Odškodnění pracovního úrazu

Odškodnění pracovního úrazu – na co má zaměstnanec skutečně nárok?

Odškodnění pracovního úrazu je klíčové téma pro každého zaměstnance, kterého při plnění práce postihne úraz. Následky pracovního úrazu mohou zásadně ovlivnit zdraví i finanční situaci zaměstnance, a právě proto je důležité znát svá práva. Bohužel mnoho zaměstnanců nezná své plné nároky a často tak získají menší odškodnění, než na jaké mají skutečně právo. V tomto článku proto srozumitelně vysvětlíme, na co má zaměstnanec při pracovním úrazu nárok, jak nárok na odškodnění pracovního úrazu uplatnit v praxi a jak se bránit, pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna dělají problémy.

Co je pracovní úraz a kdy vzniká nárok na odškodnění

Pracovní úraz je podle zákoníku práce takové poškození zdraví (nebo smrt), ke kterému došlo nezávisle na vůli zaměstnance a současně v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Jednoduše řečeno, úraz se musí stát při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ní – typicky na pracovišti během pracovní doby, případně při služební cestě apod. Pokud například zaměstnanec jede na služební jednání a cestou havaruje, půjde o pracovní úraz. Naopak běžná cesta z domova do práce nebo z práce domů pracovním úrazem není, stejně tak úrazy při čistě soukromých aktivitách během pracovní cesty či přestávky nejsou považovány za pracovní úraz.

Aby vznikl nárok na odškodnění pracovního úrazu, musí být splněny podmínky uvedené výše – tedy že šlo skutečně o pracovní úraz při plnění pracovních úkolů. Zaměstnavatel zodpovídá za škodu z pracovních úrazů objektivně (tj. bez ohledu na zavinění), takže postižený zaměstnanec má nárok na odškodnění téměř ve všech případech. Výjimkou jsou jen situace, kdy si zaměstnanec způsobil úraz úmyslně nebo byl například pod vlivem alkoholu či drog – tehdy může být právo na odškodnění vyloučeno. Také pokud zaměstnanec vědomě porušil předpisy (např. bezpečnostní pokyny) a toto porušení bylo hlavní příčinou úrazu, může zaměstnavatel požadovat krácení odškodnění. Ovšem pozor – zákoník práce chrání zaměstnance mnohem více, než si mnoho lidí uvědomuje. Běžná neopatrnost nebo chyba zaměstnance zpravidla nevede k odnětí nároku – odškodnění lze krátit či odepřít jen za jasně daných podmínek a s prokazatelnou příčinnou souvislostí (např. pozitivní test a prokázaný vliv alkoholu na vznik úrazu).

Zaměstnanec by měl každý úraz, který se mu stane při práci, ihned nahlásit zaměstnavateli (jakmile mu to zdravotní stav dovolí). Stejně tak je vhodné hned lékaři oznámit, že šlo o pracovní úraz, aby to zaznamenal do zprávy. Zaměstnavatel má povinnost každý pracovní úraz vyšetřit a vyhotovit o něm záznam – tzv. záznam o úrazu. Zaměstnanec by měl při sepisování uvést pravdivě všechny okolnosti a trvat na tom, aby v záznamu nic podstatného nechybělo. Kopii záznamu o úrazu by měl zaměstnavatel postiženému vydat. Splnění oznamovací povinnosti a řádné zadokumentování úrazu jsou základní podmínky pro úspěšné uplatnění nároků na odškodnění.

Na jaké typy odškodnění pracovního úrazu má zaměstnanec nárok

Při pracovním úrazu vzniká zaměstnanci nárok na celou řadu náhrad. Odškodnění se neomezuje jen na jedno bolestné za pracovní úraz, ale zahrnuje veškerou újmu, kterou zaměstnanec utrpěl. Podívejme se na hlavní typy odškodnění pracovního úrazu a co konkrétně pokrývají:

Bolestné za pracovní úraz

Bolestné je jednorázová náhrada za fyzickou bolest a duševní útrapy, které zaměstnanci způsobil úraz a jeho léčení. Patří sem tedy nejen samotná tělesná bolest, ale i psychické strádání, stres a další obtíže spojené s úrazem a léčbou. Výše bolestného se stanoví podle tzv. bodového hodnocení. Každé zranění je lékařem ohodnoceno určitým počtem bodů podle tabulek stanovených vládní vyhláškou. Hodnota jednoho bodu činí 1 % průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem. Celková výše bolestného se vypočítá jako počet bodů vynásobený hodnotou bodu. Čím vážnější úraz a komplikovanější léčba, tím více bodů lékař zpravidla přizná – například za komplikovanou zlomeninu s operací dostanete více bodů (vyšší bolestné) než za drobné poranění. Bolestné za pracovní úraz se vyplácí jednorázově. Je důležité, aby lékař v posudku zahrnul všechny vaše úrazy a obtíže – pokud máte pocit, že bodové hodnocení neodpovídá skutečnosti, můžete požádat o jeho přehodnocení či konzultovat jiného odborníka. (V výjimečných případech může soud přiznané bolestné dodatečně zvýšit, pokud by běžná částka neodpovídala mimořádně těžkému utrpení zaměstnance)

