Ztráta blízkého následkem smrtelného pracovního úrazu je obrovská tragédie. Kromě emocionální bolesti čekají rodinu i praktické otázky – nárok na odškodnění při úmrtí zaměstnance, postup při jeho uplatnění a zajištění finanční stability rodiny. Tento článek srozumitelně vysvětluje, jak odškodnění smrtelného pracovního úrazu funguje, na co mají pozůstalí nárok a jak jej získat. Dozvíte se, jaké formy odškodnění zákoník práce pozůstalým přiznává, jak postupovat vůči zaměstnavateli a pojišťovně, jaké doklady si připravit, čemu se vyhnout a proč může pomoci obrátit se na zkušeného odborníka. Cílem je poskytnout praktické rady a trochu opory v těžké životní situaci.
Český zákoník práce stanoví, že pokud zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu, náleží jeho pozůstalým od zaměstnavatele náhrady škody a nemajetkové újmy. Jinými slovy, rodina má právo žádat odškodnění za smrtelný pracovní úraz v různých formách (podrobně rozebereme dále).
Zjednodušeně řečeno, pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke které došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Typicky sem spadají nehody na pracovišti nebo během služební cesty. Naopak například úraz při cestě domů z práce se za pracovní úraz nepovažuje. Důležité je místní, časové a věcné hledisko – zkrátka zda událost úzce souvisela s výkonem práce.
Kdo má nárok na odškodnění? Při úmrtí zaměstnance mají nárok na odškodnění především nejbližší rodinní příslušníci. Zákon výslovně pamatuje na manžela či manželku (případně registrovaného partnera), děti a rodiče zemřelého. Kromě toho se ale týká osob blízkých, které prokážou úzkou vazbu k zemřelému. Každému z nich přísluší určité odškodnění (viz dále). Mimo to mohou být odškodněny i další osoby v blízkém vztahu (např. druh, družka či sourozenci), pokud prokážou, že pro ně ztráta znamená obdobnou újmu jako pro rodinné příslušníky.
První podmínkou pro získání nároku je splnění zákonných předpokladů pracovního úrazu, tedy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Zaměstnavatel se může povinnosti odškodnit pozůstalé zprostit jen ve výjimečných situacích stanovených zákonem. Například pokud jedinou příčinou úrazu bylo hrubé porušení předpisů bezpečnosti práce ze strany zaměstnance nebo jeho opilost, zaměstnavatel odškodné platit nemusí. Tyto případy jsou však vzácné – ve většině smrtelných pracovních úrazů mají pozůstalí na odškodnění nárok.
Pozůstalí mohou v rámci odškodnění uplatnit několik nároků. Zákoník práce stanovuje tyto hlavní druhy náhrad: jednorázové odškodnění za duševní útrapy, náhradu nákladů na pohřeb a náhradu ztráty výživy (tzv. renta). Níže vysvětlíme jednotlivé položky podrobněji.
V případě smrtelného úrazu náleží nejbližším pozůstalým jednorázové odškodnění pozůstalých (plným názvem jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých). Jde o finanční kompenzaci za duševní útrapy a bolest způsobenou ztrátou blízké osoby. Přímo podle zákoníku práce mají na toto jednorázové odškodnění nárok manžel(ka) nebo registrovaný partner zemřelého, jeho děti a rodiče. Každé z těchto osob přísluší částka nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v ČR za předchozí kalendářní rok. Pro ilustraci, u úrazů v roce 2025 činí tato základní částka přibližně 902 200 Kč a každou oprávněnou osobu.
Do roku 2020 bylo jednorázové odškodnění pozůstalým pevně stanoveno částkou 240 000 Kč, poté novela zákoníku práce navázala výši odškodnění na průměrnou mzdu (což zajišťuje průběžné navyšování částky). Zákon také umožňuje odškodnit i jiné osoby blízké, které nejsou výslovně jmenovány – například druha, družku apod. –, pokud prokážou, že újmu pociťují obdobně jako nejbližší rodina. V praxi však bývá prosazení odškodnění pro takové další osoby složitější.
