Whistleblowing – Jak vás zákon chrání před odvetou?

Whistleblowing je oznámení protiprávního nebo neetického jednání uvnitř organizace, které oznamovatel (tzv. whistleblower) hlásí příslušným orgánům nebo veřejnosti. Jde o jeden z nejúčinnějších nástrojů boje proti korupci, podvodům a porušování práva.

Co je whistleblowing?

Pojem pochází z anglického výrazu „blow the whistle" – doslova „písknout na píšťalku", tedy upozornit na problém. 

Oznamovatelem může být téměř každý, kdo je s organizací v pracovním či obdobném vztahu. Nejčastěji jde o současné nebo bývalé zaměstnance, ochrana se však vztahuje také na stážisty, dobrovolníky, uchazeče o práci, dodavatele nebo jejich pracovníky.

Oznámení se podává tehdy, když oznamovatel upozorní na protiprávní jednání související s prací – například na trestný čin, závažný přestupek nebo porušení právních předpisů v oblastech financí, daní, ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů (GDPR), veřejných zakázek či životního prostředí (např. zpronevěra, daňové podvody, manipulace s veřejnou zakázkou, porušení bezpečnostních předpisů nebo neoprávněné nakládání s osobními údaji).

Kdo je chráněn?

Zákon chrání každého, kdo jedná v dobré víře – tedy má důvodné přesvědčení, že jeho informace, které oznamuje, jsou pravdivé. Naopak vědomě nepravdivé oznámení je přestupkem, za který hrozí pokuta až 50.000 Kč.

Důležitým prvkem je ochrana identity. Osoba vyřizující oznámení tzv. příslušná osoba je vázána mlčenlivostí a nemůže informace, které se dozvěděla při výkonu činnosti, rozšiřovat.

Žádná odveta ze strany zaměstnavatele

Strach z následků byl vždy hlavním důvodem, proč lidé o nepravostech mlčeli. Zákon proto zavádí zákaz odvetných opatření. Zaměstnavatel nesmí oznamovatele (ani jeho blízké či kolegy) trestat za to, že na problém upozornil.

Mezi zakázaná odvetná opatření patří zejména:

• Rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení smlouvy.
• Snížení mzdy, platu nebo odebrání bonusů.
• Přeložení na jinou práci nebo změna pracovní doby.
• Šikana na pracovišti či neumožnění profesního rozvoje.
• Zásah do práva na ochranu osobnosti 
• Uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu apod. 

Co když vás odveta zasáhne? Právo na omluvu i peníze

Pokud se oznamovatel stane obětí odvety, zákon mu dává právo na tzv. přiměřené zadostiučinění. Co si pod tím představit? Odvetné opatření (např. šikana od nadřízeného nebo pošpinění jména před kolegy) totiž často nezpůsobí jen škodu v peněžence, ale zasáhne lidskou důstojnost a pověst – způsobí tedy nemajetkovou újmu.

V praxi to funguje následovně:

• Nejde jen o peníze: Prvním krokem k nápravě může být například veřejná omluva nebo odstranění nespravedlivého hodnocení z osobního spisu.
• Finanční odškodnění: Pokud omluva nestačí k tomu, aby se „citová nebo společenská rána“ zahojila, máte právo žádat odškodnění přímo v penězích.
• Nezávislost na pokutě: Je důležité vědět, že toto právo máte bez ohledu na to, zda firma dostala za své chování pokutu od státu. Je to vaše soukromá cesta, jak se domoci spravedlnosti.
• Odpovědnost státu: Pokud by vám ublížil nesprávným postupem státní úřad (například by unikla vaše identita z Ministerstva spravedlnosti), odpovídá za takovou újmu přímo stát.

Jak podat oznámení v praxi?

Zákon o ochraně oznamovatelů vám dává svobodu volby. Nemusíte se bát, že pokud nevěříte svému nadřízenému, nemáte se kam obrátit. Existují tři hlavní cesty, které se liší svou diskrétností i rychlostí řešení - oznámení lze podat třemi cestami:

Interně – přes vnitřní oznamovací systém zaměstnavatele (příslušné osobě)

• Jak na to? Oznámení můžete podat písemně (přes např. schránku nebo e-mail), ústně (do záznamového zařízení), ale máte také právo požádat o osobní schůzku s příslušnou osobou.
• Výhoda: Problém se řeší přímo tam, kde vznikl, a náprava bývá nejrychlejší

Externě – prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR.

• Pokud máte pocit, že by interní prošetření ve vaší firmě nebylo objektivní, nebo se bojíte, že by vaše identita nezůstala utajena, můžete se obrátit přímo na Ministerstvo spravedlnosti ČR. To funguje jako nezávislý garant ochrany. Ministerstvo má své vlastní pověřené zaměstnance, kteří s vámi podnět proberou a zajistí, aby se jím začaly zabývat příslušné kontrolní orgány nebo policie.

