Whistleblowing znamená oznámení protiprávního jednání v organizaci, které oznamovatel předá příslušné osobě, státu nebo v krajním případě veřejnosti. Patří k nejúčinnějším nástrojům proti korupci, podvodům a porušování zákonů – lidé ale často mlčí ze strachu z odvety. Zákon o ochraně oznamovatelů proto odvetu zakazuje a dává vám nástroje, jak se proti ní bránit. Vysvětlíme vám, kdo je chráněn, jak oznámení bezpečně podáte a co uděláte, když vás zaměstnavatel za oznámení potrestá.
Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, účinný od 1. 8. 2023, chrání každého, kdo pro organizaci pracuje nebo pracoval – zaměstnance, uchazeče, stážisty, dobrovolníky i dodavatele –, pokud oznámí možný trestný čin, přestupek s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 Kč nebo porušení vybraných předpisů. Zaměstnavatel vůči vám nesmí uplatnit žádné odvetné opatření: výpověď, snížení mzdy, přeložení, šikanu ani kárné opatření. Pokud vám odvetou způsobí nemajetkovou újmu, máte právo na přiměřené zadostiučinění (§ 5).
Oznámení podáte interně příslušné osobě, externě Ministerstvu spravedlnosti, nebo za přísných podmínek veřejně. Vědomě nepravdivé oznámení chráněné není a hrozí za ně pokuta do 50 000 Kč. Pokud vás zaměstnavatel za oznámení propustí, bráníte se žalobou o neplatnost rozvázání pracovního poměru do 2 měsíců – víc na stránce neplatná výpověď a žaloba.
Pojem pochází z anglického výrazu „blow the whistle" – doslova „písknout na píšťalku", tedy upozornit na problém.
Oznamovatelem může být téměř každý, kdo je s organizací v pracovním či obdobném vztahu. Nejčastěji jde o současné nebo bývalé zaměstnance, ochrana se však vztahuje také na stážisty, dobrovolníky, uchazeče o práci, dodavatele nebo jejich pracovníky.
Oznámení se podává tehdy, když oznamovatel upozorní na protiprávní jednání související s prací – například na trestný čin, závažný přestupek nebo porušení právních předpisů v oblastech financí, daní, ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů (GDPR), veřejných zakázek či životního prostředí (např. zpronevěra, daňové podvody, manipulace s veřejnou zakázkou, porušení bezpečnostních předpisů nebo neoprávněné nakládání s osobními údaji).
Zákon chrání každého, kdo jedná v dobré víře – tedy má důvodné přesvědčení, že jeho informace, které oznamuje, jsou pravdivé. Naopak vědomě nepravdivé oznámení je přestupkem, za který hrozí pokuta až 50.000 Kč.
Důležitým prvkem je ochrana identity. Osoba vyřizující oznámení tzv. příslušná osoba je vázána mlčenlivostí a nemůže informace, které se dozvěděla při výkonu činnosti, rozšiřovat.
Strach z následků byl vždy hlavním důvodem, proč lidé o nepravostech mlčeli. Zákon proto zavádí zákaz odvetných opatření. Zaměstnavatel nesmí oznamovatele (ani jeho blízké či kolegy) trestat za to, že na problém upozornil.
Zákon zakazuje vůči oznamovateli jakékoli odvetné opatření – jednání nebo opomenutí v souvislosti s oznámením, které mu může způsobit újmu. Zákon uvádí zejména:
| Odvetné opatření | Příklad |
|---|---|
| skončení pracovního nebo služebního poměru | výpověď, okamžité zrušení, neprodloužení smlouvy na dobu určitou, skončení služebního poměru |
| snížení odměny | snížení mzdy nebo platu, odebrání osobního ohodnocení nebo bonusu |
| změna práce | přeložení, převedení na jinou práci, změna pracovní doby |
| postih | kárné opatření, nepříznivé hodnocení, nepovolení vzdělávání |
| zásah do osobnosti | šikana, izolace od týmu, zpochybňování pověsti |
Zaměstnavateli, který odvetu připustí, a osobě, která odvetné opatření uplatní, hrozí pokuta až 1 000 000 Kč. Ve státní službě můžete navíc požádat, aby odvolání proti rozhodnutí, které může být odvetou, mělo odkladný účinek (§ 168 odst. 3 zákona o státní službě) – víc v článku Jak se bránit proti skončení služebního poměru.
