Pracovní úraz zaměstnance

Zjednodušeně jde o poškození zdraví nebo smrt zaměstnance zaměstnance v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, které vzniklo nezávisle na jeho vůli krátkodobým a náhlým působením zevních vilvů. Všechny zákonné znaky musí být splněny, abychom mohli případ úrazu mohli definovat jako pracovní úraz. Chybí-li jeden ze znaků, změní to režim odškodnění. Jaká práva zaměstnance jsou s pracovním úrazem spojena si rozebereme v tomto příspěvku.

Odškodnění nehradí zaměstnavatel ze svého. V českém právním prostředí je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem zaměstnance. Uplatněním nároku nesnížíte rozpočet vaší firmy. 

Nemusíte prokazovat zanedbání, ani zavinění zaměstnavatele. Odpovědnost za odškodnění pracovního úrazu je objektivní. Postačí, pokud prokážete úraz a existenci jeho vzniku (se všemi zákonem definovanými znaky).

Co je pracovní úraz?

Pracovním úrazem je zásah do zdraví zaměstnance krátkým a náhlým působením externích vlivů, které naplní podmínky stanovené zákonem.

Pracovní úraz lze podle zákona definovat jako:

1. poškození zdraví nebo smrt zaměstnance (v takovém případě mají nárok na odškodnění pozůstalí);
2. došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli (zaměstnance) - úmyslné sebepoškození vyloučí nárok;
3. krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů - nejde o postupný vývoj jako u nemoci z povolání, ale náhlý zásah;
4. při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
5. pracovním úrazem je dále poranění, které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů - i mimo pracovní dobu, pokud s výkonem práce souvisí.

Jinými slovy, ne každý zásah do zdraví zaměstnance automaticky znamená možnost uplatnění práv z pracovních úrazů. Zásah do zdraví je pouze primárním předpokladem (teprve při jeho existenci můžeme uvažovat o odškodnění). Pro úspěšné získání odškodnění úrazu i jiných nároků zaměstnance musíte splnit také ostatní podmínky.

Chybí-li některý znak, neznamená to, že nemáte právi. Právo na odškodnění se pak ovšem nemusí řídit pracovním právem. Nárok pak uplatníte mimo rámec pracovního práva (např. v občanskoprávním řízení) vůči pojišťovně při dopravní nehodě nebo jako poškozený v trestním řízení.

Chybějíci znaky pracovního úrazu

Chybí-li některý z definičních prvků, jde nepochybně o nepříjemnou skutečnost, nicméně z hlediska práva pravděpodobně nepůjde o pracovní úraz. To automaticky neznamená, že by zaměstnanci nevznikl žádný právní nárok. Své nároky tak můžete vymáhat přímo proti pachatel nebo převažujícím původci vašeho zranění. Režim odškodnění však nemusí spadat do režimu pracovního práva, a nebude za něj odpovědný zaměstnavatel, ale jiná třetí osoba.

Například zásah do zdraví zaměstnace mimo plnění pracovních úkolů (např. dopravní nehoda). Případně také případy spáchání trestného činu proti Vaší osobě (typicky ublížení na zdraví).

Příklad pracovního úrazu a jeho vyhodnocení pro odškodnění

Pracovní úraz způsobený skladníkovi při pádu palety na jeho nohu:

1. Poškození zdraví: došlo ke zlomení 2 prstů na noze (poškození zdraví);
2. Událost nastala nezávisle na vůli zaměsrnance: paleta se uvolnila v důsledku nesprávné manipulace jiným zaměstnancem a spadla z výšky (poškozen zaměstnanec si nechtěl vědomě ublížit);
3. Vnější příčina: zaměstnanec udělal vše správně a nemohl včas reagovat, ani ovlivnit nečekané uvolnění palety;
4. Při plnění pracovních úkolů: jednoznačně plnil své pracovní úkoly pro zaměstnavatele.

Vidíme, že v rámci zákonné definice jsou splněny všechny potřebné znaky pracovního úrazu. Zaměstnanec může uplatnit své nároky ze vzniklého úrazu na zaměstnavateli. 

Vznik práva na odškodnění pracovního úrazu

• náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,

• bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění,

• náhradu věcné škody (např. poškozené osobní věci),

• náklady spojené s léčením.

