Vyděláváte po pracovním úrazu méně než předtím? Rozdíl vám musí doplácet zaměstnavatel — a to klidně dalších dvacet let.Zaměstnanec nejprve funguje v režimu tzv. dočasné pracovní neschopnosti, nicméně tento režim není podle zákona určen k vyplácení náhrad v rozsáhlejším období. Zákon přiznává zaměstnanci příjem a ochranu i poté, kdy režim dočasné pracovní neschopnosti skončí, nicméně se jedná o odlišný právní režim. Pomáhá tak zmírnit ekonomické dopady trvalých následků pracovních úrazů.
Náhradu spočítáte takto: průměrný výdělek před úrazem − (výdělek po úrazu + invalidní důchod) = doplatek od zaměstnavatele (§ 271b zákoníku práce). Vyplácí se měsíčně a pravidelně se valorizuje nařízením vlády.
Tohle je v součtu nejvyšší položka celého odškodnění — u zaměstnance ve středním věku jde o miliony. A zároveň ta, na kterou se nejčastěji zapomíná, protože nárok vzniká až ve chvíli, kdy je člověk zdravotně v pořádku natolik, že zase pracuje.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je upravena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), konkrétně v § 371. Jedná se o jeden z nároků na náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, který vzniká, pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání:
Jako zaměstnanec musíte absolvovat dodatečné přezkoumání vašich pracovních schopností v důsledku zásahu pracovního úrazu. Kromě přezkoumání omezených schopností zaměstnance vykonávat dosavadní práci budou orgány státu řešit také přiznání invalidity a možností přiznání invalidního důchodu.
Příklad. Pan Novák vydělával před úrazem 35 000 Kč měsíčně. Po návratu do práce dosahuje 25 000 Kč a pobírá invalidní důchod 3 000 Kč. Součet jeho příjmů činí 28 000 Kč, takže náhrada od zaměstnavatele je 7 000 Kč měsíčně.
Invalidní důchod se tedy do výpočtu započítává, ale náhradu nenahrazuje. Situaci invalidních zaměstnanců rozebíráme podrobně v článku Náhrada mzdy invalidního zaměstnance po pracovním úrazu.
Kolik byste si jako zaměstnanec vydělali je čistě hypotetickou veličinou. Zákon pro tyto případy proto počítá s institutem průměrného výdělku. Zaměstnanci byla v rámci rozhodného období (zpravidla předcházející čtvrtletí) vyplácena průměrná měsíční částka. Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu.
Zjednodušeně lze výpočet vyjádřit takto: Náhrada = průměrný výdělek před úrazem − (aktuální výdělek + invalidní důchod poskytovaný z důvodu úrazu).
Pan Novák utrpěl pracovní úraz, po kterém se již nemohl vrátit na svou původní pozici svářeče. Nastoupil na méně placenou administrativní pozici. Jeho průměrný výdělek před úrazem byl 35 000 Kč, po úrazu vydělává 25 000 Kč. Za pracovní úraz pobírá invalidní důchod 3 000 Kč měsíčně. Náhrada za ztrátu na výdělku činí: 35 000 - (25 000 + 3 000) = 7 000 Kč měsíčně.
Důležité je, že při stanovení výše náhrady se přihlíží nejen k aktuálnímu výdělku, ale také k tomu, co by poškozený zaměstnanec mohl vydělávat podle svých schopností, kvalifikace a zdravotního stavu. Často se setkáváme s tím, že zaměstnavatel popírá vznik pracovního úrazu, a tedy i spojený nárok na výplatu náhrady mzdy. Jako zaměstnanec bez pomoci odborníka (i nás) jen těžko bez pomoci prosadíte nároky na odškodnění pracovního úrazu.
Náhrada se pravidelně upravuje nařízením vlády tak, aby držela krok s růstem mezd v národním hospodářství. Bez valorizace by částka stanovená před deseti lety dnes pokrývala zlomek toho, co má.
Přepočet zaměstnavatelé někdy opomíjejí. Dostáváte-li stejnou částku několik let po sobě, je to důvod ozvat se a nechat si valorizaci doložit.
