Odškodnění pracovního úrazu z dohody

Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Takový úraz se může přihodit nejen zaměstnancům při pracovním poměru, ale i těm, kteří pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Nárok na odškodnění přitom existuje — jen je potřeba vědět, kde a jak ho uplatnit.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy DPP a DPČ, představují flexibilní formy zaměstnávání určené pro časově omezené nebo rozsahem menší pracovní úkoly, na které se vztahuje zákoník práce jen v omezené míře, ovšem s plnou odpovědností zaměstnavatele za bezpečnost a ochranu zdraví.

Kdo má nárok na odškodnění?

Ačkoliv se v praxi často mluví primárně o zaměstnancích v pracovním poměru, zákonná ochrana se plně vztahuje i na pracovníky na dohodu.

V České republice se odškodňování striktně řídí zákoníkem práce, který staví zaměstnance na hlavní pracovní poměr i ty na dohody (DPP a DPČ) na stejnou úroveň v oblasti odpovědnosti za škodu. Pokud tedy utrpíte úraz při výkonu práce na základě dohody, náleží vám ze zákona stejný rozsah náhrad a právní ochrany jako kterémukoliv jinému zaměstnanci. Rozsah vašeho úvazku ani typ smlouvy totiž nijak nesnižuje povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečné pracovní podmínky a v případě jejich selhání vzniklou újmu v plné výši odškodnit.

Co je pracovní úraz z dohody?

Aby mohl být úraz uznán jako pracovní, musí existovat jasná souvislost mezi vaším zraněním a prací, kterou pro zaměstnavatele vykonáváte. Zákoník práce v tomto ohledu nezkoumá, zda pracujete 40 hodin týdně nebo jen dvě hodiny měsíčně. Rozhodující je, že k poškození zdraví došlo při činnosti, která slouží zájmům zaměstnavatele.

Pracovním úrazem na dohodu je tedy situace, kdy ke zranění dojde:

• Při plnění pracovních úkolů: Tedy přímo při činnosti, kterou máte sjednanou v DPP nebo DPČ (např. doplňování zboží, programování, obsluha hostů).
• V přímé souvislosti s výkonem práce: Sem spadají úkony potřebné k výkonu práce (např. příprava nářadí, cesta do skladu pro materiál) nebo úkony obvyklé během práce (např. cesta na toaletu nebo krátká přestávka na jídlo v areálu zaměstnavatele).
• V prostorách určených k práci: Úraz se nemusí stát jen přímo u pracovního stolu, ale kdekoliv v objektu zaměstnavatele, kde se v rámci plnění úkolů oprávněně pohybujete.
• Na pracovní cestě: Pokud vás zaměstnavatel vyšle na pokyn mimo obvyklé pracoviště, stává se i tato cesta a pobyt na určeném místě výkonem práce.

Na jaké konkrétní náhrady máte nárok?

Zákoník práce definuje, co všechno vám musí zaměstnavatel (respektive jeho pojišťovna) proplatit. U dohod se nároky neliší od pracovního poměru, rozdíl je pouze ve způsobu výpočtu u výdělku.

1. Náhrada za ztrátu na výdělku (tzv. „renta“)

Toto je nejdůležitější složka. Má za cíl dorovnat vaši finanční situaci tak, jako by se úraz nestal.

• Po dobu pracovní neschopnosti: Vyplácí se rozdíl mezi vaším průměrným výdělkem před úrazem a vyplacenou nemocenskou.
• Po skončení neschopnosti: Pokud máte kvůli úrazu trvale nižší příjmy (např. už nemůžete zvedat těžká břemena a musíte vzít hůře placenou brigádu), doplácí se rozdíl mezi původním a novým výdělkem.

Příklad z praxe: Student pracuje na DPP jako kurýr s průměrným výdělkem 15 000 Kč měsíčně. Po úrazu nohy je dva měsíce doma a na nemocenské dostane jen 9 000 Kč. Zaměstnavatel mu musí doplatit zbývajících 6 000 Kč za každý měsíc.

