Zaměstnanci se na nás často obrací se stížností, že za svoji práci nejsou ohodnoceni stejně jako jejich kolegové. Jde o tzv. nerovné odměňování, které může mít různé podoby – od rozdílů mezi muži a ženami až po regionální nerovnosti v mzdách za tutéž práci.
Regionální rozdíly nejsou omluvou
Soudy v minulosti řešily několik případů, nevýznamnějším je v tomto ohledu nález Ústavního soud České republiky, který v roce 2021 definitivně uzavřel dlouholetý spor o nerovné odměňování zaměstnanců České pošty. Rozsudek má zásadní význam pro všechny zaměstnavatele působící ve více regionech a jasně stanovuje pravidla pro rovné odměňování.
Případ řidiče z Olomouce: Zaměstnanec České pošty pracující jako řidič v Olomouci pobíral o 3 500 Kč měsíčně méně než jeho kolegové v Praze, přestože všichni vykonávali stejnou práci ve stejném tarifním stupni. Domáhal se doplatku této mzdy za několik měsíců. Jak to vyřešil Ústavní soud?
Co říká zákon o nerovném odměňování?
Zákoník práce je v otázce rovného odměňování velmi jednoznačný, když stanoví, že: "Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda." Co znamená stejná práce či práce stejné hodnoty?
Podle § 110 odst. 2 zákoníku práce se stejnou prací nebo prací stejné hodnoty rozumí práce, která splňuje všechna následující kritéria:
-
Složitost, odpovědnost a namáhavost práce (§ 110 odst. 3)
Posuzuje se podle:
- Vzdělání a praktických znalostí potřebných pro výkon práce (např. řidičský průkaz vs. vysokoškolské vzdělání)
- Složitosti předmětu práce a pracovní činnosti (např. jednoduché balení vs. složité technické operace)
- Organizační a řídící náročnosti (např. samostatná práce vs. řízení týmu 20 lidí)
- Míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost (např. práce s dokumenty vs. obsluha nebezpečných strojů)
- Fyzické, smyslové a duševní zátěže (např. třídění dopisů vs. třídění těžkých balíků)
- Působení negativních vlivů práce (např. práce v kanceláři vs. práce v hluku, prachu nebo chemických výparech)
-
Pracovní podmínky (§ 110 odst. 4)
Posuzují se podle:
- Obtížnosti pracovních režimů (směnnost, práce o víkendech, noční práce, přesčasy)
- Škodlivosti nebo obtížnosti daných negativními vlivy pracovního prostředí
- Rizikovosti pracovního prostředí
-
Pracovní výkonnost a výsledky práce (§ 110 odst. 5)
- Pracovní výkonnost: intenzita a kvalita práce, pracovní schopnosti a způsobilost
- Výsledky práce: množství a kvalita výsledků
Klíčové: Všechna kritéria musí být splněna současně! Pokud se práce liší v kterémkoliv z těchto aspektů, nejedná se o stejnou práci ve smyslu zákona.
Soud se přiklonil na stranu zaměstnanců – proč?
Argumentace socioekonomickými rozdíly
Česká pošta argumentovala zejména tím, že rozdílná mzda je dána rozdílnými socioekonomickými poměry, tedy životními náklady a podobně. Poukazovala na vyšší životní náklady v Praze, jako jsou dražší bydlení, doprava a služby, a tvrdila, že je nutné zohledňovat "reálnou mzdu" místo "nominální mzdy", aby zaměstnanci měli stejnou kupní sílu.
Podporovala svou argumentaci také odkazy na praxi v jiných evropských zemích, kde k regionální diferenciaci mezd údajně dochází.
Ústavní soud toto ale zamítl, protože ze zákoníku práce neplyne, že by rozdílné životní náklady měly hrát roli při odměňování. Soud jasně stanovil, že § 110 odst. 4 zákoníku práce obsahuje taxativní výčet toho, co lze považovat za pracovní podmínky (viz výše) a sociálněekonomické podmínky regionu do pracovních podmínek prostě nepatří.
