Doplatek za pracovní pohotovost

Co je to pracovní pohotovost?

Pracovní pohotovost znamená, že se zdržujete mimo pracoviště na dohodnutém místě (obvykle v místě bydliště) a jste připraveni k případnému výkonu práce. Zjednodušeně řečeno – nepracujete, ale musíte být „na telefonu“ a k dispozici.

Zaměstnavatel vám nemůže pohotovost jen tak nařídit. Výkonu pracovní pohotovosti musí předcházet dohoda.

Není-li s vámi jako se zaměstnancem dohoda sjednána, tak vám zaměstnavatel pohotovost nemůže jen tak nařídit. Stejně tak vám nemůže zaměstnavatel přikázat dohodu uzavřít. Situace se změní, pokud odmítnete pracovní pohotovost vykonávat po uzavření dohody. V takovém případě by se jednalo o porušení pracovního příkazu a tedy o porušení pracovních povinností.

Dohoda nemusí být písemná, ale je lepší aby byla sjednána v písemné podobě. Usnadní to případné spory.

Zákoník práce nestanoví časový limit, jak dlouho může pohotovost trvat. Můžete si však se zaměstnavatelem v dohodě sjednat maximální počet hodin.

Pracovní pohotovost nebo pracovní doba?

Někdy je těžké rozlišit, jestli se jedná ještě o pohotovost, nebo už o pracovní dobu. Rozhodující je, jak moc vás pohotovost omezuje v běžném životě.

V roce 2018 byl u soudního dvora EU zajímavý případ. Hasič vykonával dle zaměstnavatele pracovní pohotovost. Měl ujednáno, že musí být do 8 minut ve zbrojnici, nebo že se musí zdržovat na určeném místě. Sice nemusel být konkrétně ve zbrojnici a vykonávat práci hasiče ale míra, kterou byl jeho běžný život v době pohotovosti omezen, byla vysoká. V tomto případě se jedná o pracovní dobu a hasiči náležela mzda v plné výši.

Při výkonu pracovní pohotovosti se sice musí dodržovat sjednaná pravidla, ale nesmí vás omezovat až do takové míry, že je zcela znemožněn běžný život. (Jako bylo v popsaném případě, kdy si hasič nemohl např. dojet do 20 km vzdáleného obchodu.)

Podobný případ byl rozhodnut roce 2003. Pan Jaeger pracoval na chirurgickém oddělení v německé nemocnici. Vykonával pracovní pohotovost takovým způsobem, že měl v nemocnici k dispozici místnost s postelí, kde mohl spát pokud nebude zavolán. Pan Jaeger se domáhal toho, aby byl čas strávený v nemocnici považován na pracovní dobu, jelikož je výrazně omezen v běžném životě. Soudní dvůr EU rozhodl v jeho prospěch a uvedl, že čas strávený v nemocnici je pracovní dobou a nikoli pouze pohotovostí.

Další případ se týkal pana D.J., který pracoval na horách ve Slovinsku. Měl 12 hodin směnu a poté 6 hodin pracovní pohotovost, s tím že musel být do 1 hodiny od zavolání v práci. Jelikož pracoval ve vysokých horách na odlehlém místě, musel po dobu pracovní pohotovosti setrvat ve služebním bytě ve středisku. V tomto případě zaměstnavatel nepřikázal panu D.J. aby setrval na konkrétním místě (D.J. zůstával pouze z důvodu vzdálenosti). Soudní dvůr EU rozhodl v neprospěch pana D.J. a čas strávený ve služebním bytě se nepovažuje na pracovní dobu. Odlehlost místa a vzdálenost od bydliště nemůže být rozhodující.

Na závěr jeden český případ, který projednával Ústavní soud. Jedná se o posouzení přestávky v práci. Stěžovatel byl hasič Letiště Ostrava a.s. a po celou dobu výkonu služby musel být fyzicky přítomen na pracovišti a být schopen reagovat do 3 minut. Tyto povinnosti měl i v době přestávky na jídlo a oddech. Soud rozhodl, že pokud hasič i v době oddechu musel být přítomen na pracovišti a být akceschopný do 3 minut vykonává práci a nejedená se o přestávku. Podobně by byla posouzena i práce ostrahy nebo plavčíka.

Kdy vzniká nárok na doplatek

Doplatek za pracovní pohotovost není mzda za práci, ale odměna za připravenost k výkonu práce.

Doplatek pracovní pohotovosti vám náleží, pokud:

• Pracovní pohotovost byla dohodnuta s vaším zaměstnavatelem (ideálně písemně)
• Skutečně jste byli v době pohotovosti k dispozici podle dohody
• Pohotovost nebyla součástí běžné pracovní doby

Výše doplatku pracovní pohotovosti

Podle zákoníku práce činí minimální doplatek za pracovní pohotovost 10 % průměrného výdělku. To znamená, že za každou hodinu pracovní pohotovosti vám náleží odměna ve výši nejméně 10 % vašeho průměrného hodinového výdělku.

Výpočet doplatku

Výpočet je poměrně jednoduchý:

Doplatek = počet hodin pohotovosti × průměrný hodinový výdělek × 0,10

Například pokud máte průměrný hodinový výdělek 200 Kč a během měsíce jste měli 40 hodin pracovní pohotovosti, váš doplatek bude: 40 hodin × 200 Kč × 0,10 = 800 Kč

Zaměstnavatel může samozřejmě stanovit doplatek vyšší, například v pracovní smlouvě, vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Zákoník práce udává pouze minimální hodnotu.

Co když během pohotovosti nastoupíte do práce?

Jakmile vás zaměstnavatel skutečně povolá k výkonu práce, tak se tento čas už obvykle počítá jako přesčas.
Za dobu, kdy skutečně pracujete, vám tedy náleží plná mzda a případné příplatky (např. za práci v noci, o víkendech nebo ve svátek).
Za samotnou dobu „čekání“ pak dostáváte onen 10% doplatek.

Zaměstnavatel také musí dodržet, že pohotovost nesmí probíhat během povinného odpočinku mezi směnami nebo pokud už jste dosáhli zákonného limitu přesčasů. Samotná pohotovost nevadí, ale problém by nastal v případě zavolání do práce.

Dokumentace a evidence

Pro správné uplatnění nároku na doplatek je důležité:

• Mít písemnou dohodu o pracovní pohotovosti
• Vést si evidenci hodin strávených v pracovní pohotovosti
• Zaznamenávat případná povolání do práce během pohotovosti
• Uchovávat výplatní pásky a dokumenty prokazující vyplácení doplatků

Kdy požadovat vyrovnání

Pokud zjistíte, že vám zaměstnavatel nevyplácí doplatek za pracovní pohotovost správně nebo vůbec, máte právo požadovat doplatek mzdy. Nárok na mzdu (včetně doplatků) se promlčuje po třech letech od okamžiku, kdy měl být doplatek vyplacen.

Doporučuje se nejprve obrátit na personální oddělení nebo mzdovou účetní s dotazem na výpočet. Pokud problém přetrvává, můžete se obrátit na inspektorát práce nebo v krajním případě řešit věc soudně.

Právo zaměstnance radí

Doplatek pracovní pohotovosti je zákonným nárokem každého zaměstnance, který nemůže být ignorován. Pokud máte pochybnosti o správnosti výpočtu nebo o tom, zda vám doplatek náleží, neváhejte se informovat u svého zaměstnavatele nebo odborníků na pracovní právo. Správná evidence a písemná dokumentace jsou klíčem k prosazení vašich práv.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.