Nemoc z povolání je častým tématem Vašich dotazů, proto jsme se rozhodli poskytnout Vám obecné vodítko, jak postupovat, máte-li podezření, že jste nemocí z povolání onemocněli, nebo že jste touto nemocí ohroženi.
Nemoc z povolání je velmi zjednodušeně řečeno onemocnění zaměstnance vzniklé při výkonu práce v nepříznivých podmínkách. Dlouhodobým působením škodlivého pracovního prostředí vede k postupné degradaci zdravotního stavu zaměstnance a může se projevit ve zhoršení jeho celkového zdraví – ve vzniku nemoci z povolání.
V českém právním prostředí je problematika (ne)uznání nemoci z povolání poměrně komplikovaný proces. Nemoci z povolání jsou vyjmenovány v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Seznam obsahuje konkrétní nemoci, které jsou uznávány jako nemoci z povolání, a podmínky, za kterých mohou být uznány.
Nepříznivý zdravotní stav na Vaší straně je prvotním předpokladem, nicméně sám o sobě nestačí pro uplatnění nároků. Abyste své nároky mohli uplatnit, musíte absolvovat poměrně zdlouhavý a komplikovaný proces.
Prvním krokem je indikace nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance. Při zhoršení Vašeho zdravotního stavu kontaktujete svého ošetřujícího (zpravidla praktického) lékaře. Podle charakteru Vašeho onemocnění lékař provede vlastní vyšetření a podle potřeby dalších vyšetření Vás zašle ke konkrétním specialistům, aby zjistili více o povaze a příčinách Vašeho onemocnění.
Bude-li u Vás indikováno některé onemocnění uvedené v seznamu nemocí z povolání v příslušném stupni poškození zdraví, je-li tento vyžadován, prostřednictvím svého praktického lékaře, popř. specialisty vyřídíte žádost o posouzení zdravotního stavu na místně příslušném středisku nemocí z povolání. V této souvislosti prosím poskytujte svým ošetřujícím lékařům veškerou nezbytnou součinnost.
Pokud Vám lékař odmítne vydat žádost o posouzení zdravotního stavu na místně příslušném středisku nemocí z povolání., máte možnost obrátit se na toto středisko samostatně a na vlastní žádost. Zde opět připomínáme nutnost doložit nezbytné lékařské záznamy související s Vaším zdravotním stavem (doložení existence zdravotních obtíží).
Ministerstvo zdravotnictví ČR udělilo povolení k poskytování pracovnělékařských služeb v rozsahu diagnostické, dispenzární a posudkové péče k uznávání nemocí z povolání poskytovatelům zdravotních služeb, jejichž seznam najdete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (zde).
Středisko nemoci z povolání provede posouzení Vašeho zdravotního stavu podle dostupné zdravotní dokumentace, případně i dle zjištění získaných vlastními vyšetřeními. V této souvislosti je rozhodující i intenzita Vašich zdravotních obtíží, která musí být podle objektivních posouzení shledána u daného onemocnění v potřebném rozsahu (je-li tak stanoveno v seznamu nemocí z povolání).
Zde je nutné znovu podotknout, že onemocnění by mělo být vyjmenováno v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., anebo ho lze zařadit pod některou položku tohoto seznamu. Vedle toho onemocnění musí dosahovat požadovaného stupně závažnosti, pokud je v seznamu definován (např. alespoň středně těžký apod.).
Vyšetření, resp. posouzení Vašeho zdravotního stavu na příslušném středisku nemocí z povolání představuje tzv. klinickou podmínku uznání nemoci z povolání. Tato podmínka je představována právě existencí onemocnění vyjmenovaného v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., anebo ho lze zařadit pod některou položku tohoto seznamu. Vedle toho onemocnění musí dosahovat požadovaného stupně závažnosti, pokud je v seznamu definován (např. alespoň středně těžký apod.).
V této části jsme pro Vás připravili podmínky pro uznání nemoci z povolání. V další části si pro Vás připravíme navazující postupy a pravidla. Nemoc z povolání je v praxi složitým právním institutem. Jen takové onemocnění, které je příslušným střediskem nemocí z povolání uznáno za nemoc z povolání bude podle platných předpisů odškodněno. Hodnocení vždy závisí na konkrétních okolnostech.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
