Náhrada mzdy po pracovním úrazu je odškodnění za snížení měsíční mzdy vlivem úrazu. Nemocenská Vám zpravidla nepokryje celou částku mzdy, kterou byste běžně bez pracovního úrazu dosáhli. Nárok náhrady mzdy po pracovním úrazu tak kryje rozdíl mezi částkou z nemocenské a orůměrného výdělku, který byste jinak dosáhli. Součástí nároků zaměstnance při pracovním úrazu je mimo jiné náhrada mzdy (ušlého výdělku) v návaznosti na utrpěný pracovní úraz.
Zákoník práce rozlišuje dvě samostatné náhrady: za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a) a za ztrátu na výdělku po jejím skončení (§ 271b). První vám dorovná nemocenskou do vašeho průměrného výdělku, druhá vám dorovnává výdělek i potom, co se vrátíte do práce — trvale, pokud si kvůli následkům vyděláte míň.
Náhrada se vyplácí měsíčně a zpětně, aby šlo zjistit skutečnou ztrátu. Fakticky ji hradí pojišťovna ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, takže uplatněním nároku zaměstnavatele finančně nepoškodíte.
Dva typy náhrady mzdy po pracovním úrazu
Většina sporů vzniká z toho, že zaměstnanec uplatní jen tu první a o druhé se dozví pozdě.
| |
Po dobu neschopnosti |
Po skončení neschopnosti |
| Ustanovení |
§ 271a zákoníku práce |
§ 271b zákoníku práce |
| Za jaké období |
po celou dobu, kdy jste v neschopnosti |
po návratu do práce, i řadu let |
| Co dorovnává |
rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a tím, co dostáváte jako náhradu mzdy a nemocenské |
rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a vaším nynějším výdělkem, k němuž se připočte invalidní důchod |
| Výsledek |
dostanete se na svůj průměrný výdělek |
udržíte si úroveň výdělku, kterou byste měli bez úrazu |
| Typická chyba |
spokojit se s nemocenskou a o doplatek si neříct |
neuplatnit ji vůbec, protože o ní zaměstnanec neví |
Náhrada po dobu pracovní neschopnosti
Prvních čtrnáct dnů neschopnosti vám náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, od patnáctého dne přebírá výplatu nemocenského okresní správa sociálního zabezpečení. Ani jedno nedosahuje vašeho běžného příjmu — a právě ten rozdíl vám u pracovního úrazu zaměstnavatel doplácí.
Náhrada běží po celou dobu neschopnosti. Žádnou pevnou hranici, po které by skončila, zákon nestanoví. Podrobný výpočet i s příkladem najdete v článku Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
Náhrada po skončení neschopnosti
Tahle náhrada je v součtu zdaleka nejvyšší položkou celého odškodnění a přitom se na ni nejčastěji zapomíná. Přísluší vám, pokud kvůli následkům úrazu vyděláváte míň než předtím — ať už vás zaměstnavatel převedl na jinou práci, nebo vám přiznali invaliditu.
Zaměstnavatel doplácí rozdíl mezi vaším průměrným výdělkem před úrazem a tím, co máte teď, přičemž se přičítá případný invalidní důchod. Výplata probíhá měsíčně a částka se pravidelně valorizuje. Rozbor najdete v článku Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Proto je třeba dovolateli přisvědčit v tom, že zaměstnavatel nemůže být zavázán hradit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity „dopředu“, nýbrž až následujícího měsíce pozadu poté, co bude možné v následujícím měsíci zjistit újmu, která zaměstnanci za předcházející měsíc vznikla. Není totiž také vyloučeno, že nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity může v průběhu měsíce zaniknout, jestliže se podstatně změní poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody (§ 271u odst. 1 zák. práce). K tomu srov. z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 796/2014.
Co je považováno za pracovní úraz?
- Úraz při výkonu práce na pracovišti
- Úraz během pracovní cesty (více zde)
- Úraz při činnosti konané na příkaz zaměstnavatele
- Úraz při činnosti, která je předmětem pracovní náplně
Důležitá je provázanost zranění s výkonem pracovních povinností. Odškodnění i jeho výše pak souvisí se zdravotním stavem zaměstnance v době, která předcházela vzniku pracovního úrazu.
Co není považováno za pracovní úraz?
