Nerovné odměňování - Kdy máte nárok na stejnou mzdu jako kolega?

Zaměstnanci se na nás často obrací se stížností, že za svoji práci nejsou ohodnoceni stejně jako jejich kolegové. Jde o tzv. nerovné odměňování, které může mít různé podoby – od rozdílů mezi muži a ženami až po regionální nerovnosti v mzdách za tutéž práci.

 Regionální rozdíly nejsou omluvou

Soudy v minulosti řešily několik případů, nevýznamnějším je v tomto ohledu nález Ústavního soud České republiky, který v roce 2021 definitivně uzavřel dlouholetý spor o nerovné odměňování zaměstnanců České pošty. Rozsudek má zásadní význam pro všechny zaměstnavatele působící ve více regionech a jasně stanovuje pravidla pro rovné odměňování.

Případ řidiče z Olomouce: Zaměstnanec České pošty pracující jako řidič v Olomouci pobíral o 3 500 Kč měsíčně méně než jeho kolegové v Praze, přestože všichni vykonávali stejnou práci ve stejném tarifním stupni. Domáhal se doplatku této mzdy za několik měsíců. Jak to vyřešil Ústavní soud?

Co říká zákon o nerovném odměňování?

Zákoník práce je v otázce rovného odměňování velmi jednoznačný, když stanoví, že: "Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda." Co znamená stejná práce či práce stejné hodnoty?

Podle § 110 odst. 2 zákoníku práce se stejnou prací nebo prací stejné hodnoty rozumí práce, která splňuje všechna následující kritéria:

1. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce (§ 110 odst. 3)

Posuzuje se podle:

• Vzdělání a praktických znalostí potřebných pro výkon práce (např. řidičský průkaz vs. vysokoškolské vzdělání)
• Složitosti předmětu práce a pracovní činnosti (např. jednoduché balení vs. složité technické operace)
• Organizační a řídící náročnosti (např. samostatná práce vs. řízení týmu 20 lidí)
• Míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost (např. práce s dokumenty vs. obsluha nebezpečných strojů)
• Fyzické, smyslové a duševní zátěže (např. třídění dopisů vs. třídění těžkých balíků)
• Působení negativních vlivů práce (např. práce v kanceláři vs. práce v hluku, prachu nebo chemických výparech)

1. Pracovní podmínky (§ 110 odst. 4)

Posuzují se podle:

• Obtížnosti pracovních režimů (směnnost, práce o víkendech, noční práce, přesčasy)
• Škodlivosti nebo obtížnosti daných negativními vlivy pracovního prostředí
• Rizikovosti pracovního prostředí

1. Pracovní výkonnost a výsledky práce (§ 110 odst. 5)

• Pracovní výkonnost: intenzita a kvalita práce, pracovní schopnosti a způsobilost
• Výsledky práce: množství a kvalita výsledků

Klíčové: Všechna kritéria musí být splněna současně! Pokud se práce liší v kterémkoliv z těchto aspektů, nejedná se o stejnou práci ve smyslu zákona.

Soud se přiklonil na stranu zaměstnanců – proč?

Argumentace socioekonomickými rozdíly

Česká pošta argumentovala zejména tím, že rozdílná mzda je dána rozdílnými socioekonomickými poměry, tedy životními náklady a podobně. Poukazovala na vyšší životní náklady v Praze, jako jsou dražší bydlení, doprava a služby, a tvrdila, že je nutné zohledňovat "reálnou mzdu" místo "nominální mzdy", aby zaměstnanci měli stejnou kupní sílu.

Podporovala svou argumentaci také odkazy na praxi v jiných evropských zemích, kde k regionální diferenciaci mezd údajně dochází.

Ústavní soud toto ale zamítl, protože ze zákoníku práce neplyne, že by rozdílné životní náklady měly hrát roli při odměňování. Soud jasně stanovil, že § 110 odst. 4 zákoníku práce obsahuje taxativní výčet toho, co lze považovat za pracovní podmínky (viz výše) a sociálněekonomické podmínky regionu do pracovních podmínek prostě nepatří.

