Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, má nárok vůči zaměstnavateli na náhradu odškodnění (újmy). Jaké jsou jednotlivé nároky zaměstnance a na co nezapomenout si rozebereme v tomto článku. Nejčastější nároky skloňované v souvislosti s pracovními úrazy jsou:
Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vznikne v případě, že došlo k pracovnímu úrazu a existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou. Tedy kdyby nebylo pracovního úrazu, nedošlo by ke škodě. Příčinná souvislost musí být prokázána, najisto postavena. Zaměstnanec nemusí úraz nikde hlásit, úraz dokonce nemusí být zapsán v evidenci v knize úrazů. Musí ale prokázat, že k úrazu došlo (např. výpovědí svědka). Jak správně postupovat jsme vám představili v rámci příspěvků (zde a zde).
Zaměstnanec má nárok na náhradu ztráty na výdělku v době, kdy z důvodu pracovního úrazu je dočasně práce neschopným a nemůže vykonávat svou práci. Tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně (pokud se se zaměstnancem nedomluvil jinak).
Náhrada se vypočte jako rozdíl průměrného výdělku zaměstnance před vznikem škody (která vznikla pracovním úrazem) a plnou výši náhrady mzdy nebo platu.
Ne každý pracovní úraz však povede k pracovní neschopnosti. Pokud si např. úředník zlomí nohu, může i nadále chodit do práce a pracovat na původní pracovní pozici. V takovém případě nemá na náhradu nárok nebo bude přiměřeně snížena (může např. vykonávat práci z domova). V této souvislosti právo dává zaměstnavateli rovněž možnost na úplné a/nebo částečně zproštění odpovědnosti.
Pokud u zaměstnance v důsledku pracovního úrazu dojde ke snížení pracovní neschopnosti, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti. Znamená to, že v důsledku pracovního úrazu, vydělává zaměstnanec méně i po skončení pracovní neschopnosti.
V případě, že by z důvodu pracovního úrazu byl zaměstnanci přiznán nárok na invalidní důchod, připočte se invalidní důchod k výdělku zaměstnance. Nárok na tuto náhradu bude mít i zaměstnanec, který po skončení pracovní neschopnosti nepracuje, ale je vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci pravidelně jednou měsíčně, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak. Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Zákoník práce upravuje tuto náhradu velice stručně. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se vypočítá podle vyhlášky vlády. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech podle příloh vládní vyhlášky. Hodnota bodu činí 1% průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem. Úraz ohodnotí v bodech ošetřující lékař zaměstnance v lékařském posudku.
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Bolestné je poskytováno podle bodové stupnice.
Ztížení společenského uplatnění je trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem. V důsledku pracovního úrazu došlo k trvalým následkům a psychosociálním dopadům, které zaměstnance omezují v jeho životě. Zejména při uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřebách. Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění lze provést zpravidla až rok poté, kdy k poškození zdraví došlo.
Jde o dvě samostatná práva na náhradu nemateriální újmy. Obě se vyplácejí jednorázově. Pokud o to žalobce požádá, může v soud ve zvlášť výjimečných případech náhradu zvýšit.
Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením náleží tomu, kdo tyto náklady vynaložil. To znamená, že náhradu těchto nákladů nemusí u zaměstnavatele nárokovat pouze zaměstnanec, ale i třeba rodinní příslušníci, kteří o zaměstnance pečovali.
Žádat lze pouze o náhradu nákladů, které už vznikly – nelze tedy žádat do budoucna. Zákoník práce pojem účelné náklady nedefinuje, ale rozumí se tím například náklady spojené s ošetřováním, rehabilitací, cestou k lékaři, speciální dietou (pokud ji lékař nařídil) nebo přibrání ošetřovatele.
Toto ustanovení je podpůrné pro další druhy náhrad. Znamená to, že pokud zaměstnanci vznikla nějaká škoda, která nelze podřadit pod ostatní ustanovení, má zaměstnanec nárok žádat zaměstnance na základě náhrady věcné škody. Může se jednat buď o škodu, která vznikla současně u pracovního úrazu nebo i o následnou škodu.
Tato náhrada není určena přímo pro zaměstnance, ale pro jeho nejbližší okolí – manželovi/manželce, partnerovi, dítěti a rodiči. Mohou o ni žádat i další osoby v rodinném nebo obdobném poměru, pokud újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Půjde např. o situace s řešením újmy pozůstalých osob.
V zákoně není uvedeno, co se rozumí zvlášť závažným ublížením na zdraví zaměstnance, ale lze předpokládat, že půjde např. o komatózní stavy, vážná poškození mozku a další stavy, které se svými důsledky blíží smrti zaměstnance. Výše náhrady není nikde uvedena a bude ji určovat soud.
V článku jsme se zaměřili na jednotlivé druhy náhrad, které může zaměstnanec (nebo jiná oprávněná osoba) žádat po zaměstnavateli u škody způsobené pracovním úrazem. Posouzení nároku vždy v prvé řadě provádí zaměstnavatel, a následně i soud. V následujícím článku se budeme věnovat zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem.
Potřebujete pomoci se získáním odškodnění z pracovních úrazů? Kontaktujte nás a my Vám rádi pomůžeme. Formulář najdete zde. Pro více informací o našem projektu nás neváhejte kontaktovat a sledovat prostřednictvím sociálních sítí (FB, IG, LI).
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že posttraumatická stresová porucha (PTSD) může být považována za pracovní úraz, pokud splňuje určité podmínky. Případ zaměstnance, který byl svědkem sesuvu zeminy na stavbě tunelu Blanka, poskytuje náhled do toho, jaké situace mohou být kvalifikovány jako pracovní úraz a jaký vliv to může mít na práva zaměstnance.
V moderním pracovním prostředí stoupá povědomí o významu duševního zdraví zaměstnanců. Jednou ze závažných psychických poruch, se kterou se v pracovním prostředí lze setkat, je posttraumatická stresová porucha (PTSD). Kdy posttraumatická stresová porucha vzniká a v jakém případě je možné ji považovat za pracovní úraz se dozvíte v tomto článku.
Úřad práce Vám dlužné mzdové nároky vyplatí v případě, že se Váš zaměstnavatel ocitl v insolvenci. Takový zaměstnavatel častokrát není schopen vyplácet zaměstnancům mzdu. V tomto příspěvku se budeme věnovat tomu, jakým způsobem se dají tyto dlužné nároky uplatnit.
Co dělat, když se zaměstnavatel ocitne v insolvenci a nevyplatil zaměstnanci odměnu v řádném termínu? V těchto případech poskytuje ochranu zaměstnancům Úřad práce, a to prostřednictvím vyplacení dlužných mzdových nároků. V tomto článku si shrneme, za jakých podmínek mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Jindřišská 907/10
110 00, Praha
Přihlaste se k odběru novinek
