Infarkt nebo mrtvice v práci: kdy jde o pracovní úraz

Bezplatné posouzení případu
Máte nárok na odškodnění?
  • Obraťte se na nás a my vám pomůžeme
nebo zavolejte +420 773 014 007

Infarkt nebo mozková mrtvice na pracovišti patří k nejsmutnějším a zároveň nejspornějším událostem v pracovním právu. Zaměstnavatelé i pojišťovny je zpravidla odmítají s tím, že jde o nemoc, ne o úraz. Nejvyšší soud ale dlouhodobě připouští, že za určitých okolností pracovním úrazem být mohou – a pak vám nebo vaší rodině náleží plné odškodnění. Vysvětlíme vám, kde vede hranice, co rozhoduje a jaké důkazy si zajistíte hned po události.

Stručná odpověď: Infarkt nebo cévní mozková příhoda zpravidla vznikají z vnitřních příčin, a proto samy o sobě pracovním úrazem nejsou. Nejvyšší soud však podle ustálené praxe připouští, že pracovním úrazem být mohou, pokud je vyvolalo náhlé vypětí sil, velká námaha nebo nezvyklé úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce (shrnuto v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3408/2022). O tom, zda práce příhodu skutečně vyvolala, soud zpravidla rozhoduje na základě znaleckého posudku.

Pokud soud pracovní úraz uzná, odpovídá vám zaměstnavatel bez ohledu na své zavinění (§ 269 ZP) – za bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku i náklady léčení. Při úmrtí přecházejí nároky na pozůstalé, včetně jednorázové náhrady nejméně 963 500 Kč pro manžela a každé dítě. Šance vašeho případu posoudíme v rámci služby odškodnění pracovního úrazu.

Proč infarkt zpravidla pracovním úrazem není

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 271k ZP). Rozhodující je slovo „zevních“. Úraz způsobí něco, co na vás působí zvenčí – pád, náraz, stroj, elektrický proud, chemikálie.

Infarkt myokardu i mozková mrtvice ale obvykle souvisejí s dlouhodobým stavem srdce a cév. Pokud vás postihnou při běžné práci, kterou děláte každý den, nemoc se zpravidla jen projevila v pracovní době – a samotná skutečnost, že k ní došlo v práci, z ní pracovní úraz nedělá. Na stejném principu stojí i hraniční případy, které rozebírá článek Co není pracovní úraz.

Kdy se infarkt může stát pracovním úrazem

Soudní praxe ale připouští, že o úrazový děj může jít i tam, kde působení zevních sil zdánlivě chybí. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3408/2022 ze dne 26. 1. 2024 shrnul, že za pracovní úraz se za určitých podmínek považuje i infarkt myokardu nebo jiná cévní příhoda. Typicky jde o náhlé poškození zdraví:

  • při náhlém vypětí sil – například když s kolegy zvedáte havarovaný stroj nebo vynášíte zraněného,
  • při velké námaze – například při mimořádném nasazení během havárie, požáru nebo povodně,
  • při nezvyklém úsilí – kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce.

Rozsudek se přitom opírá o starší judikaturu, mimo jiné o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1508/2007. Klíčové je slovo „obvyklé“: pokud stavební dělník celý den nosí pytle s cementem, je to jeho běžná práce. Pokud ale účetní musí v mrazu vyprošťovat zapadlé služební auto, jde o výkon, který hranice její obvyklé práce zjevně přesahuje.

Fyzické přetížení není jediná možná cesta. Pro psychické následky Nejvyšší soud ve stejném rozsudku vyžaduje událost, která extrémně vybočila z běžných, každodenních podmínek práce – například napadení nebo vážnou nehodu, jejímž přímým účastníkem nebo svědkem jste byli. Zda takovou událost soud uzná i jako spouštěč infarktu, záleží na okolnostech a na znaleckém posudku. Psychickým následkům se věnuje článek PTSD jako pracovní úraz.

