Whistleblowing je oznámení protiprávního nebo neetického jednání uvnitř organizace, které oznamovatel (tzv. whistleblower) hlásí příslušným orgánům nebo veřejnosti. Jde o jeden z nejúčinnějších nástrojů boje proti korupci, podvodům a porušování práva.
Pojem pochází z anglického výrazu „blow the whistle" – doslova „písknout na píšťalku", tedy upozornit na problém.
Oznamovatelem může být téměř každý, kdo je s organizací v pracovním či obdobném vztahu. Nejčastěji jde o současné nebo bývalé zaměstnance, ochrana se však vztahuje také na stážisty, dobrovolníky, uchazeče o práci, dodavatele nebo jejich pracovníky.
Oznámení se podává tehdy, když oznamovatel upozorní na protiprávní jednání související s prací – například na trestný čin, závažný přestupek nebo porušení právních předpisů v oblastech financí, daní, ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů (GDPR), veřejných zakázek či životního prostředí (např. zpronevěra, daňové podvody, manipulace s veřejnou zakázkou, porušení bezpečnostních předpisů nebo neoprávněné nakládání s osobními údaji).
Zákon chrání každého, kdo jedná v dobré víře – tedy má důvodné přesvědčení, že jeho informace, které oznamuje, jsou pravdivé. Naopak vědomě nepravdivé oznámení je přestupkem, za který hrozí pokuta až 50.000 Kč.
Důležitým prvkem je ochrana identity. Osoba vyřizující oznámení tzv. příslušná osoba je vázána mlčenlivostí a nemůže informace, které se dozvěděla při výkonu činnosti, rozšiřovat.
Strach z následků byl vždy hlavním důvodem, proč lidé o nepravostech mlčeli. Zákon proto zavádí zákaz odvetných opatření. Zaměstnavatel nesmí oznamovatele (ani jeho blízké či kolegy) trestat za to, že na problém upozornil.
Mezi zakázaná odvetná opatření patří zejména:
Pokud se oznamovatel stane obětí odvety, zákon mu dává právo na tzv. přiměřené zadostiučinění. Co si pod tím představit? Odvetné opatření (např. šikana od nadřízeného nebo pošpinění jména před kolegy) totiž často nezpůsobí jen škodu v peněžence, ale zasáhne lidskou důstojnost a pověst – způsobí tedy nemajetkovou újmu.
V praxi to funguje následovně:
Zákon o ochraně oznamovatelů vám dává svobodu volby. Nemusíte se bát, že pokud nevěříte svému nadřízenému, nemáte se kam obrátit. Existují tři hlavní cesty, které se liší svou diskrétností i rychlostí řešení - oznámení lze podat třemi cestami:
Jan pracuje jako referent nákupu ve středně velké společnosti. Při běžné revizi podkladů pro nadcházející výběrové řízení narazí na nesrovnalosti, které nelze přehlédnout. Zjistí, že zadávací podmínky byly jeho nadřízeným upraveny tak, aby zvýhodnily jednoho konkrétního uchazeče. Jan si uvědomuje, že takové jednání naplňuje znaky trestného činu a firmu vystavuje obrovskému riziku.
Jan se rozhodne situaci neřešit standardní cestou přes svého nadřízeného, ale využije vnitřní oznamovací systém firmy. Přes zabezpečený portál podá podnět k prošetření. V tu chvíli nad ním zákon rozprostírá ochranný štít: jeho totožnost zná pouze Příslušná osoba, která je vázána mlčenlivostí a nesmí Janovo jméno nikomu v organizaci prozradit.
Do 7 dnů obdrží Jan potvrzení o přijetí svého podnětu. Příslušná osoba následně nezávisle prověří dokumentaci a Janova zjištění potvrdí. Během 30 dnů je Jan vyrozuměn o výsledku: firma zakázku revidovala, zjednala nápravu a s dotyčným nadřízeným vyvodila personální odpovědnost. Problém se podařilo vyřešit diskrétně a „doma“, aniž by došlo k poškození dobrého jména firmy nebo zásahu státních orgánů.
Podívejme se na příběh paní Marie, účetní v distribuční firmě, která upozornila na systematické obcházení daňových předpisů. Na rozdíl od Jana se Marie setkala s nepřátelskou reakcí vedení.
Poté, co Marie podala oznámení, se informace o jejím podnětu neoprávněně dostala k jejímu nadřízenému. Následovala série kroků, které měly Marii donutit k odchodu:
Doplacení mzdy: Firma byla nucena Marii zpětně doplatit veškeré odebrané prémie včetně úroků.
Omluva a reputace: Soud uložil firmě povinnost zaslat Marii písemnou omluvu za zásah do její důstojnosti a profesní cti.
Finanční odškodnění: Nad rámec dlužné mzdy získala Marie finanční zadostiučinění v řádu desítek tisíc korun za způsobenou stresovou situaci a nemajetkovou újmu.
Tvrdá lekce pro firmu: Kromě nákladů na odškodnění musela firma zaplatit pokutu ve výši několika set tisíc korun, kterou jí uložil kontrolní orgán za nezajištění ochrany oznamovatele.
Studie opakovaně ukazují, že většina korupce a podvodů je odhalena právě díky interním oznamovatelům – nikoliv audity nebo kontrolami.
Funkční systém ochrany oznamovatelů zvyšuje transparentnost, posiluje firemní kulturu a v konečném důsledku chrání celou společnost.
Zároveň platí, že strach z odvety je stále hlavní důvod, proč lidé o protiprávním jednání mlčí. Proto je kvalitní právní ochrana klíčová.
Ochrana oznamovatelů je u nás od srpna 2023 pevně zakotvena v zákoně č. 171/2023 Sb. Tímto krokem Česká republika splnila své mezinárodní závazky a do našeho práva přenesla pravidla z evropské směrnice. Přijetí tohoto zákona završilo letité úsilí o zavedení jasných pravidel, která by v Česku chránila ty, kteří se rozhodnou na porušování zákona nečinně nepřihlížet.
Whistleblowing není udávání – je to občanská odvaha.
Systém, který chrání ty, kdo upozorní na nepravost, je základem zdravého právního státu. Česká legislativa udělala v posledních letech výrazný krok vpřed, nicméně klíčová bude praxe: jak organizace systémy skutečně nastaví a zda budou oznamovatelé cítit, že se na ochranu mohou spolehnout.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Skončení služebního poměru je pro státního zaměstnance zásadní situace, při které platí odlišná pravidla než v běžném pracovním poměru. Obrana probíhá postupně od odvolání u úřadu přes správní soud až po případnou kasační či ústavní stížnost, a v případě úspěchu zaměstnanec získává doplacení platu a návrat na původní nebo jiné vhodné služební místo.
Skončení služebního poměru u státních zaměstnanců probíhá formou správního rozhodnutí, které musí splňovat zákonné náležitosti. Pokud je ukončení nezákonné, zaměstnanec se může bránit ve správním soudnictví a v případě úspěchu získá doplacení platu i obnovení služebního poměru.
Specifika nezákonného ukončení služebního poměru vycházejí z přísného režimu zákona o státní službě, který namísto klasické výpovědi vyžaduje řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Obrana proti procesním vadám či diskriminaci spočívá v podání odvolání v patnáctidenní lhůtě a případné následné správní žalobě u soudu.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
