Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je mimořádný způsob rozvázání pracovního poměru, kterou může zaměstnanec využít ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je mimořádný způsob rozvázání pracovního poměru, kterou může zaměstnanec využít ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem je mimořádný způsob ukončení pracovního poměru (pracovní smlouvy). Jedná se o nejsilnější právo zaměstnavatele ve vztahu k ukončení pracovní smlouvy pro podstatné porušení pracovních povinností zaměstnancem.
Práce v dnech pracovního volna bývá často spojována s přesčasy. Zaměstnanci se v souvislosti s výkonem své práce běžně setkávají s výkonem práce mimo základní pracovní dobu a tím související možností uplatnění nároků za práci přesčas.
Zaměstnanec má povinnost vykonávat práci pro svého zaměstnavatele v určené pracovní době. Výkon práce pro zaměstnavatele nad stanovený rámec dohodnuté pracovní doby (obvyklé pracovní doby) je obecně spojován s termínem práce přes čas. Práce zaměstnance „navíc“ oproti smluvně sjednanému závazku je kompenzována odměnou za práci přesčas.
Práce přesčas je dnes častou náplní moderního pracovního života. Co je práce přesčas a co byste měli jako zaměstnanci znát, zjistíte v tomto příspěvku. Pro zaměstnance je důležité si být vědom právních omezení a podmínek spojených s přesčasovou prací, aby mohli efektivně vyvážit své pracovní povinnosti s osobním životem.
Zaměstnanec, označovaný jako whistleblower (nebo "oznamovatel" v češtině), pomáhá pomocí svých svědectví odhalit informace o činnostech na straně zaměstnavatele, které jsou považovány za nezákonné nebo jinak škodlivé pro veřejnost nebo organizaci samotnou.
Nemoc z povolání je častým tématem Vašich dotazů, proto jsme se rozhodli poskytnout Vám obecné vodítko, jak postupovat, máte-li podezření, že jste nemocí z povolání onemocněli, nebo že jste touto nemocí ohroženi.
V článku popisujeme, co dělat, zjistíte-li, že trpíte onemocněním vyvolaným výkonem práce pro svého zaměstnavatele. Nemoc z povolání je nepříznivý dopad do zdraví zaměstnance v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele. Co dělat při nemoci z povolání zjistíte zde.
Zlomenina jako pracovní úraz zaměstnance a jaké nároky s ní spojení zaměstnanci náleží se dozvíte v tomto našem článku. Stal se Vám pracovní úraz? Kontaktujte nás a my Vám pomůžeme věc posoudit a získat nároky, které Vám ze zákona náleží.
Z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že posttraumatická stresová porucha (PTSD) může být považována za pracovní úraz, pokud splňuje určité podmínky. Případ zaměstnance, který byl svědkem sesuvu zeminy na stavbě tunelu Blanka, poskytuje náhled do toho, jaké situace mohou být kvalifikovány jako pracovní úraz a jaký vliv to může mít na práva zaměstnance.
V moderním pracovním prostředí stoupá povědomí o významu duševního zdraví zaměstnanců. Jednou ze závažných psychických poruch, se kterou se v pracovním prostředí lze setkat, je posttraumatická stresová porucha (PTSD). Kdy posttraumatická stresová porucha vzniká a v jakém případě je možné ji považovat za pracovní úraz se dozvíte v tomto článku.
Úřad práce Vám dlužné mzdové nároky vyplatí v případě, že se Váš zaměstnavatel ocitl v insolvenci. Takový zaměstnavatel častokrát není schopen vyplácet zaměstnancům mzdu. V tomto příspěvku se budeme věnovat tomu, jakým způsobem se dají tyto dlužné nároky uplatnit.
Co dělat, když se zaměstnavatel ocitne v insolvenci a nevyplatil zaměstnanci odměnu v řádném termínu? V těchto případech poskytuje ochranu zaměstnancům Úřad práce, a to prostřednictvím vyplacení dlužných mzdových nároků. V tomto článku si shrneme, za jakých podmínek mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.