Typické situace a jejich posouzení

Situace Pracovní úraz? Proč
infarkt při běžné práci u počítače zpravidla ne chybí mimořádný zevní podnět, nemoc se jen projevila v práci
infarkt po mimořádném zvedání břemene, které běžně nezvedáte může být náhlé vypětí sil nad rámec obvyklé práce
mrtvice během zásahu při požáru nebo havárii na pracovišti může být velká námaha a mimořádná situace
kolaps po dlouhodobém přetěžování a přesčasech zpravidla ne dlouhodobé působení, chybí krátkodobý a náhlý děj
infarkt po napadení zákazníkem může být událost extrémně vybočující z běžných podmínek práce
zranění při pádu, který způsobila náhlá nevolnost posuzuje se individuálně rozhoduje příčina pádu a okolnosti na pracovišti

Tabulka ukazuje obecné tendence, nikoli hotová řešení. U každé příhody soud zkoumá konkrétní okolnosti: co jste ten den dělali, jak se to lišilo od vaší běžné práce a jak rychle po zátěži příhoda přišla. Podobný test platí u úrazů z přetížení, které popisuje článek Úraz při zvedání a přenášení břemene.

Příčinná souvislost: co musí soud zjistit

Ani mimořádná zátěž sama nestačí. Mezi ní a infarktem musí existovat příčinná souvislost. Nejvyšší soud opakovaně uvádí, že pracovní úraz nemusí být jedinou příčinou škody – postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou (například sp. zn. 21 Cdo 291/2007 a 21 Cdo 2861/2008). Souvislost přitom musí být prokázaná najisto; pouhá možnost nestačí.

Pro infarkty to má zásadní význam. To, že jste měli vysoký tlak nebo zúžené cévy, nárok automaticky nevylučuje. Pokud znalec dojde k závěru, že mimořádná námaha byla podstatnou příčinou, proč k infarktu došlo právě v tu chvíli, může soud pracovní úraz uznat i u člověka s nemocným srdcem. Naopak pokud znalec usoudí, že by k příhodě došlo stejně i bez zátěže, nárok zpravidla neobstojí.

Spor se proto zpravidla vede o znalecký posudek z kardiologie nebo neurologie. Znalec potřebuje přesný popis toho, co se ten den dělo – a ten můžete dodat jen vy, vaši kolegové a dokumenty z pracoviště.

Jaké důkazy si zajistíte

U infarktu na pracovišti rozhodují první dny. Zaměstnavatel může mít zájem událost popsat jako „běžnou nevolnost“, a pokud ji nezapíše jako možný pracovní úraz, chybí později podklady. Zajistěte si:

  • popis práce v daný den – co přesně jste dělali, jak dlouho, s jakou zátěží a čím se to lišilo od běžné směny,
  • jména svědků – kolegů, kteří viděli zátěž i samotnou příhodu,
  • podmínky na pracovišti – teplotu, hluk, časový tlak, mimořádnou událost,
  • docházku a rozpis směn – zejména pokud šlo o mimořádné nasazení,
  • lékařskou zprávu z první pomoci a nemocnice s časem nástupu potíží.

Trvejte na tom, aby zaměstnavatel událost zapsal do knihy úrazů a objasnil její okolnosti. Pokud trvá pracovní neschopnost déle než tři kalendářní dny nebo zaměstnanec zemřel, vyhotovuje se záznam o úrazu. Na co se v něm zaměříte, vysvětluje článek Co je záznam o pracovním úrazu. Podle ustálené judikatury, kterou připomněl i Ústavní soud (sp. zn. III. ÚS 1444/22), tíží důkazní břemeno ohledně vzniku pracovního úrazu primárně zaměstnavatele.

Infarkt v číslech

Modelový příklad: skladník s průměrným výdělkem 38 000 Kč během výpadku vysokozdvižného vozíku spolu s kolegou ručně přeskládá dva kamiony zboží. Po třech hodinách mimořádné námahy utrpí infarkt. Přežije, ale má trvale sníženou výkonnost a přechází na lehčí práci za 30 000 Kč.

Položka Výpočet Částka
bolestné 400 bodů × 481,71 Kč 192 684 Kč
ztížení společenského uplatnění 1 000 bodů × 481,71 Kč 481 710 Kč
renta po přechodu na lehčí práci 8 000 Kč měsíčně 96 000 Kč ročně

Body jsou ilustrativní; skutečné hodnocení určí lékař podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Pokud by soud pracovní úraz neuznal, nedostane skladník od zaměstnavatele nic z uvedeného – rozdíl tak dosahuje statisíců korun a s rentou se dál zvětšuje.

