Odstupné a zdanění
Daní se odstupné? Vysvětlíme, proč z odstupného neplatíte sociální a zdravotní pojištění, jak funguje daň z příjmu a jaký má odstupné vliv na podporu v nezaměstnanosti.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době
Ukončení pracovního poměru bývá pro mnohé zaměstnance náročným obdobím. Situace se může dále zkomplikovat, pokud během výpovědní doby nastane pracovní neschopnost. Co taková situace znamená z právního hlediska? Prodlužuje nemocenská výpovědní dobu?
Co je výpovědní doba?
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď, začíná běžet tzv. výpovědní doba. Ta činí nejméně dva měsíce a běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Výpovědní doba má chránit především vás jako zaměstnance. Dává vám časový prostor najít si nové zaměstnání dřív, než vám přestane plynout příjem. Zákon tím zajišťuje, abyste nebyli ze dne na den bez prostředků – a měli šanci přejít do nové práce bez zbytečného tlaku.
Na druhou stranu, výpovědní doba může být užitečná i pro zaměstnavatele. Má čas hledat za vás náhradu, případně zajistit předání agendy. Nalijme si ale čistého vína – v praxi jde často o období, které je pro obě strany spíš nepříjemné. Vy víte, že ve firmě končíte, a zaměstnavatel vás už do budoucna nepočítá. Vzniká tím zvláštní přechodný stav, který často působí neupřímně a strojeně.
Nárok nemocenské v době výpovědi
Pokud během výpovědní doby onemocníte, máte nárok na nemocenské dávky stejně jako v jakémkoli jiném období pracovního poměru. Prvních 14 kalendářních dnů dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne pak výplatu nemocenské přebírá stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení.
Nemusíte se bát, že by vás výpověď o tyto dávky připravila. Po celou dobu výpovědní lhůty jste totiž stále nemocensky pojištěni a zaměstnavatel za vás i nadále odvádí pojistné. To znamená, že se na vás vztahují stejná pravidla jako na kteréhokoli jiného zaměstnance.
Dochází k úpravě výpovědní doby v režimu dočasné pracovní neschopnosti?
Představte si situaci, kdy jste dostali výpověď a během výpovědní doby onemocníte. V takovém případě může nastat situace, kdy se výpovědní doba přeruší a pracovní poměr vám skončí až později, než by původně měl.
Pokud jste v pracovní neschopnosti ve chvíli, kdy by měla výpovědní doba skončit, dojde k jejímu přerušení. Až vám neschopenka skončí, výpovědní doba doběhne – tedy pokračuje tam, kde se zastavila.
Konec výpovědní doby při trvání nemoci
Představme si to na příkladu. Máte dvouměsíční výpovědní dobu, která má skončit 30. června. Jenže 27. června onemocníte. Do konce výpovědní doby tedy zbývají tři dny. V takovém případě výpověď neskončí 30. června, ale až po uzdravení – konkrétně uplynutím těch tří dnů, které zbývaly. Pokud se uzdravíte třeba 4. července, pracovní poměr skončí 7. července.
Konec výpovědní doby po skončení nemoci
Jiná situace ale nastane, pokud vaše neschopenka skončí dřív, než výpovědní doba. Například když onemocníte 20. června jen na týden a výpovědní doba má skončit 30. června, tak pracovní poměr skončí v tom původním datu. Krátkodobá nemoc v takovém případě nemá na běh výpovědi žádný vliv.
A pokud si přejete, aby pracovní poměr skončil v původním termínu i navzdory tomu, že jste v době jeho ukončení nemocní, můžete to zaměstnavateli jednoduše oznámit. Můžete to udělat písemně, ústně nebo i mlčky – například tím, že se nijak neozvete a se skončením pracovního poměru souhlasíte. Výběr je na vás.
Nemoc po uplynutí výpovědní lhůty
Druhou možností je, že onemocníte až po skončení výpovědní doby, kdy už pracovní poměr skončil. I v takovém případě můžete mít na nemocenské dávky nárok – pokud totiž onemocníte do 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru, uplatní se tzv. ochranná lhůta. Ta vás kryje a umožňuje čerpání nemocenského i po skončení pracovního poměru, pokud jste do té doby byli nemocensky pojištěni.
Ve všech těchto případech už zaměstnavatel nehraje žádnou roli – nevyplácí vám náhradu mzdy ani jinou kompenzaci. Dávky vám posílá přímo stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Nemocenské dávky můžete pobírat nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to i tehdy, pokud v průběhu této doby váš pracovní poměr zanikne. Po uplynutí této doby je možné požádat o prodloužení, ale jen ve výjimečných a lékařsky odůvodněných případech.
Právo zaměstnance
V tomto článku jsme se zaměřili na to, jak ovlivňuje dočasná pracovní neschopnost průběh a délku výpovědní doby. Vysvětlili jsme si, kdy se výpovědní doba přerušuje, kdy může pracovní poměr skončit navzdory nemoci, a jaký vliv má výpověď na nárok na nemocenské dávky. Vědět, jak se v těchto situacích správně zorientovat, může výrazně ovlivnit vaši jistotu i finanční stabilitu.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů.
Váš případ posoudíme zdarma
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Další zajímavé příspěvky z této sekce
Odstupné při výpovědi pro nadbytečnost: na co máte nárok
Dostali jste výpověď pro nadbytečnost? Zjistěte, jaké odstupné vám náleží, kdy je výpověď neplatná a jak se bránit fiktivní nadbytečnosti. Bezplatné posouzení případu.
Kdy mám nárok na odstupné a kolik činí
Kdy vzniká nárok na odstupné a kolik činí? Vysvětlíme jedno-, dvoj- a trojnásobek průměrného výdělku i změny po novele zákoníku práce. Posoudíme váš nárok zdarma.
Pracovní úraz při insolvenci zaměstnavatele
Pracovní úraz u zaměstnavatele v insolvenci kombinuje újmu zaměstnance s platební neschopností firmy, přičemž český právní řád poskytuje prioritní ochranu prostřednictvím zákonné odpovědnosti, povinného pojištění a insolvenčního zákona. Článek popisuje typy nároků, praktický postup při jejich uplatnění a klíčové lhůty, které je třeba sledovat, aby zaměstnanec získal odškodnění i v komplikovaném insolvenčním prostředí.