- Úraz při cestě do zaměstnání a zpět
- Úraz během přestávky mimo areál zaměstnavatele
- Úraz způsobený úmyslně sám sobě
Nadto je třeba pamatovat, že zaměstnanec nezíská odškodnění pracovního úrazu, pokud jde o následek porušení povinností zaměstnance na úseku BOZP, případadně porušení právních předpisů trestního práva.
Co doložit
- Záznam o úrazu — máte právo na jeho opis, vyžádejte si ho písemně.
- Výplatní pásky za rozhodné období a rozpisy směn včetně příplatků a přesčasů. Z nich se počítá průměrný výdělek, ze kterého celá náhrada vychází.
- Doklady o nemocenském a o vyplacené náhradě mzdy.
- Lékařské zprávy a posudek o bodovém ohodnocení.
- Rozhodnutí o invalidním důchodu, pokud vám byl přiznán.
- Účtenky za léky, pomůcky a cestu k lékaři — patří do samostatné náhrady nákladů léčení.
Nárok uplatněte u zaměstnavatele písemně a ponechte si doklad o odeslání. Ústní domluva se v případném sporu neprokazuje.
Když zaměstnavatel odmítá platit
Odmítnutí bývá zdůvodněno tím, že jste si úraz zavinili sami, nebo že nárok už je vyčerpaný. Ani jedno není důvod věc vzdát. Nedojde-li ke smírnému řešení, uplatníte nároky u soudu — a uspějete-li, přiznají vám kromě dlužných částek i náhradu nákladů řízení. Vedle bolestného a náhrad za výdělek vám náleží i náhrada za ztížení společenského uplatnění a odstupné, skončí-li kvůli následkům pracovní poměr.
Znejte svá práva zaměstnance
Nejdražší chybou po pracovním úrazu je vrátit se do hůř placené práce a nepožádat o dorovnání. Ten nárok nezaniká tím, že jste zdravotně v pořádku natolik, abyste pracovali — vzniká právě tím, že si vyděláte míň.
Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Dostanu po pracovním úrazu plnou mzdu?
Fakticky ano. Nemocenská ani náhrada mzdy vašemu běžnému příjmu neodpovídají, ale zaměstnavatel vám u pracovního úrazu rozdíl doplácí do průměrného výdělku.
Jak dlouho mi náhrada po dobu neschopnosti náleží?
Po celou dobu pracovní neschopnosti. Žádnou pevnou hranici, po které by skončila, zákon nestanoví.
Co když se vrátím do práce, ale na hůř placené místo?
Náleží vám náhrada za ztrátu na výdělku po skončení neschopnosti — rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a tím, co vyděláváte teď. Vyplácí se měsíčně a pravidelně se valorizuje.
Musím přijmout jinou práci, kterou mi zaměstnavatel nabídne?
Nabídku odpovídající vašemu zdravotnímu stavu má smysl přijmout — na náhradu rozdílu ve výdělku tím nárok neztrácíte. Nabídku, která vašemu stavu neodpovídá, přijímat nemusíte.
Ztrácím nárok, když jsem porušil bezpečnostní předpis?
Automaticky ne. Zaměstnavatel odpovídá objektivně a zprostit se může jen za podmínek § 270 zákoníku práce, přičemž nese důkazní břemeno. Nejčastěji vede vaše pochybení ke krácení náhrady, ne k jejímu zániku.
Kdo náhradu nakonec platí?
Pojišťovna, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro odpovědnost za pracovní úrazy. Uplatněním nároku zaměstnavatele finančně nepoškodíte.
Právo zaměstnance radí
Náhrada mzdy po pracovním úrazu je vaším zákonným právem. Nenechte se odbýt a trvejte na svých nárocích. V případě nejasností se nebojte vyhledat právní pomoc nebo se obrátit na odborovou organizaci.
Právo zaměstnance je portál zaměřený na pomoc zaměstnancům ve sporech se zaměstnavateli. Máte-li pracovní úraz, neplatnou výpověď, neplatné okamžité zrušení pracovního poměru, neproplacené nároky, odstupné, pomůžeme Vám. Pomáháme zaměstnancům zorientovat se ve světe jejich pracovních práv. Pokud se Vám projekt líbí, budeme rádi za pozitivní zpětnou vazbu a sledování našich sociálních sítí, kde sdílíme novinky ze světa práva.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.