Bude požadovat zejména materiální odškodnění (zejména při snížení jeho příjmu, náhradu mzdy, poškození majetku - např. zničená bota, atd...). Kromě toho bude mít nárok spojený s utrpěnou bolestí a dále případně i nemajetkou újmu (je-li spojen trvalý následek - př. už nikdy si nezatančí balet - ztížení společenského uplatnění).

Příčiny pracovního úrazu - vnější působení

Pracovní úraz vzniká náhlým a násilným působením vnějších vlivů, které nebylo možné odvrátit.

Vnější příčiny pracovního úrazu

Jak už jsme představili v rámci příkladu, půjde například o pád předmětu, poškození zdraví při manipulaci s přístrojem, napadení cizím subjektem, ale i o uklouznutí, zakopnutí a podobné případy. Zevní příčinou může být silový pohyb, ale i působení prostředí.Patří sem zejména:

• pád předmětu, zakopnutí, uklouznutí,

• manipulace se stroji,

• působení chemických látek,

• fyzické napadení,

• náhlá nevolnost vyvolaná pracovním prostředím.

 Pracovním úrazem bude i nevolnost zaměstnance, pokud ji vyvolalo pracovní prostředí náhlým způsobem. Pozvolné poškození zdraví se obvykle posuzuje jako nemoc z povolání, nikoliv pracovní úraz. Jde-li o pozvolný proces degradace zdraví zaměstnance, budeme spíše hovořit o nemoci z povolání, která i v režimu nároků spadá do vlastní kategorie. 

Pracovní úraz vyžaduje působení zevního vlivu.

Patří sem zejména:

- pád předmětu, zakopnutí, uklouznutí

-manipulace se stroji

- působení chemických látek

- fyzické napadení

- silový pohyb i působení pracovního prostředí

Naopak zdravotní příhoda z vnitřní příčiny — infarkt, mozková příhoda, kolaps — nemusí nutně nastat jako následek pracovního úrazu,, i když nastane na pracovišti. Výjimkou je stav vyvolaný mimořádným vypětím při plnění pracovních úkolů. Zde bývá rozhodující znalecké posouzení a spor s pojišťovnou je pravidlem.

Pokud se vám stal pracovní úraz, máte právo na odčinění újmy od zaměstnavatele (nároky zaměstnance).

Postup zaměstnance při pracovním úrazu?

V zájmu zaměstnance i zaměstnavatele je objasnění příčin události, která vedla k poškození zdraví zaměstnance. Jak byste měli postupovat v případě pracovního úrazu jsme si pro vás připravili v samostatných článcích (zde a zde). 

1. Oznámení zaměstnavateli o vzniku pracovního úrazu (povinnost objasnění mají všechny přítomné osoby);

2. Zjištění zdravotního stavu - zpráva lékaře by měla obsahovat, že zranění zaměstnance proběhlo v souvislosti s pracovním úrazem;

3. Vyšetření okolností vzniku pracovního úrazu;

4. Zápis do knihy pracovních úrazů a možnost zaměstnance doplnit zjištění i vzniklé události;

5. Ustálení zdravotního stavu zaměstnance (pro některé nároky je třeba časový odstup až jeden rok);

6. Uplatnění nároků zaměstance z pracovního úrazu;

7. Posouzení pracovního úrazu (dle listin a objasněného stavu);

8. Sdělení výsledků šetření pracovního úrazu zaměstnanci;

9. Oznámení o výsledku posouzení;

10. Právní spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - v případě popření nároků ze strany zaměstnavatele.

Pro podrobnější návod toho, jak by měl zaměstnanec postupovat v případě pracovního úrazu, doporučujeme věnovat pozornost našim článkům, které jsme v souvislosti s problematikou pracovních úrazů dříve publikovali.

Materie je poměrně obsáhlá, proto si dovolujeme odkázat na tyto příspěvky zpracované v dalších částech. Pro zaměstnance je důležité i správné stanovení výše nároků, které zaměstnanci v případě vzniku pracovních úrazů náleží.

Existence následku pracovního úrazu – poškození zdraví zaměstnance

Důsledek nepříznivé události se musí promítnout na zdraví zaměstnance. Bez existence zásahu do zdraví zaměstnance nemá smysl nic dalšího posuzovat. Pracovní úraz je posuzován pouze za předpokladu, že skutečně dojde ke zhoršení zdraví zaměstnance. Existujícím následkem musí být zdravotní potíže, které znemožní nebo znesnadní zaměstnanci pokračovat v obvyklé práci. 

