Pád z lešení: na jaké odškodnění máte nárok

Pád z lešení při práci ve stavebnictvím je podle statistik jedním z nejčastějších pracovních úrazů. V důsledku pádu zaměstnance při něm dochází k poškození zdraví zaměstnance při nárazu o povrch. Závažnost poranění se zpravidla odvíjí v závislosti na výšce a trajektorii pádu zaměstnance. Při intenzivním poranění jde o jedny z nejvyšších odškodnění vůbec: bolestné, náhradu ztráty na výdělku, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu, pokud se už nemůžete vrátit k původní práci. Odškodnění platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění.

U pádů z lešení se zároveň setkáváme s nejagresivnějším krácením získání odškodnění pracovního úrazu. Setkáváme se s výmluvami jako: „neměl jste postroj", „nebyl jste připoutaný", „vstoupil jste na nedokončené patro". Jenže zákon to vidí jinak: ochrana proti pádu má být především kolektivní — zábradlí, plné podlážky, zajištěné výstupy — a za tu odpovídá zaměstnavatel. 

Pro rodiny poškozených: po těžkém pádu často jedná za zraněného rodina. Je to v pořádku — ozvat se nám může manžel/manželka či jiný blízký, s plnou mocí pak vše vyřídíme za vás. U vážných úrazů se rozhoduje o zajištění na roky dopředu (renta) — právě proto se vyplatí nic nepodepisovat bez posouzení.

Je pád z lešení pracovní úraz?

Pokud při výkonu práce pro zaměstnavatele jako zaměstnance spadnete z lešení, utrpěná zranění jsou zpravidla uznaným pracovním úrazem. A to včetně pohybu po lešení, výstupu a sestupu, přesunu materiálu nebo přestávky přímo na pracovišti.

Typické příčiny z praxe — souvisí se stavem lešení, jeho konstrukce, překážek při manipulaci a organizaci stavby:

• chybějící nebo nekompletní zábradlí a zarážky u podlahy,
• neúplné či nezajištěné podlážky, mezery, prohnilé fošny,
• překážky a nástrahy při cestě zaměstnance na lešení,
• lešení nezakotvené, špatně smontované nebo nepřevzaté (chybějící předávací protokol / štítek),
• přetížené patro materiálem, kluzké podlážky (déšť, námraza),
• chybějící osobní zajištění tam, kde kolektivní ochrana nebyla možná — postroj, který nikdo nevydal, kotevní body, které neexistovaly,
• práce pod časovým tlakem („do pátku to musí stát").

Případ: zedník a pád z nezajištěného lešení

Situace: Pan Milan, zedník, zdí ve výšce pěti metrů obvodovou stěnu novostavby. Na jeho úseku lešení chybí horní zábradlí — demontovali ho kvůli přísunu palet cihel a „zatím se nevrátilo". Postroje na stavbě jsou, ale kotevní body na tomto úseku nikdo nezřídil a mistr ráno úsek normálně přidělil. Při usazování cihly Milan zavrávorá a padá z podlážky na terén. Výsledek: tříštivá zlomenina pánve, zlomenina předloktí, otřes mozku. Dvě operace, 11 měsíců pracovní neschopnosti, trvalé následky — k fyzické práci zedníka se už nevrátí a přechází na lehčí, hůře placenou pozici skladníka.

Co udělala pojišťovna: úraz uznala, ale plnění zkrátila o 50 %: Milan prý „hrubě porušil BOZP, když pracoval na nezajištěném úseku bez osobního jištění". Bolestné vyčíslila konzervativně, ztížení společenského uplatnění nabídla „paušálem" a rentu neřešila s tím, že „nová práce je jeho volba".

Co se s tím dalo dělat: Fotodokumentace a stavební deník prokázaly, že zábradlí bylo demontováno na pokyn stavby a úsek nebyl označen ani uzavřen — a že kotevní body pro postroj na úseku neexistovaly. Primární povinností zaměstnavatele bylo kolektivní zajištění (zábradlí), případně zákaz vstupu na nezajištěný úsek; místo toho mistr úsek k práci přidělil. Milan tedy pracoval tam, kam byl poslán, způsobem, který mu zaměstnavatel fakticky určil — zaviněné porušení předpisů na jeho straně neobstálo a krácení odpadlo. Bodové ohodnocení bylo přezkoumáno (dvě operace, komplikace), ZSU doloženo posudkem trvalých následků a uplatněna renta jako rozdíl mezi výdělkem zedníka a skladníka.

Výsledek (model):

Renta si zaslouží zvláštní pozornost: 9 000 Kč měsíčně znamená přes 100 000 Kč ročně po řadu let — u mladšího zaměstnance může jít v součtu o miliony. Právě renta je položka, kterou pojišťovny „neřeší" nejčastěji. Jak celá mechanika funguje, rozebíráme v článku proč se vyplatí řešit odškodnění s odborníkem.

Neplnění odškodnění úrazu zaměstnavatele

Setkáváme se s výmluvami zaměstnavatele a neposkytnutí plnění z důvodů porušení povinností BOZP na straně zaměstnance. Ochrana proti pádu z lešení má být především kolektivní. Staveniště zaměstnavatele by mělo být dle předpisů plně vybaveno s ohledem na nebezpečí vzniku pracovních úrazů (př. zábradlí, plné podlážky, zarážky, zajištěné výstupy, ochranné pomůcky zaměstnance).

