V průběhu pracovního poměru můžete dočasně ztratit schopnost vykonávat přidělenou práci. Práci vykonávat chcete, ale nejste toho schopni pro nepříznivý zdravotní stav — ať už po pracovním úrazu, při nemoci z povolání, nebo z jiné příčiny.
Prvních 14 dnů neschopnosti vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, a to od prvního dne. Od 15. dne přebírá výplatu okresní správa sociálního zabezpečení a vyplácí nemocenské — jde o dávku nemocenského pojištění, ne o náhradu mzdy. Ani jedno plnění nepokrývá celý váš příjem: obojí se počítá z redukovaného vyměřovacího základu, takže reálně dostanete výrazně méně než běžnou mzdu.
Jiné je to u pracovního úrazu a nemoci z povolání. Tam vám vedle nemocenského náleží od zaměstnavatele náhrada za ztrátu na výdělku, která rozdíl dorovná do výše průměrného výdělku. Fakticky ji hradí pojišťovna ze zákonného pojištění. Právě na tenhle doplatek se nejčastěji zapomíná.
Jak dočasná pracovní neschopnost vzniká?
Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou součástí systému veřejného pojištění. Účast je povinná (se zákonnými výjimkami) a odvody provádí zaměstnavatel. O dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje váš ošetřující lékař vystavením takzvané neschopenky.
Co musíte oznámit zaměstnavateli?
Neprodleně po zjištění neschopnosti sdělte zaměstnavateli, že vám vznikla a jak dlouho potrvá — stačí e-mailem nebo telefonicky. Stejně postupujte, bude-li neschopnost prodloužena.
Co vyřídí lékař?
Lékař vám předá základní údaje o neschopnosti, jejím trvání a datu kontroly a tytéž údaje zašle okresní správě sociálního zabezpečení. Podklady zaměstnavateli předávat nemusíte — dostane je elektronicky prostřednictvím e-neschopenky.
Kdo a kolik vám platí?
Dočasná pracovní neschopnost a náhrady zaměstnanci se liší v závislosti na době uběhlé od okamžiku první absence.
| Období |
Kdo platí |
Co dostanete |
| 1.–14. den |
Zaměstnavatel |
Náhradu mzdy z redukovaného průměrného výdělku, od prvního dne neschopnosti |
| Od 15. dne |
Okresní správa sociálního zabezpečení |
Nemocenské, tedy dávku nemocenského pojištění z redukovaného denního vyměřovacího základu |
| Po pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání |
Navíc zaměstnavatel, fakticky jeho pojišťovna |
Náhradu za ztrátu na výdělku, která dorovná rozdíl do průměrného výdělku |
Vyměřovací základ ovlivňuje nejen výše vašeho průměrného výdělku, ale i další skutečnosti — například čerpaná dovolená ho snižuje, protože jde rovněž o náhradu mzdy.
Pracovní úraz a formy jeho odškodnění
U běžné nemoci se s rozdílem mezi mzdou a nemocenským nedá nic dělat. U pracovního úrazu a nemoci z povolání ano.
Vedle nemocenského vám totiž náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Ta dorovná rozdíl mezi tím, co jste dostali z nemocenského pojištění, a vaším průměrným výdělkem před úrazem. Fakticky ji hradí pojišťovna ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, takže uplatněním nároku zaměstnavatele finančně nepoškodíte.
Při delší neschopnosti jde o desítky tisíc korun — a je to nárok, o který zaměstnanci přicházejí nejčastěji, protože o něm nevědí. Kompletní přehled nároků najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu.
Vaše povinnosti během neschopnosti
- Zajít k lékaři.
- Být uznáni dočasně pracovně neschopnými.
- Oznámit neschopnost zaměstnavateli.
- Dodržovat nařízený režim dočasné pracovní neschopnosti na oznámené adrese.
- Umožnit provedení kontroly na této adrese.
Porušení režimu má tvrdé následky — hrozí krácení či odnětí náhrady mzdy i výpověď ze strany zaměstnavatele. Co přesně kontrolor smí a co vám hrozí, rozebíráme v článcích Kontrola při pracovní neschopnosti a Co hrozí za porušení režimu.
Pozor u pracovního úrazu. Doplatek průměrného výdělku uplatníte jen tehdy, dodrželi-li jste pravidla režimu neschopnosti. Porušení režimu tak nestojí jen krácení náhrady mzdy, ale může ohrozit i podstatně vyšší nárok z pracovního úrazu.
Znejte svá práva zaměstnance
Dočasná pracovní neschopnost znamená výpadek příjmu, který vám náhrady kompenzují jen částečně. Jde-li ale o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, máte nárok na doplacení celého rozdílu — a k němu další nároky, které se s úrazem pojí.
Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Kdo mi platí prvních 14 dnů neschopnosti?
Zaměstnavatel, formou náhrady mzdy, a to od prvního dne neschopnosti. Počítá se z redukovaného průměrného výdělku, takže je nižší než vaše běžná mzda.
Co dostávám od 15. dne?
Nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení. Jde o dávku nemocenského pojištění počítanou z redukovaného denního vyměřovacího základu, ne o náhradu mzdy.
Dorovná mi někdo rozdíl do plné mzdy?
U běžné nemoci ne. Jde-li ale o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleží vám náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která rozdíl dorovná do průměrného výdělku. Fakticky ji hradí pojišťovna ze zákonného pojištění zaměstnavatele.
Musím zaměstnavateli nosit papíry od lékaře?
Nemusíte. Lékař předává údaje elektronicky prostřednictvím e-neschopenky zaměstnavateli i OSSZ. Vaší povinností je neprodleně oznámit, že vám neschopnost vznikla a jak dlouho potrvá.
Co mi hrozí za porušení režimu?
Krácení nebo odnětí náhrady mzdy a v závažných případech i výpověď. U pracovního úrazu navíc můžete ohrozit doplatek průměrného výdělku, který bývá podstatně vyšší.
Snižuje dovolená výši náhrady mzdy při neschopnosti?
Může. Vyměřovací základ ovlivňuje i čerpaná dovolená, protože jde rovněž o náhradu mzdy, a tím se do rozhodného období promítá.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.