Odškodnění za trvalé následky pracovního úrazu

Pokud úraz zanechá trvalé následky, má zaměstnanec nárok i na odškodnění za tyto trvalé zdravotní obtíže. V zákoně se tato náhrada označuje jako ztížení společenského uplatnění – jedná se o kompenzaci za trvalé omezení v běžném životě zaměstnance v důsledku úrazu. Trvalými následky mohou být např. trvalé snížení hybnosti končetiny, chronická bolest, jizvy a kosmetické defekty, nebo obecně jakékoli omezení, které negativně ovlivňuje pracovní, společenský či osobní život poškozeného. Stejně jako bolestné se i odškodnění trvalých následků pracovního úrazu určuje bodovým ohodnocením – posudkový lékař (často až po uplynutí cca jednoho roku od úrazu, kdy je zdravotní stav ustálen, přidělí body podle závažnosti následků. Následně se opět vynásobí počet bodů hodnotou bodu a vyplatí se jednorázová náhrada. Trvalé následky s větším dopadem na život (např. ztráta končetiny, výrazná porucha mobility, dlouhodobé psychické problémy) budou mít vyšší bodové hodnocení, a tedy i vyšší odškodné. I tato náhrada je jednorázová a vyplácí se vedle bolestného. V praxi se hodnotí trvalé následky až po delší době od úrazu, aby bylo jasné, jak moc úraz zaměstnance trvale ovlivnil. Pokud by následky byly mimořádně závažné (blížící se například úplné invaliditě), může soud výslednou částku zvýšit nad rámec tabulek. Pro úplnost doplňme, že pokud by zaměstnanec na následky úrazu zemřel, mohou bolestné a odškodnění trvalých následků za života zaměstnance uplatnit a získat jeho pozůstalí (typicky rodinní příslušníci).

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Pracovní úraz obvykle vede k pracovní neschopnosti (nemocenské) – zaměstnanec je určitou dobu v léčení a nemůže chodit do práce. V této době pobírá náhradu mzdy a následně nemocenské dávky, které však nedosahují 100 % jeho běžného příjmu. Nárok na odškodnění pracovního úrazu proto zahrnuje i náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) má povinnost doplatit zaměstnanci rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem a vyplacenou nemocenskou dávkou. Prakticky to znamená, že pokud jste kvůli úrazu doma a dostáváte např. 60 % platu jako nemocenskou, zbylých 40 % mzdy vám má dorovnat odškodnění. Tato náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se vyplácí průběžně (zpravidla každý měsíc při výplatě), aby zaměstnanec nepociťoval výpadek příjmu. Výše odškodnění pracovního úrazu v této kategorii závisí na vašem průměrném výdělku před úrazem a na částce, kterou jste skutečně dostali vyplacenu na nemocenské. Pokud pracovní úraz nezpůsobil pracovní neschopnost (např. lehčí úraz, po kterém jste dále chodili do práce), pak samozřejmě náhrada ušlé mzdy za nemocenskou odpadá. Upozornění: jestliže by vám zaměstnavatel nabídl během léčení lehčí práci z domova nebo jinou dočasnou činnost, kterou jste schopni vykonávat, a vy ji bez vážného důvodu odmítnete, může to mít vliv na krácení této náhrady (zaměstnavatel by v takovém případě mohl argumentovat, že jste si výdělek mohl zajistit).