Osobní jištění (postroj) zaměstnance nastupuje až tam, kde kolektivní ochrana není možná. V takovém případě pak musí zaměstnavatel zajistit vydání ochranných pomůcek zaměstnanci (postroje), zřídit kotevní body, proškolit a používání vymáhat přímo na pracovišti. Zaměstnavatel by měl být v rámci pracoviště zároveň připraven vydat zaměstnanci pracovní pomůcky, pokud zaměstnanec nemůže dohledat dříve přidělené. Krácení „za chybějící postroj" proto padá zejména když:

• selhala kolektivní ochrana — chybějící zábradlí či podlážky jsou primární příčinou a primární odpovědností zaměstnavatele,
• postroj nebyl vydán, nebo nebylo kam se kotvit — nelze vyčítat nepoužití vybavení, které fakticky nebylo k dispozici,
• na nezajištěný úsek vás poslal nadřízený — přidělení práce je pokyn zaměstnavatele,
• lešení nebylo řádně smontováno a předáno (protokol, štítek) — vada na straně stavby, ne vaše,
• praxe „bez jištění" byla na stavbě běžná a tolerovaná — předpis, který se nevymáhá, krácení neunese,
• školení práce ve výškách proběhlo jen formálně podpisem.

A vždy platí: důkazní břemeno nese zaměstnavatel a míra případného krácení musí odpovídat skutečné míře zavinění — paušálních „minus 50 %" se lze bránit. Podrobně v článku snížení odškodnění pracovního úrazu.

Na co máte po pádu z lešení nárok?

Stručně — kompletní rozbor najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu:

U smrtelných pádů náleží samostatné nároky pozůstalým — jednorázové odškodnění, náklady pohřbu a náhrada nákladů na výživu. I s tím rodinám pomáháme.

Co udělat hned po pádu z lešení (5 kroků)?

1. Úraz musí být nahlášen a zapsán — u závažných pádů má zaměstnavatel ohlašovací povinnost (i vůči inspekci práce) a místo úrazu se nemá měnit do vyšetření. Trvejte na záznamu o úrazu; může to za vás udělat i rodina.
2. Zajistěte fotografie lešení — chybějící zábradlí, podlážky, kotvení, štítek/protokol o předání. Lešení bývá „shodou okolností" dokončeno hned druhý den.
3. Sepište, kdo práci přidělil a jaké jištění bylo reálně k dispozici — pokyn mistra, chybějící kotevní body, tolerovaná praxe.
4. Zajistěte svědky — kolegy z party, lešenáře, i pracovníky jiných firem na stavbě.
5. Nic nepodepisujte — u těžkých pádů se o největších položkách (ZSU, renta) rozhoduje až po ustálení zdravotního stavu; předčasný podpis „vyrovnání" bývá nevratná chyba.

Pokud zaměstnavatel úraz odmítá uznat, čtěte zaměstnavatel neuznal pracovní úraz; pokud plnění odmítla či krátí pojišťovna, pak pojišťovna odmítla pracovní úraz.

Do kdy můžete uplatnit odškodněné?

Časté dotazy při odškodnění pádu z lešení

Je pád z lešení pracovní úraz?

Ano — pád při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, včetně pohybu po lešení a přesunu materiálu, je pracovní úraz.

Kdo odpovídá za nezajištěné lešení?

Za řádnou montáž, předání a stav lešení i za kolektivní ochranu proti pádu (zábradlí, podlážky) odpovídá zaměstnavatel, resp. stavba v rámci svých povinností. Zaměstnanec za stav lešení neodpovídá.

Mohou mi krátit odškodnění, že jsem neměl postroj?

Jen pokud zaměstnavatel prokáže, že osobní jištění bylo předepsané a reálně dostupné (vydané postroje, kotevní body), že vás proškolil a používání vymáhal. Pokud selhala kolektivní ochrana nebo nebylo kam se kotvit, krácení zpravidla neobstojí.

Kolik dostanu za pád z lešení?

U těžkých pádů jde o nejvyšší odškodnění vůbec — jednorázové částky ve vyšších stovkách tisíc až milionech a k tomu měsíční renta, pokud se nemůžete vrátit k původní práci. Konkrétní částku vám nezávazně vyčíslíme.

Pracoval jsem pro subdodavatele / „na živnost". Mám vůbec nárok?

Nárok tím nezaniká — řeší se, kdo za úraz odpovídá. U faktického zaměstnání „na živnost" (švarcsystém) lze často dovodit odpovědnost jako u zaměstnance; u řetězce firem odpovědnost příslušného zaměstnavatele či dalších osob. Právě tyhle situace je nutné posoudit individuálně — ozvěte se.

Manžel je po pádu v nemocnici a nemůže nic řešit. Můžeme jednat za něj?

Ano. Ozvat se nám může rodina; s plnou mocí vyřídíme uplatnění nároků za poškozeného. Důležité je nic nepodepisovat a včas zajistit důkazy.

Do kdy musíme nároky uplatnit?

Zpravidla do 3 let, lhůty ale běží u jednotlivých nároků různě a ZSU se vyčísluje až po ustálení stavu. Podrobně v článku promlčení pracovního úrazu.

Pád z lešení? Nebuďte na to sami

U pádů z výšky se rozhoduje o statisících až milionech — a o zajištění na roky dopředu. Pošlete nám, co se stalo (klidně za zraněného blízkého); na rovinu řekneme, na co je nárok a jak ho vymůžeme. 

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.