Pracovní úraz je náhlé a krátkodobé poškození zdraví zaměstnance v souvislosti s výkonem práce nebo při plnění pracovních úkolů.
Pracovní úraz a insolvence — dvě situace, které zaměstnance samy o sobě bolestivě zasáhnou. Jejich souběh přitom otevírá otázku, která trápí mnoho dlužníků: pokud dostanu od zaměstnavatele odškodné za pracovní úraz, musím jej vydat věřitelům?
Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Zaměstnavatel je při pracovním úrazu povinen poskytnout zaměstnanci náhradu škody a nemajetkové újmy. Jednotlivé složky odškodnění se liší svou povahou – a právě tato povaha rozhoduje o tom, zda jsou v insolvenci postižitelné.
Po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení (renta). Kompenzuje příjmový výpadek.
Jde o kompenzaci reálných výdajů, které musel zaměstnanec, nebo jeho blízcí, vynaložit v souvislosti s léčbou.
U této náhrady jde o takzvanou nemajetkovou újmu. Jednoduše řečeno: zaměstnanci nevznikla přímá škoda v peněžence (jako u rozbitého auta nebo ušlé výplaty), ale utrpělo jeho zdraví a kvalita života. Tyto peníze mají sloužit jako určité „odškodné“ za prožitou bolest a omezení.
Bolestné: Je platba za samotné zranění a proces léčení. Každý úraz a operace jsou ohodnoceny body, které se následně přepočítají na peníze.
Ztížení společenského uplatnění: Jde o náhradu za trvalé následky. Tedy za to, že zdraví zaměstnance už nikdy nebude jako dřív a úraz ho limituje v běžném životě.
Pokud úraz skončí tragicky, nároky přecházejí na pozůstalé.
Abychom pochopili, co dlužníkovi zůstane, musíme se podívat na to, co vlastně tvoří tzv. majetkovou podstatu. To je v podstatě „balík“ majetku a příjmů, ze kterého se splácejí dluhy věřitelům.
Podle insolvenčního zákona do tohoto balíku patří skoro všechno, co dlužník má nebo v průběhu insolvence získá. Zákonodárce však pamatoval na to, že existují i velmi citlivé situace. Proto v § 207 insolvenčního zákona stanovil výjimky.
Do majetkové podstaty nepatří věci a práva, která jsou neoddělitelně spojena s osobou dlužníka. Rozhodující je totiž povaha peněz, které zaměstnanec dostane:
Pan Karel pracuje jako skladník a už druhým rokem prochází procesem oddlužení. Při manipulaci s těžkou paletou se mu stal vážný pracovní úraz – utrpěl komplikovanou zlomeninu nohy, která si vyžádala operaci a zanechala trvalé následky v podobě omezené hybnosti.
Pojišťovna zaměstnavatele panu Karlovi po ukončení léčení vyplatila celkem 176 500 Kč a k tomu měsíční rentu. Jak se k těmto penězům postavil insolvenční správce?
Důležitá rada na závěr: Pan Karel udělal správnou věc – o úrazu i o tom, že mu pojišťovna bude vyplácet peníze, ihned informoval svého insolvenčního správce. Tím předešel jakémukoliv podezření, že by chtěl příjmy tajit, a mohl se v klidu soustředit na svou rekonvalescenci.
Pokud procházíte oddlužením (tzv. osobním bankrotem), je váš insolvenční správce klíčovou postavou. Je totiž povinen pravidelně kontrolovat vaše příjmy a každá změna – i ta bolestivá v podobě úrazu – musí být řádně nahlášena.
Pravidelná renta (náhrada za ztrátu na výdělku) se pro účely insolvence chová jako běžná mzda.
Jak jsme si vysvětlili, bolestné a ztížení společenského uplatnění do splátkového kalendáře standardně nevstupují.
Pokud pojišťovna hradí náklady na léčbu nebo operaci přímo zdravotnickému zařízení, tyto peníze přes váš účet vůbec nejdou a věřitelé na ně nemají žádný dosah. Pokud vám pojišťovna proplácí účtenky, které jste už zaplatili, jde o nepostižitelnou refundaci.
Jakákoliv jednorázová vysoká částka z odškodnění je pro insolvenčního správce „mimořádným příjmem“. Dlužník má zákonnou povinnost takový příjem oznámit.
Pravidlo z praxe: O tom, zda se konkrétní odškodné použije na mimořádnou splátku věřitelům, nebo zůstane dlužníkovi na zotavení, rozhoduje v konečném důsledku povaha náhrady. Pokud doložíte, že jde o bolestné, soud by vám ho měl v plné výši ponechat.
Smyslem oddlužení není připravit člověka o všechno a nechat ho bez prostředků. Naopak – cílem je umožnit dlužníkovi ekonomický restart. Proto zákoník práce i insolvenční zákon garantují několik pojistek, které vás chrání i v případě pracovního úrazu.