Veřejně – krajní řešení

• Tato cesta znamená, že informace předáte například médiím nebo je zveřejníte na sociálních sítích.
• Pozor: Zákon vás v tomto případě chrání jen tehdy, pokud jste už neúspěšně zkusili obě předchozí cesty, nebo pokud hrozí bezprostřední nebezpečí (např. ohrožení životů nebo ekologická havárie). Veřejné odhalení bez předchozího využití systémů je velmi riskantní a ochranu byste mohli ztratit.

1. Příklad z praxe: Nesrovnalosti při zadávání zakázek

Jan pracuje jako referent nákupu ve středně velké společnosti. Při běžné revizi podkladů pro nadcházející výběrové řízení narazí na nesrovnalosti, které nelze přehlédnout. Zjistí, že zadávací podmínky byly jeho nadřízeným upraveny tak, aby zvýhodnily jednoho konkrétního uchazeče. Jan si uvědomuje, že takové jednání naplňuje znaky trestného činu a firmu vystavuje obrovskému riziku.

Rozhodnutí pana Jana jednat bezpečně

Jan se rozhodne situaci neřešit standardní cestou přes svého nadřízeného, ale využije vnitřní oznamovací systém firmy. Přes zabezpečený portál podá podnět k prošetření. V tu chvíli nad ním zákon rozprostírá ochranný štít: jeho totožnost zná pouze Příslušná osoba, která je vázána mlčenlivostí a nesmí Janovo jméno nikomu v organizaci prozradit.

Cesta k nápravě

Do 7 dnů obdrží Jan potvrzení o přijetí svého podnětu. Příslušná osoba následně nezávisle prověří dokumentaci a Janova zjištění potvrdí. Během 30 dnů je Jan vyrozuměn o výsledku: firma zakázku revidovala, zjednala nápravu a s dotyčným nadřízeným vyvodila personální odpovědnost. Problém se podařilo vyřešit diskrétně a „doma“, aniž by došlo k poškození dobrého jména firmy nebo zásahu státních orgánů.

2. Příklad z praxe: Když se systém pokusí o odvetu

Podívejme se na příběh paní Marie, účetní v distribuční firmě, která upozornila na systematické obcházení daňových předpisů. Na rozdíl od Jana se Marie setkala s nepřátelskou reakcí vedení.

Pokus o umlčení

Poté, co Marie podala oznámení, se informace o jejím podnětu neoprávněně dostala k jejímu nadřízenému. Následovala série kroků, které měly Marii donutit k odchodu:

1. Snížení mzdy: Bez důvodu jí bylo odebráno osobní ohodnocení, které pobírala pět let.
2. Izolace: Byla přesunuta do kanceláře v suterénu bez oken a bylo jí zakázáno účastnit se porad týmu.
3. Šikana: Nadřízený jí začal ukládat nesplnitelné úkoly s nereálnými termíny.

Zákonná obrana v akci

Doplacení mzdy: Firma byla nucena Marii zpětně doplatit veškeré odebrané prémie včetně úroků.

Omluva a reputace: Soud uložil firmě povinnost zaslat Marii písemnou omluvu za zásah do její důstojnosti a profesní cti.

Finanční odškodnění: Nad rámec dlužné mzdy získala Marie finanční zadostiučinění v řádu desítek tisíc korun za způsobenou stresovou situaci a nemajetkovou újmu.

Tvrdá lekce pro firmu: Kromě nákladů na odškodnění musela firma zaplatit pokutu ve výši několika set tisíc korun, kterou jí uložil kontrolní orgán za nezajištění ochrany oznamovatele.

Proč je whistleblowing důležitý?

Studie opakovaně ukazují, že většina korupce a podvodů je odhalena právě díky interním oznamovatelům – nikoliv audity nebo kontrolami. 

Funkční systém ochrany oznamovatelů zvyšuje transparentnost, posiluje firemní kulturu a v konečném důsledku chrání celou společnost.

Zároveň platí, že strach z odvety je stále hlavní důvod, proč lidé o protiprávním jednání mlčí. Proto je kvalitní právní ochrana klíčová.

Kde je ochrana oznamovatelů zakotvena?

Ochrana oznamovatelů je u nás od srpna 2023 pevně zakotvena v zákoně č. 171/2023 Sb. Tímto krokem Česká republika splnila své mezinárodní závazky a do našeho práva přenesla pravidla z evropské směrnice. Přijetí tohoto zákona završilo letité úsilí o zavedení jasných pravidel, která by v Česku chránila ty, kteří se rozhodnou na porušování zákona nečinně nepřihlížet.

Právo zaměstnance na závěr 

Whistleblowing není udávání – je to občanská odvaha. 

Systém, který chrání ty, kdo upozorní na nepravost, je základem zdravého právního státu. Česká legislativa udělala v posledních letech výrazný krok vpřed, nicméně klíčová bude praxe: jak organizace systémy skutečně nastaví a zda budou oznamovatelé cítit, že se na ochranu mohou spolehnout.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.