Zaměstnanci na dohodu o provedení práce (DPP) i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) mají při pracovním úrazu stejný nárok na odškodnění jako kmenoví zaměstnanci — bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení i ztížení společenského uplatnění; odpovědnost zaměstnavatele a jeho zákonné pojištění se vztahují i na dohody. U agenturních zaměstnanců odpovídá za pracovní úraz agentura jako zaměstnavatel — i když k úrazu došlo ve firmě, kam byli přiděleni.
Věta „jsi tu jen na dohodu, na odškodnění nemáš nárok" je nejrozšířenější mýtus tohoto tématu — a je právně nesmyslná. Zákoník práce chrání před následky pracovního úrazu každého zaměstnance, brigádníka na DPP nevyjímaje. Druhý zmatek se týká agentur („kdo mi vlastně platí — agentura, nebo sklad, kde makám?") a třetí strach lidí pracujících „bez papírů". Všechny tři si vyřídíme na rovinu.
Tři pravdy proti třem mýtům:
- „Na dohodu nemáš nárok" → máte. Plný, stejný jako kmenoví zaměstnanci.
- „Za úraz v našem skladu agentura neručí" → ručí. Vaším zaměstnavatelem je agentura — nárok míří na ni (a firmy si to vyřeší mezi sebou).
- „Pracoval jsi načerno, tak nic nedostaneš" → nárok nezaniká. Faktický výkon závislé práce zakládá ochranu i bez podepsané smlouvy — jen se hůř dokazuje, o to dřív se ozvěte.
Nezávazně posoudit můj případ · Zavolejte: +420 773 014 007 Napište email: info@pravozamestnance.cz
Mám na brigádě nárok na odškodnění?
Ano. Na DPP i DPČ platí odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz v plném rozsahu — a to bez ohledu na to, že:
- jde o krátkodobou brigádu (třeba třetí směnu v životě),
- pracujete jen pár hodin týdně,
- jste student, důchodce nebo na rodičovské,
- výdělek je malý — pozor ale: ztráta na výdělku se počítá z vašeho výdělku z dohody, proto je u brigád často klíčové správně doložit i další příjmy a rozsah, v jakém jste kvůli úrazu nemohli pracovat jinde (posoudíme).
Stejné jsou i povinnosti zaměstnavatele: seznámit vás s BOZP, vybavit ochrannými pomůckami, vést knihu úrazů a úraz zapsat. „Brigádníkům školení neděláme" není výmluva — je to přitěžující okolnost.
Kdo platí u agenturního zaměstnance
Vaším zaměstnavatelem je agentura práce — a ta odpovídá za váš pracovní úraz, i když se stal ve firmě (u „uživatele"), kam vás přidělila. Uživatel přitom odpovídá za podmínky BOZP na svém pracovišti — ale to je věc mezi ním a agenturou (a jejich pojišťovnami); vy nárok uplatňujete u agentury a nemusíte řešit, jak si to firmy vypořádají mezi sebou. Prakticky:
- úraz hlaste oběma — vedoucímu na místě (uživatel) i koordinátorovi agentury, ideálně písemně,
- zápis do knihy úrazů proveďte tam, kde se úraz stal; záznam o úrazu řeší agentura ve spolupráci s uživatelem,
- klasické přehazování („to řeší agentura" — „to řeší sklad") nesmí jít k vaší tíži: nárok máte vůči agentuře a lhůty běží — nenechte se odkládat.
Konkrétní příklad: student na DPP ve skladu
Modelový příklad (ilustrativní): čísla jsou zaokrouhlená a ukazují mechaniku podobných případů; každý případ je jiný a výsledek nelze předem zaručit.
Situace: Student Filip brigádničí na DPP ve skladu e-shopu — vychystává objednávky. Třetí směnu ho pošlou „hodit na paletu" těžké balíky u rampy, kde běžně jezdí paleťáky; žádné zaškolení na manipulaci neproběhlo („na to tu nejsi dlouho"). Při skládání mu kolega přiráží ruční paletový vozík na nohu: zlomenina nártu, 2 měsíce v sádře — což pro Filipa znamená i výpadek druhé brigády a komplikace ve škole.
Co udělal zaměstnavatel: úraz odmítl zapsat — „jsi na dohodu, to se na tebe nevztahuje, a stejně sis měl dávat pozor". Filip málem odešel s tím, že má smůlu.
Co se s tím dalo dělat: DPP je pracovněprávní vztah a odpovědnost za pracovní úraz platí v plném rozsahu — odmítnutí zápisu bylo porušením povinností (a mimochodem důvodem pro podnět inspekci práce). Úraz byl doložen výpovědí kolegy a lékařskou zprávou z téhož dne; chybějící zaškolení a smíšený provoz u rampy vyloučily jakékoli krácení. Úraz byl uznán a pojišťovna zaměstnavatele uhradila bolestné, ztrátu na výdělku z dohody i doloženou ztrátu z druhé brigády, kterou Filip kvůli sádře nemohl vykonávat.
