Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Takový úraz se může přihodit nejen zaměstnancům při pracovním poměru, ale i těm, kteří pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Nárok na odškodnění přitom existuje — jen je potřeba vědět, kde a jak ho uplatnit.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy DPP a DPČ, představují flexibilní formy zaměstnávání určené pro časově omezené nebo rozsahem menší pracovní úkoly, na které se vztahuje zákoník práce jen v omezené míře, ovšem s plnou odpovědností zaměstnavatele za bezpečnost a ochranu zdraví.
Ačkoliv se v praxi často mluví primárně o zaměstnancích v pracovním poměru, zákonná ochrana se plně vztahuje i na pracovníky na dohodu.
V České republice se odškodňování striktně řídí zákoníkem práce, který staví zaměstnance na hlavní pracovní poměr i ty na dohody (DPP a DPČ) na stejnou úroveň v oblasti odpovědnosti za škodu. Pokud tedy utrpíte úraz při výkonu práce na základě dohody, náleží vám ze zákona stejný rozsah náhrad a právní ochrany jako kterémukoliv jinému zaměstnanci. Rozsah vašeho úvazku ani typ smlouvy totiž nijak nesnižuje povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečné pracovní podmínky a v případě jejich selhání vzniklou újmu v plné výši odškodnit.
Aby mohl být úraz uznán jako pracovní, musí existovat jasná souvislost mezi vaším zraněním a prací, kterou pro zaměstnavatele vykonáváte. Zákoník práce v tomto ohledu nezkoumá, zda pracujete 40 hodin týdně nebo jen dvě hodiny měsíčně. Rozhodující je, že k poškození zdraví došlo při činnosti, která slouží zájmům zaměstnavatele.
Pracovním úrazem na dohodu je tedy situace, kdy ke zranění dojde:
Zákoník práce definuje, co všechno vám musí zaměstnavatel (respektive jeho pojišťovna) proplatit. U dohod se nároky neliší od pracovního poměru, rozdíl je pouze ve způsobu výpočtu u výdělku.
Toto je nejdůležitější složka. Má za cíl dorovnat vaši finanční situaci tak, jako by se úraz nestal.
Příklad z praxe: Student pracuje na DPP jako kurýr s průměrným výdělkem 15 000 Kč měsíčně. Po úrazu nohy je dva měsíce doma a na nemocenské dostane jen 9 000 Kč. Zaměstnavatel mu musí doplatit zbývajících 6 000 Kč za každý měsíc.
Jedná se o jednorázové částky za protrpěnou bolest a případné trvalé následky.
Pojišťovna hradí vše, co neplatí zdravotní pojišťovna, ale je to nezbytné pro uzdravení.
Příklad z praxe: Pokud musíte po úrazu dojíždět 20 km na rehabilitace, schovávejte si potvrzení o návštěvách – náklady na benzín vám musí být proplaceny.
Pokud se při úrazu poškodily vaše osobní věci, máte právo na jejich opravu nebo náhradu hodnoty.
Pokud pracovní úraz skončí tragicky, zákoník práce pamatuje na nejbližší příbuzné a osoby, které byly na příjmu zemřelého závislé. V těchto případech se uplatňují následující nároky:
Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem: Zaměstnavatel (pojišťovna) hradí náklady na obřad, rakev či kremaci, hrobové místo, ale také výdaje na smuteční ošacení a cestovné pro blízké příbuzné.
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých: Tento nárok náleží osobám, kterým zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu (typicky nezaopatřené děti nebo manžel/ka).
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy (odškodnění pozůstalých): Jde o finanční satisfakci za ztrátu blízké osoby. Nárok má manžel či manželka, partner, děti a rodiče, případně další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt pociťují jako vlastní těžkou újmu.
Správný postup bezprostředně po nehodě je naprosto klíčový. U dohodářů se totiž zaměstnavatelé občas snaží tvrdit, že k úrazu nedošlo při práci, ale ve volném čase. Abyste předešli komplikacím, držte se těchto pěti kroků:
Vaše zdraví je prioritou, ale lékař je zároveň vaším „korunním svědkem“.
Úraz nahlaste nadřízenému ihned, jakmile je to možné. Pokud vám to stav dovolí, udělejte to i písemně (stačí e-mail nebo SMS).
Zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyhotovit „Záznam o pracovním úrazu“.
Nespoléhejte jen na to, co zapíše firma. Pokud můžete, zajistěte si vlastní podklady:
Jakmile máte v ruce lékařské zprávy a záznam o úrazu, doručte zaměstnavateli oficiální „Výzvu k náhradě škody“.
U pracovních úrazů hraje čas proti vám. Zákon stanovuje obecnou promlčecí lhůtu 3 roky. Tato lhůta začíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Co to znamená v praxi pro dohodáře?
Naše doporučení: Nečekejte na poslední chvíli. Čím dříve své nároky uplatníte, tím čerstvější budou důkazy i výpovědi svědků. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete do několika měsíců, je bezpečnější neprodleně vyhledat právní pomoc, aby nedošlo k nenávratnému propadnutí vašich nároků.