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Dalším velmi důležitým nárokem je náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento nárok nastupuje v situaci, kdy se zaměstnanec po ukončení léčby vrací do práce, ale v důsledku trvalých následků pracovního úrazu už nevydělává tolik co před úrazem. Typicky může jít o případ, kdy zaměstnanec nemůže kvůli zdravotním omezením vykonávat svou původní práci a přijme méně placenou pozici, nebo zkrátí úvazek, případně mu je přiznán invalidní důchod a jeho příjem klesne. V takových situacích má zaměstnanec nárok na dorovnání rozdílu mezi původním výdělkem a novou (nižší) výší příjmů. Tato náhrada se někdy nazývá renta a typicky se vyplácí měsíčně. Upozorňujeme, že nárok na rentu trvá nejdéle do dosažení důchodového věku zaměstnance (resp. přiznání starobního důchodu). Pobírá-li zaměstnanec invalidní důchod, zahrnuje se jeho výše do výdělku po úrazu a pojišťovna doplácí jen zbývající rozdíl. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení PN může náležet i zaměstnanci, který je po úrazu nezaměstnaný – ovšem pouze pokud neztratil práci vlastní vinou (např. pro porušení kázně). V takovém případě se za výdělek po úrazu považuje alespoň minimální mzda, ke které se průměrný výdělek porovnává. Rentu může zaměstnanec pobírat i v evidenci Úřadu práce či při pobírání invalidního důchodu, maximálně však do důchodu starobního.

Je dobré vědět, že pokud zaměstnanec pro následky úrazu nemůže dále vykonávat dosavadní práci a pracovního místa se musí vzdát, má nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Toto mimořádné odstupné (jednorázová částka odpovídající ročnímu platu) je ze zákona povinné, pokud je pracovní poměr ukončen ze zdravotních důvodů vzniklých pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Představuje tak další významnou složku odškodnění – zejména u vážných úrazů, kdy zaměstnanec nemůže dál pracovat na své původní pozici, jde o velmi podstatnou částku.

Náhrada nákladů spojených s léčením

Pracovní úraz může zaměstnanci způsobit také různé vedlejší výdaje. Zákon proto pamatuje i na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením úrazu. Zaměstnanec (případně rodinný příslušník, který náklady uhradil) má právo si nechat proplatit všechny výdaje, které musel vynaložit kvůli úrazu a které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Typicky sem patří například:

• cestovní náklady k lékařům a na rehabilitace (jízdné, pohonné hmoty),
• doplatky za léky a zdravotnické pomůcky (ortézy, berle apod.),
• náklady na speciální dietní stravu, vitamíny či podpůrné léčivé prostředky,
• případné náklady na soukromou rehabilitaci nebo ošetřovatelku,
• náklady na péči o nemocného (pokud se o vás staral někdo z rodiny, má i on nárok tyto náklady uplatnit).

Tyto výdaje je nutné prokazovat doklady (účtenky, faktury, jízdenky atd.) a musí být v přímé souvislosti s léčbou následků úrazu. Lze žádat pouze proplacení již vynaložených nákladů – nelze požadovat paušální částku do budoucna ani nějaké odškodné za budoucí možné výdaje. Je proto důležité si všechny účtenky schovávat a následně je předložit pojišťovně. Mnoho zaměstnanců ani neví, že si mohou nechat proplatit třeba jízdné k lékaři – v součtu ale i tyto „drobné“ výdaje mohou dělat několik tisíc korun. Nenechte je proto ležet na stole – máte na ně nárok.

Poznámka: Vedle výše uvedených náhrad lze v některých případech požadovat také náhradu věcné škody – např. pokud při úrazu došlo i k poškození osobních věcí zaměstnance (rozbité dioptrické brýle, zničené oblečení, poškozený telefon apod.). Tyto věcné škody se hradí ve výši opravy nebo pořizovací ceny poškozené věci. U zvlášť závažných úrazů, které mají devastující dopad na život zaměstnance (např. trvalé kóma, vážné poranění mozku apod.), navíc pamatuje zákon na jednorázové odškodnění nemajetkové újmy pro blízké osoby – tedy odškodné pro rodinné příslušníky, kteří utrpení zaměstnance vnímají jako újmu vlastní. Tyto situace jsou ale naštěstí velmi výjimečné a výše takového odškodného se řeší individuálně.

Jak probíhá odškodnění pracovního úrazu v praxi

Pojďme si nyní projít krok za krokem, co dělat po pracovním úrazu a jak probíhá samotné uplatnění odškodnění:

1. Ihned po úrazu zajistěte první pomoc a ošetření. Vaše zdraví je přednější než papírování – pokud je úraz vážný, přivolejte záchranku nebo vyhledejte lékař Současně, pokud můžete, oznamte neprodleně úraz svému nadřízenému (ústně, telefonem; jste-li v bezvědomí, nahlásí úraz kolegové). U lékaře vždy uveďte, že zranění vzniklo při práci – lékař to zapíše do zprávy, což vám později pomůže jako důkaz.
2. Zdokumentujte co nejlépe vznik úrazu. Jestliže to okolnosti dovolí, po úrazu (nebo co nejdříve poté) si poznamenejte přesný čas, místo a průběh události. Zapište si jména kontaktů na svědky – kolegy či jiné osoby, které úraz viděly, nebo alespoň našly jeho následky. Pokud je to možné, pořiďte fotografie místa či nebezpečného stroje, který vám způsobil zranění. Tyto důkazy se budou hodit, pokud by zaměstnavatel zpochybňoval okolnosti úrazu.
3. Trvejte na sepsání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel má podle zákona povinnost úraz vyšetřit a sepsat o něm záznam o pracovním úrazu.Spolupracujte při sepisování – podejte podrobné a pravdivé vysvětlení, jak k úrazu došlo. Dejte pozor, aby záznam obsahoval vše podstatné (datum, čas, místo, příčinu, svědky, popis zranění apod.). Nepodepisujte záznam, pokud s jeho obsahem nesouhlasíte. Požadujte kopii záznamu pro sebe. (Zaměstnavatel vede evidenci úrazů v knize úrazů a u vážnějších případů zasílá záznam o úrazu i příslušným úřadům – vy ale hlavně potřebujete mít doklad pro pojišťovnu.)
4. Shromážděte lékařské zprávy a účtenky. Během léčby uschovejte veškeré lékařské zprávy – propouštěcí zprávu z nemocnice, zprávy z kontrol, rehabilitací apod. Zároveň si schovávejte všechny účtenky a doklady o výdajích spojených s úrazem (jízdenky, účty za léky, potvrzení o platbách za rehabilitaci atd.). Tyto dokumenty budete potřebovat při uplatnění náhrady nákladů léčby. Také si uchovejte výplatní pásky nebo jiné doklady o výši svého výdělku před úrazem – budou potřeba pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku.
5. Po skončení léčby si nechte vypracovat lékařský posudek o následcích úrazu. Jakmile bude váš zdravotní stav ustálen (u vážnějších úrazů obvykle cca rok od události), požádejte lékaře o bodové ohodnocení – tedy o vyčíslení bolestného a trvalých následků podle vyhlášky. Tento lékařský posudek je zásadním podkladem pro výpočet odškodnění. U lehčích úrazů může lékař sepsat posudek hned po vyléčení (např. ohodnotí bolestné za zlomeninu). U trvalých následků se posudek většinou dělá s odstupem (12 měsíců), aby bylo jasné, jaké trvalé poškození zůstalo.
6. Uplatněte své nároky písemně u zaměstnavatele. Jakmile máte k dispozici lékařský posudek a další podklady, podejte u zaměstnavatele žádost o odškodnění. Ideálně písemně formou dopisu (nebo e-mailu) seznamte zaměstnavatele, jaké nároky uplatňujete – např. náhradu za ztrátu mzdy za určité období, bolestné v určité výši dle posudku (uveďte počet bodů), odškodnění trvalých následků (opět dle bodů), náhradu nákladů léčby (přiložte seznam výdajů a účtenky) atd. K žádosti přiložte kopii lékařského posudku a další relevantní dokumenty (kopie výplatních pásek, účtenek apod.). Zaměstnavatel je povinen škodu nahradit – prakticky vaši žádost postoupí své pojišťovně.
7. Komunikace s pojišťovnou zaměstnavatele. V České republice musí mít každý zaměstnavatel ze zákona uzavřeno pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy. To znamená, že odškodnění nejde přímo z kapsy zaměstnavatele, ale vyplácí ho pojišťovna, u které je zaměstnavatel pojištěn. Zaměstnavatel tedy váš nárok předá pojišťovně, která provede vlastní posouzení. Může si vyžádat doplňující informace nebo prověřit okolnosti. Pokud pojišťovna uzná, že máte na náhrady nárok, navrhne konkrétní výši odškodnění a vyplatí vám příslušné částky (někdy přímo, jindy přes zaměstnavatele). Celý proces od předání všech podkladů obvykle trvá několik týdnů až měsíců – v praxi cca 2–6 měsíců, než dojde k vyplacení odškodnění.
8. Vyplacení odškodnění a případné Pokud je vše v pořádku, pojišťovna vyplatí odškodnění dle propočtu a tím je věc vyřízena. Co když ale nesouhlasíte s výší odškodnění? Stává se, že pojišťovna uzná jen část nároků nebo nabídne nižší částky, než by měly být. V takovém případě máte možnost vyjednávat – obrátit se na pojišťovnu s žádostí o přehodnocení, doplnit argumenty či důkazy (např. další lékařské vyjádření) a zkusit dosáhnout vyššího plnění. Pokud pojišťovna odmítá plnit řádně, můžete se obrátit na soud a nároky žalobou vymáhat.V tomto bodě je zpravidla na místě vyhledat pomoc právníka, pokud jste tak neučinili již dříve.