Pracovní úraz v souvilosti s plněním pracovních úkolů

Pracovním úrazem je poškození zdraví, pokud k němu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Neplníte-li pracovní úkoly a stane se Vám úraz, potom nutně nemusí být považován za pracovní. Pro určení, zda se jedná o pracovní úraz, je podstatné, zda při činnosti, kterou byla způsobena škoda, sledoval zaměstnanec z objektivního i subjektivního hlediska plnění pracovních úkolů.

Pokud existují spory o to, zda pracovní úraz vznikl při plnění pracovních úkolů, soud posuzuje, zda z hlediska věcného, místního i časového jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele. Nezáleží na vnitřních pohnutkách a motivech zaměstnance.

Kdy se jedná o pracovní úraz?

O pracovním úraz se jedná pouze v případech, kdy splníte všechny zákonné definiční prvky. Jestliže vám jeden z nich chybí, bude situace i přes existující poškození zdraví klasifikována jinak. V takovém případě nemusí být nakonec odpovědný zaměstnavatel, ale může být odpovědná jiná osoba. Pracovním úrazem totiž může být široká škála situací, a jde jen o vyhodnocení konkrétního děje v daném případě.

Kdy o pracovní úraz jde?

Řidič na pracovní cestě zastaví, jde se občerstvit a cestou zpět k vozidlu ho srazí auto.

Učitelka upadne při cestě ze školní jídelny zpět na pracoviště a utrpí otřes mozku. Jídelna se nachází v objektu školy.

Zranění na firemních sportovních hrách, pořádá-li akci zaměstnavatel a je-li účast součástí plnění pracovních úkolů nebo koná-li se na jeho pokyn. U ryze dobrovolné společenské akce bez vazby na práci to tak být nemusí.

Co pracovní úraz není?

Vybočení z plnění úkolů. Dva zaměstnanci v kanceláři po sobě házejí uzávěry od lahví, jeden si poraní oko.

Přespávání v ubytovacím zařízení  při internátním školení. I když ubytování zajistil zaměstnavatel, samotné přespávání s výkonem práce v přímé souvislosti není. Úraz v nočních hodinách na chodbě ubytovny proto pracovním úrazem není. 

Když dojde ke zranění zaměstnance v době, kdy zaměstnanec neplní žádný pracovní úkol, nebude se jednat o pracovní úraz. Půjde například o situace, kdy zaměstnanec dokončí dlouho před skončením své směny pracovní úkol, kterým byl pověřen, a nehlásí se o další práci u svého nadřízeného.

Co dělá zaměstnanec po úrazu?

1. Ohlásí úraz zaměstnavateli, jakmile to zdravotní stav dovolí.

2. Vyhledá lékaře a dbá na to, aby ve zprávě byla uvedena souvislost s prací. Bez toho se dokazuje obtížně.

3. Zkontroluje záznam o úrazu a využije práva doplnit vlastní vyjádření k průběhu události.

4. Zajistí si důkazy — fotografie místa, kontakty na svědky, kopii záznamu.

5.Vyčká ustálení zdravotního stavu. U ztížení společenského uplatnění se hodnotí zpravidla po jednom roce od úrazu.

6.Uplatní s námi své nároky.

Co dělá zaměstnavatel a pojišťovna

7. Zaměstnavatel objasní příčiny a okolnosti vzniku úrazu. Součinnost mají všechny přítomné osoby.

8. Provede zápis do knihy úrazů a vyhotoví záznam o úrazu.

9. Posoudí úraz a sdělí vám výsledek šetření.

10. Pojišťovna vyhodnotí nárok a stanoví výši plnění.

Nároky zaměstnance z pracovních úrazů

Pracovní úraz je újma na zdraví zaměstnance v souvislosti s plněním pracovních úkolů (a to i v případě pracovního úrazu agenturního zaměstnance). Následně zaměstnanci vzniká právo na odškodnění. Pro případ budoucího sporu, jeho právní posouzení i přiznání nároku soudem jsou informace a na jejich základě přijaté závěry naprosto klíčové. Pokud se vám stal pracovní úraz, kontaktujte nás a my vám pomůžeme. Naše služba je primárně zaměřena na pomoc zaměstnancům ve sporech se zaměstnavateli.Potřebuji pomoci.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučujeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.

Aktualizováno v září 2026.