Zaměstnanec má povinnost vykonávat práci pro svého zaměstnavatele v určené pracovní době. Výkon práce pro zaměstnavatele nad stanovený rámec dohodnuté pracovní doby (obvyklé pracovní doby) je obecně spojován s termínem práce přes čas. Práce zaměstnance „navíc“ oproti smluvně sjednanému závazku je kompenzována odměnou za práci přesčas. Co odměna za práci přesčas v praxi znamená a kdy na ni získáte jako zaměstnanec nárok se dozvíte v tomto našem příspěvku.
Příplatek za práci přesčas se jedná pouze situací, které zákoník práce uznává za práci přesčas. Ne každá práce vykonávaná v době pozdních večerních hodin, o víkendech a/nebo svátcích je podle práva přesčasem (k tomu více v našem článku).
Splňuje-li výkon práce mimo obvyklou denní dobu právní předpoklady práce přesčas, potom máte jako zaměstnanec právo na příplatek. Ani příplatek však není bezpodmínečný.
Za výkon práce přesčas má zaměstnanec nárok vedle základní složky mzdy za odpracovaný část nárok na tzv. Příplatek. Příplatek je forma navýšení původně sjednané odměny (základní mzdy). Zákoník práce stanoví minimální výši příplatku ve výši 25% průměrného výdělku zaměstnanec. Nutno dodat, že jde o nejnižší možnou částku, přičemž zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout také na vyšší částce příplatků. To neplatí, pokud se dohodnete na náhradním volnu.
Zaměstnavatel se může povinnosti vyplacení příplatků nad rámec základní odměny zprostiti, jsou-li splněny podmínky stanovené zákoníkem práce. Zákon vyjmenovává případy, kdy zaměstnanci právo na příplatek nevznikne, a vždy musíte prozkoumat, zda se tento zvláštní případ netýká Vaší situace. Příplatek se nepoužije v případech.
Namísto příplatku za práci přesčas bude zaměstnanci poskytnuto náhradní volno ve stejném rozsahu, jako byly odpracované hodiny práce přesčas. Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnutou nejpozději do 3 měsíců, případně v tzv. Vyrovnávacím období (6 měsíců, při výjimkách 12 měsíců).
Odměna za práci přesčas může být zahrnuta v základní mzdě zaměstnance, pokud je to výslovně uvedeno v pracovní smlouvě. Zaměstnanec nedostane zvláštní příplatek za přesčasovou práci, neboť je tato kompenzace již zahrnuta v jeho pravidelné mzdě.
Rovněž vyloučení příplatků může být zahrnuto v rámci výkonu zvláštních typů práce, případně specificky nastavených smluvních pozic. Typicky se jedná o případy pracovníků ve zdravotnictví, sociálních službách, telekomunikacích, případně některých typů manažerských a vedoucích pozic
Mnohdy zaměstnanci nevědí, že mají právo požadovat za práci přesčas příplatek, případně spoléhají na slova zaměstnavatele, že na žádné další plnění nemají nárok. Běžně se stává, že zaměstnanci svá práva spojená s příplatku neznají nebo své právo po zaměstnavateli nevymáhají. Jako každé majetkové právo podléhá i příplatek oslabení práva v čase (promlčení). Nevymáhá-li zaměstnanec své právo, potom zaniká / nikdy nedojde k jeho uplatnění.
Příplatek je odměna zaměstnance za práci „navíc“ nad rámec původně sjednaného. Nárok zaměstnanci vzniká, je-li práce skutečně vykonávána mimo běžný výkon a zároveň nedosáhne jiné kompenzace (náhradní volno, zahrnutí již v původní složce mzdy).
Jste-li přesvědčení, že Vám zaměstnavatel neuhradil příplatek přesčas, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám pomůžeme sjednat nápravu. Pomáháme zaměstnancům s uplatňováním nároků z pracovních úrazů či nemocí z povolání prostřednictvím našich expertů v oboru. Stal se Vám či Vašemu blízkému pracovní úraz a potřebujete pomoci?
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
