Pracovní úraz není jen nešťastná náhoda. Z právního hlediska jde o poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. V takovém případě vzniká zaměstnanci zákonný nárok na odškodnění.
Situace se však komplikuje v momentě, kdy se zaměstnavatel ocitne v insolvenci.
Úpadek (insolvence) je stav, kdy dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po splatnosti déle než 30 dnů a není schopen je plnit. Pro zraněného zaměstnance to může na první pohled znamenat konečnou stanici pro jeho nároky. Opak je však pravdou. Ačkoliv se střetává bolestivé zranění s platební neschopností firmy, český právní řád poskytuje poškozeným zaměstnancům prioritní postavení.
Základem pro úspěšné odškodnění je správná definice incidentu. Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se pracovním úrazem rozumí:
Poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Klíčovým aspektem je tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele. To v praxi znamená, že zaměstnavatel odpovídá za škodu bez ohledu na to, zda úraz zavinil (např. porušením předpisů), či nikoliv. Zaměstnanec tak nemusí prokazovat konkrétní pochybení nadřízených; stačí doložit příčinnou souvislost mezi výkonem práce a vznikem újmy.
V rámci odškodnění lze žádat o náhradu několika typů škod, které se často kombinují:
Náhrada za ztrátu na výdělku - Jedná se o doplatek rozdílu mezi průměrným výdělkem před úrazem a vyplácenou nemocenskou nebo invalidním důchodem (v praxi často označováno jako „renta“).
Bolestné - Jednorázová kompenzace za utrpěné fyzické i psychické strádání. Výše se určuje na základě bodového ohodnocení, které vyčíslí lékař v lékařském posudku.
Ztížení společenského uplatnění - Odškodnění za trvalé následky úrazu, které mají negativní dopad na kvalitu života, rodinné vztahy, sportovní či jiné volnočasové aktivity.
Účelně vynaložené náklady na léčení - Zahrnuje veškeré výdaje nad rámec veřejného zdravotního pojištění, jako jsou doplatky za léky, nadstandardní rehabilitace, regulační poplatky nebo náklady na dopravu do zdravotnických zařízení.
Věcná škoda - Finanční náhrada za věci, které byly při úrazu poškozeny nebo zničeny (například roztrhaný oděv, rozbité brýle, mobilní telefon či hodinky).
POZOR NA LHŮTY: Nárok na odškodnění pracovního úrazu se nepromlčuje okamžitě — obecná promlčecí lhůta jsou 3 roky od okamžiku, kdy poškozený zjistil (nebo mohl zjistit) vznik škody a osobu povinnou k náhradě. Jednejte to nejdříve.
Insolvence zaměstnavatele neznamená automatický zánik vašich nároků. Klíčovým ochranným mechanismem je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Toto pojištění je pro všechny zaměstnavatele povinné přímo ze zákona.
V České republice toto specifické pojištění spravují dvě instituce (podle toho, u které byl zaměstnavatel historicky pojištěn):
Právě v situaci, kdy zaměstnavatel čelí insolvenci, nemá dostatek majetku nebo již zanikl, funguje pojištění jako přímý zdroj financí pro poškozeného zaměstnance.
Klíčové pravidlo: Máte-li nárok na náhradu škody z pracovního úrazu, pojišťovna je povinna plnit přímo vám jako poškozenému. Povinnost pojišťovny vyplatit odškodnění trvá i v případě, že váš zaměstnavatel přestal platit pojistné nebo je v hlubokém úpadku.
Zahájení insolvenčního řízení mění způsob uplatnění některých nároků.
Nároky z pracovních úrazů mohou mít různý právní režim podle konkrétní situace (zejména podle okamžiku jejich vzniku). Často mají povahu:
Tyto pohledávky se zpravidla nepřihlašují klasickou přihláškou, ale uplatňují se přímo u insolvenčního správce.
Mají přitom přednostní postavení a uspokojují se průběžně z majetkové podstaty podle dostupných prostředků. Nelze však zaručit jejich plné uspokojení, pokud majetek dlužníka nestačí.
V některých případech je nutné ale klasickou přihlášku podat - jedná se zejm. o situace, kdy nároky z pracovního úrazu vznikly ještě před insolvencí zaměstnavatele.
Zahájení insolvenčního řízení vnáší do uplatňování nároků specifický režim. Zatímco běžní věřitelé (např. dodavatelé) musí čekat na poměrné rozdělení zbylého majetku, zákon o insolvenci poskytuje zaměstnancům privilegované postavení.
Na rozdíl od obchodních partnerů zaměstnavatele, vy jako zaměstnanec nepodáváte obvykle klasickou přihlášku pohledávky.
V insolvenční „frontě“ na peníze stojíte v první řadě. Vaše nároky mají přednost před běžnými věřiteli. Pokud je v majetkové podstatě (majetku firmy) alespoň nějaká hotovost, musí být prioritně využita právě na uspokojení pracovněprávních nároků.
Po zahájení insolvence přechází dispoziční oprávnění na insolvenčního správce. Ten:
Často zmiňovaný „Garanční fond“ spravovaný Úřadem práce slouží jako pojistka pro případ totální platební neschopnosti zaměstnavatele.
Doporučení: I když je zaměstnavatel v insolvenci, komunikujte primárně s insolvenčním správcem a pojišťovnou. Insolvenční správce je od momentu prohlášení úpadku osobou s dispozičním oprávněním a je vaším hlavním partnerem pro potvrzení veškerých podkladů.