Naražené zápěstí je jedním z častých typů zranění. V tomto článku se dozvíte, jak naražené zápěstí poznat a co dělat, když se Vám přihodí při výkonu práce.
Výkon práce s elektrickým proudem se sebou přináší zvýšená rizika. Při špatném zacházení s ním můžete utrpět pracovní úraz. V tomto článku se dozvíte, jak postupovat, jestliže v práci utrpíte zásah elektrickým proudem.
I popálenina může být pracovním úrazem. Popálit se můžete v podstatě čímkoliv, ať už chemikáliemi, na slunci, či kávou nebo čajem v kuchyňce. V tomto článku se dozvíte, co dělat, jestliže se na pracovišti popálíte.
Nejčastější příčinou otřesu mozku bývají pády, silné rány do hlavy či autonehody. Samozřejmě i otřes mozku může být pracovním úrazem. Co dělat při otřesu mozku v práci a jak jej rozpoznat se dozvíte v tomto článku.
Jedná se o onemocnění tepenného systému. Nejčastěji jsou postiženy prsty horní končetiny. Charakteristickým příznakem je chladové bělání prstů na rukou.
Práce ve výškách se sebou přináší značná rizika. Je třeba dbát zvýšené obezřetnosti pro bezpečný výkon práce. V tomto článku se dozvíte, co dělat v případě pádu z výšky při výkonu práce. Pád z výšky je totiž pracovním úrazem.
Staré přísloví praví, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. V práci se dějí různé úrazy a zlomené žebro není žádnou výjimkou. V tomto článku se dozvíte, co dělat a jak postupovat v případě, že se tento úraz stane i Vám.
Pracovní cesty a cestování v rámci pracovní doby jsou běžnou součástí života mnoha zaměstnanců. Bohužel, dopravní nehody se mohou stát i během těchto pracovních cest, a mohou mít vážné důsledky na zdraví a životy zaměstnanců. V tomto článku se podíváme na to, co zaměstnanci mohou udělat v případě dopravní nehody v pracovní době a jak získat potřebnou pomoc.
Pracovní úrazy jsou nevyhnutelnou součástí pracovního prostředí, a jedním z častých typů úrazů je bezesporu vyvrtnutí kotníku. Tento článek se zaměří na prevenci tohoto typu úrazu a zároveň Vás seznámí s klíčovými aspekty pracovního práva v souvislosti s ním.
Jednou z nejzávažnějších forem pracovních úrazů je rozdrcení nohy (např. pádem velmi těžkého předmětu nebo zavalení). V tomto článku se podíváme na příčiny, následky a možnosti řešení pracovního úrazu rozdrcení nohy v prostředí zaměstnavatele.
Pracovní úraz agenturního zaměstnance. Nezapomínejte, že pracovní úraz se může přihodit zaměstnanci agentury práce stejně jako vašemu vlastnímu zaměstnanci. Zaměstnanci vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu bez ohledu na to, pro koho práci v daný moment vykonával.
Pracovní právo rozeznává vedle klasického právního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem také tzv. agenturní zaměstnávání. Jako zaměstnavatel v tomto právním vztahu vystupuje agentura, která svého zaměstnance úplatně přiděluje tzv. uživateli. Zaměstnanec je smluvně vázán s personální agenturou (agenturou práce), která mu vyplácí mzdu. Svoji práci nicméně poskytuje na pracovišti uživatele, kam je dočasně přidělen.
Za stejnou práci by měli zaměstnanci obdržet stejnou odměnu. Protože však stále existují rozdíly v odměňování mezi muži a ženami, přijala Evropská unie novou směrnici o transparentnosti odměňování. V ní stanoví celou řadu povinností pro zaměstnavatele. Cílem je snížit rozdíly v odměňování mezi muži a ženami.
Pokud utrpíte pracovní úraz nebo nemoc z povolání, může u vás dojít k trvalým následkům způsobeným takovou poruchou zdraví. Máte nárok na náhradu za ztížené společenské uplatnění.
Pokud v práci utrpíte pracovní úraz nebo onemocníte nemocí z povolání, máte nárok na náhradu za utrpěnou bolest, tzv. bolestné. Výše bolestného se odvíjí od závažnosti poškození zdraví, ke kterému došlo. Máte nárok na náhradu všech nákladů, které vám v souvislosti s poškozením zdraví vznikly.
Pokud pracujete s nebezpečnými látkami, může dojít k pracovnímu úrazu. V takovém případě máte nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění. Pracovní úraz vždy bezodkladně nahlašte svému zaměstnavateli. Bez konzultace s odborníkem nepodepisujte žádné dohody.
Zranění zad představují hojně zastoupenou skupinu pracovních úrazů. V tomto článků se zaměříme na rizika spojená s pracovním prostředím, prevenci úrazů zad a práva zaměstnanců v případě, že dojde k úrazu zad v práci. Jedná se o tématiku ochrany zaměstnanců a nároků z pracovních úrazů.
Tento článek se zaměřuje na právní aspekty pracovního úrazu, konkrétně na zlomeninu ruky, a jakým způsobem byste měli v takové situaci postupovat. Jedná se o tématiku ochrany zaměstnanců a nároků z pracovních úrazů.
V tomto příspěvku si popíšeme, co dělat, když dojde k pracovnímu úrazu spojenému se zlomeninou nohy. Jedná se o téma zaměřené na úrazy na pracovišti a právní nároky spojené se vzniklým pracovním úrazem na straně zaměstnance.
Jakým způsobem se posuzuje závažnost pracovního úrazu a jak se určuje výše finanční kompenzace za pracovní úraz si osvětlíme v tomto článku. Jedná se o téma ochrany zdraví zaměstnance na pracovišti a právní nároky spojené se vzniklým pracovním úrazem na straně zaměstnance.
Doručovat písemnosti můžete osobně nebo prostřednictvím sítě či datové schránky. Nezapomínejte na to, že právní účinky vyvolá jen jednání, které je podle pracovního práva skutečně doručeno. Datovou schránku proto pravidelně kontrolujte.
Přesčas můžete vykonávat pouze ve výjimečných případech z vážných provozních důvodů. Jako zdravotník můžete na přesčasech odpracovat až 16 hodin týdně. Ve zdravotnictví můžete uzavřít tzv. dohodu o další dohodnuté práci přesčas.
Práce na dálku - neboli home office - je nový institut, který přináší novela zákoníku práce. V souvislosti s prací z domu máte nárok na náhradu nákladů. Zaměstnavatel vám nemůže bez dalšího přikázat, abyste pracovali z domu.
Pokud jste zaměstnáni v rámci DPP či DPČ, máte nárok na překážky v práci, dovolenou a odůvodněnou výpověď.
Novela zákoníku práce chrání práva zaměstnance, upravuje změny zejména v oblasti uzavírání pracovní smlouvy, dohody mimo pracovní poměr, doručování zavádí institut práce na dálku.
Smrt zaměstnance v důsledku pracovního úrazu kromě emocionálního dopadu přináší i řadu právních otázek týkajících se odškodnění pozůstalých. Je důležité mít přehled o právech, postupech a relevantních informacích, které pomohou rodině zemřelého zaměstnance získat náležité odškodnění.
Pracovní úraz s následkem smrti je situace, kdy pracovník utrpí poškození zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, a toto působení následně vede k jeho úmrtí. Tato situace může být důsledkem různých faktorů, včetně nebezpečných pracovních podmínek, nedostatečného školení, nedostatku ochranných prostředků nebo lidské chyby.
Každý rok dochází k řadě incidentů, které mohou mít vážné následky pro postižené pracovníky, častokrát se jedná o následky celoživotní. Je důležité si uvědomit, které úrazy patří mezi nejčastější a jakým způsobem lze riziko těchto úrazů minimalizovat. Na to se zaměříme v tomto příspěvku.
