Pracovní úrazy představují pro zaměstnance nejen zdravotní, ale také finanční zátěž. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti jste jako zaměstnanci často odkázáni na dávku nemocenské, která však nepokrývá celou výši mzdy, kterou od zaměstnavatele před pracovním úrazem pobíráte.
Náhradu spočítáte jednoduše: průměrný výdělek před úrazem − (náhrada mzdy + nemocenské) = doplatek od zaměstnavatele (§ 271a zákoníku práce). Výsledkem je, že se dostanete na částku, kterou jste běžně vydělávali.
Náhrada běží po celou dobu pracovní neschopnosti a vyplácí se měsíčně, zpětně. Pokud Vás poškodí pracovní úraz, máte nárok na náhradu mzdy, která by měla napravit rozdíl mezi tím, kolik získáváte z nároku nemocenské, a kolik byste běžně dostávali od zaměstnavatele, pokud by pracovní úraz nenastal. Pojďme si přiblížit, co tento nárok zahrnuje, jak se vypočítává a jak jej správně uplatnit.
Co je náhrada za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu?
Následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nejste schopen vykonávat svou práci. Nezbytnou podmínkou pro vznik náhrady je tak existence zdravotní překážky jako následku pracovního úrazu, která Vám brání vykonávat práci v běžném režimu.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je finanční kompenzace, kterou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci. Jak už jsme si představili v úvodu jde o finanční kompenzaci mzdy, kterou byste jako zaměstnanec získali, pokud se Vám pracovní úraz nestal. Tato náhrada má pokrýt rozdíl mezi běžným příjmem zaměstnance a nemocenskými dávkami, které pobírá během pracovní neschopnosti.
Právní úprava náhrady za ztrátu na výdělku z pracovního úrazu
Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku je zakotven v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Tento nárok vzniká od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Připomeňme, že v průběhu nemocenské pobíráte jen příspěvek nemocenské, který nekryje výdělek, který by zaměstnanec běžně realizoval.
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku z pracovního úrazu
Kolik byste si jako zaměstnanec vydělali je čistě hypotetickou veličinou. Zákon pro tyto případy proto počítá s institutem průměrného výdělku. Zaměstnanci byla v rámci rozhodného období (zpravidla předcházející čtvrtletí) vyplácena průměrná měsíční částka. Náhrada mzdy se Vám proto vypočítává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy, platu nebo odměny a výší nemocenského, kterou jste obdrželi po dobu trvání v době pracovní neschopnosti. Zjednodušeně řečeno:
Náhrada = průměrný výdělek před úrazem - (získaná náhrada mzdy + nemocenské)
Důležité je, kolik zaměstnanec by měl během pracovní neschopnosti obdržet dohromady (součtem náhrady mzdy, nemocenského a náhrady za ztrátu na výdělku) částku odpovídající jeho průměrnému výdělku před úrazem. Často se setkáváme s tím, že zaměstnavatel popírá vznik pracovního úrazu, a tedy i spojený nárok na výplatu náhrady mzdy. Bohužel jako zaměstnanec bez pomoci odborníka (i nás) jmůžete en těžko bez pomoci prosadit nároky na odškodnění pracovního úrazu.
Průměrný výdělek rozhoduje o výši
Celý výpočet stojí na jednom čísle, a to na vašem průměrném výdělku před vznikem škody. Zjišťuje se z rozhodného období a patří do něj i příplatky, odměny a přesčasy, ne jen základní mzda ze smlouvy.
Než nárok uplatníte, sežeňte si:
- výplatní pásky za rozhodné období před úrazem
- rozpisy směn včetně přesčasů a příplatků za noční práci, víkendy a svátky
- doklad o vyplacené náhradě mzdy za prvních čtrnáct dnů
- doklad o vyplaceném nemocenském za každý měsíc
- opis záznamu o úrazu — máte na něj právo, vyžádejte si ho písemně
Výpočet průměrného výdělku si nechte doložit. Chybný základ se promítne do každé měsíční splátky a u dlouhé neschopnosti jde v součtu o desítky tisíc.
Doba poskytování náhrady mzdy po pracovním úrazu
Po celou dobu pracovní neschopnosti. Žádnou pevnou hranici, po které by nárok skončil, zákon nestanoví.
