"Ztížení společenského uplatnění" (ZSU) je termín z oblasti pracovního práva a náhrad škod v České republice. Zjednodušeně reprezentuje odškodnění v podobě nemajetkové újmy za trvalé následky po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zásahem do zdraví zaměstnance dojde ke snížení kvality života poškozeného zaměstnance. Poškozený zaměstnanec máv takovém případě nárok na finanční kompenzaci následků na zdraví.
Ztížení společenského uplatnění je jednou z forem odškodnění pracovního úrazu či nemoci z povolání.Představuje nárok zaměstnance na náhradu újmy za poškozené zdraví. V důsledku těchto trvalých následků máte ztížené společenské uplatnění v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
Toto odškodnění kompenzuje dlouhodobé nebo trvalé negativní dopady pracovního úrazu nebo nemoci z povolání na:
Jedná se např. o trvalé zranění hlavy, upoutání na lůžko či invalidní vozík. Dotčený zaměstnanec přichází o schopnosti, které měl dříve. Zaměstnanec např. trvale ztratil možnost vykonávat své dřívější povolání, sportovat, mít děti nebo je odkázán na péči druhých.
Bolestné slouží na jako kompenzace vzniklé bolesti. Zaměstnanec má nárok na náhradu újmy bolesti, kterou vytrpěl. Lékař posoudí konkrétní zranění, určí bodové ohodnocení a zaměstnavatel uhradí částku zaměstnanci.
Ztížení společenské uplatnění odškodní dlouhodobé snížení úrovně života poškozeného zaměstnance. Jde o finanční kompenzaci poklesu životní (zdravotní úrovně) poškozeného zaměstnance. Některé pracovní úrazy mají dlouhotrvající následky (někdy i smrt).
Zaměstnanec může na následky těchto porušení zdraví trpět až do konce života. Tyto trvalé následky zasáhnou nejen do jeho možností sehnat novou práci, ale omezují jej při běžném a každodenním životě. Proto má zaměstnanec nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Zaměstnanec má nárok na obě náhrady škody a újmy. Pokud splní podmínky pro uznání náhrady za bolest i za ztížení společenského uplatnění, musí zaměstnavatel zaměstnanci uhradit obojí.
Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění provede lékař zpravidla až rok poté, kdy došlo k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. Zároveň lékař usoudí, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy nedojde ke zlepšení zdravotního stavu. V případě velmi vážných poranění jako je např. amputace nebo ochrnutí, může lékař rozhodnout i dříve. Lhůta se naopak může prodloužit při složitější léčbě. Zaměstnanci má od chvíle úrazu či nemoci z povolání 3 roky na uplatnění nároku za zhoršení společenského uplatnění.
Lékař určí bodové ohodnocení vzhledem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.
V případě, že se zdravotní následky zaměstnance zhorší, lékař provede nové ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Při každém zhoršení zdravotního stavu lékař vypočítá výši rozdílu mezi novým ohodnocením ztížení společenského uplatnění a ohodnocením původním.
Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání hájí zaměstnanec svá práva. Jak by měl zaměstnanec v takové chvíli postupovat jsme řešili v tomto a tomto článku.
Bodové ohodnocení určuje lékař stejně jako u bolestného. Podle přílohy nařízení č. 276/2015 Sb. lékař určí zranění a počet bodů. Body následně vynásobí částkou v hodnotě 1 % průměrné mzdy v ČR (393,06 Kč v roce 2023), čímž získá celkovou hodnotu zranění, částku, kterou musí zaměstnavatel zaměstnanci uhradit. Odlišuje se, zda došlo ke ztížení společenského uplatnění pracovním úrazem (příloha 3) nebo nemocí z povolání (příloha 4).
V příloze 3 najdeme bodová ohodnocení úrazu typu ztráta čichu (1000 bodů), ztráta sleziny (600 bodů), poúrazová kvadruplegie (6000 bodů). V příloze 4 jsou vyjmenovány různé nemoci z povolání, např. nádory ledvin (až 6000 bodů), leukemie (až 6000 bodů) nebo rakovina plic (až 6000 bodů).
Pokud nastanou další komplikace, může lékař bodové ohodnocení zvýšit. Na návrh zaměstnance může bodové ohodnocení mimořádně zvýšit i soud ve zvláště výjimečných případech hodných mimořádného zřetele.
Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání, mohou u něj nastat trvalé následky s úrazem spojené. Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Lékař v lékařském posudku stanoví výši náhrady. Celková výše náhrady se může změnit v závislosti na změně zdravotního stavu.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Dočasná pracovní neschopnost je období, kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat svou práci. Během této doby je povinen dodržovat stanovený léčebný režim a další pravidla. Porušení těchto povinností může mít vážné následky - od finančních postihů až po ukončení pracovního poměru.
Pracovní neschopnost představuje pro zaměstnance období, kdy ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat svou práci. Ačkoliv jde primárně o zdravotní stav, mnozí zaměstnanci se během nemocenské setkávají s kontrolami ze strany zaměstnavatele.
Pracovní úrazy představují nejen zdravotní, ale i značnou právní a finanční zátěž pro všechny zúčastněné strany. Pokud pracovní úraz zanechá trvalé následky, vzniká poškozené osobě nárok na odpovídající odškodnění. V dnešním článku se zaměříme na téma odškodnění trvalých následků pracovního úrazu, jednotlivé druhy náhrad, způsob jejich výpočtu a praktické kroky vedoucí k získání spravedlivé kompenzace.
Jednou z nejtragičtějších událostí, s nimiž se můžete jako zaměstnanec na pracovišti setkat je bezesporu smrtelný pracovní úraz. Představte si pod ním krátkodobé působení vnějších vlivů při výkonu pracovních povinností zaměstnance, jehož následkem zaměstnanec zemře. Smrt zaměstnanec nemusí nutně nastat přímo na pracovišti zaměstnavatele, ale i později při poskytování zdravotní péče postiženému zaměstnanci.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
