Pracovní úraz elektrickým proudem

Pracovní úraz způsobený elektrickým proudem může mít vážné následky pro zdraví zaměstnance. Pokud k takovému úrazu dojde při plnění pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s nimi), má zaměstnanec podle českých zákonů nárok na odškodnění. Níže srozumitelně vysvětlujeme, jaké náhrady škody a újmy může postižený zaměstnanec žádat, jak postupovat při uplatňování těchto nároků, jaké povinnosti má v této situaci zaměstnavatel a jak důležitou roli hraje bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Věnujeme se také možným trvalým následkům úrazu (např. zdravotním omezením) a poradíme, kdy se vyplatí obrátit na odborníka.

Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz

Český zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel odpovídá za pracovní úraz objektivně – tedy bez ohledu na zavinění. Pro zaměstnance to znamená, že nemusí prokazovat vinu zaměstnavatele, ale pouze to, že k úrazu (pošození zdraví zaměstnance) došlo při práci nebo v přímé souvislosti s ní krátkým a náhlým zásahem vnějších vlivů.  

Výjimkou mohou být specifické situace, kdy si zaměstnanec úraz způsobil úmyslně svou vinou, a dále v případech kdy hrubým porušením předpisů BOZP nebo v důsledku vlivu omamných a psychotropních látek. I v takových případech však zkoumáme, zda měly vliv na samotný vznik úrazu (příklad - naměření hodnot alkoholu v nepatrném množství).

Nárok zaměstnance na odškodnění úrazu

Ve všech běžných případech však platí, že zaměstnavatel je povinen úraz odškodnit, i kdyby bezpečnostní pravidla nijak neporušil. Odškodnění se hradí z povinného zákonného pojištění, které musí mít každý zaměstnavatel sjednané (pojišťovna následně plnění proplatí zaměstnavateli). Stačí tedy prokázat, že k úrazu došlo při práci a rozsah, v jakém k poškození vašeho zdraví došlo.

Nároky zaměstnance z pracovního úrazu

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz elektrickým proudem, má právo požadovat náhradu ve všech relevantních formách újmy způsobené úrazem. Mezi hlavní nároky na odškodnění patří zejména:

Bolestné

finanční kompenzace za vytrpěnou fyzickou i psychickou bolest při úrazu a obtíže během léčení. Výše bolestného se určuje podle bodového ohodnocení lékařem; každému zranění je přiřazen určitý počet bodů a hodnota jednoho bodu odpovídá cca 1 % průměrné mzdy (například v roce 2025 činila 1 bod 451 Kč, v roce 2026 je to 481 Kč). Ošetřující lékař vystaví lékařský posudek o bolestném, kde stanoví bodové hodnocení bolesti; podle něj se pak vypočte částka bolestného. Bolestné se vyplácí jednorázově po ustálení zdravotního stavu nebo po ukončení léčby akutních následků úrazu.

Ztížení společenského uplatnění

náhrada za trvalé následky pracovního úrazu, které trvale zhoršují kvalitu života zaměstnance. Patří sem např. trvalá omezení v běžném životě, koníčcích, sportu či rodinném životě způsobená následky úrazu. Také ZSU se hodnotí lékařem bodově (v samostatném posudku, často společně s bolestným) a vyplácí se jednorázově. Nárok na ZSU vzniká, pokud úraz zanechal trvalé následky, typicky po úplném ustálení zdravotního stavu, což může být i mnoho měsíců po úrazu. Hodnota bodu pro výpočet ZSU se stanoví podle roku ustálení zdravotního stavu.

Náhrada za ztrátu na výdělku

 kompenzace ušlého výdělku kvůli pracovní neschopnosti nebo snížené pracovní schopnosti v důsledku úrazu. Tato náhrada se dělí na dvě fáze:

• • Po dobu pracovní neschopnosti – zaměstnavatel doplácí rozdíl mezi vaším průměrným výdělkem před úrazem a tím, co skutečně dostáváte během pracovní neschopnosti (náhradou mzdy v prvních 14 dnech a následně nemocenskými dávkami). Cílem je, abyste neměli kvůli úrazu nižší čistý příjem v době léčby.
    
    
  • Po skončení pracovní neschopnosti – pokud vám v důsledku trvalých následků klesne výdělečná schopnost (např. nemůžete nadále vykonávat původní práci nebo pracujete na méně placené pozici), máte nárok na tzv. rentu. Ta činí rozdíl mezi vaším průměrným výdělkem před úrazem a výdělkem po úrazu (přičte se také případný invalidní důchod, pokud byl přiznán). Renta se vyplácí pravidelně (obvykle měsíčně) a náleží nejdéle do dosažení věku 65 let (resp. do důchodového věku, je-li vyšší). Pozor: zaměstnavatel nebo pojišťovna občas chybně počítají rentu (např. opomenou valorizace), proto si správnost výpočtu hlídejte.

