Odškodnění smrtelného pracovního úrazu

Smrtelný pracovní úraz je smrt zaměstnance při výkonu práce (při výkonu činnosti pro zaměstnavatele) způsobená vnějším zásahem. Odškodnění smrtelného pracovního úrazu je proces náhrady újmy blízkých osob zaměstnance a újmy způsobené zemřelému zaměstnanci. Výše odškodnění zemřelého zaměstnance závisí na tom, zda zaměstnanec za svého života uplatnil nároky na odškodnění či nikoli. Výše odškodnění rodinných příslušníky se odvíjí od prokázaných vazeb a vztahů k zemřelému (újma rodiny) a výše škody, kterou v souvislosti s úmrtím zaměstnance pocítili (náklady na pohřeb, léčbu, atd..). 

1. Odškodnění rodiny a blízkých zemřelému zaměstnanci - nárok na náhradu újmy způsobené smrtí blízké osoby (psychická újma a náhrada za ztrátu příležitosti na setkání s milovanou osobou). Výše vždy záleží na skutečném vztahu mezi osobami. 
   
   
2. Odškodnění smrtelného pracovního úrazu zaměstnanci - nároky na náhradu škody (snížení mzdy, léčba, věcná škoda) vždy, náhrady újmy (bolestné a ztížení společenského uplatnění - nejvyšší odškodnění) pouze, pokud je uplatnil v průběhu svého života (sám nebo prostřednictvím zástupce - nás). S celým postupem, včetně případného soudního uplatnění, vám pomůžeme.

Abyste získali nároky zemřelého zaměstnance, musíte je uplatnit během jeho života. Nárok musíte uplatnit za něj žalobou u soudu (pomůžeme Vám), jinak bez náhrady zanikne. Součástí uplatnění nároků je série soudních řízení, které musí být provedeny, aby nárok na odškodnění zaměstnanci zůstal zachován. 

Pozůstalí mají nárok zejména na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy, náhradu nákladů pohřbu a náhradu nákladů na výživu (rentu). Vedle toho lze uplatnit i náhrady, které náležely zemřelému zaměstnanci. Zákonné minimum bývá nižší, než na co máte ve skutečnosti právo – vyšší částku je často nutné vymoci soudně.

Odškodnění smrtelného pracovního úrazu podle práva

Český zákoník práce stanoví v § 269 a následujících podmínky zaměstnavatele k náhradě škody zaměstnanci při pracovním úrazu.Kromě toho může soud na návrh přiměřeně zvýšit náhradu újmy za bolest a ztížení společenského uplatnněí v souladu s § 271s racovního zákoníku. Pokud zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu, náleží jeho pozůstalým od zaměstnavatele náhrady škody a nemajetkové újmy. Jinými slovy, rodina má právo žádat odškodnění za smrtelný pracovní úraz v různých formách. 

Podmínky uplatnění nároku na náhradu nemajetkové vychází z § 2958 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a v případě rodinných příslušníků také z § 2959 občanského zákoníku. Náhrada nákladů pozůstalým také vychází z ustanovení § 2966 zákona. Právní základ navazuje na rozhodovací praxi založenou na rozhodnutích Ústavního soudu II. ÚS 1564/20 ze dne 9.2.2021 a II ÚS 2925/20 ze dne 15.11.2021. 

"poskytnutí výrazně nižšího odškodnění fyzické osobě – zaměstnanci, která utrpěla pracovní úraz, oproti odškodnění u ostatních fyzických osob, jejichž pro věc rozhodné poměry jsou obdobné a jejichž společenské uplatnění je zasaženo srovnatelně, je porušován ústavně zakotvený princip rovnosti v právech […]."

Kdo má nárok na odškodnění? Při úmrtí zaměstnance mají nárok na odškodnění především nejbližší rodinní příslušníci. Zákon výslovně pamatuje na manžela či manželku (případně registrovaného partnera), děti a rodiče zemřelého. Kromě toho se ale týká osob blízkých, které prokážou úzkou vazbu k zemřelému. Každému z nich přísluší určité odškodnění (viz dále). Mimo to mohou být odškodněny i další osoby v blízkém vztahu (např. druh, družka či sourozenci), pokud prokážou, že pro ně ztráta znamená obdobnou újmu jako pro rodinné příslušníky.

Podmínkou je uznání prácovního úrazu podle práva

První podmínkou pro získání nároku je splnění zákonných předpokladů pracovního úrazu, tedy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Zaměstnavatel se může povinnosti odškodnit pozůstalé zprostit jen ve výjimečných situacích stanovených zákonem. Například pokud jedinou příčinou úrazu bylo hrubé porušení předpisů bezpečnosti práce ze strany zaměstnance nebo jeho opilost, zaměstnavatel odškodné platit nemusí. Tyto případy jsou však vzácné – ve většině smrtelných pracovních úrazů mají pozůstalí na odškodnění nárok.

Právo na odškodnění pracovního úrazu zemřelého zaměstnance

Pokud zaměstnanec po pracovním úrazu nějakou dobu žil (byť krátce), vznikly mu vlastní nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy (§ 271a a násl. zákoníku práce). Tyto nároky však musí sám zaměstnanec nebo jeho zástupci (určení soudem) uplatnit za dobu jeho života, později by soud právo na jejich získání nepřiznal. V této souvislosti má zemželý zaměstanec nárok na klasické nároky z pracovního úrazu.

1. Náhrada mzdy po dobu nemocenské - dorovnání rozdílu mezi výplatou nemocenské a průměrné mzdy, kterou by jinak získal (více zde)
2. Náhrada mzdy po skončení nemocenské  - dorovnání rozdílu mezi platbou invalidního důchodu a průměrné mzdy, kterou by jinak získal (více zde)
3. Bolestné - náhrada za vytrpěnou bolest (více zde). Bolestné se stanoví bodovým ohodnocením podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., může být navýšeno znalcem.
4. Ztížení společenského uplatnění - náhrada za pokles společenského zapojení v důsledku vzniku pracovního úrazu (více zde). Hodnotíme podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a zohledňuje trvalé následky pro běžný, rodinný i pracovní život - opět znalecký posudek.
5. Věcná škoda - poškození věcí v důsledku úrazu (typicky zničený mobilní telefon, elektronika, oblečení, vozidlo) (více zde)
6. Léčebné výdaje - náklady spojené s léčbou, dopravou na léčebné procedury a vedlejší výdaje (více zde)
7. Odstupné - zhoršení zdravotní stavu tak, že musí být ukončen pracovní poměr (více zde)

V případě jeho smrti po uplatnění přechází tyto nároky do dědického řízení na dědice (rodinu). I když tedy zaměstnanec zemře, a jako rodina jste nárok uplatnili, získáte právo na odškodnění v dědickém řízení.

Proč na uplatnění nároku soudně záleží?

Čím dříve jsou nároky zemřelého řádně uplatněny a doloženy, tím vyšší je šance na jejich úspěšné vymožení v plné výši. Smrtí zaměstnance nároky zanikají v souladu § 2009 odst. 2 občanského zákoníku. Jsou vázána ryze na osobu konkrétního věřitele (zemřelého), tzn. pokud je za svého života soudně neuplatní, nemůže se jich domoci nikdo jiný. Na druhou dojde-li k jejich uplatnění, jsou tato práva předmětem dědictví a při jejich uspokojení náleží dědici dle rozhodnutí NS 30 Cdo 89/2015 ze dne 18. dubna 2017.  S formulací uplatnění i s případným soudním řízením vám pomůžeme.

Právo na odškodnění pro členy rodiny a blízké

 Zákoník práce stanovuje tyto hlavní druhy náhrad:  jednorázové odškodnění za duševní útrapy, náhradu nákladů na pohřeb a náhradu ztráty výživy (tzv. renta). Níže vysvětlíme jednotlivé položky podrobněji.

Jednorázové odškodnění pozůstalých

V případě smrtelného úrazu náleží nejbližším pozůstalým jednorázové odškodnění pozůstalých (plným názvem jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých). Jde o finanční kompenzaci za duševní útrapy a bolest způsobenou ztrátou blízké osoby. Přímo podle zákoníku práce mají na toto jednorázové odškodnění nárok manžel(ka) nebo registrovaný partner zemřelého, jeho děti a rodiče. Každé z těchto osob přísluší částka nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v ČR za předchozí kalendářní rok. Pro ilustraci, u úrazů v roce 2025 činí tato základní částka přibližně 902 200 Kč a každou oprávněnou osobu.

Do roku 2020 bylo jednorázové odškodnění pozůstalým pevně stanoveno částkou 240 000 Kč, poté novela zákoníku práce navázala výši odškodnění na průměrnou mzdu (což zajišťuje průběžné navyšování částky). Zákon také umožňuje odškodnit i jiné osoby blízké, které nejsou výslovně jmenovány – například druha, družku apod. –, pokud prokážou, že újmu pociťují obdobně jako nejbližší rodina. V praxi však bývá prosazení odškodnění pro takové další osoby složitější.

Pozor: částka dvacetinásobku průměrné mzdy je zákonné minimum – pojišťovna zaměstnavatele obvykle vyplatí právě jen tuto minimální částku, a vyšší náhradu (např. při zvlášť bolestných okolnostech) si často musejí pozůstalí vymoci soudně.

Náklady pohřbu

Osoba, která pohřeb vypravila a uhradila s ním spojené výdaje, má právo na náhradu přiměřených nákladů pohřbu (§ 271g zákoníku práce). Typicky sem patří:

• výdaje za pohřební služby (obřad, rakev, hřbitovní poplatky apod.),
• náklady na zřízení a úpravu pomníku či náhrobní desky,
• přiměřené cestovní výlohy spojené s pohřbem (např. převoz zesnulého či pozůstalých).

Výdaje musí být přiměřené – pojišťovna je může krátit, pokud jsou zjevně neúměrné běžným zvyklostem. Z náhrady se odečte případné pohřebné vyplacené státem. Nezbytné je předložit veškeré účtenky a faktury.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (renta) 

Kromě jednorázového odškodnění a úhrady pohřbu mají pozůstalí často nárok na dlouhodobější finanční podporu – tzv. rentu po zemřelém zaměstnanci (odborně náhradu nákladů na výživu pozůstalých). Tento nárok řeší situaci, kdy byl zemřelý živitelem rodiny a jeho odchod připravil pozůstalé o pravidelný příjem.

Náhrada ztráty výživy přísluší těm pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat – typicky manželce/manželovi a nezaopatřeným dětem. Výše renty se vypočte z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance. Pokud zanechal jednu vyživovanou osobu, činí renta 50 % jeho průměrného výdělku; v případě více vyživovaných osob jde celkem o 80 % průměrného výdělku. Z takto vypočtené částky se však jednotlivým pozůstalým odečítají pozůstalostní důchody vyplacené z důvodu úmrtí (např. vdovský či sirotčí důchod).

Tato renta se vyplácí pravidelně a pozůstalí ji mohou pobírat až do doby, kdy by zemřelý zaměstnanec pravděpodobně přestal danou osobu vyživovat. Nejzazší hranicí je konec kalendářního měsíce, v němž by zemřelý dosáhl věku 65 let (pokud by důchodový věk podle zákona nebyl vyšší). Například dětem náleží náhrada do doby, než by dovršily věk, kdy se obvykle končí příprava na povolání (studium) a přechází do práce. Je dobré vědět, že při výpočtu renty se nepřihlíží k případným vlastním příjmům pozůstalých – nezáleží tedy na tom, kolik vydělává pozůstalý, podstatný je ušlý příjem zemřelého živitele.

Kde a jak uplatnit nárok na odškodnění

Získání odškodnění vyžaduje uplatnění nároku u správných subjektů a včasné doložení potřebných dokumentů.

Nárok na odškodnění nráoku zaměstnance

Abyste získali odškodnění, které náleží zaměstnanci postiženého smrtelným pracovním úrazem, musíte za doby života zaměstnance podat žalobu soudu. Jako rodinní příslušníci máte možnost stát se opatrovníkem poškozeného zaměstnance. V opatrovnickém řízení musíte získat souhlas soudu s podáním konkrétní žaloby zaměstnance na nemajetkovou újmu k odškodnění pracovního úrazu. Součástí souhlasu soudu by měl být připojen samotný žalobní návrh. Schválení soudu je možné provést i zpětně, nicméně doporučujeme provést, co možná nejdříve. S podáním všech potřebných návrhů i žaloby Vám pomohou naši advokáti. 

Následně, i při smrti zaměstnance, nárok nezanikne. Uplatněný nárok existuje i po smrti zasaženého zaměstnance. Získaný nárok odškodnění je pak součástí vypořádání dědického řízení a jako právní nástupci zemřelého zaměstnance máte možnost uplatnit jeho práva. Při smrti zaměstnance se v rámci žaloby o náhradu nemajetkové újmy stáváte procesní stranou (na místě zemřelého) a můžete získat odškodnění pracovního úrazu v rámci pokračujícího řízení před soudem.

Nárok na odškodnění smrtelného úrazu osobám blízkým

Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, má ze zákona uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy (§ 365 zákoníku práce, vyhláška č. 125/1993 Sb.). Toto pojištění spravují a plnění z něj vyplácejí pojišťovny Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna. Zaměstnavatel je povinen úraz neprodleně nahlásit a po splnění podmínek pojišťovna vyplácí jednotlivé náhrady

Postup uplatnění nároku: Pozůstalí (nebo jejich zástupce) by měli co nejdříve písemně informovat zaměstnavatele o svých nárocích a požádat o odškodnění. V žádosti je vhodné specifikovat všechny nároky (jednorázové odškodnění, náklady pohřbu, renta atd.) a přiložit potřebné doklady (viz další kapitola). Zaměstnavatel poté předá hlášení a podklady své pojišťovně, která škodu likviduje. Je dobré se u zaměstnavatele informovat, u které pojišťovny je pojištěn, a komunikovat případně i s ní – některé pojišťovny umožňují, aby nároky uplatnili pozůstalí přímo.

Důležité lhůty: Na uplatnění nároků neotálejte. Obecná promlčecí lhůta je sice 3 roky od okamžiku, kdy jste se dozvěděli o škodě a kdo za ni odpovídá(což u smrtelného úrazu nastává v podstatě ihned po úmrtí), nicméně čekat několik let by bylo riskantní. Pokud by se nárok uplatnil až po více než 3 letech, může ho pojišťovna či soud odmítnout jako promlčený. Proto je nejlepší podat žádost o odškodnění co nejdříve, jakmile to situace dovolí. Včasné nahlášení a uplatnění nároku také usnadní šetření celé události.

Dejte si pozor na správný postup ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí vyhotovit záznam o pracovním úrazu a hlásit smrtelný úraz Policii ČR i oblastnímu inspektorátu práce. Pokud by zaměstnavatel s vámi nekomunikoval, nespolupracoval nebo odškodnění oddaloval, nenechte se odbýt. Jak již bylo zmíněno, zprostit se povinnosti odškodnit pozůstalé může jen ve striktně vymezených případech. Rozhodně tedy nepřijímejte první odmítnutí – trvejte na svých právech, případně se obraťte na dozorový orgán (inspekci práce) nebo požádejte o pomoc právníka.