2. Bolestné a ztížení společenského uplatnění

Jedná se o jednorázové částky za protrpěnou bolest a případné trvalé následky.

Bolestné: 

• Hodnotí se bezprostřední tělesné i duševní utrpení. Počet bodů určuje lékař v posudku, přičemž 1 bod má v roce 2026 hodnotu 481,71 Kč.
• Příklady bolestného: Otřes mozku těžký (60 bodů - 28.903,- Kč), Poškození bederní meziobratlové ploténky bez herniace (100 bodů - 48.171,- Kč), Ztráta končetiny v oblasti mezi kolenem a kotníkem (270 bodů - 130.062,- Kč) 

Ztížení společenského uplatnění

• Řeší se zpravidla až rok po úrazu, pokud zranění zanechalo trvalé následky (omezení v pohybu, psychické trauma, nemožnost sportovat či vykonávat konkrétní výdělečnou činnost).
• Příklady ztížení společenského uplatnění: Ztráta chuti (1000 bodů - 481.710,- Kč), Hluchota jednostranná (2000 - 963.420,- Kč)

3. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením

Pojišťovna hradí vše, co neplatí zdravotní pojišťovna, ale je to nezbytné pro uzdravení.

• Co sem patří: Doplatky za léky, ortézy, rehabilitační pomůcky, ale také cestovné do zdravotnických zařízení (včetně jízdného autem či MHD).

Příklad z praxe: Pokud musíte po úrazu dojíždět 20 km na rehabilitace, schovávejte si potvrzení o návštěvách – náklady na benzín vám musí být proplaceny.

4. Náhrada věcné škody

Pokud se při úrazu poškodily vaše osobní věci, máte právo na jejich opravu nebo náhradu hodnoty.

• Typické příklady: Rozbitý displej telefonu při pádu z výšky, zničené dioptrické brýle nebo hodinky.

5. Náhrada při úmrtí (pro pozůstalé)

Pokud pracovní úraz skončí tragicky, zákoník práce pamatuje na nejbližší příbuzné a osoby, které byly na příjmu zemřelého závislé. V těchto případech se uplatňují následující nároky:

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem: Zaměstnavatel (pojišťovna) hradí náklady na obřad, rakev či kremaci, hrobové místo, ale také výdaje na smuteční ošacení a cestovné pro blízké příbuzné.

• Co si pod tím představit: Proplacení faktury od pohřební služby a souvisejících doložených výdajů až do výše, která je v daném místě a čase obvyklá.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých: Tento nárok náleží osobám, kterým zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu (typicky nezaopatřené děti nebo manžel/ka).

• Co si pod tím představit: Pravidelná měsíční renta, která má pokrýt výpadek příjmu zemřelého „dohodáře“, aby nebyla ohrožena životní úroveň rodiny. Počítá se jako procentuální podíl z průměrného výdělku zemřelého.

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy (odškodnění pozůstalých): Jde o finanční satisfakci za ztrátu blízké osoby. Nárok má manžel či manželka, partner, děti a rodiče, případně další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt pociťují jako vlastní těžkou újmu.

Jak postupovat po úrazu? (Krok za krokem)

Správný postup bezprostředně po nehodě je naprosto klíčový. U dohodářů se totiž zaměstnavatelé občas snaží tvrdit, že k úrazu nedošlo při práci, ale ve volném čase. Abyste předešli komplikacím, držte se těchto pěti kroků:

1. Prvotní ošetření a lékařská zpráva

Vaše zdraví je prioritou, ale lékař je zároveň vaším „korunním svědkem“.

• Důležité: Při ošetření lékaři výslovně uveďte, že se jedná o pracovní úraz. Tato informace se musí objevit v lékařské zprávě, která je základním důkazním prostředkem pro pojišťovnu.

2. Okamžité oznámení zaměstnavateli

Úraz nahlaste nadřízenému ihned, jakmile je to možné. Pokud vám to stav dovolí, udělejte to i písemně (stačí e-mail nebo SMS).

• Proč: Pozdní nahlášení dává zaměstnavateli prostor zpochybnit, že se úraz stal na pracovišti.

3. Trvejte na sepsání záznamu o úrazu

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyhotovit „Záznam o pracovním úrazu“.

• Lhůta: Musí tak učinit nejpozději do 5 pracovních dnů od oznámení. Jeden originál tohoto záznamu musíte dostat do rukou vy – bez něj se s pojišťovnou prakticky nepohnete. 

4. Aktivní sběr důkazů

Nespoléhejte jen na to, co zapíše firma. Pokud můžete, zajistěte si vlastní podklady:

• Fotografie: Vyfoťte si místo úrazu, rozbitý stroj, mokrou podlahu nebo poškozené věci.
• Svědci: Zapište si jména a kontakty na kolegy nebo zákazníky, kteří nehodu viděli.
• Doklady: Schovávejte si všechny účtenky z lékárny, parkovací lístky u nemocnice a potvrzení o doplatcích.

5. Písemné uplatnění nároků

Jakmile máte v ruce lékařské zprávy a záznam o úrazu, doručte zaměstnavateli oficiální „Výzvu k náhradě škody“.

• Rada z praxe: Doporučujeme zaslat tuto výzvu doporučeným dopisem. V ní jasně uveďte, jaké náhrady požadujete (bolestné, ušlý zisk atd.).

Promlčecí lhůta

U pracovních úrazů hraje čas proti vám. Zákon stanovuje obecnou promlčecí lhůtu 3 roky. Tato lhůta začíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

Co to znamená v praxi pro dohodáře?

• Bolestné: Lhůta běží od okamžiku, kdy se váš zdravotní stav ustálil natolik, že lékař mohl vystavit bodové ohodnocení.
• Ztráta na výdělku: Zde se promlčení posuzuje u každé měsíční splátky (renty) zvlášť.
• Ztížení společenského uplatnění: Lhůta obvykle začíná běžet až rok po úrazu, kdy je zřejmé, že následky budou trvalé.

Naše doporučení: Nečekejte na poslední chvíli. Čím dříve své nároky uplatníte, tím čerstvější budou důkazy i výpovědi svědků. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete do několika měsíců, je bezpečnější neprodleně vyhledat právní pomoc, aby nedošlo k nenávratnému propadnutí vašich nároků.

Role pojišťovny: Kdo odškodnění skutečně vyplácí?

Mnoho pracovníků na dohodu váhá s uplatněním nároku, protože nechtějí dostat svého zaměstnavatele do finančních potíží. Ve skutečnosti však odškodnění většinou neplatí zaměstnavatel „z vlastní kapsy“. Každý zaměstnavatel v České republice, který zaměstnává alespoň jednoho člověka (včetně dohodářů na DPP a DPČ), je ze zákona povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy.

Toto specifické zákonné pojištění zajišťují v ČR pouze dvě instituce:

• Kooperativa pojišťovna, a.s.
• Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. (ČPP)

V praxi to funguje tak, že nárok uplatníte u svého zaměstnavatele, který jej následně předá své pojišťovně k „likvidaci“. Pojišťovna pak proplatí uznané náhrady (bolestné, ušlý zisk atd.) přímo vám. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vám sdělit, u které z těchto dvou pojišťoven je registrován, a musí vám poskytnout veškerou součinnost při vyřizování dokumentace.

Co dělat, když zaměstnavatel odmítá spolupracovat?

Někdy se stává, že zaměstnavatel odmítá sepsat záznam o úrazu nebo vaše nároky jednoduše ignoruje. Často přitom argumentuje právě tím, že „na dohodu se odškodnění nevztahuje“. Nenechte se odbýt – v takovém případě máte k dispozici tyto zákonné nástroje:

• Oznámení na Inspekci práce: Státní úřad inspekce práce sice za zaměstnavatele odškodnění nevyplatí, ale může mu uložit citelnou pokutu za nesplnění zákonných povinností (např. za nevyhotovení záznamu o úrazu). Už jen hrozba kontrolou často přiměje firmu k aktivitě.
• Přímé uplatnění u pojišťovny: Zákon vám umožňuje obrátit se s nárokem přímo na příslušnou pojišťovnu (Kooperativa nebo ČPP), pokud zaměstnavatel nekomunikuje. Pojišťovna má povinnost věc prošetřit i bez jeho součinnosti.
• Soudní cesta: Pokud pojišťovna ani zaměstnavatel nechtějí platit, nezbývá než podat žalobu. Spory o náhradu škody z pracovního úrazu řeší v prvním stupni okresní soudy (nikoliv krajské – ty řeší až odvolání).
• Odborné právní zastoupení: Pracovní právo je specifické a pojišťovny mají týmy právníků, kteří se snaží plnění krátit. Advokát specializovaný na pracovní právo vám pomůže správně vyčíslit nároky a zajistí, aby vás pojišťovna „neodbyla“ jen zlomkem částky, na kterou máte nárok.

Časté otázky

1. Mohu dostat odškodnění, i když na DPP pracuji jen pár hodin měsíčně? Ano. Zákoník práce nerolišuje mezi „velkým“ úvazkem a drobnou brigádou. Odpovědnost zaměstnavatele vzniká vteřinou, kdy začnete plnit pracovní úkoly. Rozsah sjednaných hodin nemá na vznik nároku žádný vliv – rozhodující je pouze fakt, že ke zranění došlo v přímé souvislosti s prací, kterou jste měli pro firmu vykonat.

2. Zahrnuje odškodnění i psychické následky úrazu? Rozhodně ano. Moderní medicína i právo pohlíží na zdraví komplexně. Pokud úraz zanechá trvalé psychické následky (např. posttraumatickou stresovou poruchu, úzkosti z manipulace se strojem nebo deprese z omezení hybnosti), zohledňuje se to v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. Klíčem je však řádná dokumentace od psychiatra nebo klinického psychologa, která tyto dopady potvrdí.

3. Musím si na odškodnění platit komerční úrazové pojištění? Ne, pamatujte, že odškodnění z pracovního úrazu je plněním ze zákonného pojištění zaměstnavatele. Vaše soukromé úrazové pojistky jsou pouze „bonusem“ navíc – pokud je máte, můžete čerpat plnění z obou zdrojů současně. Jedno plnění nevylučuje druhé.

4. Co když jsem si úraz zavinil vlastní nepozorností (např. zakopnutí)? Mnoho lidí se domnívá, že pokud „byli nešikovní“, na odškodnění nemají nárok. To je omyl. Zaměstnavatel se může odpovědnosti zprostit jen v přesně vymezených případech, jako je hrubé porušení bezpečnostních předpisů (BOZP), se kterými jste byli prokazatelně seznámeni, nebo práce pod vlivem alkoholu či drog. Běžná nepozornost, únava nebo uklouznutí na mokré podlaze nárok na odškodnění neruší.

5. Mám nárok na peníze, i když moje dohoda už skončila? Ano. Pro uplatnění nároku na odškodnění není podmínkou, aby váš pracovněprávní vztah stále trval. Rozhodující je, že jste v době úrazu byli zaměstnancem (měli platnou DPP/DPČ). Pokud vám brigáda skončila týden po úrazu, vaše právo na bolestné, náhradu za ušlý zisk nebo náklady léčení trvá i nadále a musíte jej uplatnit u bývalého zaměstnavatele, respektive jeho pojišťovny.

Úrazem na dohodu vaše práva nekončí

Pracovní úraz na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti zakládá nárok na odškodnění srovnatelný s nároky zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Klíčem k úspěšnému uplatnění je rychlá reakce, řádná dokumentace a znalost vlastních práv. Pokud narazíte na neochotu zaměstnavatele, neváhejte se obrátit na inspekci práce nebo odborného právníka.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.