Pracovní pohotovost znamená, že se zdržujete mimo pracoviště na dohodnutém místě (obvykle v místě bydliště) a jste připraveni k případnému výkonu práce. Zjednodušeně řečeno – nepracujete, ale musíte být „na telefonu“ a k dispozici.
Zaměstnavatel vám nemůže pohotovost jen tak nařídit. Výkonu pracovní pohotovosti musí předcházet dohoda.
Není-li s vámi jako se zaměstnancem dohoda sjednána, tak vám zaměstnavatel pohotovost nemůže jen tak nařídit. Stejně tak vám nemůže zaměstnavatel přikázat dohodu uzavřít. Situace se změní, pokud odmítnete pracovní pohotovost vykonávat po uzavření dohody. V takovém případě by se jednalo o porušení pracovního příkazu a tedy o porušení pracovních povinností.
Dohoda nemusí být písemná, ale je lepší aby byla sjednána v písemné podobě. Usnadní to případné spory.
Zákoník práce nestanoví časový limit, jak dlouho může pohotovost trvat. Můžete si však se zaměstnavatelem v dohodě sjednat maximální počet hodin.
Někdy je těžké rozlišit, jestli se jedná ještě o pohotovost, nebo už o pracovní dobu. Rozhodující je, jak moc vás pohotovost omezuje v běžném životě.
V roce 2018 byl u soudního dvora EU zajímavý případ. Hasič vykonával dle zaměstnavatele pracovní pohotovost. Měl ujednáno, že musí být do 8 minut ve zbrojnici, nebo že se musí zdržovat na určeném místě. Sice nemusel být konkrétně ve zbrojnici a vykonávat práci hasiče ale míra, kterou byl jeho běžný život v době pohotovosti omezen, byla vysoká. V tomto případě se jedná o pracovní dobu a hasiči náležela mzda v plné výši.
Při výkonu pracovní pohotovosti se sice musí dodržovat sjednaná pravidla, ale nesmí vás omezovat až do takové míry, že je zcela znemožněn běžný život. (Jako bylo v popsaném případě, kdy si hasič nemohl např. dojet do 20 km vzdáleného obchodu.)
Podobný případ byl rozhodnut roce 2003. Pan Jaeger pracoval na chirurgickém oddělení v německé nemocnici. Vykonával pracovní pohotovost takovým způsobem, že měl v nemocnici k dispozici místnost s postelí, kde mohl spát pokud nebude zavolán. Pan Jaeger se domáhal toho, aby byl čas strávený v nemocnici považován na pracovní dobu, jelikož je výrazně omezen v běžném životě. Soudní dvůr EU rozhodl v jeho prospěch a uvedl, že čas strávený v nemocnici je pracovní dobou a nikoli pouze pohotovostí.
Další případ se týkal pana D.J., který pracoval na horách ve Slovinsku. Měl 12 hodin směnu a poté 6 hodin pracovní pohotovost, s tím že musel být do 1 hodiny od zavolání v práci. Jelikož pracoval ve vysokých horách na odlehlém místě, musel po dobu pracovní pohotovosti setrvat ve služebním bytě ve středisku. V tomto případě zaměstnavatel nepřikázal panu D.J. aby setrval na konkrétním místě (D.J. zůstával pouze z důvodu vzdálenosti). Soudní dvůr EU rozhodl v neprospěch pana D.J. a čas strávený ve služebním bytě se nepovažuje na pracovní dobu. Odlehlost místa a vzdálenost od bydliště nemůže být rozhodující.
Na závěr jeden český případ, který projednával Ústavní soud. Jedná se o posouzení přestávky v práci. Stěžovatel byl hasič Letiště Ostrava a.s. a po celou dobu výkonu služby musel být fyzicky přítomen na pracovišti a být schopen reagovat do 3 minut. Tyto povinnosti měl i v době přestávky na jídlo a oddech. Soud rozhodl, že pokud hasič i v době oddechu musel být přítomen na pracovišti a být akceschopný do 3 minut vykonává práci a nejedená se o přestávku. Podobně by byla posouzena i práce ostrahy nebo plavčíka.