Pokud dojde k pracovnímu úrazu u zaměstnavatele v úpadku, postupujte podle tohoto harmonogramu. Správná dokumentace je v insolvenčním řízení kriticky důležitá.
Úraz ihned nahlaste nadřízenému (nebo insolvenčnímu správci, pokud již firmu fakticky řídí). Trvejte na zápisu do knihy úrazů a vyhotovení Záznamu o úrazu. Tento dokument je „rodným listem“ vašeho nároku; bez něj pojišťovna plnění odmítne.
Navštivte lékaře a zdůrazněte, že jde o pracovní úraz. Pečlivě uschovejte:
Zjistěte, zda je zaměstnavatel pojištěn u Kooperativy nebo Generali České pojišťovny. Pokud vedení firmy nekomunikuje, nahlédněte do Insolvenčního rejstříku (ISIR), kde zjistíte jméno a kontakt na insolvenčního správce, který má nyní přístup k pojistným smlouvám.
Nečekejte, až „se insolvence vyřeší“. Žádost o odškodnění (včetně bodového ohodnocení bolesti od lékaře) podejte přímo příslušné pojišťovně. Pojišťovna likviduje pojistnou událost nezávisle na stavu majetku zaměstnavatele a plnění vyplácí přímo na váš účet.
Protože jsou nároky z pracovních úrazů tzv. pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, nepodáváte standardní formulářovou přihlášku jako běžní věřitelé. Místo toho:
V praxi se občas setkáváme s obavou, že zaměstnavatel pojistné odvody nehradil, a proto pojišťovna odmítne plnit. Zde je pro zaměstnance zásadní zpráva: Pojištění odpovědnosti vzniká ze zákona dnem vzniku prvního pracovního poměru.
1. Pojišťovna musí plnit i při neplacení pojistného
Pokud u zaměstnavatele došlo k pracovnímu úrazu, příslušná pojišťovna (Kooperativa nebo Generali) je povinna vám odškodnění vyplatit, i kdyby zaměstnavatel dlužil na pojistném miliony.
2. Pohledávka přímo vůči majetkové podstatě
Pokud by z nějakého velmi specifického důvodu nebylo možné plnění z pojištění získat (např. u věcné škody nad zákonné limity), váš nárok se stává prioritní pohledávkou v insolvenci:
3. Odpovědnost vedení firmy a trestněprávní aspekty
Nezaplacení povinného pojistného nebo jeho neoznámení je závažným porušením zákona:
TIP: Pokud zjistíte, že zaměstnavatel pojištění ignoroval, neprodleně kontaktujte Oblastní inspektorát práce. Jejich protokol o kontrole může sloužit jako klíčový důkaz v insolvenčním řízení i v případném soudním sporu.
Insolvenční řízení nezastavuje běh promlčecích lhůt automaticky. Je nezbytné sledovat několik paralelních časových limitů, aby vaše nároky nezanikly nebo se nestaly nevymahatelnými.
1. Uplatnění v insolvenčním řízení (Procesní lhůta)
I když jsou nároky z pracovního úrazu pohledávkami „za podstatou“ a lze je uplatnit kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, doporučujeme tak učinit bezodkladně.
2. Promlčení nároku vůči pojišťovně (Hmotněprávní lhůta)
Vztah mezi vámi a pojišťovnou (Kooperativa/Generali) se řídí standardními promlčecími pravidly podle občanského zákoníku:
3. Nároky u Úřadu práce (Lhůta pro Garanční fond)
Pokud uplatňujete dlužnou mzdu nebo náhradu mzdy související s úrazem prostřednictvím Úřadu práce:
Klíčem k úspěchu je však včasné a správné uplatnění nároků u insolvenčního správce i pojišťovny. Neponechávejte nic náhodě a hlídejte si zákonné lhůty, zejména u žádostí směřujících k Úřadu práce. Pokud si nejste jisti správným procesním postupem, odborná právní pomoc vám zajistí, že o své nároky nepřijdete kvůli administrativní chybě. Máte právo na plné odškodnění – stačí vědět, jak jej efektivně vymáhat.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Zaměstnanec v insolvenci, který utrpí pracovní úraz, čelí otázce, jak bude naloženo s vyplaceným odškodněním. Je rozlišováno mezi náhradou majetkové újmy, která může podléhat srážkám, a náhradou nemajetkové újmy, jež je zpravidla nepostižitelná, protože je vázána na osobu dlužníka. Výklad doplňuje praktický příklad a doporučení pro komunikaci s insolvenčním správcem.
lánek vysvětluje, že i pracovníci na dohody (DPP a DPČ) mají při pracovním úrazu nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, včetně náhrad za ztrátu výdělku, bolestné či náklady na léčbu. Zároveň popisuje, jak správně postupovat po úrazu, jak uplatnit své nároky a co dělat v případě, že zaměstnavatel odmítá spolupracovat.
Článek se věnuje problematice pracovního úrazu na soustruhu a ukazuje, jak i rutinní činnost ve výrobě může vést k vážnému zranění. Na konkrétním případu pana Nováka vysvětluje příčiny nehody, odpovědnost zaměstnavatele i zaměstnance a přehled nároků na odškodnění.
Whistleblowing umožňuje zaměstnancům i dalším osobám bezpečně upozornit na protiprávní jednání a zároveň je chrání před odvetou ze strany zaměstnavatele. Zákon zajišťuje ochranu identity oznamovatele, zakazuje postih za oznámení učiněné v dobré víře a v případě odvety dává právo na omluvu i finanční odškodnění.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