Když infarkt skončí smrtí

Pokud zaměstnanec na následky příhody zemře a soud ji uzná jako pracovní úraz, vznikají nároky pozůstalým. Manželovi nebo partnerovi a každému dítěti náleží jednorázová náhrada nemajetkové újmy nejméně 963 500 Kč, každému z rodičů nejméně 481 800 Kč (§ 271i ZP, částky pro rok 2026). K tomu náhrada nákladů na výživu pozůstalých, nákladů spojených s léčením a přiměřených nákladů pohřbu. Celý přehled najdete v článcích Nároky pozůstalých a Odškodnění smrtelného pracovního úrazu.

Rodiny se často dozvědí o možnosti odškodnění až s odstupem. Nároky se ale promlčují, proto s jejich uplatněním neotálejte.

Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli

  1. Sepište co nejdřív, co jste ten den dělali a čím se zátěž lišila od běžné práce.
  2. Zapište si jména svědků a požádejte je o krátké písemné vyjádření.
  3. Trvejte na zápisu do knihy úrazů a na objasnění okolností zaměstnavatelem.
  4. Vyžádejte si lékařské zprávy s přesným časem nástupu potíží.
  5. Nepodepisujte prohlášení, že šlo o „nemoc bez souvislosti s prací“.
  6. Před soudním sporem si nechte posoudit, zda znalecký posudek má šanci souvislost potvrdit.

Když zaměstnavatel úraz odmítne

U infarktů a mrtvic je odmítnutí spíš pravidlem než výjimkou. Zaměstnavatel ani jeho pojišťovna o tom, zda šlo o pracovní úraz, s konečnou platností nerozhodují – spor rozhodne soud. Postup při neuznání popisuje článek Pracovní úraz zaměstnance a přehled všech nároků článek Nároky po pracovním úrazu. Jak s námi spolupráce probíhá a proč vás úvodní posouzení nic nestojí, ukazuje stránka Jak to funguje.

Hranice je tenká, ale existuje

Infarkt v práci není automaticky pracovní úraz – ale ani automaticky „jen nemoc“. Rozhoduje mimořádná zátěž, její časová souvislost s příhodou a kvalitní znalecký posudek. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.

Postihl vás nebo vašeho blízkého infarkt či mrtvice při práci? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.

Často kladené otázky

Je infarkt v práci pracovním úrazem?

Zpravidla ne, protože vzniká z vnitřních příčin. Pracovním úrazem může být, pokud ho vyvolalo náhlé vypětí sil, velká námaha nebo nezvyklé úsilí, které přesahuje hranice vaší obvyklé práce.

Platí to i pro mozkovou mrtvici?

Ano. Nejvyšší soud mluví o infarktu myokardu nebo jiné cévní příhodě, takže stejná pravidla platí i pro cévní mozkovou příhodu.

Mám nárok, i když jsem měl nemocné srdce?

Nárok to automaticky nevylučuje. Pracovní úraz nemusí být jedinou příčinou; stačí, když je příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Rozhoduje znalecký posudek.

Je infarkt z dlouhodobého stresu a přesčasů pracovním úrazem?

Zpravidla ne, protože chybí krátkodobé a náhlé působení. Jinak může dopadnout mimořádná událost, například napadení nebo havárie, která extrémně vybočila z běžných podmínek práce.

Kdo rozhodne, zda šlo o pracovní úraz?

Ve sporu soud, který zpravidla vychází ze znaleckého posudku. Zaměstnavatel ani pojišťovna o tom s konečnou platností nerozhodují.

Na co mají nárok pozůstalí?

Na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy (v roce 2026 nejméně 963 500 Kč pro manžela a každé dítě), náhradu nákladů na výživu, léčení a pohřeb – pokud soud příhodu uzná jako pracovní úraz.

Buďte v obraze

Sledujte nás na sociálních sítích

Další zajímavé příspěvky z této sekce

Reference

Ota K.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Marie R.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Radim K.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Kateřina D.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Martin F.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
    Advokátní kancelář Šmarda s.r.o.

    Masarykova třída 922/8
    779 00, Olomouc

    Nenechte si uniknout nic důležitého

    Přihlaste se k odběru novinek