Po celou dobu mějte na paměti, že důkazní břemeno je na vaší straně – je třeba prokázat, že se stal pracovní úraz a jaké škody (újmy) vám způsobil. Proto je tak důležité mít vše zdokumentováno a schovávat si doklady. Když narazíte na jakékoli potíže (zaměstnavatel odmítá úraz sepsat, pojišťovna se vleče s šetřením apod.), zůstaňte aktivní, připomínejte se, případně se obraťte na právníka či oblastní inspektorát práce o radu.

Nejčastější problémy při odškodnění pracovního úrazu

V ideálním světě by každý zaměstnavatel i pojišťovna postupovali automaticky a vyplatili vše, co mají. Praxe je ale bohužel často jiná. Zde jsou nejčastější problémy, na které zaměstnanci při vymáhání odškodnění pracovního úrazu narážejí – a tipy, jak se jim bránit:

• Zlehčování nebo zpochybňování pracovního úrazu zaměstnavatelem: Někteří zaměstnavatelé se snaží popřít, že by šlo o pracovní úraz, nebo zlehčují jeho následky. Mohou tvrdit, že úraz nevznikl při práci, nebo že si za něj zaměstnanec může sám (že prý nedodržel předpisy apod.). Pokud se s tím setkáte, trvejte na svém: důsledně dodejte všechny důkazy, sepište podrobnou zprávu o úrazu a získejte svědectví kolegů. Zaměstnavatel má povinnost úraz vyšetřit a evidovat – nemůže ho jen tak „zamést pod koberec“. Když odmítá uznat, že se stal pracovní úraz, obraťte se písemně na vedení firmy a případně informujte oblastní inspekci práce. Mějte na paměti, že i když jste třeba nějakou drobnost zanedbali, neznamená to, že nemáte na odškodnění nárok. Podle zákona lze odškodnění krátit jen ve výjimečných situacích, a zaměstnavatel nebo pojišťovna to musí prokázat. Tvrzení typu „neměl jsi přilbu, takže nic nedostaneš“ jsou často neopodstatněná – samotné nepoužití ochranné pomůcky automaticky neznamená ztrátu nároku (zaměstnavatel má totiž povinnost zajistit a vymáhat používání ochranných pomůcek).Nedejte se tedy snadno odbýt.
• Tlak na podepsání nevýhodného dokumentu: Další častou praktikou je snaha přimět zaměstnance k podpisu něčeho, co pro něj není výhodné. Může jít o různá prohlášení či dohody – například že zaměstnanec svým pochybením porušil předpisy, nebo dokonce dohodu o vyrovnání, kde za menší finanční obnos podepíšete, že už nemáte žádné další nároky. Nikdy nic takového nepodepisujte ve spěchu či pod nátlakem! Pokud vám zaměstnavatel nebo likvidátor pojišťovny něco podobného předloží, trvejte na tom, že si dokument chcete v klidu prostudovat nebo poradit se s právníkem. Ve chvíli, kdy byste podepsali, že třeba berete pár tisíc korun „jako konečné vyrovnání“, můžete přijít o možnost žádat další náhrady, na které máte nárok. Pamatujte, že „Nepodepisujte dohody bez porady s experty.“ – toto pravidlo zdůrazňují i odborníci na pracovní právo. V případě pochybností konzultujte každý dokument s právním zástupcem nebo odbory, než připojíte podpis.
• Výrazně nižší nabídka odškodnění, než odpovídá skutečnému nároku: Pojišťovna po prošetření obvykle předloží zaměstnanci návrh na odškodnění – soupis částek za jednotlivé nároky. Mnoho lidí automaticky předpokládá, že to, co spočítala pojišťovna, je „správně“. Ve skutečnosti se však často stává, že prvotní výše odškodnění pracovního úrazu navržená pojišťovnou je podstatně nižší než částka, na kterou má zaměstnanec nárok. Pojišťovna může například podhodnotit bolestné (lékař mohl udělit méně bodů, než by bylo adekvátní), opomenout některé náklady (typicky třeba cestovné) nebo nesprávně vypočítat průměrný výdělek. Někdy také nepřizná odškodnění trvalých následků s tím, že zdravotní stav prý ještě není ustálen – a čeká, zda se zaměstnanec sám ozve. Výsledkem pak může být, že zaměstnanec dostane např. 50 000 Kč, ačkoliv skutečný nárok na odškodnění pracovního úrazu by vzhledem k rozsahu újmy byl třeba dvojnásobný nebo vyšší. Proto nabídnutou částku vždy pečlivě zkontrolujte. Porovnejte ji s vlastními propočty (sečtěte si, kolik by mělo dělat bolestné podle bodů, kolik činí ušlá mzda, náklady atd.). Pokud něčemu nerozumíte, nebo se vám částka zdá nízká, nebojte se zeptat pojišťovny, jak k výpočtu došla, a požadovat doplacení rozdílu. Máte právo také předložit námitky a důkazy, proč si zasloužíte víc – například další lékařské Pojišťovna pak může nabídku přehodnotit. Když neuspějete, je tu možnost žaloby k soudu, kde znalci přezkoumají váš nárok nezávisle. Mnoho zaměstnanců bohužel nižší nabídku přijme bez boje – připraví se tak o peníze, které by mohli získat. Proto buďte obezřetní a klidně si na posouzení částky přizvěte odborníka.
• Odmítnutí některých nároků pojišťovnou: Může nastat i situace, kdy pojišťovna (nebo zaměstnavatel) neuzná některý z nároků vůbec. Například prohlásí, že určitá zdravotní komplikace nesouvisí s úrazem, nebo že jste si zranění zavinili sami hrubou nedbalostí, a proto vám odškodnění nenáleží. Častá jsou i tvrzení typu: „nenosil jste helmu/brýle, porušil jste bezpečnostní předpis, takže na nic nemáte nárok“. Nenechte se tím odradit. Pouhé porušení předpisu ještě neznamená, že odškodnění nedostanete - musí jít o tak závažné a vědomé porušení, že bylo hlavní příčinou úrazu. Stejně tak pokud vám vytýkají, že jste neměli ochranné pomůcky, zkoumejte, zda vám je zaměstnavatel poskytl a řádně vyžadoval jejich nošení. Často se ukáže, že vina není jednoznačná, a pak máte nárok alespoň na částečné odškodnění. Jestliže pojišťovna odmítá plnit některý nárok, žádejte písemné odůvodnění. Každé zamítnutí by mělo být zdůvodněno konkrétními ustanoveními zákona či interních předpisů. S tímto odůvodněním potom můžete dále pracovat – buď se obrátit na nadřízené orgány pojišťovny, na Českou národní banku (jako dohled nad pojišťovnami), nebo nejefektivněji na právního zástupce, který vám pomůže se sepsáním odvolání či žaloby. Pravomoc pojišťovny není konečná – pokud jste přesvědčeni, že na náhradu máte právo, braňte se dostupnými prostředky.