Mezi zakázaná odvetná opatření patří zejména:
Pokud se oznamovatel stane obětí odvety, zákon mu dává právo na tzv. přiměřené zadostiučinění. Co si pod tím představit? Odvetné opatření (např. šikana od nadřízeného nebo pošpinění jména před kolegy) totiž často nezpůsobí jen škodu v peněžence, ale zasáhne lidskou důstojnost a pověst – způsobí tedy nemajetkovou újmu.
| Cesta | Kde | Lhůty a podmínky |
|---|---|---|
| interně | příslušná osoba ve vnitřním oznamovacím systému zaměstnavatele | potvrzení do 7 dnů, posouzení do 30 dnů, ve složitých případech prodloužení až dvakrát o 30 dnů |
| externě | Ministerstvo spravedlnosti – písemně, ústně, osobně nebo webovým formulářem (přednostně interní) | posouzení do 30 dnů, prodloužení jen jednou o 30 dnů; interní cestu nemusíte využít předem |
| veřejně | média, sociální sítě | jen za podmínek § 7 – viz níže |
Interně. Vnitřní oznamovací systém musí mít zaměstnavatelé, kteří k 1. lednu zaměstnávají alespoň 50 zaměstnanců, a většina veřejných institucí. Oznámení podáte písemně, ústně nebo na osobní schůzce, kterou musí příslušná osoba umožnit nejpozději do 14 dnů. Problém se řeší tam, kde vznikl, a náprava bývá nejrychlejší.
Externě. Hodí se, pokud se obáváte, že interní šetření nebude objektivní nebo že vyjde najevo vaše totožnost. Ministerstvo oznámení posoudí a předá ho orgánům, které jsou příslušné jednat – kontrolním orgánům nebo policii; samo jednání nevyšetřuje.
Veřejně. Zveřejnění je krajní řešení. Zákon ho chrání jen tehdy, pokud jste oznámení podali ministerstvu, ať už samostatně, nebo vedle vnitřního oznamovacího systému, a v zákonných lhůtách nebylo přijato vhodné opatření; nebo pokud máte oprávněné důvody se domnívat, že jednání může bezprostředně nebo zjevně ohrozit veřejný zájem či hrozí nevratná škoda; nebo pokud by oznámení ministerstvu znamenalo zvýšené riziko odvety. Bez splnění těchto podmínek o ochranu přicházíte.
Ochranu upravuje zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, spolu s doprovodným zákonem č. 172/2023 Sb., který změnil další předpisy. Oba jsou účinné od 1. 8. 2023 a převádějí do českého práva směrnici (EU) 2019/1937. Zákon tím uzavřel dlouholetou debatu o jasných pravidlech pro ty, kdo nechtějí nečinně přihlížet porušování zákona.
Oznámení zevnitř organizace často odhalí to, co audity a kontroly přehlédnou – lidé uvnitř vidí každodenní praxi, ne jen papíry. Funkční ochrana proto zvyšuje transparentnost, posiluje firemní kulturu a chrání i poctivé zaměstnavatele před škodami. Strach z odvety ale zůstává hlavním důvodem, proč lidé mlčí – a právě proto zákon odvetu zakazuje a trestá.
