Okamžité zrušení pracovního poměru (tzv. „vyhazov na hodinu") je krajním prostředkem skončení pracovního poměru, který zákoník práce připouští jen ve výjimečných případech. U státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, platí ještě jiná pravidla než u běžných zaměstnanců.
Na rozdíl od běžného zaměstnání ve služebním poměru neexistuje výpověď ani okamžité zrušení ve smyslu zákoníku práce. Skončení poměru probíhá výhradně třemi způsoby:
V běžném pracovním právu zákoník práce výslovně upravuje okamžité zrušení pracovního poměru. Jde o krajní prostředek, kterým může zaměstnavatel nebo zaměstnanec ukončit pracovní poměr s okamžitou platností, bez výpovědní doby, pouze v zákonem přesně vymezených případech.
U státních zaměstnanců ve služebním poměru tento institut v totožné podobě neexistuje. Zákon o státní službě jej výslovně neupravuje a na zákoník práce v tomto ohledu neodkazuje. Přesto se v praxi setkáváme se situacemi, kdy je služební poměr ukončen rozhodnutím služebního orgánu s okamžitou nebo velmi krátkou účinností – typicky při závažném porušení služebních povinností nebo v návaznosti na kárné řízení.
Takové rozhodnutí musí vždy splňovat veškeré náležitosti správního rozhodnutí podle správního řádu. Pokud je vydáno v rozporu se zákonem, jedná se o neplatné (nezákonné) skončení služebního poměru, proti němuž se zaměstnanec může bránit.
Skončení služebního poměru – včetně toho, které má charakter okamžitého ukončení – je nezákonné zejména tehdy, pokud:
Každé rozhodnutí o skončení služebního poměru musí být opřeno o konkrétní zákonný důvod. Pokud tento důvod chybí, nebo je sice uveden, ale ve skutečnosti není naplněn, jedná se o nezákonné rozhodnutí.
Rozhodnutí musí být vydáno písemně, musí jasně a konkrétně popisovat, z jakých skutkových důvodů je služební poměr ukončen, a zároveň obsahovat poučení o opravných prostředcích. Pokud je odůvodnění pouze obecné nebo neurčité, může to vést k jeho nezákonnosti.
Zákon stanoví přesné lhůty, ve kterých musí být rozhodnutí vydáno. Pokud tyto lhůty nejsou dodrženy, může být celý postup považován za nezákonný.
Na rozdíl od zákoníku práce sice zákon o státní službě nestanoví přesné lhůty pro projednání kárných prohřešků, kárné řízení však musí proběhnout v souladu se zákonem a jeho závěry se musí řádně promítnout do rozhodnutí o skončení služebního poměru. Pokud tento postup není dodržen, může být rozhodnutí nezákonné.
Zásadní rozdíl oproti běžnému zaměstnání spočívá v tom, že spory o skončení služebního poměru nepatří k obecným soudům, ale do správního soudnictví. Postup obrany je následující:
Celý spor tak může trvat i několik let. Pokud však zaměstnanec uspěje, má nárok na doplacení ušlého platu za celou dobu řízení. Dlouhotrvající spor tak může pro stát znamenat velmi výraznou finanční zátěž.
Pokud soud rozhodnutí o skončení služebního poměru zruší jako nezákonné, vznikají státnímu zaměstnanci tato práva:
Dostali jste rozhodnutí o skončení služebního poměru a pochybujete o jeho zákonnosti? Jednejte rychle – lhůty ve správním řízení jsou krátké:
Přestože zákon o státní službě nezná institut okamžitého zrušení v podobě, jakou definuje zákoník práce, praxe přináší situace, kdy je služební poměr ukončen velmi rychle prostřednictvím správního rozhodnutí, často bez dostatečného zákonného podkladu. Taková rozhodnutí jsou nezákonná, ovšem obrana proti nim probíhá výhradně ve správním, nikoliv v pracovním soudnictví, což pro zaměstnance znamená nutnost dodržet přísnou 15denní lhůtu pro odvolání podle správního řádu.
Odborná právní pomoc je v těchto případech nezbytná, neboť chyby v procesním postupu mohou mít nevratné následky. Pokud se však zaměstnanec dokáže nezákonnému rozhodnutí úspěšně ubránit správní žalobou, náleží mu náhrada ušlého platu za celou dobu sporu, přičemž soud zde nemá možnost tuto kompenzaci nijak krátit, a to ani při víceletém trvání řízení.
Doporučuji proto neprodleně po doručení rozhodnutí vyhledat specialistu na správní právo, který zajistí, aby bylo vše uplatněno správně a včas, čímž se maximalizuje šance na obnovu služebního poměru i plnou finanční náhradu.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Specifika nezákonného ukončení služebního poměru vycházejí z přísného režimu zákona o státní službě, který namísto klasické výpovědi vyžaduje řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Obrana proti procesním vadám či diskriminaci spočívá v podání odvolání v patnáctidenní lhůtě a případné následné správní žalobě u soudu.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
