Co dělat, když se zaměstnavatel ocitne v insolvenci a nevyplatil zaměstnanci odměnu v řádném termínu? V těchto případech poskytuje ochranu zaměstnancům Úřad práce na základě zákona o ochraně zaměstnance proti platební neschopnosti (zákon č. 118/2000 Sb.), a to prostřednictvím vyplacení dlužných mzdových nároků. V tomto článku si shrneme, za jakých podmínek mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.
Zaměstnavatel se ocitá v insolvenci (platební neschopnosti) pokud na něj bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení příslušným soudem v České republice. Zda je zaměstnavatel veden v insolvenci si můžete ověřit na stránkách justice.cz . Do vyhledání dejte úplný název a/nebo IČO svého zaměstnavatele a ověřte si, zda proti němu úřady vedou insolvenční řízení.
Moratorium je ochrana dlužníka, spočívající v tom, že po jeho dobu, která může trvat až 3 měsíce, nelze vyhlásit úpadek dlužníka. Moratorium i probíhající insolvenční řízení znamená, že zaměstnavatel v zásadě není schopen platit své závazky, což v drtivé většině případů znamená, že není schopen vyplácet svým zaměstnancům mzdu. Pokud zaměstnavatel vykonává svou činnost kromě České republiky i v jiném státě Evropské unie (je tedy nadnárodním zaměstnavatelem), stává se platebně neschopným také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie.
Úřad práce zveřejňuje na svých stránkách (hledání zaměstnavatelů v insolvenci) informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci u něj mohou uplatnit mzdové nároky a současně také zveřejňuje lhůtu, ve které tak mohou učinit.
Na vyplacení dlužných mzdových nároků od Úřadu práce máte jako zaměstnanec právo, za splnění těchto podmínek:
Mzdové nároky jsou:
jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti (insolvenci).
Zaměstnanec může požadovat splatné mzdové nároky nejvýše v rozsahu 3 měsíců za rozhodné období. Stěžejní pro určení rozhodného období je kalendářní měsíc, ve kterém se zaměstnavatel ocitl v insolvenci (viz výše) a 3 měsíce předcházející a následující po tomto měsíci. Rozhodným obdobím je tedy těchto 7 měsíců. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které z těchto měsíců splatné mzdové nároky uplatní. Splatné mzdové nároky jsou takové, které Vám zaměstnavatel včas nevyplatil dle zákonných podmínek obsažených v zákoníku práce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí také na 12 měsíců zveřejňuje s účinností k 1. květnu příslušného kalendářního roku tzv. rozhodou částku (což je výše průměrné mzdy za minulý kalendářní rok). V tomto roce je stanovena na částku 40 353 Kč (do 30. 4. 2024). Výše mzdových nároků za 1 měsíc pak nemůže přesáhnout 1,5 násobek této rozhodné částky za měsíc.
Zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, má nárok na vyplacení dlužných mzdových nároků po Úřadu práce, pokud:
Mzdové nároky mu vznikají za tzv. rozhodné období a jejich výše za 1 měsíc nesmí přesáhnout tzv. rozhodnou částku. Nevíte, jestli máte nárok na vyplacení dlužných částek za práci od Úřadu práce? Napište nám prostřednictvím jednoduchého kontaktního formuláře a my se Vám ozveme.
Pomáháme zaměstnancům s uplatňováním dlužných mzdových nároků od zaměstnavatele prostřednictvím našich expertů v oboru. Stal se Vám či Vašemu blízkému pracovní úraz a potřebujete pomoci? Přečtěte si reference našich klientů, kterým jsme pomohli v různých pracovněprávních případech a neváhejte se na nás obrátit. My Vám pomůžeme.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
