Odstupné při výpovědi pro nadbytečnost: na co máte nárok
Dostali jste výpověď pro nadbytečnost? Zjistěte, jaké odstupné vám náleží, kdy je výpověď neplatná a jak se bránit fiktivní nadbytečnosti. Bezplatné posouzení případu.
Odstupné si představte jako jednorázovou peněžní kompenzaci při skončení pracovního poměru z důvodů, které zaměstnanec nezavinil. Nejde o formu zabezpečení do budoucna ani o odměnu za odvedenou práci – jde o jistou formu odškodnění za ztrátu zaměstnání. Nerozhoduje tak, zda po skončení pracovního poměru nastoupíte do nové práce, začnete podnikat, nebo odejdete do důchodu. Důležité je, že jste museli skončit zaměstnání.
Nárok na odstupné a jeho minimální výši naleznete § 67 zákoníku práce. Jak jsme naznačili v úvodu, nárok na odstupné nezískáte při každém skončení pracovního poměru. Nárok máte pouze tehdy, končí-li váš pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele, tedy nezaviněně z Vaší strany.
Kromě toho musíte naplnit některé z tří organizačních důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce nebo musí k rozvázání dojít z důvodů uznaného pracovního úrazu nebo nemoci z povolání:
Klíčové je, že nárok na odstupné získáte i tehdy, skončíte-li pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem. V takovém případě si však musíte dát pozor na to, abyste důvody ukončení pracovního poměru sjednali v rámci dohody a výši odstupného řádně zapsali (nezapomeňte také na povinné odvody daní, sociálního a zdravotního pojištění).
Tady číhá nejčastější past: pokud v dohodě o rozvázání pracovního poměru důvod skončení neuvedete, můžete o odstupné snadno přijít. Pokud obě smluvní strany chtějí pracovní poměr ukončit, nejedná se automaticky o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nezaviněné zaměstnancem. Proto je vždy vhodné, aby byl důvod v dohodě výslovně uveden.
Pokud okamžitě zrušíte pracovní poměr podle § 56 zákoníku práce – například proto, že vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo vám podle lékařského posudku nemůže přidělit vhodnou práci – náleží vám odstupné ve výši náhrady mzdy za výpovědní dobu, tedy zpravidla ve výši dvou průměrných výdělků.
Výše odstupného vypočítáte na základě průměrného výdělku. Rozhodující je výše výdělku, který jste získávali v rámci čtvrtletí bezprostředně přecházejícího rozvázání pracovního poměru. Nejde tedy nutně o vaši „čistou výplatu", ale o průměrný výdělek podle pravidel § 351 a násl. zákoníku práce, který zohledňuje i prémie a další složky mzdy. V případech pracovního úrazu a uznané nemoci z povolání se pak můžete setkat s tím, že čtvrtletí se posuzuje před vznikem úrazu / nemoci.
Průměrný výdělek je snížen o částky, které jste čerpali formou náhrad (do průměrného výdělku se nezapočtou). Pokud jste tedy v rozhodném období například čerpali dovolenou, nebo náhradu mzdy za překážky, celková částka odstupného se tím přiměřeně sníží.
Minimální výše zákonného odstupného se odvíjí od toho, jak dlouho u zaměstnavatele váš pracovní poměr trval:
|
Délka pracovního poměru |
Minimální výše odstupného |
|
méně než 1 rok |
1násobek průměrného výdělku |
|
alespoň 1 rok a méně než 2 roky |
2násobek průměrného výdělku |
|
alespoň 2 roky |
3násobek průměrného výdělku |
|
Pracovní úraz / nemoc z povolání |
Až 12násobek průměrného výdělku |
Do délky trvání pracovního poměru se započítává i doba předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud od jeho skončení neuplynula doba delší než 6 měsíců.
Nezapomínejte na to, že odstupné je zpravidla v „hrubém“. Celkovou částku, kterou získáte tak musíte snížit o povinné odvody do státního rozpočtu související s daňovým zatížením vašich příjmů. Pokud uzavíráte dohodu o skončení pracovního poměru, vždy pečlivě prověřte znění dohody, abyste se pak nedivili, že celková výše odstupného neodpovídá Vašim představám.
V lepším případě před podpisem dohody o skončení pracovního poměru vyhledejte právní pomoc advokáta. Chci prověřit znění dohody o skončení pracovního poměru.
Pozornost si zaslouží odstupné při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 zde přinesla zásadní změnu.
Dříve náleželo zaměstnanci, který nemohl dále vykonávat práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nově v těchto případech zaměstnanec namísto odstupného od zaměstnavatele dostane jednorázovou náhradu ve stejné výši (dvanáctinásobek) z úrazového pojištění zaměstnavatele. Pro zaměstnance to fakticky znamená srovnatelnou částku, jen z jiného zdroje.
U nového výpovědního důvodu spočívajícího v dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti zůstává zachován nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku hrazené přímo zaměstnavatelem.
Zákon stanoví pouze minimální výši. Zaměstnavatel může poskytnout odstupné vyšší, případně i z jiných důvodů, než uvádí zákon – například na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuální dohody. Není výjimkou pětinásobek či vyšší. Vyplatí se proto vždy ověřit, zda u vašeho zaměstnavatele neplatí kolektivní smlouva s výhodnějšími podmínkami.
Odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud si nedohodnete jiný postup. Odstupné získáte až po skončení pracovního poměru, nikoli ve výpovědní době.
Pozor na jednu důležitou výjimku: pokud byste po skončení pracovního poměru začali u téhož zaměstnavatele opět pracovat (v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) dříve, než uplyne doba odpovídající počtu násobků, z nichž bylo odstupné odvozeno, jste povinni odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (§ 69 zákoníku práce).
Posouzení nároku na odstupné bývá v praxi složitější, než se zdá – záleží na přesném důvodu skončení, formulaci dohody i délce trvání poměru. Pokud máte pochybnosti, zda vám odstupné náleží a ve správné výši, rádi váš případ posoudíme zdarma. V případě úspěšného sporu nesete riziko spolu s námi.
Dostali jste výpověď pro nadbytečnost? Zjistěte, jaké odstupné vám náleží, kdy je výpověď neplatná a jak se bránit fiktivní nadbytečnosti. Bezplatné posouzení případu.
Pracovní úraz u zaměstnavatele v insolvenci kombinuje újmu zaměstnance s platební neschopností firmy, přičemž český právní řád poskytuje prioritní ochranu prostřednictvím zákonné odpovědnosti, povinného pojištění a insolvenčního zákona. Článek popisuje typy nároků, praktický postup při jejich uplatnění a klíčové lhůty, které je třeba sledovat, aby zaměstnanec získal odškodnění i v komplikovaném insolvenčním prostředí.
Zaměstnanec v insolvenci, který utrpí pracovní úraz, čelí otázce, jak bude naloženo s vyplaceným odškodněním. Je rozlišováno mezi náhradou majetkové újmy, která může podléhat srážkám, a náhradou nemajetkové újmy, jež je zpravidla nepostižitelná, protože je vázána na osobu dlužníka. Výklad doplňuje praktický příklad a doporučení pro komunikaci s insolvenčním správcem.
lánek vysvětluje, že i pracovníci na dohody (DPP a DPČ) mají při pracovním úrazu nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, včetně náhrad za ztrátu výdělku, bolestné či náklady na léčbu. Zároveň popisuje, jak správně postupovat po úrazu, jak uplatnit své nároky a co dělat v případě, že zaměstnavatel odmítá spolupracovat.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek