Pracovní úraz uklouznutí
Pád v důsledku uklouznutí na pracovišti sice může vypadat jako banální nehoda, ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejčastějších příčin vážných poškození zdraví s nárokem na vysoké odškodnění.
Zjednodušeně jde o zásah do zdraví zaměstnance v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele. Jaká práva zaměstnance jsou s pracovním úrazem spojena si rozebereme v tomto příspěvku.
Pracovním úrazem je zásah do zdraví zaměstnance krátkým a náhlým působením externích vlivů, které naplní podmínky stanovené zákonem. Jinými slovy, ne každý zásah do zdraví zaměstnance automaticky znamená možnost uplatnění práv z pracovních úrazů.
Právo na odškodnění vzniká pouze tehdy, jsou-li splněny zákonné definiční znaky, jejichž absence může znamenat uplatnění nároku mimo rámec pracovního práva (např. v občanskoprávním řízení).
Chybí-li některý z definičních prvků, jde nepochybně o nepříjemnou skutečnost, nicméně z hlediska práva pravděpodobně nepůjde o pracovní úraz. To automaticky neznamená, že by zaměstnanci nevznikl žádný právní nárok. Právní režim odškodnění i jeho řešení však nemusí spadat do režimu pracovního práva, a nebude za něj odpovědný zaměstnavatel. Například zásah do zdraví zaměstnace mimo plnění pracovních úkolů (např. dopravní nehoda).
Aby vznikly nároky na uspokojení zaměstnance z pracovních úrazů, musí být splněny předepsané podmínky. Podmínky režimu pracovních úrazů podle zákoníku práce musí existovat beze zbytku.
Pracovní úraz lze podle zákona definovat jako:
Pracovní úraz způsobený skladníkovi při pádu palety na jeho nohu:
Vidíme, že v rámci zákonné definice jsou splněny všechny potřebné znaky pracovního úrazu. Zaměstnanec může uplatnit své nároky ze vzniklého úrazu na zaměstnavateli.
náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění,
náhradu věcné škody (např. poškozené osobní věci),
náklady spojené s léčením.
Bude požadovat zejména materiální odškodnění (zejména při snížení jeho příjmu, náhradu mzdy, poškození majetku - např. zničená bota, atd...). Kromě toho bude mít nárok spojený s utrpěnou bolestí a dále případně i nemajetkou újmu (je-li spojen trvalý následek - př. už nikdy si nezatančí balet - ztížení společenského uplatnění).
V zájmu zaměstnance i zaměstnavatele je objasnění příčin události, která vedla k poškození zdraví zaměstnance. Jak byste měli postupovat v případě pracovního úrazu jsme si pro vás připravili v samostatných článcích (zde a zde).
1. Oznámení zaměstnavateli o vzniku pracovního úrazu (povinnost objasnění mají všechny přítomné osoby);
2. Zjištění zdravotního stavu - zpráva lékaře by měla obsahovat, že zranění zaměstnance proběhlo v souvislosti s pracovním úrazem;
3. Vyšetření okolností vzniku pracovního úrazu;
4. Zápis do knihy pracovních úrazů a možnost zaměstnance doplnit zjištění i vzniklé události;
5. Ustálení zdravotního stavu zaměstnance (pro některé nároky je třeba časový odstup až jeden rok);
6. Uplatnění nároků zaměstance z pracovního úrazu;
7. Posouzení pracovního úrazu (dle listin a objasněného stavu);
8. Sdělení výsledků šetření pracovního úrazu zaměstnanci;
9. Oznámení o výsledku posouzení;
10. Právní spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - v případě popření nároků ze strany zaměstnavatele.
Pro podrobnější návod toho, jak by měl zaměstnanec postupovat v případě pracovního úrazu, doporučujeme věnovat pozornost našim článkům (zde a zde), které jsme v souvislosti s problematikou pracovních úrazů dříve publikovali.
Materie je poměrně obsáhlá, proto si dovolujeme odkázat na tyto příspěvky zpracované v dalších částech. Pro zaměstnance je důležité i správné stanovení výše nároků, které zaměstnanci v případě vzniku pracovních úrazů náleží.
Pracovní úraz vzniká náhlým a násilným působením vnějších vlivů, které nebylo možné odvrátit.
Jak už jsme představili v rámci příkladu, půjde například o pád předmětu, poškození zdraví při manipulaci s přístrojem, napadení cizím subjektem, ale i o uklouznutí, zakopnutí a podobné případy. Zevní příčinou může být silový pohyb, ale i působení prostředí.Patří sem zejména:
pád předmětu, zakopnutí, uklouznutí,
manipulace se stroji,
působení chemických látek,
fyzické napadení,
náhlá nevolnost vyvolaná pracovním prostředím.
Pracovním úrazem bude i nevolnost zaměstnance, pokud ji vyvolalo pracovní prostředí náhlým způsobem. Pozvolné poškození zdraví se obvykle posuzuje jako nemoc z povolání, nikoliv pracovní úraz. Jde-li o pozvolný proces degradace zdraví zaměstnance, budeme spíše hovořit o nemoci z povolání, která i v režimu nároků spadá do vlastní kategorie.
Pokud se vám stal pracovní úraz, máte právo na odčinění újmy od zaměstnavatele (nároky zaměstnance).
Důsledek nepříznivé události se musí promítnout na zdraví zaměstnance. Bez existence zásahu do zdraví zaměstnance nemá smysl nic dalšího posuzovat. Pracovní úraz je posuzován pouze za předpokladu, že skutečně dojde ke zhoršení zdraví zaměstnance. Existujícím následkem musí být zdravotní potíže, které znemožní nebo znesnadní zaměstnanci pokračovat v obvyklé práci.
Pracovním úrazem je poškození zdraví, pokud k němu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Neplníte-li pracovní úkoly a stane se Vám úraz, potom nutně nemusí být považován za pracovní. Pro určení, zda se jedná o pracovní úraz, je podstatné, zda při činnosti, kterou byla způsobena škoda, sledoval zaměstnanec z objektivního i subjektivního hlediska plnění pracovních úkolů.
Pokud existují spory o to, zda pracovní úraz vznikl při plnění pracovních úkolů, soud posuzuje, zda z hlediska věcného, místního i časového jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele. Nezáleží na vnitřních pohnutkách a motivech zaměstnance.
O pracovním úraz se jedná pouze v případech, kdy splníte všechny zákonné definiční prvky. Jestliže vám jeden z nich chybí, bude situace i přes existující poškození zdraví klasifikována jinak. V takovém případě nemusí být nakonec odpovědný zaměstnavatel, ale může být odpovědná jiná osoba. Pracovním úrazem totiž může být široká škála situací, a jde jen o vyhodnocení konkrétního děje v daném případě.
Může jít například o pracovní úrazy spočívající ve: zlomenina nohy/ruky, žeber, polámaná záda, popáleniny, zhmožděniny, oděrky, zásah elektrickým proudem, poleptání chemickou sloučeninou, pád z výšky, dopravní nehody, stresová porucha (PTSD), ale i jiné situace v rámci kterých dojde k zásahu do zdraví zaměstnance.
Kupříkladu řidič – zaměstnanec po cestě zastaví, půjde se občerstvit do hostince, na cestě k vozidlu jej srazí auto (dopravní nehoda). Dále úraz zaměstnance během přestávky na oddych při školení. Nebo situace, kdy zaměstnankyně (učitelka) upadla při cestě ze školní jídelny (nacházející se v objektu školy) na své pracoviště a utrpěla poranění hlavy s následkem otřesu mozku.
Jako pracovní úraz se posoudí i zranění zaměstnance na firemních sportovních hrách. I když se jedná o pokyn zaměstnavatele nad rámec pracovní smlouvy a zaměstnanec jej nemusí poslechnout, pokud se během firemní akce zraní, půjde o pracovní úraz.
V případě, že je zaměstnanec napaden v práci jinou osobou (nemusí se jednat o dalšího zaměstnance), i toto zranění se posoudí jako pracovní úraz. Dokonce když bude zaměstnanec napaden jinou osobou mimo pracovní dobu v odvetě za to, jak splnil svůj pracovní úkol, bude se jednat o pracovní úraz.
Naopak není pracovní úraz, pokud k poškození zdraví zaměstnance dojde v době, kdy zaměstnanec vybočí z plnění pracovních úkolů. Například, pokud po sobě dva zaměstnanci hází uzávěry od lahví a jeden z nich si poraní oko. Dále není pracovním úrazem, pokud se zaměstnanec zraní v nočních hodinách na chodbě ubytovacího zařízení při internátním školení zaměstnanců.
I když zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ubytování (např. v souvislosti se školením), samotné přespávání v ubytovacím zařízení není v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání.
Když dojde ke zranění zaměstnance v době, kdy zaměstnanec neplní žádný pracovní úkol, nebude se jednat o pracovní úraz. Půjde například o situace, kdy zaměstnanec dokončí dlouho před skončením své směny pracovní úkol, kterým byl pověřen, a nehlásí se o další práci u svého nadřízeného.
Pracovní úraz je újma na zdraví zaměstnance v souvislosti s plněním pracovních úkolů (a to i v případě pracovního úrazu agenturního zaměstnance). Následně zaměstnanci vzniká právo na odškodnění. Pro případ budoucího sporu, jeho právní posouzení i přiznání nároku soudem jsou informace a na jejich základě přijaté závěry naprosto klíčové. Pokud se vám stal pracovní úraz, kontaktujte nás a my vám pomůžeme. Naše služba je primárně zaměřena na pomoc zaměstnancům ve sporech se zaměstnavateli.Potřebuji pomoci.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučujeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Aktualizováno v listopadu 2024.
Pád v důsledku uklouznutí na pracovišti sice může vypadat jako banální nehoda, ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejčastějších příčin vážných poškození zdraví s nárokem na vysoké odškodnění.
Pojišťovna vám kvůli údajnému porušení BOZP krátí odškodnění za pracovní úraz? V článku se dozvíte, kdy je takový postup oprávněný, jaké argumenty pojišťovny nejčastěji používají a jak se proti neoprávněnému krácení účinně bránit.
Po pracovním úrazu se mnoho zaměstnanců setkává s nepříjemným překvapením. Zaměstnavatel nebo pojišťovna jim sdělí, že odškodnění bude kráceno, protože prý porušili předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Je důležité vědět, že ne každé krácení je oprávněné. Tento článek vysvětluje právní rámec – kdy skutečně může dojít ke snížení odškodnění a za jakých přesných podmínek
Pracovní úraz dokáže výrazně zasáhnout do života zaměstnance. V našem článku najdete jasný přehled toho, na jaké nároky máte při úrazu v zaměstnání právo, jak správně postupovat a jak si zajistit plné odškodnění, které vám podle zákona přísluší.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek