Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Soustruh patří mezi nejrozšířenější obráběcí stroje v kovoprůmyslu. Umožňuje přesné obrábění rotačních součástí a je nepostradatelným nástrojem v každém strojírenském podniku. Právě proto, že je tak běžný, se kolem něj nezřídka vytrácí zdravá míra obezřetnosti — a to je chvíle, kdy se stávají úrazy.
Ve výrobním závodě zaměřeném na výrobu hydraulických válců a pístů pracoval zkušený soustružník — pan Novák — s více než deseti lety praxe. Šlo o rutinní pondělní ranní směnu. Zakázka byla standardní: přesoustruhování ocelové tyče na průměr 45 mm.
Pan Novák spěchal splnit denní výrobní plán. Při výměně obrobku si všiml, že se na povrchu tyče zachytila dlouhá spirálová tříska — tzv. vřetenovka. Místo aby stroj zastavil a použil hák na odstraňování třísek, sáhl pro třísku rukou. Upínací čelist vřetena zachytila volný rukáv jeho pracovního oděvu. Než stačil zareagovat, byl rukáv vtažen do rotujícího vřetena a s ním i jeho pravá ruka.
Výsledek nehody: Zlomenina tří prstů pravé ruky, tržná rána na předloktí a poranění šlach. Pan Novák byl okamžitě převezen záchrannou službou do nemocnice, kde podstoupil chirurgický zákrok. Pracovní neschopnost trvala čtyři měsíce.
Následná interní prošetření a zpráva bezpečnostního technika odhalila hned několik souběžně působících příčin. Nelze je svést jen na „nepozornost" — za každou nehodou stojí systémové selhání.
Nevhodný pracovní oděv. Pracovní blůza pana Nováka měla volné manžety. Vnitřní předpisy závodu sice přikazovaly upnuté manžety nebo rukávy přiléhavého střihu, toto pravidlo však nebylo v praxi vynucováno a kontrolováno.
Chybějící hák na třísky v dosahu obsluhy. Přestože zákon i bezpečnostní řád zavazují zaměstnavatele vybavit pracoviště potřebnými pomůckami, hák byl v té době na jiném soustruhu. Pracovník šel cestou nejmenšího odporu.
Tlak na výkon. Vedoucí směny opakovaně zdůrazňoval plnění denních norem. Operátoři se proto naučili zkracovat bezpečnostní postupy, jež „zdržují".
Rutina a podceňování rizika. Právě zkušení pracovníci jsou paradoxně vystaveni vyššímu riziku. Opakující se pracovní úkony snižují ostražitost — mozek přechází do „autopilota".
Ukončením pracovní neschopnosti pro pana Nováka proces neskončil. Naopak začala fáze vyčíslení škod. Protože k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů, uplatnil pan Novák prostřednictvím svého právního zástupce u zaměstnavatele (respektive u jeho zákonné pojišťovny) následující nároky:
Během pracovní neschopnosti mu byl vyplácen rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a vyplacenými nemocenskými dávkami. Jelikož pan Novák v důsledku zranění prstů ztratil část své jemné motoriky a nemohl se hned vrátit na pozici specializovaného soustružníka, vznikl mu nárok na doplatek i po skončení neschopnosti (rozdíl mezi původním výdělkem a novým, nižším příjmem na méně kvalifikované pozici).
Na základě lékařského posudku bylo zranění pana Nováka ohodnoceno podle bodové vyhlášky. Každý bod má v roce 2026 svou pevně stanovenou hodnotu (odvozenou z průměrné mzdy). Vzhledem k otevřeným zlomeninám, nutnosti operace a následné amputaci nešlo o zanedbatelnou částku.
Toto je nejvýznamnější složka odškodnění. Pokud úraz zanechá trvalé následky, které poškozeného omezují v běžném životě (sport, koníčky, sebeobsluha), vyčísluje se ZSU zpravidla rok po úrazu. U pana Nováka šlo o trvalé omezení hybnosti pravé ruky a zráta článků prstů.
Sem patří doplatky za léky, ortézy, rehabilitace, ale i náklady na cestovné do nemocnic a rehabilitačních center.
V případě pana Nováka se však objevila zásadní právní komplikace. Pojišťovna zaměstnavatele se pokusila o tzv. liberaci (zproštění odpovědnosti).
Argumentovala tím, že:
Výsledek sporu: Díky tomu, že interní šetření prokázalo chybějící hák na třísky a tolerování volných rukávů ze strany mistrů, nemohl se zaměstnavatel odpovědnosti zcela zprostit. Došlo však k poměrnému krácení náhrady škody o 30 %z důvodu spoluzavinění zaměstnance.
Ponaučení pro praxi: I když je zaměstnavatel za bezpečnost odpovědný, vlastní hazardování s rizikem může poškozeného pracovníka připravit o statisíce korun na odškodném.
Dnes pan Novák v závodě stále pracuje, ale již ne jako operátor soustruhu. Působí jako instruktor bezpečnosti práce pro nové zaměstnance. Své zranění používá jako živý důkaz toho, že rutina je největším nepřítelem bezpečnosti. Jak sám říká: "Ty prsty mi už nikdo nevrátí, ale můžu zařídit, aby o ně nepřišel nikdo další.“
Analýza nehody pana Nováka nezůstala jen v šuplíku bezpečnostního technika. Vedení závodu pochopilo, že bezpečnost není individuální volba, ale systémové nastavení. Byla přijata následující nápravná opatření:
Případ pana Nováka bohužel není v českém strojírenství ojedinělý. Zkušenosti z praxe i šetření nehod ukazují, že se neštěstí u soustruhů dějí stále stejným způsobem. Scénář bývá velice podobný a mezi ty nejrizikovější momenty patří:“
Toto je nejčastější příčina těžkých úrazů. Rotující vřeteno, sklíčidlo nebo samotný obrobek mají obrovskou sílu a setrvačnost.
Obrábění je proces oddělování materiálu, který se pod tlakem stává nebezpečným.
Moderní i konvenční soustruhy vyvíjejí velký tlak v posuvech.
Častý nešvar zkušených matadorů. Pokus změřit průměr obrobku mikrometrem nebo posuvným měřítkem, zatímco se vřeteno ještě točí, vede k okamžitému vytržení měřidla z ruky a následnému zranění prstů.
Příběh pana Nováka ukazuje, že pracovní úraz na soustruhu není záležitostí náhody. Je výsledkem souběhu organizačních selhání, podceněných rizik a zavedených zlozvyků. Zaměstnavatel i zaměstnanec nesou za bezpečnost společnou odpovědnost.
Každý pracovní úraz je preventabilní. Stačí si před každou směnou položit jednu otázku: Dělám teď to, co bych dělal, kdyby se na mě díval bezpečnostní inspektor? Pokud je odpověď záporná, je čas se zastavit.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Whistleblowing umožňuje zaměstnancům i dalším osobám bezpečně upozornit na protiprávní jednání a zároveň je chrání před odvetou ze strany zaměstnavatele. Zákon zajišťuje ochranu identity oznamovatele, zakazuje postih za oznámení učiněné v dobré víře a v případě odvety dává právo na omluvu i finanční odškodnění.
Skončení služebního poměru je pro státního zaměstnance zásadní situace, při které platí odlišná pravidla než v běžném pracovním poměru. Obrana probíhá postupně od odvolání u úřadu přes správní soud až po případnou kasační či ústavní stížnost, a v případě úspěchu zaměstnanec získává doplacení platu a návrat na původní nebo jiné vhodné služební místo.
Skončení služebního poměru u státních zaměstnanců probíhá formou správního rozhodnutí, které musí splňovat zákonné náležitosti. Pokud je ukončení nezákonné, zaměstnanec se může bránit ve správním soudnictví a v případě úspěchu získá doplacení platu i obnovení služebního poměru.
Specifika nezákonného ukončení služebního poměru vycházejí z přísného režimu zákona o státní službě, který namísto klasické výpovědi vyžaduje řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Obrana proti procesním vadám či diskriminaci spočívá v podání odvolání v patnáctidenní lhůtě a případné následné správní žalobě u soudu.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