Nezabavitelné minimum
Toto je „nedotknutelná“ částka, která vám musí zůstat z každého příjmu, a to včetně renty z pracovního úrazu. I kdyby vaše dluhy byly sebevětší, tato částka je určena na vaše základní životní potřeby (nájem, jídlo, energie) a insolvenční správce na ni nesmí sáhnout.
Příplatek na vyživované osoby
Vaše ochrana se zvyšuje s počtem členů rodiny, o které se staráte. Za každou osobu, ke které máte vyživovací povinnost (typicky děti nebo manžel/ka), se vaše nezabavitelné minimum zvyšuje. To zajišťuje, že pracovní úraz a následná insolvence neohrozí základní existenci vašich nejbližších.
Pomůcky pro zdraví a rehabilitaci
Zatímco běžný majetek může být v některých typech insolvence zpeněžen, věci, které nezbytně potřebujete ke svému zdravotnímu stavu, jsou z postižení zcela vyloučeny.
Příklad: Pokud po úrazu potřebujete speciální polohovací lůžko, invalidní vozík, nákladné ortézy nebo rehabilitační stroje, tyto věci vám nikdo nevezme. Patří mezi předměty osobní potřeby, které slouží k vaší rekonvalescenci a důstojnému životu.
Pokud jste v insolvenci (oddlužení) a utrpěli jste pracovní úraz, je důležité jednat informovaně a transparentně. Zatajení příjmu nebo pohledávky může mít závažné důsledky — včetně zrušení oddlužení.
Pracovní úraz řádně zdokumentujte a oznamte zaměstnavateli. Uchovejte si veškerou zdravotnickou dokumentaci a doklady o nákladech léčení. Kontaktujte svého insolvenčního správce a informujte jej o vzniku nároku — i tehdy, pokud ještě žádná platba neproběhla.
Rozlište, jaký charakter mají vyplácené částky. Pokud vám zaměstnavatel vyplatí vše v jedné položce bez rozpisu, požádejte o písemné rozčlenění na jednotlivé složky. Tento doklad bude klíčový pro posouzení insolvenčním správcem.
Ačkoli zákon to výslovně nepřikazuje, je z praktických důvodů vhodné udržovat přehled o tom, jaká částka pochází z pracovního úrazu a jaká z jiných zdrojů. Transparentnost zásadně pomáhá při jednání s insolvenčním správcem i soudem.
Pamatujte, že pracovní úraz v insolvenci není důvodem k panice, ale k rychlé a transparentní komunikaci. Vaše zdraví a integrita jsou zákonem chráněny, a proto většina náhrad za nemajetkovou újmu, jako je bolestné či ztížení společenského uplatnění, zůstává výhradně vám. Naopak u náhrad, které suplují příjem (renta), musíte počítat s tím, že se chovají jako mzda. I zde však máte neochvějnou jistotu v podobě nezabavitelného minima, které vám a vaší rodině musí zůstat za každé situace pro zajištění důstojného života.
Klíčem k úspěšnému zvládnutí této situace je otevřenost vůči insolvenčnímu správci. Včasné nahlášení úrazu i doložení podrobného rozpisu vyplacených částek vás spolehlivě ochrání před obviněním z nepoctivého záměru a zajistí, že vám peníze určené na rekonvalescenci nikdo neoprávněně nesebere. Protože má každý případ svá specifika, v případě nejasností vždy doporučujeme konzultaci s advokátem, který dohlédne na to, aby vaše práva nebyla v průběhu insolvence krácena.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
lánek vysvětluje, že i pracovníci na dohody (DPP a DPČ) mají při pracovním úrazu nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, včetně náhrad za ztrátu výdělku, bolestné či náklady na léčbu. Zároveň popisuje, jak správně postupovat po úrazu, jak uplatnit své nároky a co dělat v případě, že zaměstnavatel odmítá spolupracovat.
Článek se věnuje problematice pracovního úrazu na soustruhu a ukazuje, jak i rutinní činnost ve výrobě může vést k vážnému zranění. Na konkrétním případu pana Nováka vysvětluje příčiny nehody, odpovědnost zaměstnavatele i zaměstnance a přehled nároků na odškodnění.
Whistleblowing umožňuje zaměstnancům i dalším osobám bezpečně upozornit na protiprávní jednání a zároveň je chrání před odvetou ze strany zaměstnavatele. Zákon zajišťuje ochranu identity oznamovatele, zakazuje postih za oznámení učiněné v dobré víře a v případě odvety dává právo na omluvu i finanční odškodnění.
Skončení služebního poměru je pro státního zaměstnance zásadní situace, při které platí odlišná pravidla než v běžném pracovním poměru. Obrana probíhá postupně od odvolání u úřadu přes správní soud až po případnou kasační či ústavní stížnost, a v případě úspěchu zaměstnanec získává doplacení platu a návrat na původní nebo jiné vhodné služební místo.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