Časté chyby pozůstalých a jak se jim vyhnout

• Neuplatení nároku vč Někteří pozůstalí pochopitelně v prvotním zármutku řeší odškodnění až s odstupem nebo se domnívají, že „na to je dost času“. To je chyba – pro nároky z pracovního úrazu platí promlčecí lhůta 3 roky. Po jejím uplynutí už nemusí být odškodnění přiznáno. Uplatněte proto svůj nárok co nejdříve, ideálně jakmile to situace dovolí.
• Podcenění výše odškodnění. Dalším omylem bývá spokojit se s první nabídkou pojišťovny nebo nepožádat o všechny složky náhrady, na které máte nárok. Pojišťovna například často vyplatí jen minimální jednorázové odškodnění (dříve fixních 240 000 Kč), přestože soudně by šlo získat více. Také se stává, že pozůstalí zapomenou uplatnit např. rentu nebo všechny účelně vynaložené náklady. Doporučujeme proto konzultovat výši nároků s odborníkem a nebát se požadovat odškodnění v plné výši, na jaké máte dle zákona prá
• Nekompletní nebo chybná dokumentace. Pokud k žádosti nepřiložíte všechny potřebné důkazy, výrazně tím prodloužíte vyřízení a možná i ohrozíte úspěch. Chybějící úmrtní list, záznam o úrazu či opomenuté účtenky za výdaje mohou vést k zamítnutí nebo alespoň zdržení plnění. Vyhněte se této chybě tím, že dodáte kompletní dokumentaci (viz výše) a na případné výzvy k doplnění reagujete obratem.
• Nechat se odradit prvním zamítnutím. Někdy se může stát, že zaměstnavatel či jeho pojišťovna zpočátku odmítne odškodnění poskytnout. Pozůstalí pak rezignují v domnění, že na nic nemají nárok. Nenechte se však zastrašit – zaměstnavatel může odpovědnost odmítnout jen ve velmi úzce vymezených situacích (např. prokazatelná opilost zaměstnance). Pokud vám nárok nechtějí uznat, obraťte se na specializovaného právníka a braňte svá práva. Často už jen zapojení advokáta přiměje pojišťovnu jednat vstřícněji.

Jaké dokumenty a důkazy potřebujete

Aby mohla pojišťovna uznat a vyplatit vaše nároky, je nutné doložit několik klíčových dokumentů. Připravte si zejména:

• Úmrtní list zemřelého zaměstnance (případně lékařské potvrzení o úmrtí).
• Záznam o pracovním úrazu – oficiální protokol sepsaný zaměstnavatelem o okolnostech úrazu.
• Doklad o vašem vztahu k zemřelému – např. oddací list (pro manžela/manželku), rodný list (jste-li dítě), případně jiný dokument prokazující, že jste osoba blízká.
• Účty a faktury za pohřeb – fakturu od pohřební služby, doklady o zaplacení hřbitovních poplatků, pomníku, smutečního oblečení apod.
• Případně také doklady o nákladech na léčbu před úmrtím – pokud rodina hradila např. léky, hospitalizaci či péči o zraněného před jeho smrtí.

Důležité je dodat kompletní a čitelné podklady. Pokud by něco chybělo nebo nebylo doloženo, pojišťovna vás pravděpodobně vyzve k doplnění, což celý proces prodlouží. Raději si proto vše potřebné opatřete předem a přiložte k první žádosti. Mějte také kopie všech dokumentů pro vlastní potřebu.

Poškozený - odškodnění smrtelného pracovního úrazu

Orientační se v právních předpisech a jednání s pojišťovnou je pro laiky složité, obzvlášť v emočně vypjaté situaci. Proto se vyplatí využít pomoc odborníka – advokáta specializovaného na pracovní úrazy a odškodňování. Řada advokátních kanceláří nabízí úvodní bezplatnou konzultaci, při níž nezávazně posoudí váš případ a poradí, na jaké nároky máte nárok.

Zkušený právník za vás může převzít veškerou komunikaci se zaměstnavatelem, pojišťovnou i úřady a pohlídat potřebné lhůty a formality.Tím výrazně zvýší šanci na spravedlivé odškodnění v plné výši a zároveň vám ulehčí po psychické stránce – nebudete na celé vyřizování sami. Odborník ví, jak postupovat i v komplikovaných či sporných případech a pomůže vymoci všechny složky náhrady, které pozůstalým náleží dle zákona. Samozřejmě žádné peníze nemohou nahradit ztrátu milovaného člověka, ale odškodnění od zaměstnavatele může zmírnit finanční dopady tragédie a pomoci rodině zvládnout těžké období.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 E-mail: info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře

Prostřednictví sociálních sítí: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.