Mnoho pracovníků na dohodu váhá s uplatněním nároku, protože nechtějí dostat svého zaměstnavatele do finančních potíží. Ve skutečnosti však odškodnění většinou neplatí zaměstnavatel „z vlastní kapsy“. Každý zaměstnavatel v České republice, který zaměstnává alespoň jednoho člověka (včetně dohodářů na DPP a DPČ), je ze zákona povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy.
Toto specifické zákonné pojištění zajišťují v ČR pouze dvě instituce:
V praxi to funguje tak, že nárok uplatníte u svého zaměstnavatele, který jej následně předá své pojišťovně k „likvidaci“. Pojišťovna pak proplatí uznané náhrady (bolestné, ušlý zisk atd.) přímo vám. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vám sdělit, u které z těchto dvou pojišťoven je registrován, a musí vám poskytnout veškerou součinnost při vyřizování dokumentace.
Někdy se stává, že zaměstnavatel odmítá sepsat záznam o úrazu nebo vaše nároky jednoduše ignoruje. Často přitom argumentuje právě tím, že „na dohodu se odškodnění nevztahuje“. Nenechte se odbýt – v takovém případě máte k dispozici tyto zákonné nástroje:
1. Mohu dostat odškodnění, i když na DPP pracuji jen pár hodin měsíčně? Ano. Zákoník práce nerolišuje mezi „velkým“ úvazkem a drobnou brigádou. Odpovědnost zaměstnavatele vzniká vteřinou, kdy začnete plnit pracovní úkoly. Rozsah sjednaných hodin nemá na vznik nároku žádný vliv – rozhodující je pouze fakt, že ke zranění došlo v přímé souvislosti s prací, kterou jste měli pro firmu vykonat.
2. Zahrnuje odškodnění i psychické následky úrazu? Rozhodně ano. Moderní medicína i právo pohlíží na zdraví komplexně. Pokud úraz zanechá trvalé psychické následky (např. posttraumatickou stresovou poruchu, úzkosti z manipulace se strojem nebo deprese z omezení hybnosti), zohledňuje se to v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. Klíčem je však řádná dokumentace od psychiatra nebo klinického psychologa, která tyto dopady potvrdí.
3. Musím si na odškodnění platit komerční úrazové pojištění? Ne, pamatujte, že odškodnění z pracovního úrazu je plněním ze zákonného pojištění zaměstnavatele. Vaše soukromé úrazové pojistky jsou pouze „bonusem“ navíc – pokud je máte, můžete čerpat plnění z obou zdrojů současně. Jedno plnění nevylučuje druhé.
4. Co když jsem si úraz zavinil vlastní nepozorností (např. zakopnutí)? Mnoho lidí se domnívá, že pokud „byli nešikovní“, na odškodnění nemají nárok. To je omyl. Zaměstnavatel se může odpovědnosti zprostit jen v přesně vymezených případech, jako je hrubé porušení bezpečnostních předpisů (BOZP), se kterými jste byli prokazatelně seznámeni, nebo práce pod vlivem alkoholu či drog. Běžná nepozornost, únava nebo uklouznutí na mokré podlaze nárok na odškodnění neruší.
5. Mám nárok na peníze, i když moje dohoda už skončila? Ano. Pro uplatnění nároku na odškodnění není podmínkou, aby váš pracovněprávní vztah stále trval. Rozhodující je, že jste v době úrazu byli zaměstnancem (měli platnou DPP/DPČ). Pokud vám brigáda skončila týden po úrazu, vaše právo na bolestné, náhradu za ušlý zisk nebo náklady léčení trvá i nadále a musíte jej uplatnit u bývalého zaměstnavatele, respektive jeho pojišťovny.
Pracovní úraz na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti zakládá nárok na odškodnění srovnatelný s nároky zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Klíčem k úspěšnému uplatnění je rychlá reakce, řádná dokumentace a znalost vlastních práv. Pokud narazíte na neochotu zaměstnavatele, neváhejte se obrátit na inspekci práce nebo odborného právníka.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Článek se věnuje problematice pracovního úrazu na soustruhu a ukazuje, jak i rutinní činnost ve výrobě může vést k vážnému zranění. Na konkrétním případu pana Nováka vysvětluje příčiny nehody, odpovědnost zaměstnavatele i zaměstnance a přehled nároků na odškodnění.
Whistleblowing umožňuje zaměstnancům i dalším osobám bezpečně upozornit na protiprávní jednání a zároveň je chrání před odvetou ze strany zaměstnavatele. Zákon zajišťuje ochranu identity oznamovatele, zakazuje postih za oznámení učiněné v dobré víře a v případě odvety dává právo na omluvu i finanční odškodnění.
Skončení služebního poměru je pro státního zaměstnance zásadní situace, při které platí odlišná pravidla než v běžném pracovním poměru. Obrana probíhá postupně od odvolání u úřadu přes správní soud až po případnou kasační či ústavní stížnost, a v případě úspěchu zaměstnanec získává doplacení platu a návrat na původní nebo jiné vhodné služební místo.
Skončení služebního poměru u státních zaměstnanců probíhá formou správního rozhodnutí, které musí splňovat zákonné náležitosti. Pokud je ukončení nezákonné, zaměstnanec se může bránit ve správním soudnictví a v případě úspěchu získá doplacení platu i obnovení služebního poměru.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