Pozor: částka dvacetinásobku průměrné mzdy je zákonné minimum – pojišťovna zaměstnavatele obvykle vyplatí právě jen tuto minimální částku, a vyšší náhradu (např. při zvlášť bolestných okolnostech) si často musejí pozůstalí vymoci soudně.
Smrt zaměstnance s sebou nese i nezanedbatelné výdaje spojené s posledním rozloučením. Osoba, která pohřeb vypravila a uhradila s ním spojené výdaje, má právo na náhradu přiměřených nákladů pohřbu. Zákoník práce přesně stanoví, co vše lze do těchto nákladů zahrnout a v jaké výši. Typicky sem patří zejména:
Uvedené výdaje musí být přiměřené – pojišťovna je může krátit, pokud by byly zjevně neúměrné běžným zvyklostem. Z náhrady pohřebních nákladů se také odečte případné pohřebné (jednorázový příspěvek na pohřeb) vyplacené státem. Pro prokázání nákladů je nutné předložit všechny účtenky a faktury (viz níže jaké dokumenty je třeba mít).
Kromě jednorázového odškodnění a úhrady pohřbu mají pozůstalí často nárok na dlouhodobější finanční podporu – tzv. rentu po zemřelém zaměstnanci (odborně náhradu nákladů na výživu pozůstalých). Tento nárok řeší situaci, kdy byl zemřelý živitelem rodiny a jeho odchod připravil pozůstalé o pravidelný příjem.
Náhrada ztráty výživy přísluší těm pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat – typicky manželce/manželovi a nezaopatřeným dětem. Výše renty se vypočte z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance. Pokud zanechal jednu vyživovanou osobu, činí renta 50 % jeho průměrného výdělku; v případě více vyživovaných osob jde celkem o 80 % průměrného výdělku. Z takto vypočtené částky se však jednotlivým pozůstalým odečítají pozůstalostní důchody vyplacené z důvodu úmrtí (např. vdovský či sirotčí důchod).
Tato renta se vyplácí pravidelně a pozůstalí ji mohou pobírat až do doby, kdy by zemřelý zaměstnanec pravděpodobně přestal danou osobu vyživovat. Nejzazší hranicí je konec kalendářního měsíce, v němž by zemřelý dosáhl věku 65 let (pokud by důchodový věk podle zákona nebyl vyšší). Například dětem náleží náhrada do doby, než by dovršily věk, kdy se obvykle končí příprava na povolání (studium) a přechází do práce. Je dobré vědět, že při výpočtu renty se nepřihlíží k případným vlastním příjmům pozůstalých – nezáleží tedy na tom, kolik vydělává pozůstalý, podstatný je ušlý příjem zemřelého živitele.
Získání odškodnění vyžaduje uplatnění nároku u správných subjektů a včasné doložení potřebných dokumentů. V praxi se pozůstalí musí obrátit s žádostí o odškodnění přímo na zaměstnavatele zemřelého. Ten má ze zákona uzavřeno pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy – každá firma, která má alespoň jednoho zaměstnance, musí platit toto zákonné pojištění, jehož správou a plněním jsou pověřeny pojišťovny Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna. Zaměstnavatel je povinen pracovní úraz neprodleně nahlásit své pojišťovně a při splnění podmínek pak pojišťovna z tohoto pojištění vyplácí pozůstalým jednotlivé náhrady odškodnění.
Postup uplatnění nároku: Pozůstalí (nebo jejich zástupce) by měli co nejdříve písemně informovat zaměstnavatele o svých nárocích a požádat o odškodnění. V žádosti je vhodné specifikovat všechny nároky (jednorázové odškodnění, náklady pohřbu, renta atd.) a přiložit potřebné doklady (viz další kapitola). Zaměstnavatel poté předá hlášení a podklady své pojišťovně, která škodu likviduje. Je dobré se u zaměstnavatele informovat, u které pojišťovny je pojištěn, a komunikovat případně i s ní – některé pojišťovny umožňují, aby nároky uplatnili pozůstalí přímo.
