V minulém článku jsme se věnovali podmínkám vyplácení mzdových nároků ze strany Úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb. Teď se podíváme na to, jak nároky prakticky uplatníte — a v jaké lhůtě, po jejímž uplynutí už nedostanete nic.
Stručná odpověď
Podejte žádost o uspokojení mzdových nároků na kterékoli krajské pobočce Úřadu práce, písemně nebo elektronicky přes portál MPSV. Podání není zpoplatněné. K žádosti doložte pracovní smlouvu, mzdový výměr, výplatní pásky za uplatňované měsíce, doklad o skončení pracovního poměru, zápočtový list a potvrzení o nevyplacených mzdách.
Lhůta činí 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení (§ 4 odst. 5 zákona č. 118/2000 Sb.). Jde o lhůtu propadnou — marně uplyne a nárok vůči Úřadu práce zaniká, prominout ji nelze.
Do kdy musíte nárok uplatnit?
Mzdové nároky uplatníte nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení. U nadnárodního zaměstnavatele běží lhůta ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení v jiném členském státě Evropské unie.
Lhůta se ale může zkrátit. Zanikne-li v jejím průběhu moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení, nebo rozhodne-li soud o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, uplatníte mzdové nároky nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.
Neuplatníte-li nároky ve lhůtě, právo žádat Úřad práce vám zaniká. Nejde o promlčení, které by protistrana musela namítnout — jde o prekluzi. Úřad práce k ní přihlíží sám a žádné důvody zmeškání nepomůžou. Sledujte proto seznam zaměstnavatelů v insolvenci a podejte žádost co nejdřív, klidně i bez kompletních dokladů.
Uspokojení mzdových nároků Úřadem práce
O pomoc ze strany Úřadu práce požádáte podáním žádosti o uspokojení mzdových nároků. Žádost podáte písemně u kterékoli krajské pobočky Úřadu práce. Formulář získáte buď přímo na Úřadu práce, nebo na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Podat ji můžete i elektronicky na témže portálu. Podání není zpoplatněné.
K žádosti doložte:
- pracovní smlouvu,
- mzdový výměr,
- výplatní lístky za mzdové nároky, které uplatňujete,
- rozvázání pracovního poměru,
- potvrzení o zaměstnání (zápočtový list),
- potvrzení zaměstnavatele nebo mzdové účetní o nevyplacených mzdách.
Do žádosti vyplníte údaje o sobě i o zaměstnavateli, informaci o své zdravotní pojišťovně, uplatňované mzdové nároky, dobu trvání pracovního vztahu, způsob výplaty a prohlášení o pravdivosti uvedených údajů.
Doložení mzdových nároků zaměstnance
Doklady k žádosti přiložit můžete, ale nemusíte — třeba když výplatní pásky nemáte k dispozici. Postup pak vypadá takto: jakmile kterýkoli zaměstnanec uplatní své mzdové nároky, Úřad práce vyzve zaměstnavatele, aby do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Seznam případně předloží insolvenční správce.
Neučiní-li tak zaměstnavatel a vy současně nedoložíte, že vám mzda za uplatněné měsíce skutečně nebyla vyplacena, přizná vám Úřad práce mzdové nároky pouze ve výši minimální mzdy k okamžiku, kdy se zaměstnavatel dostal do insolvence. Rozdíl mezi minimální mzdou a vašimi skutečnými nároky pak můžete dodatečně prokázat do 15 dnů.
Proto doporučujeme doložit výši uplatňovaných nároků rovnou s podáním žádosti. Rozdíl mezi minimální mzdou a vaší skutečnou mzdou bývá u tříměsíčního nároku několik desítek tisíc korun.