Modelový příklad odškodnění pracovního úrazu

Abychom viděli, jak teorie vypadá v praxi, ukažme si modelový příklad. Řekněme, že pan Novák pracuje jako skladník ve výrobní firmě. Při manipulaci s těžkými boxy došlo k nehodě – špatně zajištěná paleta se zbožím se uvolnila a několik 20kg beden spadlo panu Novákovi na nohu a na bok. Pan Novák utrpěl pracovní úraz: měl komplikovanou zlomeninu dolní končetiny a pohmožděniny zad. Ihned po úrazu kolegové zavolali záchranku a úraz nahlásili mistrovi. V nemocnici proběhla operace (šrouby do kosti) a pan Novák zůstal 2 týdny hospitalizován. Do práce se mohl vrátit až po 3 měsících pracovní neschopnosti (během které pobíral nemocenskou). Díky svědomité rehabilitaci se nakonec vrátil do zaměstnání, ale trvalé následky pracovního úrazu přece jen zůstaly – omezená hybnost kotníku a občasné bolesti zad mu nedovolují zvedat těžká břemena jako dříve. Firma ho proto přeřadila na lehčí práci v expedici, která je však o něco méně placená.

Podívejme se na nárok na odškodnění pracovního úrazu pana Nováka. Vše řádně nahlásil, úraz byl uznán jako pracovní a sepsán záznam. Lékař po doléčení vystavil posudek, ve kterém ohodnotil bolestné celkem na 120 bodů(zlomenina s operací a bolesti zad). Jeden bod má hodnotu asi 350 Kč, takže bolestné vyšlo kolem 42 000 Kč. Dále, rok po úrazu, posudkový lékař zhodnotil trvalé následky – omezení hybnosti nohy a chronické bolesti zad – na 200 bodů, což odpovídá zhruba 70 000 Kč odškodnění. Pan Novák měl také ztrátu na výdělku během 3 měsíců pracovní neschopnosti: před úrazem bral průměrně 30 000 Kč měsíčně čistého, na nemocenské dostával cca 18 000 Kč, takže za každý měsíc mu vznikl nárok na doplatek 12 000 Kč (celkem 36 000 Kč za tři měsíce). Po návratu do práce činil jeho příjem na lehčí pozici 25 000 Kč (o 5 000 méně než dříve). Proto má nárok i na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení neschopnosti ve výši 5 000 Kč měsíčně (rentu). Tato renta mu bude vyplácena měsíčně až do doby, než buď dosáhne starobního důchodu, nebo než se jeho výdělek opět zvýší na původní úroveň. Kromě toho pan Novák vynaložil určité náklady spojené s léčením – docházel na rehabilitace 20 km daleko, takže projezdil autem asi 1 000 Kč na pohonných hmotách, a doplácel 500 Kč za léky a vitamíny. Tyto účtenky pojišťovna také proplatí (celkem 1 500 Kč). Sečteno a podtrženo, výše odškodnění pracovního úrazu pana Nováka by měla být cca 149 500 Kč jednorázově(bolestné + trvalé následky + ušlá mzda + náklady) a k tomu pravidelná měsíční renta 5 000 Kč do budoucna.

Jak by ale situace mohla vypadat bez odborné pomoci? Představme si, že pan Novák vše nahlásil a čekal na vyjádření pojišťovny. Pojišťovna mu po několika měsících nabídla odškodnění, ale pouze ve výši 60 000 Kč. V této částce byl zahrnut doplatek mezd za 3 měsíce (36 000 Kč) a bolestné 24 000 Kč – lékař totiž při prvním ohodnocení uznal jen 70 bodů místo 120. Trvalé následky a další nároky pojišťovna neřešila s tím, že zdravotní stav zatím není ustálen a že se ozve později. Pan Novák zvažoval, že nabídku 60 000 Kč přijme – byl rád, že vůbec něco dostane. Naštěstí se ale rozhodl konzultovat případ s právníkem specializovaným na pracovní právo. Ten mu pomohl obstarat nový lékařský posudek (s výše uvedeným bodovým hodnocením 120 + 200 bodů), sepsal pro pana Nováka řádnou žádost o odškodnění se všemi nároky a začal s pojišťovnou vyjednávat. Výsledek? Pojišťovna uznala kompletní nároky a vyplatila panu Novákovi cca 150 000 Kč, plus bude platit měsíční rentu. Pan Novák tak díky odborné pomoci získal více než dvojnásobek toho, co mu bylo původně nabídnuto. Zároveň neodepsal nárok na trvalé následky, který by jinak možná zůstal nevyužit. Příběh pana Nováka je smyšlený, ale podobné situace nejsou v realitě výjimkou – řada zaměstnanců netuší, na jak vysoké částky mají nárok, a bez odborné pomoci by se o ně připravili.

Proč se vyplatí řešit odškodnění pracovního úrazu s odborníkem

Z výše uvedeného je zřejmé, že problematika odškodňování pracovních úrazů může být složitá. Zahrnuje detailní znalost právních předpisů, lékařských posudků i jednání s pojišťovnami. Průměrný zaměstnanec, který nemá právní vzdělání, se v takové situaci ocitá v nevýhodě – na straně druhé stojí zkušení likvidátoři pojišťovny a právníci zastupující zájmy firmy. Právě proto se vyplatí mít na své straně odborníka, který hájí vaše zájmy.

Právní zástupce nebo specializovaná firma na odškodnění pracovních úrazů vám může pomoci hned v několika směrech:

• Znají vaše nároky do detailu: Odborník ví, na jaké nároky na odškodnění pracovního úrazu máte ze zákona právo. Nestane se tak, že by se zapomnělo třeba na proplacení cestovného nebo že byste nevěděli o možnosti požadovat odškodnění trvalých následků. Právník také rozumí lékařským posudkům a vyhláškám – dokáže posoudit, zda bodové ohodnocení odpovídá charakteru úrazu, a pokud ne, navrhne opatření (další posudek, znalecký přezkum).
• Umějí vyjednat vyšší odškodnění: Zkušení vyjednávači vědí, jak s pojišťovnou komunikovat, aby výše odškodnění pracovního úrazu byla spravedlivá. Pokud pojišťovna něco zamítne nebo sníží, právník zná argumenty, paragrafy a postupy, jak rozhodnutí zvrátit. Má také přehled o tom, jaké částky se obvykle vyplácejí za určité typy úrazů, a může tak odhalit, že vám nabízí méně, než by měla. Pojišťovna pak ví, že to nebude mít jednoduché, a často raději přistoupí na vyšší plnění, než aby riskovala prohru u soudu.
• Odlehčí vám od starostí: Po úrazu by se zaměstnanec měl soustředit hlavně na své zdraví a rekonvalescenci, ne na papírování a hádání se o peníze. Pokud svěříte případ odborníkovi, převezme za vás komunikaci se zaměstnavatelem i pojišťovnou. Pomůže shromáždit důkazy, ohlídá lhůty, sepíše žádosti a případně i žalobu. Vy se tak nemusíte stresovat tím, že na něco zapomenete nebo uděláte chybu, která by vás připravila o peníze.
• Odměna až za výsledek: Mnohé právní kanceláře nabízející pomoc zaměstnancům pracují na principu success fee – tedy provize z vymoženého odškodnění. To znamená, že platíte až z peněz, které skutečně získáte, a když ničeho nedosáhnou, nic si neúčtují. Máte tedy jistotu, že cílem je dostat pro vás maximum. (Detailní podmínky se liší podle poskytovatele služeb, vždy si je ale ujasněte předem.)