Argumentace vyšší náročností práce

Další argumentací České pošty bylo, že má zaměstnanec v Praze podle počtu výměnišť, hustší dopravy a vyšší složitosti logistiky náročnější práci než v Olomouci či Pardubicích.

Tato argumentace by dle nás mohla být efektivní, pokud by byla řádně podložena důkazy. Avšak Česká pošta v tomto ohledu nepředložila dostatečné důkazy a nepodařilo se jí to prokázat.

Klíčový problém spočíval v tom, že tvrzení České pošty o vyšší náročnosti práce v Praze zůstala pouze na úrovni obecných prohlášení bez konkrétních dokladů, které by skutečně prokazovaly rozdílnou náročnost práce.

Podle životních nákladů se mzda neurčuje!

Co jasně řekl Ústavní soud: Pokud má někdo zohledňovat situaci na trhu práce a rozdíly mezi regiony, je to úkol politiků a zákonodárců, kteří mohou změnit zákony - ne úkol soudů. Zákon jasně říká, podle čeho se má posuzovat náročnost práce. Je to úplný a uzavřený seznam věcí, které se týkají pouze podmínek přímo na pracovišti.

Praktické dopady rozhodnutí pro zaměstnance

• Máte nárok na stejnou mzdu za stejnou práci bez ohledu na region
• Životní náklady nejsou relevantní pro posouzení rovnosti odměňování
• Můžete se domáhat náhrady škody (náhrada mzdy) za období nerovného odměňování

Jak postupovat při podezření na nerovné odměňování?

1. Ověřte si základní údaje

• Máte stejný popis pracovní činnosti jako kolegové v jiných regionech?
• Jste zařazeni ve stejném tarifním stupni nebo platové třídě?
• Vykonáváte práci se srovnatelnou náročností?

1. Zdokumentujte rozdíly

• Získejte písemné potvrzení o své pozici a mzdě
• Zjistěte oficiální mzdové tarify pro vaši pozici v různých regionech
• Spočítejte celkovou škodu za období nerovného odměňování

1. Požadujte vysvětlení od zaměstnavatele

• Obraťte se písemně s dotazem na důvody rozdílného odměňování
• Požadujte konkrétní zdůvodnění vyšší náročnosti práce
• Pokud nebude vysvětlení přesvědčivé, zvažte právní kroky

 Kdy může být mzda legitimně rozdílná

Oprávněné důvody pro rozdílnou mzdu:

• Prokazatelně vyšší kvalifikace nebo certifikace (např. řidič s řidičským průkazem skupiny B vs. řidič s průkazem skupiny C+E pro tahače s návěsem)
• Objektivně měřitelný výkon a kvalita práce (např. prodejce, který prodá 50 kusů měsíčně vs. kolega, který prodá 100 kusů)
• Skutečně vyšší odpovědnost nebo složitost úkolů (např. účetní, která zpracovává faktury vs. hlavní účetní odpovědná za celou účetní závěrku)
• Rozdílné pracovní podmínky (např. denní směna vs. noční směny, práce v kanceláři vs. práce s nebezpečnými chemikáliemi)
• Délka praxe a zkušenosti promítnuté do složitosti svěřovaných úkolů (např. junior programátor po škole vs. senior s 10letou praxí, který vede projekty)

Neoprávněné důvody:

• Místo výkonu práce samo o sobě
• Regionální rozdíly v životních nákladech
• Situace na trhu práce v daném regionu
• Diskriminační důvody (pohlaví, věk, národnost)

Znejte svá práva zaměstnance

Za stejnou práci musí být stejná mzda bez ohledu na to, v jakém regionu pracujete. Regionální rozdíly v životních nákladech nejsou právně relevantní a zaměstnavatelé se jimi nemohou omluvat.

Pokud máte podezření, že nejste rovně odměňováni, neváhejte se na nás obrátit. Pomůžeme Vám posoudit Vaši situaci, získat potřebné podklady a v případě potřeby se domáhat Vašich práv u soudu.

Právo na stejnou mzdu za stejnou práci je základním pilířem pracovního práva - a my Vám pomůžeme ho prosadit.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.