S rostoucí životní úrovní a technologickým pokrokem bychom neměli zapomínat ani na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V následujícím článku se podíváme na statistiky a trendy týkající se pracovních úrazů v České republice za uplynulý rok 2022.
Ne každé zranění automaticky znamená, že se jedná o pracovní úraz. Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nemohou shodnout, zda se pracovní úraz stal nebo ne, musí jejich spor závazně vyhodnotit nestranný subjekt. Kdo závazně posoudí pracovní úraz si rozebereme v tomto článku.
Posledním výpovědním důvodem je situace, kdy zaměstnanec poruší režim dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnanec má povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Porušení režimu se zaměstnanec dopustí v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel může se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, pokud zaměstnanec porušuje své povinnosti. Záleží na intenzitě porušení pracovních povinností. Zaměstnanec může své povinnosti porušit buď hrubě a zvláště závažně, nebo méně závažně, ale soustavně. V případě soustavného méně závažného porušení povinností, musí zaměstnavatel zaměstnanci jeho jednání nejprve písemně vytknout. V opačném případě bude výpověď neplatná.
Zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem pracovní poměr, pokud zaměstnanec porušuje úmyslně nebo nedbalostně své povinnosti. Zaměstnavatel přistoupí buď k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi. Porušení povinností prokazuje zaměstnavatel, stejně tak oprávněnost výpovědi. Zaměstnavatel musí k výpovědi přistoupit ve lhůtě 2 měsíců, kdy se o důvodu k výpovědi dozvěděl.
Zaměstnavatel může přistoupit k výpovědi, pokud zaměstnanec dosahuje neuspokojivých pracovních výsledků. Pro platné rozvázání pracovního poměru musí být splněno několik podmínek. Neuspokojivých pracovních výsledků dosahuje zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele, zaměstnavatel jej vyzval k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud zaměstnanec nesplňuje předpoklady či požadavky k práci. Předpoklady jsou obecné nároky, které zaměstnanec musí splnit. Požadavky určuje svému zaměstnanci sám zaměstnavatel. Pro platnou výpověď je nezbytné, aby zaměstnavatel měl vůči zaměstnanci oprávněné požadavky a seznámil jej s jejich přesným zněním.
Zaměstnavatel může ukončit se zaměstnancem pracovní poměr, pokud zaměstnanec nemůže práci dlouhodobě vykonávat z důvodu své zdravotní nezpůsobilosti. Dlouhodobý nezpůsobilý zdravotní stav omezuje schopnosti zaměstnance, trvá déle než 180 dnů. Výkon práce by vážně ohrozil zaměstnancovo zdraví.
Nyní se blíže zaměříme na nejčastější onemocnění, která jsou klasifikována jako nemoc z povolání z hlediska dýchacích obtíží. V České republice mezi pět nejčastějších respirační nemocí z povolání za posledních 10 let (v období let 2010 až 2020) astma, COVID-19 a pneumokonióza.
V České republice se každoročně objeví stovky případů diagnostikované nemoci z povolání – syndrom karpálního tunelu. Pojďme si nyní přiblížit, čím se tato nemoc projevuje a co je příčinou jejího vzniku.
Tento příspěvek jsme si pro vás představili z oblasti nemocí z povolání a jaké jsou jedny nejčastějších případů. Díky tomu získáte větší přehled o tom, co se v praxi za nemoci z povolání řeší a jak jim předcházet.
V pracovním prostředí se setkáváme s různými riziky a faktory, které mohou negativně ovlivnit naše zdraví. Dlouhodobé negativní působení těchto faktorů na pracovišti může vyústit až v nemoc z povolání. Co je nemocí z povolání se dozvíte v tomto článku.
V předchozím článku jsme se věnovali druhům náhrad, které může zaměstnanec žádat po zaměstnavateli, pokud mu vznikla škoda nebo nemajetková újma (dále jen „škoda“) pracovním úrazem. V tomto článku se budeme věnovat tomu, kdy se může odpovědnosti za způsobenou škodu zaměstnavatel zprostit.
