Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, má nárok vůči zaměstnavateli na náhradu odškodnění (újmy). Jaké jsou jednotlivé nároky zaměstnance a na co nezapomenout si rozebereme v tomto článku. Nejčastější nároky skloňované v souvislosti s pracovními úrazy jsou:
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu neschopnosti (náhrada mzdy);
- Náhrada za ztrátu na výdělku po neschopnosti (náhrada mzdy);
- Náhradu za bolest;
- Náhradu za ztížení společenského uplatnění;
- Náhrada nákladů léčení;
- Věcná škoda;
- Náhrada jiné nemajetkové újmy;
- Odstupné při pracovním úrazu.
Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vznikne v případě, že došlo k pracovnímu úrazu a existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou. Tedy kdyby nebylo pracovního úrazu, nedošlo by ke škodě. Příčinná souvislost musí být prokázána, najisto postavena. Zaměstnanec nemusí úraz nikde hlásit, úraz dokonce nemusí být zapsán v evidenci v knize úrazů. Musí ale prokázat, že k úrazu došlo (např. výpovědí svědka). Jak správně postupovat jsme vám představili v rámci příspěvků (zde a zde).
Náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti
Zaměstnanec má nárok na náhradu ztráty na výdělku v době, kdy z důvodu pracovního úrazu je dočasně práce neschopným a nemůže vykonávat svou práci. Tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně (pokud se se zaměstnancem nedomluvil jinak).
Náhrada se vypočte jako rozdíl průměrného výdělku zaměstnance před vznikem škody (která vznikla pracovním úrazem) a plnou výši náhrady mzdy nebo platu.
Ne každý pracovní úraz však povede k pracovní neschopnosti. Pokud si např. úředník zlomí nohu / ruku (utrpí úraz hlavy nebo jiné poranění), může i nadále chodit do práce a pracovat na původní pracovní pozici. V takovém případě nemá na náhradu nárok nebo bude přiměřeně snížena (může např. vykonávat práci z domova).
Odmítne-li zaměstnanec provádět práci, kterou by vzhledem ke své zdravotní indispozici provádět mohl (úraz hlavy pravděpodobně omezí zaměstnance k výkonu práce zcela). V této souvislosti právo dává zaměstnavateli rovněž možnost na úplné a/nebo částečně zproštění odpovědnosti.
Náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti
Pokud u zaměstnance v důsledku pracovního úrazu dojde ke snížení pracovní neschopnosti, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti. Znamená to, že v důsledku pracovního úrazu, vydělává zaměstnanec méně i po skončení pracovní neschopnosti.
V případě, že by z důvodu pracovního úrazu byl zaměstnanci přiznán nárok na invalidní důchod, připočte se invalidní důchod k výdělku zaměstnance. Nárok na tuto náhradu bude mít i zaměstnanec, který po skončení pracovní neschopnosti nepracuje, ale je vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci pravidelně jednou měsíčně, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak. Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
Zákoník práce upravuje tuto náhradu velice stručně. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se vypočítá podle vyhlášky vlády. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech podle příloh vládní vyhlášky. Hodnota bodu činí 1% průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem. Úraz ohodnotí v bodech ošetřující lékař zaměstnance v lékařském posudku.
Náhrada za bolest
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů (i PTSD) obvykle doprovázejících poškození zdraví, a léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Bolestné je poskytováno podle bodové stupnice.
Ztížení společenského uplatnění
Ztížení společenského uplatnění je trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem. V důsledku pracovního úrazu došlo k trvalým následkům a psychosociálním dopadům, které zaměstnance omezují v jeho životě. Zejména při uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřebách. Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění lze provést zpravidla až rok poté, kdy k poškození zdraví došlo.