Náklady spojené s léčbou úrazu

veškeré nutné výdaje, které vám vzniknou v souvislosti s léčbou a zotavováním po úrazu. Patří sem například výdaje za léky, zdravotnické pomůcky, rehabilitace nebo lázeňskou péči (pokud nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění), dále cestovné k lékařům či na rehabilitace, případně i náklady na speciální dietu při léčbě apod.. Nárok máte i na proplacení nákladů na lékařské posudky (např. za posudek o bolestném/ZSU) či na dopravu rodinných příslušníků při návštěvách v nemocnici, pokud byly tyto výdaje vynaloženy účelně v souvislosti s úrazem. Důležité: uschovávejte si všechny účtenky, faktury a doklady o těchto výdajích, abyste je mohli uplatnit – zaměstnanci často některé drobné náklady zapomenou nárokovat.

Škoda na majetku způsobená úrazem

náhrada škody na majetku, ke které při úrazu došlo. Typicky jde o poškozené osobní věcizaměstnance při úrazu, například zničené oblečení (spálené pracovní oděvy), ochranné pomůcky, hodinky, brýle, telefon apod.. Tyto položky má zaměstnavatel povinnost nahradit v penězích nebo uvedením do původního stavu. (Pozn.: Škodu na svém vlastním pracovním nástroji či dopravním prostředku však zaměstnanec zpravidla nárokovat nemůže, pokud je použil z vlastní vůle – to je specifikum zákona.)

Odstupné

v případě, že do budoucna nemůžete vykonávat původní práci a dojde ke skončení pracovního poměru výpovědí, máte nárok na odstupné v zákonem stanovené výši 12-ti měsíčních platů.

Tip: V případě mimořádně závažného poškození zdraví (například trvalá úplná invalidita) může zaměstnanci náležet i jednorázové odškodnění nemajetkové újmy nad rámec výše zmíněných náhrad. Tento nárok však nastupuje pouze u zvlášť těžkých úrazů a stanoví jej zákoník práce v § 271s.

Postup při pracovním úrazu

Správný postup bezprostředně po úrazu a během následného uplatňování nároků je klíčový pro úspěšné získání plného odškodnění. Pokud utrpíte pracovní úraz elektrickým proudem, doporučujeme následující kroky:

1. Zajistěte si první pomoc a lékařské ošetření. Zdraví je na prvním místě – při zásahu elektrickým proudem může dojít k popáleninám, poruchám srdečního rytmu či jiným vážným stavům, proto neváhejte s přivoláním lékaře. Každý úraz také nechte zdokumentovat lékařem (lékařská zpráva), i kdyby se zpočátku zdál lehký – některé následky se mohou projevit později.
2. Co nejdříve nahlaste úraz svému nadřízenému nebo zaměstnavateli. Bezodkladné oznámení úrazu je vaše povinnost a také první podmínka pro pozdější odškodnění. Ideálně úraz oznamte ihned, jakmile to váš zdravotní stav dovolí. Pokud toho nejste schopni vy osobně (např. kvůli zranění), požádejte kolegu nebo to udělejte alespoň telefonicky. Včasné nahlášení výrazně zvýší šanci, že váš nárok bude uznán bez komplikací.
3. Trvejte na sepsání *"Záznamu o úrazu"*. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vést evidenci úrazů (knihu úrazů) a u závažnějších úrazů vyhotovit záznam o pracovním úrazu – formulář, kde jsou podrobnosti o úrazu a nároky zaměstnance. Trvejte na tom, aby byl úraz řádně zaevidován a aby zaměstnavatel záznam sepsal; má tak učinit nejpozději do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy se o úrazu dozvěděl. Jeden výtisk záznamu byste měli obdržet i vy. Pozn.: Od roku 2026 navíc platí, že zaměstnavatel musí záznam o úrazu (mimo nejméně závažných případů) odeslat i elektronicky na Inspekci práce do 15 dnů – i to je součást jeho povinností.
4. Dohlédněte na splnění oznamovacích povinností u vážných úrazů. Pokud šlo o vážný úraz (hospitalizace delší než 5 dní, život ohrožující stav apod.), má zaměstnavatel povinnost hlásit událost na příslušné úřady – zejména oblastní Inspekci práce, zdravotní pojišťovně a dalším orgánům. Tyto povinnosti jdou sice za zaměstnavatelem, ale není na škodu se ujistit, že byly splněny, neboť opomenutí hlášení by mohlo později komplikovat prokazování vašeho nároku.
5. Shromažďujte dokumentaci a důkazy. Veškeré lékařské zprávy, posudky, výsledky vyšetření související s úrazem pečlivě uschovejte. Pokud máte nějaké svědky úrazu, poznamenejte si jejich kontakty pro případné svědectví. Uložte si také fotografie nebo jiné důkazy (např. fotodokumentaci místa nehody, poškozených zařízení či ochranných pomůcek). Tyto materiály se mohou hodit, zvlášť pokud by snad zaměstnavatel nebo pojišťovna zpochybňovali, že k úrazu došlo při práci.
6. Dodejte podklady pro uplatnění nároků zaměstnavateli/pojišťovně. Zaměstnavatel je povinen s vámi projednat odškodnění bez zbytečného odkladu po úrazu. V praxi to znamená, že jakmile je znám rozsah následků, mělo by dojít k vyčíslení náhrad. Buďte součinní – předložte zaměstnavateli všechny potřebné doklady: lékařský posudek o bolestném a ZSU (pokud je vystaven), potvrzení o délce pracovní neschopnosti, potvrzení o výši vyplacených dávek nemocenské, účtenky a faktury za léčbu atd. Na základě těchto dokumentů připraví zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) výpočet odškodnění. Pozor: Pokud by zaměstnavatel úraz odmítal uznat nebo nechtěl nic řešit, neznamená to, že nárok ztrácíte – v takovém případě můžete přímo u pojišťovny (případně soudně) uplatnit své nároky, doložit je lékařskými zprávami a dalšími důkazy a domáhat se vyplacení odškodného.
7. Vyčkejte na vyplacení odškodnění a kontrolujte správnost. Pokud je vše řádně nahlášeno a zadokumentováno, mělo by odškodnění dorazit v relativně krátké době (během několika týdnů až pár měsíců od ukončení léčby, podle závažnosti a rychlosti pojišťovny). Zaměstnavatel má povinnost vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku průběžně měsíčně (pokud se nedohodnete jinak), ale v praxi se často čeká až na konec léčby, kdy jsou známy všechny podklady. Po obdržení odškodného si zkontrolujte, že jste dostali vše, na co máte nárok – srovnejte částky s dokumenty (např. bodové hodnocení bolestného vynásobené hodnotou bodu, dopočítání ušlé mzdy apod.). Pokud něco chybí nebo nesouhlasí, neváhejte situaci řešit.