Doplatek za pracovní pohotovost není mzda za práci, ale odměna za připravenost k výkonu práce.
Doplatek pracovní pohotovosti vám náleží, pokud:
Podle zákoníku práce činí minimální doplatek za pracovní pohotovost 10 % průměrného výdělku. To znamená, že za každou hodinu pracovní pohotovosti vám náleží odměna ve výši nejméně 10 % vašeho průměrného hodinového výdělku.
Výpočet je poměrně jednoduchý:
Doplatek = počet hodin pohotovosti × průměrný hodinový výdělek × 0,10
Například pokud máte průměrný hodinový výdělek 200 Kč a během měsíce jste měli 40 hodin pracovní pohotovosti, váš doplatek bude: 40 hodin × 200 Kč × 0,10 = 800 Kč
Zaměstnavatel může samozřejmě stanovit doplatek vyšší, například v pracovní smlouvě, vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Zákoník práce udává pouze minimální hodnotu.
Jakmile vás zaměstnavatel skutečně povolá k výkonu práce, tak se tento čas už obvykle počítá jako přesčas.
Za dobu, kdy skutečně pracujete, vám tedy náleží plná mzda a případné příplatky (např. za práci v noci, o víkendech nebo ve svátek).
Za samotnou dobu „čekání“ pak dostáváte onen 10% doplatek.
Zaměstnavatel také musí dodržet, že pohotovost nesmí probíhat během povinného odpočinku mezi směnami nebo pokud už jste dosáhli zákonného limitu přesčasů. Samotná pohotovost nevadí, ale problém by nastal v případě zavolání do práce.
Pro správné uplatnění nároku na doplatek je důležité:
Pokud zjistíte, že vám zaměstnavatel nevyplácí doplatek za pracovní pohotovost správně nebo vůbec, máte právo požadovat doplatek mzdy. Nárok na mzdu (včetně doplatků) se promlčuje po třech letech od okamžiku, kdy měl být doplatek vyplacen.
Doporučuje se nejprve obrátit na personální oddělení nebo mzdovou účetní s dotazem na výpočet. Pokud problém přetrvává, můžete se obrátit na inspektorát práce nebo v krajním případě řešit věc soudně.
Doplatek pracovní pohotovosti je zákonným nárokem každého zaměstnance, který nemůže být ignorován. Pokud máte pochybnosti o správnosti výpočtu nebo o tom, zda vám doplatek náleží, neváhejte se informovat u svého zaměstnavatele nebo odborníků na pracovní právo. Správná evidence a písemná dokumentace jsou klíčem k prosazení vašich práv.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pomáháme klientům řešit nemoci z povolání i jejich odškodnění po celé České republice. V dnešním článku se zaměříme na případ zaměstnance ze Zlína, u kterého byla uznána nemoc z povolání – syndrom karpálního tunelu. Ukážeme vám, jak postupovat při uplatnění nároku na náhradu škody a jak v praxi probíhá komunikace se zaměstnavatelem i pojišťovnou. Cílem článku je přiblížit vám celý proces tak, aby bylo jasné, jak své právo efektivně uplatnit.
Pomáháme klientům při řešení pracovních úrazů po celé České republice. V dnešním článku se zaměříme na případ pracovního úrazu ve Zlíně a ukážeme vám, jak jsme postupovali při vymáhání odškodnění. Naším cílem je přiblížit reálný průběh řešení takových kauz – možná vám to pomůže rozhodnout se, zda je pro vás vymáhání práv tou správnou cestou.
Další článek ze série o pracovních úrazech na webu Právo zaměstnance. Dnes představujeme případ úrazu muže z Hradce Králové, který se stal během zahraniční služební cesty, a popisujeme situaci, kdy zaměstnavatel následně přestal komunikovat.
Čtvrtý článek ze série o pracovních úrazech na webu Právo zaměstnance. Pracovní úraz v Plzni Dnes ukazujeme situaci, kdy zaměstnavatel od začátku jednal konstruktivně a celý proces proběhl hladce.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