Jde o dvě samostatná práva na náhradu nemateriální újmy. Obě se vyplácejí jednorázově. Pokud o to žalobce požádá, může v soud ve zvlášť výjimečných případech náhradu zvýšit. Obdobně dochází k navýšení, pokud je podstatně ztížena původní společenská úroveň raněného zaměstnance. Dojde-li k úmrtí zaměstnance, mají na výplatu těchto nároků právo pozůstalí. To ovšem jen za předpokladu, že je nárok na odškodnění uplatněn ještě během života zaměstnance.
Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením
Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením náleží tomu, kdo tyto náklady vynaložil. To znamená, že náhradu těchto nákladů nemusí u zaměstnavatele nárokovat pouze zaměstnanec, ale i třeba rodinní příslušníci, kteří o zaměstnance pečovali.
Žádat lze pouze o náhradu nákladů, které už vznikly – nelze tedy žádat do budoucna. Zákoník práce pojem účelné náklady nedefinuje, ale rozumí se tím například náklady spojené s ošetřováním, rehabilitací, cestou k lékaři, speciální dietou (pokud ji lékař nařídil) nebo přibrání ošetřovatele.
Náhrada škody zaměstnanci
Toto ustanovení je podpůrné pro další druhy náhrad. Znamená to, že pokud zaměstnanci vznikla vlivem pracovního úrazu škoda, která nelze podřadit pod ostatní ustanovení, má zaměstnanec nárok žádat zaměstnance na základě náhrady věcné škody. Může se jednat buď o škodu, která vznikla současně u pracovního úrazu nebo i o následnou škodu.
Jednorázová náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
Jde o náhradu pracovního úrazu pro rodinu a osoby blízké poraněného zaměstnance. Tato náhrada není určena přímo pro zaměstnance, ale pro jeho nejbližší okolí – manželovi/manželce, partnerovi, dítěti a rodiči. Mohou o ni žádat i další osoby v rodinném nebo obdobném poměru, pokud újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Půjde např. o situace s řešením újmy pozůstalých osob.
V zákoně není uvedeno, co se rozumí zvlášť závažným ublížením na zdraví zaměstnance, ale lze předpokládat, že půjde např. o komatózní stavy, vážná poškození mozku a další stavy, které se svými důsledky blíží smrti zaměstnance. Výše náhrady není nikde uvedena a bude ji určovat soud.
Odstupné při pracovním úrazu
Pokud je do zdraví zaměstnance zasaženo způsobem, že podle lékařského posudku již nadále nesmí vykonávat dosavadní práci, může (a měl by) zaměstnavatel přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze zdravotních důvodů, případně uzavřít se zaměstnancem ze stejného důvodu dohodu o ukončení pracovního poměru. Je.li pracovní poměr se zaměstnancem skončen ze zdravotních důvodů vzniklých v souvilosti s pracovním úrazem, má zaměstnanec ze zákona nárok na odstupné. Výše odstupného činí 12 násobek průměrného měsíčníh výdělku zaměstnance. Podrobnější popis obsahuje náš článek k této problematice zde.
Znejte svá práva zaměstnance
Většina těchto nároků náleží zaměstnanci bez ohledu na příčinu pracovního úrazu (bez ohledu na to, zda jde o pád, popálení, omrznutí, poleptání, zásah proudem, postřelení, dopravní nehodu, zlomeninu nebo jiné druh pracovního úrazu). Obdobně se tyto nároky týkají i agenturního zaměstnance (pracovní úraz agenturního zaměstnance).
V článku jsme se zaměřili na jednotlivé druhy náhrad, které může zaměstnanec (nebo jiná oprávněná osoba) žádat po zaměstnavateli u škody způsobené pracovním úrazem. Posouzení nároku vždy v prvé řadě provádí zaměstnavatel, a následně i soud. V následujícím článku se budeme věnovat zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem.
Potřebujete pomoci se získáním odškodnění z pracovních úrazů? Kontaktujte nás a my Vám rádi pomůžeme. Formulář najdete zde. Pro více informací o našem projektu nás neváhejte kontaktovat a sledovat prostřednictvím sociálních sítí (FB, IG, LI).