Co se děje po podání žádosti
Průběh řízení krok za krokem
| Krok |
Co se stane |
| 1. Podání žádosti |
Kterákoli krajská pobočka Úřadu práce, písemně nebo elektronicky, bez poplatku |
| 2. Výzva zaměstnavateli |
Úřad práce vyzve zaměstnavatele nebo insolvenčního správce k předložení seznamu dlužných nároků do 7 dnů |
| 3. Posouzení |
Úřad práce ověří, zda nároky spadají do rozhodného období a do zákonného stropu |
| 4. Rozhodnutí a výplata |
Nedoložíte-li nic a zaměstnavatel nereaguje, přizná vám úřad jen minimální mzdu; rozdíl doložíte do 15 dnů |
| 5. Zbytek dluhu |
Co strop přesahuje, přihlásíte do insolvenčního řízení — výplatou od úřadu to nezaniká |
Nejčastější chyby, kvůli kterým lidé o peníze přijdou
- Čekání na doklady. Lhůta běží bez ohledu na to, jestli od zaměstnavatele něco dostanete. Podejte žádost i s neúplnými podklady a zbytek doplňte.
- Čekání na výsledek insolvenčního řízení. Tyto dvě věci spolu nesouvisí. Než insolvence skončí, lhůta u Úřadu práce dávno uplyne.
- Špatná volba měsíců. Uplatnit lze nejvýše tři měsíce z rozhodného období a vybíráte si je sami. Zvolte ty s nejvyšším dluhem, ne nejstarší.
- Zapomenuté odstupné. Mezi mzdové nároky patří i odstupné, na které řada žadatelů v žádosti nemyslí.
- Rezignace na zbytek dluhu. Výplata od Úřadu práce nemaže to, co strop přesahuje. Zbytek přihlaste do insolvenčního řízení.
Souběžně zvažte další kroky. Nevyplacená mzda po 15 dnech od splatnosti zakládá právo na okamžité zrušení pracovního poměru s nárokem na odstupné a neproplacenou mzdu můžete oznámit inspekci práce. Nevyčerpanou dovolenou řeší proplacení dovolené při skončení pracovního poměru.
Znejte svá práva zaměstnance
Pro uplatnění mzdového nároku vůči Úřadu práce podejte žádost o uspokojení mzdových nároků a současně doložte uplatňované nároky. Stihněte to ve lhůtě 5 měsíců a 15 dnů, jinak vám nárok zanikne.
Nevíte si rady s uplatněním dlužných mzdových nároků? Je váš zaměstnavatel v insolvenci a dluží vám mzdu? Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Do kdy musím žádost podat?
Nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení (§ 4 odst. 5 zákona č. 118/2000 Sb.). Lhůta je propadná a prominout ji nelze.
Kolik stojí podání žádosti?
Nic. Podání žádosti o uspokojení mzdových nároků není zpoplatněné a podat ji můžete na kterékoli krajské pobočce Úřadu práce, písemně nebo elektronicky přes portál MPSV.
Co když nemám výplatní pásky?
Žádost podejte i tak, lhůta na vás nepočká. Úřad práce vyzve zaměstnavatele k předložení seznamu dlužných nároků do 7 dnů. Nedodá-li ho a vy nedoložíte nic, přizná vám úřad jen minimální mzdu — rozdíl pak můžete doložit do 15 dnů.
Můžu žádost podat na kterékoli pobočce?
Ano, žádost přijme kterákoli krajská pobočka Úřadu práce bez ohledu na sídlo zaměstnavatele nebo vaše bydliště. Elektronické podání směřujte na portál Ministerstva práce a sociálních věcí.
Patří do mzdových nároků i odstupné?
Ano. Mzdovými nároky se rozumí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které vám náležejí z pracovního poměru, případně odměna z dohody. Na odstupné v žádosti nezapomeňte, řada žadatelů ho neuvede.
Co se stane se zbytkem dluhu nad zákonný strop?
Nezaniká. Úřad práce vyplácí nejvýše tři měsíce a jen do zákonného stropu. Co ho přesahuje, přihlásíte jako pohledávku do insolvenčního řízení vedeného proti zaměstnavateli.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.