Jan pracuje jako referent nákupu ve středně velké firmě. Při revizi podkladů zjistí, že nadřízený upravil zadávací podmínky ve prospěch jednoho uchazeče. Nejde za nadřízeným, ale podá oznámení přes zabezpečený portál vnitřního oznamovacího systému. Jeho totožnost zná jen příslušná osoba. Do 7 dnů dostane potvrzení o přijetí a do 30 dnů výsledek: firma zakázku revidovala, zjednala nápravu a s nadřízeným vyvodila personální důsledky. Věc se vyřešila diskrétně a bez zásahu státních orgánů.
Marie je účetní v distribuční firmě a oznámí systematické obcházení daňových předpisů. Informace o oznámení se neoprávněně dostane k nadřízenému. Ten jí odebere osobní ohodnocení, které pobírala pět let, přesune ji do kanceláře v suterénu bez oken, vyřadí ji z porad a zadává jí nesplnitelné úkoly. Marie se brání: soud uloží firmě doplatit odebrané osobní ohodnocení s úroky z prodlení a omluvit se jí a přizná jí zadostiučinění v řádu desítek tisíc korun. Ministerstvo spravedlnosti jako přestupkový orgán firmě navíc uloží pokutu v řádu stovek tisíc korun za nezajištění ochrany oznamovatele.
Odveta bývá zastřená – formálně jde o reorganizaci, nové hodnocení nebo „ztrátu důvěry“. Rozhodující je souvislost s oznámením, a proto záleží na tom, co máte zdokumentováno. Pomůžeme vám posoudit, zda jde o odvetné opatření, a uplatnit neplatnost propuštění, doplatek mzdy i zadostiučinění. Jak spolupráce s námi probíhá a proč vás úvodní posouzení nic nestojí, ukazuje stránka Jak to funguje.
Whistleblowing není udávání, ale občanská odvaha. Zákon o ochraně oznamovatelů, který do českého práva převedl evropskou směrnici, dává vám jako oznamovateli skutečnou ochranu – pokud ji správně využijete. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.
Potrestal vás zaměstnavatel za oznámení? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Kdo pro organizaci pracuje nebo pracoval – zaměstnanci, uchazeči, stážisté, dobrovolníci, dodavatelé i členové orgánů –, pokud oznámí jednání a má oprávněné důvody se domnívat, že jeho oznámení je pravdivé.
Jednání nebo opomenutí v souvislosti s oznámením, které vám může způsobit újmu – například výpověď, snížení mzdy, přeložení, kárné opatření nebo šikana.
Ne. Oznámení můžete podat přímo Ministerstvu spravedlnosti. Pro zveřejnění oznámení v médiích ale platí přísné podmínky.
Potvrzení o přijetí musíte dostat do 7 dnů a výsledek posouzení do 30 dnů; ve složitých případech lze lhůtu dvakrát prodloužit o 30 dnů.
Vědomě nepravdivé oznámení není chráněné a je přestupkem s pokutou do 50 000 Kč.
Dopravní nehoda při plnění pracovních úkolů — při rozvozu, na pracovní cestě, při jízdě mezi pracovišti — je pracovní úraz. Znamená to, že vedle nároků z povinného ručení viníka máte i nároky vůči zaměstnavateli z jeho zákonného pojištění.
Napadení při výkonu práce — pacientem, klientem, zákazníkem či pachatelem přepadení — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, při trvalých následcích ztížení společenského uplatnění) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — nemusíte tedy vymáhat peníze po útočníkovi.
Mezi nejotřesnější případy napadení zaměstnance v práci se řadí pobodání. Při útoku na zaměstnance dojde k poškození tělesné schránky ostrým předmětem. Pobodání při výkonu práce dochází náhle — při přepadení prodejny, benzínové stanice či při útoku agresivního zákazníka. Jde o pracovní úraz, pokud je pobodání způsobeno v sovuislosti s výkonem práce.
Postřelení při výkonu práce — při přepadení pošty, útoku na přepážce úřadu či v provozovně — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — bez ohledu na to, zda byl pachatel dopaden, odsouzen, nebo zda útoku „šlo zabránit".
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
