Pracovní úraz na Slovensku

Českého zaměstnance může pracovní úraz potkat i během práce na Slovensku – ať už jste vysláni na služební cestu, nebo pracujete přes agenturu u slovenské firmy. V takové situaci je důležité vědět, jaká máte právní nároky a jak správně postupovat. Tento průvodce vám srozumitelně vysvětlí, které právo se uplatní (české vs. slovenské), jak funguje pojištění a sociální zabezpečení v rámci EU (formulář A1), a jaké kroky podniknout bezprostředně po úrazu. Dozvíte se také, na jaké odškodnění máte nárok a jak jej uplatnit.

Právní rámec odškodnění pracovního úrazu na Slovensku

Klíčovou otázkou je, podle jakého práva se bude úraz posuzovat. Obecně platí, že pokud máte pracovní smlouvu uzavřenou podle české legislativy, řídí se vaše nároky českými zákony a odškodnění budete uplatňovat v ČR. Naopak u smluv uzavřených podle předpisů jiné země (např. slovenských) se postupuje podle tamních pravidel. Jinými slovy – rozhoduje právní režim vašeho pracovního poměru. Podle toho se bude řídit i postup pojišťovny při odškodnění.

Český zaměstnavatel má povinné pojištění odpovědnosti (ze zákona č. 125/1993 Sb.), které kryje škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto zákonné pojištění (typicky u pojišťovny Kooperativa nebo ČSOB Pojišťovny) pokrývá nároky zaměstnanců na náhradu škody bez ohledu na to, kde k úrazu došlo – tedy i v zahraničí. Pokud se vám stal úraz při plnění úkolů nebo na služební cestě, považuje se za pracovní úraz stejně, jako kdyby se stal na pracovišti v ČR. Platí to i pro cestu na místo výkonu práce v cizině a zpět. Dejte ale pozor: pokud si během pracovní cesty uděláte soukromou odbočku (např. turistická prohlídka památek) a při ní se zraníte, nejde o pracovní úraz – taková činnost nesouvisí s plněním pracovních úkolů. Naopak úraz při cestě z hotelu na pracoviště (například na konferenci) pracovním úrazem bude, protože stále jde o cestu v přímé souvislosti s prací.

Dlouhodobé vyslání zaměstnance na Slovensko a pracovní úraz

Na Slovensku funguje odškodňování pracovních úrazů odlišně. Zaměstnavatel tam za své zaměstnance odvádí úrazové pojištění v rámci sociálního pojištění. Pokud spadáte pod slovenský systém, váš zaměstnavatel musí úraz neprodleně nahlásit Sociální pojišťovně (obdoba ČSSZ) a Sociální poisťovňa pak vyplácí zaměstnanci příslušné dávky z úrazového pojištění. Jde například o jednorázové odškodnění, úrazový příplatek k nemocenské, úrazovou rentu, náhradu za bolest či za trvalé následky a další dávky. V praxi to znamená, že nároky na odškodné máte v obou zemích, jen se liší mechanismus: v ČR plní pojišťovna zaměstnavatele, zatímco v SR sociální pojišťovna z úrazového fondu.

Jste-li nadále zaměstnancem české firmy (nepřestoupili jste na slovenskou smlouvu), uplatníte nároky podle českého práva a z českého pojištění. Pokud jste však uzavřeli pracovní smlouvu podle slovenského práva (nebo váš status spadá pod slovenské předpisy), řídí se odškodnění slovenskými předpisy. V každém případě platí, že zaměstnavatel nese odpovědnost za škodu z pracovního úrazu a nemůže se jí snadno zprostit – výjimkou by byly specifické situace jako vaše opilost či úmyslné porušení předpisů, což ale musí prokázat.

Sociální zabezpečení a formulář A1 (ČR vs. SR)

Dalším důležitým aspektem je, kde jste pojištěni na sociální a zdravotní pojištění v době úrazu. V rámci EU platí princip, že každý pracující spadá v daný okamžik pouze pod jeden systém sociálního zabezpečení (nemůžete být pojištěni souběžně ve dvou státech). Běžně platí, že pojištění odpovídá místu výkonu práce, ale u vyslaných pracovníkůexistuje výjimka: pokud český zaměstnavatel vyšle zaměstnance do jiné země EU na dobu do 24 měsíců a splní podmínky dané koordinačními nařízeními, může požádat o vystavení formuláře A1. Formulář A1 je klíčový dokument, který potvrzuje, že během výkonu práce v zahraničí zůstáváte pojištěni v ČR a nadále pro vás platí české předpisy sociálního zabezpečení. Typicky jej vystavuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) před začátkem vaší cesty.

