Utrpítel-li jako zaměstnanec pracovní úraz, máte vůči zaměstnavateli nárok na odškodnění (újmy). V tomto článku si podrobně rozebereme jednotlivé nároky, na které zaměstnanci vzniká právo odškodnění, a také klíčové okolnosti, které nesmí být při jejich uplatňování opomenuty.
Jak správně postupovat jsme vám představili v rámci příspěvků (zde a zde). Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vznikne v případě, že došlo k pracovnímu úrazu a existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou. Tedy kdyby nebylo pracovního úrazu, nedošlo by ke škodě.
Nejčastější nároky skloňované v souvislosti s pracovními úrazy jsou:
Okruh Vašich nároků se liší v závislosti na intenzitě do Vašeho zdraví. Pokud jste při úrazu utrpěli menší zásah do zdraví, zpravidla nebudeme nárokovat odškodnění ztížení společenského upaltnění, ani nároky na odstupné (budete dále pro zaměstnavatele pracovat). Nezapomeňte při získání odškodnění nárokovat všechny ložky, které se Vás týkají (rádi Vám pomůžeme, pokud budete chtít pomoci).
Máte nárok na náhradu rozdílu mezi svým průměrným výdělkem a vyplacenou nemocenskou dávkou.Jde o nárok na náhradu ztráty na výdělku v době, kdy z důvodu pracovního úrazu je dočasně práce neschopným a nemůže vykonávat svou práci. Tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně (pokud se se zaměstnancem nedomluvil jinak). Předpokladem je zásah do zdraví zaměstnance, který po přechodnou dobu vyvolá pracovní neschopnost.
Náhrada se vypočte jako rozdíl průměrného výdělku zaměstnance před vznikem škody (která vznikla pracovním úrazem) a plnou výši náhrady mzdy nebo platu.
Poznámka: Ne každý pracovní úraz však povede k pracovní neschopnosti. Pokud si např. úředník zlomí nohu / ruku (utrpí úraz hlavy nebo jiné poranění), může i nadále chodit do práce a pracovat na původní pracovní pozici. V takovém případě nemá na náhradu nárok nebo bude přiměřeně snížena (může např. vykonávat práci z domova). Odmítne-li zaměstnanec provádět práci, kterou by vzhledem ke své zdravotní indispozici provádět mohl, bude zaměstnanec odpovídajícím způsobem krácen.
Pokud zaměstnanec i po skončení pracovní neschopnosti v důsledku úrazu pobírá nižší mzdu, má právo na dorovnání rozdílu mezi původním a novým výdělkem. Dojde-li ke snížení pracovní schopnosti, máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti. Znamená to, že v důsledku pracovního úrazu, vydělává zaměstnanec méně i po skončení pracovní neschopnosti.
Tato náhrada může být vyplácena i v případě přiznání invalidního důchodu nebo vedení v evidenci úřadu práce. Trvá nejdéle do konce měsíce, kdy zaměstnanec dovrší 65 let, nebo do přiznání starobního důchodu.
Zákoník práce upravuje tuto náhradu velice stručně. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se vypočítá podle vyhlášky vlády. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech podle příloh vládní vyhlášky. Hodnota bodu činí 1% průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem. Úraz ohodnotí v bodech ošetřující lékař zaměstnance v lékařském posudku.
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů (i PTSD) obvykle doprovázejících poškození zdraví, a léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Bolestné je poskytováno podle bodové stupnice.
Tato náhrada se vztahuje k trvalým následkům, které negativně ovlivňují život zaměstnance (např. pracovní, společenský nebo osobní život). Ohodnocení probíhá rovněž bodově, zpravidla nejdříve po jednom roce od úrazu.
V důsledku pracovního úrazu došlo k trvalým následkům a psychosociálním dopadům, které zaměstnance omezují v jeho životě. Zejména při uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřebách. Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění lze provést zpravidla až rok poté, kdy k poškození zdraví došlo.
Jde o dvě samostatná práva na náhradu nemateriální újmy. Obě se vyplácejí jednorázově. Pokud o to žalobce požádá, může v soud ve zvlášť výjimečných případech náhradu zvýšit. Obdobně dochází k navýšení, pokud je podstatně ztížena původní společenská úroveň raněného zaměstnance.
Dojde-li k úmrtí zaměstnance, mají na výplatu těchto nároků právo pozůstalí. To ovšem jen za předpokladu, že je nárok na odškodnění uplatněn ještě během života zaměstnance.
Zaměstnanec (či jiná osoba, která náklady skutečně uhradila, např. rodinný příslušník) má právo na náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů. To znamená, že náhradu těchto nákladů nemusí u zaměstnavatele nárokovat pouze zaměstnanec, ale i třeba rodinní příslušníci, kteří o zaměstnance pečovali.
Jedná se např. o:
výdaje za cesty k lékaři,
rehabilitace,
zdravotní pomůcky,
ošetřovatelskou péči,
předepsanou dietu.
Více informací najdete v článku k tomuto tématu. Žádat lze pouze o náhradu nákladů, které už vznikly – nelze tedy žádat do budoucna.
Toto ustanovení je podpůrné pro další druhy náhrad. Znamená to, že pokud zaměstnanci vznikla vlivem pracovního úrazu škoda, která nelze podřadit pod ostatní ustanovení, má zaměstnanec nárok žádat zaměstnance na základě náhrady věcné škody. Může se jednat buď o škodu, která vznikla současně u pracovního úrazu nebo i o následnou škodu. Více informací naleznete v našem článku.
Jde o náhradu pracovního úrazu pro rodinu a osoby blízké poraněného zaměstnance. Tato náhrada není určena přímo pro zaměstnance, ale pro jeho nejbližší okolí – manželovi/manželce, partnerovi, dítěti a rodiči. Mohou o ni žádat i další osoby v rodinném nebo obdobném poměru, pokud újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Půjde např. o situace s řešením újmy pozůstalých osob.
V zákoně není uvedeno, co se rozumí zvlášť závažným ublížením na zdraví zaměstnance, ale lze předpokládat, že půjde např. o komatózní stavy, vážná poškození mozku a další stavy, které se svými důsledky blíží smrti zaměstnance. Výše náhrady není nikde uvedena a bude ji určovat soud.
Pokud zaměstnanec nemůže z důvodu úrazu nadále vykonávat dosavadní práci, může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit. V takovém případě má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši 12-ti násobku průměrného měsíčního výdělku.
Je.li pracovní poměr se zaměstnancem skončen ze zdravotních důvodů vzniklých v souvilosti s pracovním úrazem, má zaměstnanec ze zákona nárok na odstupné. Výše odstupného činí 12 násobek průměrného měsíčníh výdělku zaměstnance. Podrobnější popis obsahuje náš článek k této problematice.
Většina těchto nároků náleží zaměstnanci bez ohledu na příčinu pracovního úrazu (bez ohledu na to, zda jde o pád, popálení, omrznutí, poleptání, zásah proudem, postřelení, dopravní nehodu, zlomeninu nebo jiné druh pracovního úrazu). Obdobně se tyto nároky týkají i agenturního zaměstnance (pracovní úraz agenturního zaměstnance).
V článku jsme se zaměřili na jednotlivé druhy náhrad, které může zaměstnanec (nebo jiná oprávněná osoba) žádat po zaměstnavateli u škody způsobené pracovním úrazem. Posouzení nároku vždy v prvé řadě provádí zaměstnavatel, a následně i soud.
Potřebujete pomoci se získáním odškodnění z pracovních úrazů?
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
