za krokem. (Pokud teprve řešíte, zda vám odstupné vůbec náleží.

Zdanění odstupného a povinné pojistné

To je nejdůležitější věc, kterou je třeba o odstupném vědět:

• Daň z příjmu ze závislé činnosti – ano, odstupné podléhá dani z příjmu jako příjem ze závislé činnosti. Zaměstnavatel z něj při výplatě srazí zálohovou daň.
• Sociální a zdravotní pojištění – ne. Ze zákonného odstupného poskytnutého při skončení pracovního poměru z organizačních nebo zdravotních důvodů se pojistné neodvádí, a to ani z části přesahující zákonné minimum.

To je zásadní rozdíl oproti mzdě. Z hrubé mzdy vám zaměstnavatel sráží jak daň, tak pojistné (sociální i zdravotní). U odstupného odpadá pojistné, takže „čistá" částka, kterou obdržíte, je poměrově vyšší než u stejně vysoké mzdy. 

Pozor na výjimku: Osvobození od pojistného se týká odstupného poskytnutého z důvodů uvedených v zákoníku práce (organizační a zdravotní důvody). Pokud zaměstnavatel označí za „odstupné" dobrovolné plnění z jiného důvodu, finanční úřad i správa sociálního zabezpečení mohou posoudit jeho povahu odlišně.

Jak vysoká je daň z odstupného

Odstupné se daní stejnou sazbou daně z příjmu fyzických osob jako ostatní příjmy ze závislé činnosti – základní sazba činí 15 %. U vyšších příjmů se uplatní zvýšená sazba 23 % na část přesahující zákonem stanovený limit. Pravidla naleznete v § 16 zákona č. 586/1992, zákona.o dani z příjmu. 

Tady vzniká praktická komplikace: odstupné se obvykle vyplácí jednorázově v jednom měsíci. Pokud jde o trojnásobek průměrného výdělku, může se stát, že vás tento „naskakaný" příjem v daném měsíci přechodně posune do pásma zvýšené sazby a zaměstnavatel srazí vyšší zálohu, než by odpovídalo vašemu celoročnímu příjmu.

Dobrá zpráva: tato vyšší srážka nemusí být konečná. Po skončení roku máte možnost požádat o roční zúčtování daně, případně podat daňové přiznání, kde se daň přepočítá z ročního základu. Pokud byl váš celkový roční příjem nižší, než odpovídá zvýšené sazbě, přeplatek na dani vám bude vrácen. Vyplatí se proto si daňové přiznání nechat propočítat.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Tohle je oblast, kde lidé nejčastěji chybují. Pokud po skončení pracovního poměru požádáte o podporu v nezaměstnanosti a zároveň vám náleží odstupné, úřad práce vám podporu nezačne vyplácet ihned, ale až po uplynutí doby, za kterou odstupné náleží.

Příklad: dostanete trojnásobek průměrného výdělku jako odstupné. Úřad práce vás sice zaeviduje jako uchazeče o zaměstnání ode dne podání žádosti, ale výplata samotné podpory se posune zhruba o tři měsíce – tedy o dobu, kterou odstupné „pokrývá". Nejde o sankci ani o ztrátu podpory; jde o to, aby nedocházelo k souběhu odstupného a podpory za stejné období. Po uplynutí této doby vám podpora začne běžet.

Závěrečné shrnutí

• Odstupné se daní daní z příjmu (15 %, u vyšších částek 23 % na nadlimitní část).
• Z odstupného se neplatí sociální ani zdravotní pojištění – proto je čistá částka výhodnější než u mzdy.
• Jednorázová výplata vás může přechodně dostat do vyšší sazby; přeplatek lze vrátit v ročním zúčtování nebo přiznání.
• Podpora v nezaměstnanosti se posune o dobu, za kterou odstupné náleží.

Právo zaměstnance radí

Pokud máte pochybnosti, zda vám bylo odstupné vyplaceno ve správné výši a správně zdaněno, nebo zda vám vůbec náleží, rádi vše posoudíme zdarma. V daňových otázkách doporučujeme zkonzultovat i s daňovým poradcem – my se postaráme o to, aby vám zaměstnavatel vyplatil vše, na co máte nárok.

Posoudíme váš nárok zdarma →