Příklad: Je-li český zaměstnanec vyslán na 16 měsíců na Slovensko, zaměstnavatel by mu měl před odjezdem zajistit formulář A1, aby bylo potvrzeno pokračování účasti v českém systému pojištění. S A1 zůstáváte nadále účastni českého důchodového, nemocenského i zdravotního pojištění, jako byste pracovali v ČR. Prakticky to znamená, že:

• Zdravotní pojištění: Stále jste pojištěni u své české zdravotní pojišťovny. Do zahraničí si vezmete Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) – tzv. modrou kartičku pojišťovny. S ní máte nárok na nezbytnou zdravotní péči v SR za stejných podmínek, jako místní pojištěnci. Pokud vám ošetření bude muset uhradit asistenční služba nebo vy sami, uchovejte účty – vaše česká pojišťovna nebo zaměstnavatelův cestovní insurance je mohou proplatit. Mnozí zaměstnavatelé také sjednávají cestovní pojištění pro pracovní cesty, které kryje nadstandardní výlohy (např. převoz do ČR, asistenci apod.).

Doporučení: Vždy se u svého zaměstnavatele informujte předem, v jakém systému budete pojištěni a zda pro vás vyřídil formulář A1. Kopii formuláře A1 noste při sobě – při případné kontrole na Slovensku prokáže, že patříte pod české pojištění. Předejdete tak i možným problémům, kdyby se stal úraz – bude hned jasné, který stát řeší vaše pojištění.

Postup odškodnění při pracovním úrazu na Slovensku

Když dojde k úrazu při práci nebo pracovní cestě na Slovensku, zachovejte klid a postupujte systematicky. Bezprostředně po úrazu proveďte tyto kroky:

1. Poskytněte si první pomoc a vyhledejte lékařské ošetření: Zdraví je na prvním místě. Pokud je úraz vážný, volejte záchrannou službu (na Slovensku tel. 112 nebo 155). U méně vážných zranění se co nejdříve dopravte k lékaři. V rámci EU máte nárok na nezbytné ošetření – u lékaře či v nemocnici předložte svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění. Upozorněte lékaře, že se jedná o pracovní úraz, aby to zaznamenal do zprávy. Díky tomu si později usnadníte dokazování, že zranění souviselo s prací. Pokud máte sjednanou komerční cestovní pojistku, kontaktujte také asistenční službu pojišťovny – poradí vám s výběrem zdravotnického zařízení a případně uhradí náklady na léčbu přímo.
   
   
2. Oznamte úraz zaměstnavateli: Jakmile to váš zdravotní stav dovolí, informujte svého nadřízeného či pověřenou osobu u zaměstnavatele o tom, co se stalo. Uveďte kdy, kde a jak k úrazu došlo a jaká zranění jste utrpěli. Oznamovací povinnost neodkládejte – zaměstnavatel musí učinit další kroky (zapsat úraz do knihy úrazů, případně hlásit inspekci práce, a hlavně nahlásit pojistnou událost pojišťovně). Pokud jste na služební cestě sami, oznamte úraz i kolegům nebo HR oddělení telefonicky/emailově. Ideálně si vyžádejte písemné potvrzení, že zaměstnavatel hlášení přijal (např. odpověď e-mailem).
   
   
3. Zdokumentujte okolnosti úrazu: Ještě na místě úrazu, pokud můžete, zdokumentujte vše potřebné. Pořiďte fotografie nebo video místa, kde k úrazu došlo, zvláště pokud k úrazu přispěly podmínky pracovního prostředí (např. rozbité schody, kabel přes uličku apod.). Zapište si kontaktní údaje svědků události (kolegové, kolemjdoucí). Poznamenejte si přesný čas a místo. Tyto důkazy mohou být rozhodující, pokud by zaměstnavatel nebo pojišťovna později zpochybňovali, že šlo o pracovní úraz. Nezajištění důkazů patří mezi časté chyby – raději jich mějte více než méně.
   
   
4. Uchovejte lékařské zprávy a doklady: Od ošetřujícího lékaře si vyžádejte podrobnou lékařskou zprávu o zranění a léčbě. Pokud dostanete propouštěcí zprávu z nemocnice nebo specializovaného vyšetření, pečlivě ji uschovejte. Nechte si vystavit i potvrzení o pracovní neschopnosti (pokud nemůžete dále pracovat) – buď ve formě lokální „PN“ nebo aspoň potvrzení, že jste omezeni práce neschopností od určitého data. Sbírejte veškeré účtenky a doklady o výdajích spojených s úrazem: účty za léky, lékařské ošetření, rehabilitace, taxislužbu či dopravu k lékaři, nákup zdravotních pomůcek apod. Tyto léčebné výlohy si později můžete nárokovat k proplacení. Pokud jazykově nerozumíte obsahu lékařské zprávy, požádejte na místě o vystavení zprávy v angličtině (mnoho nemocnic to umí) nebo si ji nechte co nejdříve oficiálně přeložit do češtiny – usnadní to jednání s pojišťovnou v ČR.
   
