Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Pracovní úraz může do života zaměstnance zasáhnout i s následky, které mají trvají delší časový horizont. Výsledkem může být dlouhotrvající zásah pracovní schopnosti zaměstnance. Zaměstnanec nejprve funguje v režimu tzv. dočasné pracovní neschopnosti, nicméně tento režim není podle zákona určen k vyplácení náhrad v rozsáhlejším období. Zákon přiznává zaměstnanci příjem a ochranu i poté, kdy režim dočasné pracovní neschopnosti skončí, nicméně se jedná o odlišný právní režim. Pomáhá tak zmírnit ekonomické dopady trvalých následků pracovních úrazů.

Nárok na náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti po úrazu

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je upravena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), konkrétně v § 371. Jedná se o jeden z nároků na náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, který vzniká, pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání:

• nemůže vykonávat dosavadní práci vůbec,
• nemůže vykonávat dosavadní práci v plném rozsahu,
• byl přeřazen na jinou, méně placenou práci, nebo
• dosahuje nižšího výdělku z důvodu snížené pracovní schopnosti.

Jako zaměstnanec musíte absolvovat dodatečné přezkoumání vašich pracovních schopností v důsledku zásahu pracovního úrazu. Kromě přezkoumání omezených schopností zaměstnance vykonávat dosavadní práci budou orgány státu řešit také přiznání invalidity a možností přiznání invalidního důchodu. 

Podmínky vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Aby zaměstnanci vznikl nárok na tuto náhradu, musí být splněno několik podmínek:

1. Uznání pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - musí existovat záznam o úrazu a uznání, že se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání
2. Skončení dočasné pracovní neschopnosti - nárok vzniká po ukončení pracovní neschopnosti, v této souvislosti nejčastěji vznikne uplynutí maximální délky doby trvání dočasné pracovní neschopnosti (zpravidla nejdéle 380 kalendářních dnů)
3. Příčinná souvislost - mezi sníženým výdělkem a následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání musí existovat příčinná souvislost - jde o důsledek snížení schopnosti vykonávat práci v důsledku pracovního úrazu
4. Pokles výdělku - zaměstnanec musí mít prokazatelně nižší výdělek než před úrazem - příjem zaměstnance se sníží z důvodů vzniklého pracovního úrazu

Výše náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu

Kolik byste si jako zaměstnanec vydělali je čistě hypotetickou veličinou. Zákon pro tyto případy proto počítá s institutem průměrného výdělku. Zaměstnanci byla v rámci rozhodného období (zpravidla předcházející čtvrtletí) vyplácena průměrná měsíční částka. Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu.

Zjednodušeně lze výpočet vyjádřit takto: Náhrada = průměrný výdělek před úrazem − (aktuální výdělek + invalidní důchod poskytovaný z důvodu úrazu). 

Pan Novák utrpěl pracovní úraz, po kterém se již nemohl vrátit na svou původní pozici svářeče. Nastoupil na méně placenou administrativní pozici. Jeho průměrný výdělek před úrazem byl 35 000 Kč, po úrazu vydělává 25 000 Kč. Za pracovní úraz pobírá invalidní důchod 3 000 Kč měsíčně. Náhrada za ztrátu na výdělku činí: 35 000 - (25 000 + 3 000) = 7 000 Kč měsíčně.

Důležité je, že při stanovení výše náhrady se přihlíží nejen k aktuálnímu výdělku, ale také k tomu, co by poškozený zaměstnanec mohl vydělávat podle svých schopností, kvalifikace a zdravotního stavu. Často se setkáváme s tím, že zaměstnavatel popírá vznik pracovního úrazu, a tedy i spojený nárok na výplatu náhrady mzdy. Jako zaměstnanec bez pomoci odborníka (i nás) jen těžko bez pomoci prosadíte nároky na odškodnění pracovního úrazu.

Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti

Vlivem každoroční inflace může docházet ke znehodnocení částky náhrady vyplácené zaměstnanci. Jako zaměstnanec máte nárok na to, aby docházelo k dorovnání výše náhrady mzdy podle toho, jak dochází k růstu spotřebitelských. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podléhá valorizaci, která vláda stanoví nařízením. Díky ní se výše náhrady zvyšuje v závislosti na růstu mezd v národním hospodářství. Nemusíte se tak bát, že by výplata náhrady mzdy nezohledňovala vývoj cen v čase (inflace).

Změna výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Je důležité si uvědomit, že výše náhrady není po celou dobu neměnná. K její změně může dojít v těchto případech:

• Změna zdravotního stavu zaměstnance
• Změna výše invalidního důchodu
• Změna schopnosti zaměstnance dosahovat výdělku vlastním přičiněním
• Změna ve výši průměrných výdělků v národním hospodářství (valorizace)

Náhrada se poskytuje po celou dobu trvání snížení výdělku v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém poškozený zaměstnanec dovrší věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.

Jak postupovat při uplatnění nároku z pracovního úrazu

1. Shromáždění dokumentace - záznamy o pracovním úrazu, lékařské zprávy, výplatní pásky před úrazem i po něm
2. Písemné uplatnění nároku - nárok je třeba písemně uplatnit u zaměstnavatele, u kterého došlo k pracovnímu úrazu
3. Detailní výpočet - doložení průměrného výdělku před úrazem, současného výdělku a případně výše invalidního důchodu
4. Pravidelná aktualizace - při změnách výdělku nebo invalidního důchodu je třeba informovat zaměstnavatele

Vybrané problémy při uplatňování nároku z pracovního úrazu

Odmítnutí nároku zaměstnavatelem

Pokud zaměstnavatel odmítá uznat nárok na náhradu, zaměstnanec se může obrátit na:

• Oblastní inspektorát práce
• Odborovou organizaci
• Soud s žalobou

Zrušení zaměstnavatele

V případě, že zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, již neexistuje, přechází povinnost k náhradě škody na jeho právního nástupce. Pokud právní nástupce neexistuje, náhradu poskytuje stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení.

Promlčení nároku

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se promlčuje ve lhůtě stndardní promlčecí lhůtě. Je však třeba mít na paměti, že náhrada za ztrátu na výdělku má povahu opakujícího se plnění, a proto se jednotlivé měsíční splátky promlčují samostatně.

Práva zaměstance

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti představuje významný nástroj ochrany zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání. Umožňuje jim udržet si přiměřenou životní úroveň i přes zdravotní omezení, která jim brání dosahovat stejného výdělku jako před úrazem.

Pro úspěšné uplatnění tohoto nároku je zásadní dobrá znalost pracovněprávních předpisů, pečlivé uchovávání veškeré dokumentace související s úrazem a průběžné sledování všech faktorů, které mohou výši náhrady ovlivnit.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.