Úraz při zvedání a přenášení břemene: kdy máte nárok na odškodnění

Poranění při zvedání nebo přenášení břemene v práci můžete utrpět pracovní úraz. Dojde-li k poškození vašeho zdraví při zvedání a přenosu břemene, můžete mít nárok a odškodnění. Poškození vašeho zdraví při zvedání a přenáší zpravidla dojde důsledkem protipůsobení samotné váhy nadměrné zátěže na vaše tělo (příklad. Poškození šlach kolene, krční a bederní páteře), nebo v důsledku selhání/únavy svalu, v jejímž důsledku dojde k pádu břemene na Vás nebo kolegu zaměstnance. Náhlé poškození zad, vyhřezlá plotýnka či natržený sval při nadměrné námaze pak zakládají nárok na odškodnění úrazu v podobě práva na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích i ztížení společenského uplatnění. Odškodnění platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění.

Podle statistik České inspekce práce se manipulace s břemeny patří k vůbec nejčastějším příčinám pracovních úrazů v ČR. Pro dosažení odškodnění je zpravidla důležité objasnit příčinu vzniku (a spojitost s výkonem práce pro zaměstnavatele) a dále zdravotní stav, který poranění předcházel. U lékaře trvejte na zápisu mechanismu. Nespoléhejte se na to, že Vaše tělo překoná následky, ale od počátku k poranění přistupujte jako k pracovnímu úrazu, který řešíte, abyste později byli odškodněni. Kdo dva dny „doufá, že to rozchodí", tomu protistrana řekne, že ho záda bolela už dřív — a z úrazu je rázem „nemoc".

Je zranění způsobené přenosem břemen pracovním úrazem?

Může být. Pracovním úrazem je i poškození zdraví způsobené náhlou nadměrnou námahou při plnění pracovních úkolů — nevyžaduje se pád ani vnější náraz. Rozhoduje, zda šlo o náhlý děj (konkrétní okamžik: zvednutí těžkého kusu, trhnutí, zachycení padajícího nákladu) a vypětí přesahující obvyklou zátěž. Naopak postupné, dlouhodobé opotěbení zad bez konkrétní příhody pracovním úrazem není (může být ale relevantní jako nemoc z povolání — posoudíme).

Typické situace, kdy o pracovní úraz jde:

• zvednutí nadlimitně těžkého kusu — samotného, protože „nikdo neměl čas" nebo vozík byl rozbitý a bylo nezbytně nutné splnit pracovní úkol,
• trhnutí při vysmeknutí či zhoupnutí břemene, zachycení padajícího nákladu o tělo zaměstnance, čímž dojde ke způsobení zranění,
• manipulace v nevhodné poloze — v předklonu do regálu, přes bočnici, na korbě,
• dlouhé přenášení materiálu tam, kde měla být technika (rudl, paleťák, zvedák),
• práce ve dvou, na kterou zbyl jeden — kolega odvolán, termín hoří.

A důležitý kontext: pro ruční manipulaci s břemeny existují hygienické hmotnostní limity (pro muže i ženy, pro občasné i časté zvedání) a zaměstnavatel je povinen nadlimitní a rizikovou manipulaci řešit technikou nebo organizací práce. Když to neudělá, je to jeho odpovědnost — ne vaše slabá záda.

HYGIENICKÉ LIMITY PRO RUČNĚ PŘENÁŠENÁ BŘEMENA

Více v § 29 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Příklad pracovního úrazu při zvedání břemene

Situace: Pan Tomáš, skladník v e-shopu s autodíly, má vychystat repasovanou převodovku — asi 70 kg. Nízkozdvižný vozík je třetí týden rozbitý („zaměstnavatel objednal díl, ale práce nepočká") a kolega ze směny je na vykládce. Expedice spěchá, tak Tomáš převodovku zvedá z palety sám. V půlce pohybu ucítí ostrou bolest v bedrech a „podlomí ho". Kolega z vedlejší uličky ho vidí klečet u palety.

Tomáš příhodu okamžitě hlásí vedoucímu a týž den je na pohotovosti; magnetická rezonance ukáže výhřez ploténky L5/S1 s útlakem nervu. Konzervativní léčba nestačí, následuje operace a celkem 7 měsíců pracovní neschopnosti; zůstává trvalé omezení — těžkou manipulaci má zakázanou.

Co udělala pojišťovna: plnění odmítla s tím, že „nešlo o úrazový děj — výhřez ploténky je projevem degenerativních změn páteře, které jsou v populaci běžné". Podpůrně dodala, že Tomáš „porušil zásady bezpečné manipulace, když zvedal sám".

Co se s tím dalo dělat: Klíčem byla rekonstrukce náhlého děje: okamžité nahlášení vedoucímu, výpověď kolegy a lékařská zpráva z téhož dne s popsaným mechanismem („náhlá bolest při zvednutí břemene cca 70 kg") doložily, že obtíže vznikly v konkrétním okamžiku při nadměrném vypětí — ne postupně. Váha 70 kg výrazně přesahovala limity pro ručnou manipulaci jedním člověkem; technika, která ji měla nahradit, byla tři týdny rozbitá a zaměstnavatel to věděl. Zvedání „sám" tedy nebylo Tomášovo porušení, ale důsledek stavu, který zaměstnavatel vytvořil — expedici zadal, vozík neopravil, druhého člověka nezajistil. Úraz byl uznán a podmínky pro krácení nebyly splněny. Následně bylo přezkoumáno bodové ohodnocení (operace páteře), doloženy trvalé následky a přepočítán průměrný výdělek včetně příplatků za směny.