   
5. Po návratu do ČR vyřešte administrativu: Jakmile se vrátíte domů (nebo jste-li již doma v pracovní neschopnosti), navštivte svého praktického lékaře. Informujte ho o úrazu a předložte mu zahraniční lékařské zprávy. Váš lékař vám vystaví českou neschopenku (pokud to již neproběhlo jinak) a zajistí potřebná vyšetření v rámci další léčby. Tím získáte oficiální potvrzení pro ČSSZ, abyste mohli čerpat nemocenské dávky. Zároveň váš lékař povede dokumentaci ke zranění, která bude podkladem pro bolestné a případně další posudky (např. ohledně trvalých následků). Nepodceňujte tuto návštěvu – i pokud jste byli ošetřeni v zahraničí, kontrola u lékaře v ČR je nutná nejen kvůli pokračování léčby, ale i kvůli administrativě odškodnění.
   
   
6. Spolupracujte při hlášení pojistné události: Zaměstnavatel by měl váš pracovní úraz oficiálně nahlásit pojišťovně (v ČR má tuto povinnost vůči své zákonné pojistce). Pro jistotu si ověřte, že tak učinil a zjistěte si číslo pojistné události. Pod tímto číslem bude pojišťovna váš případ evidovat. Vůči pojišťovně pak uplatněte všechny své nároky – ideálně písemně, s uvedením tohoto čísla. Seznam nároků a potřebné dokumenty můžete pojišťovně doručit buď prostřednictvím zaměstnavatele, nebo i sami (doporučeně poštou či datovou schránkou). K nárokům přiložte veškeré podklady: lékařské zprávy, účtenky, doklad o pracovní neschopnosti, pracovní smlouvu (prokazuje, že úraz nastal v rámci práce), výplatní pásky (pro výpočet ušlé mzdy) apod.. Pokud některé dokumenty máte jen ve slovenštině, zajistěte jejich překlad do češtiny, aby pojišťovna nic nezpochybnila.

Nároky na odškodnění z pracovního úrazu na Slovensku

Při pracovním úrazu máte nárok na komplexní odškodnění – cílem je, aby vám bylo nahrazeno vše, oč vás úraz připravil (zdraví i výdělek) a co vám způsobil. Níže uvádíme přehled jednotlivých nároků podle české právní úpravy (zaměstnavatel a jeho pojišťovna hradí):

• Náhrada léčebných výloh – proplacení nákladů na léčbu v zahraničí i doma, včetně hospitalizace, léků, rehabilitací apod.. Sem spadají i například poplatky u lékaře v cizině, regulační poplatky, doplatky za léky, převozy sanitkou, případně náklady na repatriaci do ČR, pokud nebyly kryty zdravotním pojištěním. Uchovejte všechny účtenky, abyste je mohli uplatnit.
  
  
• Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti – pokud jste kvůli úrazu v pracovní neschopnosti (na „neschopence“), dostáváte sice náhradu mzdy od zaměstnavatele (prvních 14 dní) a poté nemocenské dávky, ty však nedosahují 100 % vaší mzdy. Máte proto právo na doplacení rozdílu do výše průměrného výdělku. Tento rozdíl hradí pojišťovna – tzv. dorovnání ušlé mzdy. Výsledkem je, že byste neměli být finančně zkráceni během léčby úrazu. Počítejte s tím, že budete dokládat svůj příjem před úrazem (výplatní pásky, pracovní smlouvu) a výši vyplaceného nemocenského.
  
  
• Bolestné – jednorázové odškodnění za bolest a utrpení způsobené úrazem. Bolestné má kompenzovat fyzickou a psychickou bolest během léčení úrazu. Výše bolestného se v ČR stanovuje podle lékařského bodového hodnocení– lékař (obvykle váš ošetřující, nebo posudkový lékař) posoudí zranění a léčbu a přidělí tzv. body podle sazebníku. Jeden bod má určitou hodnotu v korunách (např. v roce 2023 to bylo 15,30 Kč, od roku 2024 cca 17 Kč, částky se zvyšují). Pojišťovna pak vyplatí součin počtu bodů a hodnoty za bod. U vážných úrazů může jít o desetitisíce až statisíce korun. Pozor: o bolestné musíte zpravidla požádat a doložit je lékařským posudkem. Nechte si proto od lékaře vystavit Posudek o bolestném hned, jakmile je léčba u konce nebo stav stabilizovaný. Na Slovensku obdobně existuje náhrada za bolesť – také jednorázová dávka z úrazového pojištění podle bodového ohodnocení lékaře.
  