Důležité lhůty: Na uplatnění nároků neotálejte. Obecná promlčecí lhůta je sice 3 roky od okamžiku, kdy jste se dozvěděli o škodě a kdo za ni odpovídá(což u smrtelného úrazu nastává v podstatě ihned po úmrtí), nicméně čekat několik let by bylo riskantní. Pokud by se nárok uplatnil až po více než 3 letech, může ho pojišťovna či soud odmítnout jako promlčený. Proto je nejlepší podat žádost o odškodnění co nejdříve, jakmile to situace dovolí. Včasné nahlášení a uplatnění nároku také usnadní šetření celé události.
Dejte si pozor na správný postup ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí vyhotovit záznam o pracovním úrazu a hlásit smrtelný úraz Policii ČR i oblastnímu inspektorátu práce. Pokud by zaměstnavatel s vámi nekomunikoval, nespolupracoval nebo odškodnění oddaloval, nenechte se odbýt. Jak již bylo zmíněno, zprostit se povinnosti odškodnit pozůstalé může jen ve striktně vymezených případech. Rozhodně tedy nepřijímejte první odmítnutí – trvejte na svých právech, případně se obraťte na dozorový orgán (inspekci práce) nebo požádejte o pomoc právníka.
Aby mohla pojišťovna uznat a vyplatit vaše nároky, je nutné doložit několik klíčových dokumentů. Připravte si zejména:
Důležité je dodat kompletní a čitelné podklady. Pokud by něco chybělo nebo nebylo doloženo, pojišťovna vás pravděpodobně vyzve k doplnění, což celý proces prodlouží. Raději si proto vše potřebné opatřete předem a přiložte k první žádosti. Mějte také kopie všech dokumentů pro vlastní potřebu.
Orientační se v právních předpisech a jednání s pojišťovnou je pro laiky složité, obzvlášť v emočně vypjaté situaci. Proto se vyplatí využít pomoc odborníka – advokáta specializovaného na pracovní úrazy a odškodňování. Řada advokátních kanceláří nabízí úvodní bezplatnou konzultaci, při níž nezávazně posoudí váš případ a poradí, na jaké nároky máte nárok.
Zkušený právník za vás může převzít veškerou komunikaci se zaměstnavatelem, pojišťovnou i úřady a pohlídat potřebné lhůty a formality.Tím výrazně zvýší šanci na spravedlivé odškodnění v plné výši a zároveň vám ulehčí po psychické stránce – nebudete na celé vyřizování sami. Odborník ví, jak postupovat i v komplikovaných či sporných případech a pomůže vymoci všechny složky náhrady, které pozůstalým náleží dle zákona. Samozřejmě žádné peníze nemohou nahradit ztrátu milovaného člověka, ale odškodnění od zaměstnavatele může zmírnit finanční dopady tragédie a pomoci rodině zvládnout těžké období.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 E-mail: info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Prostřednictví sociálních sítí: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Případ Jany ukazuje, jak postupovat při pracovním úrazu při agenturní práci v zahraničí a zdůrazňuje význam rychlé reakce, dokumentace a právní pomoci. Díky správně vedenému postupu a odškodnění mohla Jana pokračovat ve studiu, financovat rehabilitaci a zajistit si stabilní budoucnost.
Článek popisuje případ stavebního dělníka, který utrpěl vážný úraz při práci v Rakousku, a postup právní pomoci při zajištění odškodnění. Díky dokumentaci a vyjednávání s pojišťovnami bylo dosaženo dohody, která zajistila jeho léčbu a rehabilitaci.
Článek komplexně vysvětluje, jaké nároky na odškodnění mají pozůstalí po smrtelném pracovním úrazu v hornictví (např. po závalu v Ostravě), a detailně popisuje jednotlivé složky náhrad, včetně jednorázové náhrady nemajetkové újmy a nákladů na výživu. Dále poskytuje praktický návod, jak postupovat při komunikaci se zaměstnavatelem, pojišťovnou a Obvodním báňským úřadem, aby bylo zajištěno správné a úplné vyplacení všech zákonných nároků.
Pracovní pohotovost je situace, kdy sice nejste přímo v práci, ale musíte být připraveni nastoupit, pokud vás zaměstnavatel zavolá. S touto formou pracovního režimu souvisí i doplatek pracovní pohotovosti, který mnohým zaměstnancům právem náleží. Pojďme si podrobně vysvětlit, co to znamená, kdy na něj máte nárok a jak ho správně vypočítat.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