Kdy se na nás obrátít a jak vám může pomoci Právo zaměstnance?

Řešení odškodnění pracovního úrazu může být složité – prolíná se zde pracovněprávní agenda, pojišťovnictví a medicínské posudky. Ve většině případů lehčích úrazů zvládne zaměstnanec s pomocí zaměstnavatele uplatnit nároky sám. Jsou však situace, kdy se vyplatí obrátit na odborníka (advokáta):

• Pokud zaměstnavatel či pojišťovna odmítají uznat, že šlo o pracovní úraz, nebo zpochybňují výplatu odškodného. Někdy nastane spor o to, zda se úraz stal při práci, nebo zaměstnavatel nechce sepsat záznam o úrazu apod. V takovém případě vám právník pomůže prosadit vaše práva – například komunikovat s pojišťovnou, sehnat důkazy (lékařské zprávy, svědky) a případně podat žalobu, abyste odškodnění získali.
  
  
• Když máte pocit, že nabízená výše odškodnění je neodpovídající. Máte právo nesouhlasit s prvotní nabídkou odškodného, pokud se vám zdá příliš nízká. Pojišťovna (nebo zaměstnavatel) může například podhodnotit bolestné či některé náklady. Advokát nebo nezávislý odborník může posoudit, jestli částka odpovídá všem vašim utrpěným újem a ztrátám. Často se ukáže, že je možné žádat víc – např. doplnit znalecký posudek, který zohlední komplikace zranění (operace, infekce, psychické následky apod.), čímž se bolestné navýší. Právník zajistí, že žádný z vašich nároků nezůstane opomenut a že výpočet je správný (např. správná valorizace renty atd.).
  
  
• U velmi vážných úrazů s trvalými následky. Pokud úraz elektrickým proudem způsobil například invaliditu, výrazné omezení pracovní schopnosti nebo jiné dlouhodobé následky, rozhodně zvažte právní pomoc. Zde jde o vysoké částky a doživotní nároky (renta, případně náhrada za péči apod.) a proces může vyžadovat detailní posudky z oboru zdravotnictví. Specializovaný advokát (ideálně s praxí v odškodnění úrazů) dokáže pohlídat všechny detaily, spolupracuje se znalci z oboru medicíny a ví, jak argumentovat s pojišťovnou či u soudu. U těžkých úrazů se právní pomoc zpravidla vyplatí, protože zvýší šanci na plné odškodnění vašich doživotních ztrát.
  
  
• Pokud si nejste jistí svými právy nebo nemáte kapacitu vše řešit sami. Od toho tu odborníci jsou – mnoho advokátních kanceláří nabízí i první konzultaci zdarma, kde zhodnotí váš případ a poradí, na co máte nárok. Můžete tak získat jistotu, že postupujete správně. Advokát vás také může zastoupit v jednání s pojišťovnou a zaměstnavatelem, takže nemusíte vše komunikovat sami.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.