  
• Náhrada za ztížení společenského uplatnění – odškodnění trvalých následků úrazu. Jestliže úraz zanechá trvalé následky, které vás omezují v běžném životě a práci (např. těžké poškození funkce končetiny, smyslové postižení, jizvy, chronické bolesti apod.), máte nárok na jednorázovou náhradu za ztížení společenského uplatnění (lidově odškodnění trvalých následků). Opět se určuje bodovým hodnocením lékaře po uplynutí určité doby od úrazu (zpravidla roku, kdy se stav ustálí). Vážné následky mohou být ohodnoceny i tisíci body – odškodné tak může dosáhnout značné výše. Ve slovenském systému obdobně existuje náhrada za sťaženie spoločenského uplatneniavyplácená z úrazového pojištění. Tento nárok nevylučuje případný invalidní důchod; jde o jednorázovou kompenzaci snížené kvality života.
  
  
• Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (rentou): Pokud vám v důsledku trvalých následků klesne výdělečná schopnost (např. nemůžete dál vykonávat své původní povolání nebo musíte na zkrácený úvazek), máte právo na rentu. Ta vyrovnává rozdíl mezi vaším původním výdělkem a tím, co si jste schopni vydělat po úrazu (nebo mezi původním výdělkem a invalidním důchodem). Renta může být vyplácena měsíčně až do dosažení důchodového věku. V ČR ji vyplácí pojišťovna zaměstnavatele, na Slovensku úrazová renta náleží z úrazového pojištění přes Sociální pojišťovnu.
  
  
• Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením: Sem patří veškeré vedlejší výdaje, které vám vznikly kvůli úrazu a léčbě. Typicky cestovné k lékařům a na rehabilitace (kilometrovné, jízdné), náklady na péči o osobu (pokud jste si museli platit pomoc v domácnosti během léčby), nákup zdravotních pomůcek, které nehradila pojišťovna (např. ortopedické vložky, speciální sedačka do sprchy apod.), případně úprava bydlení u vážně postižených apod. Tyto náklady si evidujte a schovávejte doklady. Pojišťovna posuzuje jejich účelnost – proplatí jen to, co bylo v přímé souvislosti s úrazem a nebylo zbytečně předražené.
  
  
• Náhrada věcné škody: Pokud došlo při úrazu k poškození nebo zničení vašich osobních věcí, máte právo i na jejich náhradu. Typicky jde o rozbité brýle, hodinky, oděv či třeba notebook, který jste měli u sebe při výkonu práce. Tyto škody nahlaste a vyčíslěte. Většinou se proplácí částka k datu poškození (zohledňuje se opotřebení věci).
  
  
• Odškodnění pozůstalých: Pro úplnost – pokud by pracovní úraz způsobil smrt zaměstnance, mají manželka/manžel, nezaopatřené děti či další vyživované osoby nárok na jednorázové odškodné a pozůstalostní rentu. Tato smutná oblast přesahuje rámec článku; zmiňujeme ji jen pro kompletnost. Vězte, že rodina není bez prostředků ani v takovém případě (odškodné vyplácí opět pojišťovna nebo Sociální poisťovňa v SR).

Uvedené nároky by vám měly být uhrazeny v plné výši. Pokud pojišťovna některý nárok krátí či neuzná, máte právo se odvolat a případně situaci konzultovat s právníkem. V krajním případě je možné domáhat se odškodnění soudně, ale většina případů se vyřeší mimosoudně. Nevzdávejte nároky, na které máte podle zákona nárok.

Nezůstávejte na úraz sami 

Pracovní úraz v zahraničí je nepříjemná událost, ale pokud znáte svá práva a dodržíte správný postup, máte velkou šanci získat spravedlivé odškodnění. Pamatujte, že příslušné právní předpisy (české či slovenské) a okolnosti úrazu určí detaily procesu, ale základní princip – ochrana zaměstnance a náhrada škody – je společný. Buďte proaktivní, vše si evidujte a komunikujte. Tento průvodce by vám měl pomoci projít procesem od úrazu až po vyplacení náhrad co nejhladčeji. Přejeme vám, ať žádný úraz řešit nemusíte; pokud ale ano, ať jste na něj díky informacím dobře připraveni.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.