Výsledek (model):

U manipulace s břemeny je tohle typický průběh: celý nárok stojí a padá s uznáním úrazového děje — a to se vyhrává důkazy z prvních hodin. Jak podobná mechanika funguje obecně, rozebíráme v článku proč se vyplatí řešit odškodnění s odborníkem.

"Degenerativní změna" jako častá námitka zaměstnavatele

Degenerativní změny páteře má většina dospělé populace. V podstatě si v tom představte opotřebení nebo zhoršení stavu páteře v důsledku stárnutí a snížení vlastností organismu. Přesto může být náhlé zhoršení při nadměrné námaze pracovním úrazem. Právně rozhoduje, zda konkrétní příhoda (náhlý děj) byla alespoň jednou z podstatných příčin poškození zdraví. Námitce „degenerace" se braní:

• časovou stopou — okamžité nahlášení, lékařský zápis mechanismu z téhož dne, svědek příhody,
• charakterem zátěže — váha a způsob manipulace přesahující obvyklou námahu i hygienické limity,
• stavem před příhodou — bez předchozích potíží či neschopností se zády (výpis ze zdravotní dokumentace pomáhá),
• znaleckým posouzením — posudek dokáže odlišit akutní trauma od chronického nálezu a vyčíslit, jakou měrou se na stavu podílel úraz.

A pokud protistrana kombinuje odmítnutí s výtkou „zvedal jste sám / špatnou technikou": platí totéž co u ostatních úrazů — krácení musí prokázat zaměstnavatel a nemožnost jednat jinak (rozbitá technika, chybějící kolega, časový tlak) jeho pozici boří. Podrobně v článcích snížení odškodnění pracovního úrazu a pojišťovna odmítla pracovní úraz.

Na co máte po úrazu zpravidla nárok?

Stručně — kompletní rozbor najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu:

Podrobněji o zádech jako diagnóze čtěte v článku zranění zad jako pracovní úraz.

Co udělat hned (5 kroků — u úrazu zad platí dvojnásob)

1. Nahlaste příhodu okamžitě — nadřízenému, ideálně i e-mailem: co jste zvedali, kolik to vážilo, co se stalo. Trvejte na zápisu do knihy úrazů a záznamu o úrazu.
2. K lékaři jděte týž den a trvejte na zápisu mechanismu („náhlá bolest při zvednutí břemene X kg"). Odklad je nejčastější důvod, proč se z úrazu stane „nemoc".
3. Zajistěte svědka — kolegu, který příhodu nebo okolnosti (rozbitý vozík, práce sám) viděl.
4. Zdokumentujte podmínky — foto břemene a štítku s hmotností, rozbité techniky, e-mail s úkolem/termínem.
5. Nepodepisujte, že „šlo o schválnost či vlastní zavinění", a odmítnutí pojišťovny neberte jako konečné.

Pokud zaměstnavatel odmítá úraz zapsat, postup najdete v článku zaměstnavatel neuznal pracovní úraz.

Časté dotazy odškodnění pracovního úrazu ze zvedání břemen

Je vyhřezlá plotýnka pracovní úraz?

Může být — pokud vznikla či se náhle zhoršila při konkrétní příhodě s nadměrnou námahou (zvednutí těžkého kusu, trhnutí). Postupné opotřebení bez konkrétního děje pracovním úrazem není. Rozhodují důkazy z prvních hodin.

Nikam jsem nespadl, jen mi seklo v zádech. Počítá se to?

Ano, může. Pracovní úraz nevyžaduje pád ani náraz — stačí náhlé poškození zdraví při vypětí přesahujícím obvyklou zátěž v práci.

Pojišťovna tvrdí, že mám degenerativní změny. Mám smůlu?

Ne nutně. Degenerativní nález má většina populace; rozhoduje, zda podstatnou příčinou akutního stavu byla pracovní příhoda. To lze doložit časovou stopou, svědky a znaleckým posudkem.

Kolik vážit smím? Existují limity?

Ano, pro ruční manipulaci s břemeny platí hygienické hmotnostní limity (liší se pro muže a ženy a podle četnosti zvedání) a nadlimitní manipulaci má zaměstnavatel řešit technikou či více lidmi. Konkrétní limity a jejich porušení ve vašem případě posoudíme.

Mohou mi krátit, že jsem zvedal sám nebo špatnou technikou?

Jen pokud zaměstnavatel prokáže zaviněné porušení pravidel, s nimiž vás seznámil a která vymáhal. Rozbitá technika, chybějící kolega či časový tlak jsou okolnosti na jeho straně.

Do kdy musím nároky uplatnit?

Zpravidla do 3 let, u jednotlivých nároků běží lhůty různě. Podrobně v článku promlčení pracovního úrazu. U zad ale neodkládejte hlavně nahlášení a lékaře — tam se hraje o uznání.

Poškodili jste si v práci zdraví při zvedání břemene?

U úrazů ze zvedání se rozhoduje o samotném uznání — a to se vyhrává rychlostí a důkazy. Napište nám, co a jak se stalo a společně Vám v případu pomůžeme získat odškodnění.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.