Jaké nároky na odškodnění souvisí s pracovním úrazem? Náhrady jaké újmy je zaměstnanec při pracovním úrazu požadovat se dozvíte v tomto článku na toto. Blíže si rozebereme práva, která zaměstnanci při vzniku pracovního úrazu náleží.
Správný postup jednání po pracovnímu úrazu Vám zajistí půdu pro budoucí uplatnění Vašich práv. Tento příspěvek je věnován doporučením, jak postupovat při vzniku pracovního úrazu na straně zaměstnance.
Co dělat, pokud se vám stane pracovní úraz? Tato otázka trápí každého zaměstnance, který pracovní úraz utrpí. Stručná doporučení najdete v našem článku.
Právní předpoklady pro „vyhazov zaměstnance“ z důvodů zdravotních musí být beze zbytku dány a potvrzeny lékařským posudkem. Podmínky výpovědi i v jakých případech je výpověď zaměstnanci neplatná si rozpracujeme v tomto příspěvku.
Podle zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď tehdy, pokud zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo pokud dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Jedním z nejčastějších výpovědních důvodů je nadbytečnost zaměstnance. Jde o proces organizační změny uvnitř zaměstnavatele, která vyústí v nadbytečnost konkrétního zaměstnance. Nadbytečnost zaměstnance může oprávněně nastat pouze při splnění všech podmínek zákona.
Článkem navazujeme jednotlivých výpovědních důvodů při zkoumání neplatnosti výpovědi zaměstnanci. Nyní se podíváme na výpovědní důvod při přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a za jakých podmínek lze rozvázat poměr se zaměstnancem.
Obsahem je vymezení neplatné výpovědi při zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, tedy neoprávněné skončení pracovního poměru zaměstnanci z těchto důvodů. Ne každé zrušení zaměstnavatele zakládá právo na ukončení činnosti zaměstnance.
V článku se zaměříme na vymezení neplatné výpovědi zaměstnanci. Představíme základní parametry neplatné výpovědi a v navazující sérií článků navážeme rozborem jednotlivých důvodů neplatnosti výpovědi zaměstnanci.
Co je považováno za pracovní úraz zaměstnance a jaké podmínky v tomto směru vyžaduje zákon si představíme v tomto příspěvku. Jde o téma ochrany zdraví zaměstnance na pracovišti a právní nároky spojené se vzniklým pracovním úrazem na straně zaměstnance.
Okamžité zrušení pracovního poměru je známo jako ukončení práce zaměstnance tzv. na hodinu. Jde o nejsilnější právo zaměstnavatele k ukončení pracovní smlouvy. K rozvázání pracovního poměru při něm dochází s okamžitou platností. Zaměstnavatel volí tento prostředek jako sankci za podstatné porušení povinností zaměstnance.
Výpověď je jednostranný způsob skončení pracovního poměru. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel chce poměr skončit, ale zaměstnanec nechce (nebo neví o tom, že by měl chtít).
Zaměstnanec je ze zákona slabší smluvní stranou. Pracovní právo se vyznačuje výraznou ochranou práv zaměstnance ve vztahu se zaměstnavateli. Teoreticky by měl být zaměstnanec ve sporu silnější stranou. V praxi však tento koncept naráží na velké množství problému, které si nyní v krátkosti představíme v tomto příspěvku.
Zaměstnanci se na nás často obrací s dotazem, co je vytýkací dopis a jakým způsobem se proti němu bránit. Vzhledem k těmto častým dotazům jsme se rozhodli připravit pro vás příspěvek na toto téma, který na vaše základní otázky odpoví.
V nedávné době české právní prostředí přijalo úpravu na anonymní ochranu oznamovatelů Účelem je chránit oznamující fyzické osoby na protiprávní jednání. Podstatná část zákona je věnována rovněž ochraně zaměstnance, upozorňuje-li na nezákonná jednání a praktiky svého zaměstnavatele.
Jindřišská 907/10
110 00, Praha
Přihlaste se k odběru novinek