Výsledek (model):
| Položka |
Původní stanovisko |
Po uplatnění |
| Uznání pracovního úrazu |
„na dohodu nárok není" |
uznáno |
| Bolestné |
0 Kč |
35 000 Kč |
| Ztráta na výdělku (obě brigády, 2 měsíce) |
0 Kč |
30 000 Kč |
| Náklady léčení |
0 Kč |
4 000 Kč |
| Celkem |
0 Kč |
69 000 Kč |
Částky jsou u brigád menší — ale princip je stejný jako u milionových případů: nárok se neztrácí smlouvou, ale mlčením. Obrana při odmítnutí: zaměstnavatel neuznal pracovní úraz, pojišťovna odmítla pracovní úraz.
Co udělat hned (5 kroků)
- Nahlaste úraz okamžitě a písemně — u agentury oběma stranám (uživatel + agentura); trvejte na zápisu do knihy úrazů a záznamu o úrazu.
- K lékaři týž den s mechanismem úrazu.
- Uchovejte dohodu, rozpisy směn a komunikaci (i zprávy v aplikaci či chatu — u brigád častý „papír").
- Zajistěte svědky — kolegy ze směny; u agentur i jména koordinátorů.
- Nenechte se odbýt větou „na dohodu nárok není" — je nepravdivá; a při odmítnutí zápisu se lze obrátit na inspektorát práce.
Na co máte nárok
Plné nároky jako kmenoví zaměstnanci — kompletní rozbor na stránce odškodnění pracovního úrazu: bolestné, ztráta na výdělku (vč. doložených dalších výdělků, o které jste kvůli úrazu přišli), ZSU při trvalých následcích, náklady léčení, věcná škoda.
Rozhdonutí soudu: Má polský horník v OKD nárok na stejné odškodnění jako kmenový zaměstnanec?
Polský horník pracoval v podzemních dolech OKD na základě smlouvy s polskou společností, která mu oficiálně vyplácela jen minimální základní mzdu a zbytek odměny maskovala jako vysoké „cestovní náhrady“. Po těžkém pracovním úrazu mu však firma vyplácela náhradu za ušlý výdělek pouze z oné nízké základní mzdy (cca 13 tisíc Kč) místo z reálného příjmu, načež se horník začal soudit a dožadoval se dorovnání renty podle výdělků kmenových horníků OKD (přes 30 tisíc Kč). Nižší soudy mu daly za pravdu s tím, že šlo o zastřené agenturní zaměstnávání, a horník by tak podle zásady rovného zacházení neměl brát méně než jeho kmenoví čeští kolegové na stejném pracovišti.
Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 252/2019) však tato rozhodnutí zrušil a vrátil případ k novému projednání. Podle něj samotný fakt, že zaměstnanec jedné firmy dlouhodobě pracuje v provozu jiné společnosti (např. na základě smlouvy o dílo), ještě automaticky neznamená nelegální agenturní zaměstnávání s nárokem na dorovnání mzdy kmenových zaměstnanců. Soudy musí napřed detailně prověřit, kdo horníkovi na směně skutečně velel, organizoval jeho práci a kontroloval ho – pokud totiž dělníka přímo řídil a úkoloval jeho polský zaměstnavatel (a ne přímo OKD), pracoval horník výhradně pro svou vysílající firmu a nárok na dorovnání výdělku na úroveň českých kmenových horníků mu nevzniká.
Časté dotazy
Mám na DPP/DPČ nárok na odškodnění pracovního úrazu?
Ano, plný — odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz se vztahuje i na dohody. „Jsi jen brigádník" není právní argument.
Kdo platí odškodnění agenturnímu zaměstnanci?
Agentura práce jako váš zaměstnavatel — i za úraz ve firmě, kam vás přidělila. Vy uplatňujete nárok u agentury; vztahy mezi agenturou a uživatelem nejsou vaše starost.
Zranil jsem se na brigádě, kde jsem neměl podepsanou smlouvu. Mám smůlu?
Ne — faktický výkon práce zakládá ochranu i bez podepsané smlouvy. Dokazování je těžší (svědci, komunikace, výplaty), proto jednejte rychle a nechte si pomoct.
Vydělávám na dohodě málo. Vyplatí se to vůbec řešit?
Zpravidla ano — vedle bolestného lze nárokovat i doloženou ztrátu dalších výdělků a náklady; a u vážnějších následků jsou ve hře stejné položky jako u kmenových zaměstnanců (ZSU, renta).
Musí mě zaměstnavatel na brigádě proškolit?
Ano — povinnosti BOZP (seznámení, pomůcky, evidence úrazů) platí vůči dohodářům stejně. Jejich zanedbání jde k jeho tíži, ne k vaší.
Do kdy musím nároky uplatnit?
Zpravidla do 3 let; podrobně v článku promlčení pracovního úrazu.
Zranili jste se na brigádě nebo přes agenturu? Máte stejná práva
Nárok se neztrácí typem smlouvy — ztrácí se mlčením a větou „na dohodu se to nevztahuje". Pošlete nám, co se stalo; posouzení je zdarma a nezávazné.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.