Vlivem každoroční inflace může docházet ke znehodnocení částky náhrady vyplácené zaměstnanci. Jako zaměstnanec máte nárok na to, aby docházelo k dorovnání výše náhrady mzdy podle toho, jak dochází k růstu spotřebitelských. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podléhá valorizaci, která vláda stanoví nařízením. Díky ní se výše náhrady zvyšuje v závislosti na růstu mezd v národním hospodářství. Nemusíte se tak bát, že by výplata náhrady mzdy nezohledňovala vývoj cen v čase (inflace).
Je důležité si uvědomit, že výše náhrady není po celou dobu neměnná. K její změně může dojít v těchto případech:
Náhrada se poskytuje po celou dobu trvání snížení výdělku v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém poškozený zaměstnanec dovrší věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.
Po celou dobu, kdy váš výdělek zůstává kvůli následkům úrazu snížený — nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršíte věk 65 let, případně důchodový věk, je-li vyšší než 65 let.
U třicátníka to znamená víc než tři desetiletí měsíčních plateb. Proto se vyplatí věnovat pozornost správnému určení průměrného výdělku před úrazem — chyba v tomhle jediném čísle se násobí každým měsícem.
Nárok tím nekončí. Přechází na právního nástupce. Pokud zanikl bez nástupce, máte nárok na plnění ze systému zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Uplatnění je v takové situaci administrativně náročnější, ale nárok trvá.
Pokud zaměstnavatel odmítá uznat nárok na náhradu, zaměstnanec se může obrátit na:
V případě, že zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, již neexistuje, přechází povinnost k náhradě škody na jeho právního nástupce. Pokud právní nástupce neexistuje, náhradu poskytuje stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení.
Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se promlčuje ve lhůtě stndardní promlčecí lhůtě. Je však třeba mít na paměti, že náhrada za ztrátu na výdělku má povahu opakujícího se plnění, a proto se jednotlivé měsíční splátky promlčují samostatně.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti představuje významný nástroj ochrany zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání. Umožňuje jim udržet si přiměřenou životní úroveň i přes zdravotní omezení, která jim brání dosahovat stejného výdělku jako před úrazem.
Nejdražší chyba po pracovním úrazu vypadá nenápadně: člověk se vrátí do práce, nastoupí na hůř placenou pozici a řekne si, že je rád, že vůbec pracuje. Nárok na dorovnání tím nezaniká — vzniká právě tehdy. Souvislosti shrnujeme v článku Náhrada mzdy po pracovním úrazu.
Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Jako průměrný výdělek před úrazem minus součet vašeho současného výdělku a invalidního důchodu. Rozdíl doplácí zaměstnavatel měsíčně.
Po celou dobu sníženého výdělku, nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršíte 65 let, případně důchodový věk, je-li vyšší.
Ano. Valorizuje se nařízením vlády a mění se také při změně zdravotního stavu, stupně invalidity nebo vašeho výdělku.
Nechte si doložit valorizaci. Přepočet zaměstnavatelé někdy opomíjejí a rozdíl za několik let bývá značný.
Ano. Přechází na právního nástupce, a není-li ho, řeší se plnění ze systému zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Náhrada je opakující se plnění, takže se jednotlivé měsíční splátky promlčují samostatně. O budoucí splátky proto nepřijdete, o nejstarší postupně ano — s uplatněním neotálejte.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Státní úřad inspece práce vede pravidelné statistiky pracovních úrazů v tuzemsku za uplynulé kalendářní období. K nejčastějším pracovním úrazům v ČR dlouhodobě patří pády (uklouznutí, pády ze schodů, žebříků a z výšky), úrazy při manipulaci s břemeny, úrazy stroji a nástroji.
Úraz hlavy při práci — úder o konstrukci, pád, zasažení předmětem či napadení — je pracovní úraz a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při přetrvávajících následcích.
Utonutí zaměstnance při práci — po pádu do nádrže, jímky, řeky či jiné vodní plochy při plnění pracovních úkolů — je smrtelný pracovní úraz.
Sražení nákladním autem v areálu zaměstnavatele — na dvoře, u rampy, na stavbě — je pracovní úraz s plnými nároky vůči zaměstnavateli (bolestné, ztráta na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění a renta).
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