Nepleťte si to s podpůrčí dobou u nemocenského, která je omezená a po jejímž vyčerpání výplata nemocenského skončí. Neschopnost tím nekončí a doplatek od zaměstnavatele běží dál — naopak vzroste o to, co dosud pokrývala nemocenská, protože se do vzorce dosazuje nula. Přesně v téhle situaci zaměstnanci nejčastěji přicházejí o peníze, protože o nároku nevědí.
Skončí-li neschopnost a vy se vrátíte do práce s nižším výdělkem než dřív, navazuje na tuhle náhradu samostatný nárok — rozebíráme ho v článku Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Uplatnění nároku z náhrady mzdy
Nárok vzniká pouze za předpokladu, že prokážete se pracovní úraz skutečně stal. Pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu za ztrátu na výdělku je třeba:
- Ohlaste úraz a trvejte na zápisu do knihy úrazů. Bez záznamu o úrazu se nárok prosazuje podstatně hůř.
- Shromážděte doklady podle seznamu výše.
- Uplatněte nárok písemně u zaměstnavatele s výpočtem za konkrétní měsíce a ponechte si doklad o odeslání.
- Uplatňujte průběžně, ne až po skončení neschopnosti. Náhrada se poskytuje měsíčně a čekáním si jen prodlužujete dobu bez příjmu.
Zaměstnavatel by měl následně nárok uplatnit u pojišťovny. Nicméně často se stává, že nároky zaměstnavatel zpochybní, a Vám nezbude nic jiného, než se s nárokem obrátit na někoho, kdo Vám pomůže.
Časté problémy spojené s náhradou mzdy
Odmítnutí nároku zaměstnance zaměstnavatelem
Pokud zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz nebo vyplatit náhradu, zaměstnanec se může obrátit na:
- Inspektorát práce - nesprávná evidence pracovního úrazu může být ze strany zaměstnavatele přestupkem na úseku zákona o zaměstnanosti (pokuta), nicméně k prosazení vašich práv, vám tento prostup nemusí nutně pomoci (mnohdy naopak situaci ještě zhorší)
- Mimosoudní vyrovnání - dojde-li k řádnému uplatnění a zdokumentování vašich práv a nároků, může situace skončit mimosoudním vyrovnáním
- Soud (ve věci občanskoprávního sporu) - nejste-li uspokojeni, máte právo (sami i naším prostřednictvím) vymáhat práva z pracovního úrazu soudní cestou
- Odborovou organizaci, je-li v podniku zřízena
Promlčení nároku
Pozor na promlčecí lhůtu! Právo na náhradu za ztrátu na výdělku se promlčuje jako každý jiný peněžitý nárok. Nezapomínejte, že náhrada mzdy je postupně vznikajícím nárokem a každá jednotlivá měsíční náhrada mzdy podléhá vlastní promlčecí době.
Znejte svá práva zaměstnance
Doplatek do průměrného výdělku není projev dobré vůle zaměstnavatele, ale zákonný nárok. Souvislosti obou náhrad za výdělek shrnujeme v článku Náhrada mzdy po pracovním úrazu, přehled všech položek odškodnění najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu.
Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Jak se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu neschopnosti počítá?
Jako průměrný výdělek před úrazem minus součet vyplacené náhrady mzdy a nemocenského. Rozdíl doplácí zaměstnavatel.
Dostanu tedy plnou mzdu?
Fakticky se doplatkem dostanete na svůj průměrný výdělek před úrazem.
Jak dlouho mi náhrada náleží?
Po celou dobu pracovní neschopnosti. Pevnou hranici zákon nestanoví.
Co se stane, když skončí výplata nemocenského?
Neschopnost tím nekončí. Doplatek od zaměstnavatele běží dál a vzroste o to, co dosud pokrývala nemocenská.
Co když zaměstnavatel tvrdí, že jsem si úraz zavinil sám?
Odpovídá objektivně a zprostit se může jen za podmínek § 270 zákoníku práce, přičemž nese důkazní břemeno. Nejčastěji vede vaše pochybení ke krácení náhrady, ne k jejímu zániku. Odmítnutí si vyžádejte písemně.
Mám čekat, až neschopnost skončí?
Nemáte. Náhrada se poskytuje měsíčně, uplatňujte ji průběžně.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Děkujeme.