Argumentace vyšší náročností práce
Další argumentací České pošty bylo, že má zaměstnanec v Praze podle počtu výměnišť, hustší dopravy a vyšší složitosti logistiky náročnější práci než v Olomouci či Pardubicích.
Tato argumentace by dle nás mohla být efektivní, pokud by byla řádně podložena důkazy. Avšak Česká pošta v tomto ohledu nepředložila dostatečné důkazy a nepodařilo se jí to prokázat.
Klíčový problém spočíval v tom, že tvrzení České pošty o vyšší náročnosti práce v Praze zůstala pouze na úrovni obecných prohlášení bez konkrétních dokladů, které by skutečně prokazovaly rozdílnou náročnost práce.
Podle životních nákladů se mzda neurčuje!
Co jasně řekl Ústavní soud: Pokud má někdo zohledňovat situaci na trhu práce a rozdíly mezi regiony, je to úkol politiků a zákonodárců, kteří mohou změnit zákony - ne úkol soudů. Zákon jasně říká, podle čeho se má posuzovat náročnost práce. Je to úplný a uzavřený seznam věcí, které se týkají pouze podmínek přímo na pracovišti.
Praktické dopady rozhodnutí pro zaměstnance
- Máte nárok na stejnou mzdu za stejnou práci bez ohledu na region
- Životní náklady nejsou relevantní pro posouzení rovnosti odměňování
- Můžete se domáhat náhrady škody za období nerovného odměňování
Jak postupovat při podezření na nerovné odměňování?
-
Ověřte si základní údaje
- Máte stejný popis pracovní činnosti jako kolegové v jiných regionech?
- Jste zařazeni ve stejném tarifním stupni nebo platové třídě?
- Vykonáváte práci se srovnatelnou náročností?
-
Zdokumentujte rozdíly
- Získejte písemné potvrzení o své pozici a mzdě
- Zjistěte oficiální mzdové tarify pro vaši pozici v různých regionech
- Spočítejte celkovou škodu za období nerovného odměňování
-
Požadujte vysvětlení od zaměstnavatele
- Obraťte se písemně s dotazem na důvody rozdílného odměňování
- Požadujte konkrétní zdůvodnění vyšší náročnosti práce
- Pokud nebude vysvětlení přesvědčivé, zvažte právní kroky
Kdy může být mzda legitimně rozdílná
Oprávněné důvody pro rozdílnou mzdu:
- Prokazatelně vyšší kvalifikace nebo certifikace (např. řidič s řidičským průkazem skupiny B vs. řidič s průkazem skupiny C+E pro tahače s návěsem)
- Objektivně měřitelný výkon a kvalita práce (např. prodejce, který prodá 50 kusů měsíčně vs. kolega, který prodá 100 kusů)
- Skutečně vyšší odpovědnost nebo složitost úkolů (např. účetní, která zpracovává faktury vs. hlavní účetní odpovědná za celou účetní závěrku)
- Rozdílné pracovní podmínky (např. denní směna vs. noční směny, práce v kanceláři vs. práce s nebezpečnými chemikáliemi)
- Délka praxe a zkušenosti promítnuté do složitosti svěřovaných úkolů (např. junior programátor po škole vs. senior s 10letou praxí, který vede projekty)
Neoprávněné důvody:
- Místo výkonu práce samo o sobě
- Regionální rozdíly v životních nákladech
- Situace na trhu práce v daném regionu
- Diskriminační důvody (pohlaví, věk, národnost)
Znejte svá práva zaměstnance
Za stejnou práci musí být stejná mzda bez ohledu na to, v jakém regionu pracujete. Regionální rozdíly v životních nákladech nejsou právně relevantní a zaměstnavatelé se jimi nemohou omluvat.
Pokud máte podezření, že nejste rovně odměňováni, neváhejte se na nás obrátit. Pomůžeme Vám posoudit Vaši situaci, získat potřebné podklady a v případě potřeby se domáhat Vašich práv u soudu.
Právo na stejnou mzdu za stejnou práci je základním pilířem pracovního práva - a my Vám pomůžeme ho prosadit.