Celkově lze říci, že investice do kvalitního právního zastoupení se často mnohonásobně vrátí na vyšším odškodnění. Mnoho zaměstnanců, kteří se nejprve zdráhali oslovit právníka z obavy z nákladů, bylo nakonec překvapeno, oč vyšší částky s jeho pomocí získali. Praxe totiž ukazuje, že zaměstnanec bez právní pomoci často dostane třeba jen polovinu toho, co by mohl – buď kvůli vlastní nevědomosti, nebo proto, že pojišťovna zkusila nabídnout méně. S odborníkem po boku se výrazně zvyšuje šance, že dostanete opravdu vše, co vám náleží, a v plné výši.

Praktické tipy pro zaměstnance

Na závěr uvádíme několik praktických tipů, které by si měl každý zaměstnanec zapamatovat pro případ, že se stane pracovní úraz:

• Ihned po úrazu jednejte – zajistěte lékaře a oznamte událost. Neodkládejte ošetření ani hlášení úrazu. Každý pracovní úraz oznamte nadřízenému co nejdříve, ideálně ihned, jak to zdravotní stav dovolí. Do lékařské zprávy nechte zaznamenat, že šlo o pracovní úraz. Včasné hlášení a lékařská dokumentace jsou základem pro budoucí odškodnění.
• Nic nepodepisujte bez rozmyšlení. Po úrazu můžete být v šoku nebo pod tlakem, ale nepodepisujte žádné dokumenty, kterým nerozumíte nebo se kterými nesouhlasíte. Zejména nepodepisujte dohodu o narovnání či jakékoli prohlášení, že se vzdáváte nároků, dokud jste to nekonzultovali s odborníkem.Podpisem byste se mohli připravit o část odškodnění pracovního úrazu.
• Trvejte na řádném záznamu o úrazu a uschovejte si dokumenty. Dohlédněte, aby zaměstnavatel sepsal záznam o pracovním úrazu a vydejte vám jeho kopii. Zapište si jména svědků a okolnosti. Schovávejte všechny lékařské zprávy, potvrzení o pracovní neschopnosti, výplatní pásky, účtenky a další doklady související s úrazem. Mohou sloužit jako důkazy při jednání s pojišťovnou.
• Nenechte věc vyšumět a neotáčejte list příliš brzy. Stává se, že zaměstnanec po pár měsících usoudí, že „už je vše v pořádku“ a dále se o odškodnění nestará. To je chyba. Uplatněte všechny nároky – i ty, které lze vyčíslit až s odstupem (trvalé následky). Po skončení léčby zajděte za lékařem pro bodové hodnocení a požadujte, co vám patří. Nebojte se ozvat, pokud plnění není správné. Odškodnění pracovního úrazu může výrazně zmírnit dopady úrazu na váš život, tak se o něj nenechte připravit liknavostí.
• V případě pochybností se poraďte s odborníkem. Nemusíte hned běžet k soudu, ale není od věci nezávazně konzultovat svůj případ s právníkem nebo právnickou organizací typu Právo zaměstnance. Zvláště pokud váš zaměstnavatel nespolupracuje nebo pojišťovna krátí plnění, odborná rada je na místě. Jak jsme si vysvětlili, často vám pomůže získat mnohem víc.

Závěr – nenechte své peníze ležet na stole

Odškodnění pracovního úrazu není žádná „nadstandardní milost“, ale zákonné právo zaměstnance. Často se ukáže, že výše odškodnění pracovního úrazu může být – se všemi nároky dohromady – mnohem vyšší, než kolik zaměstnavatel či pojišťovna původně nabídli. Nenechte se odradit první nabídkou, pokud vám intuice říká, že neodpovídá utrpěné újmě. Znáte nyní své hlavní nároky a víte, na co si dát pozor. Pokud máte pochybnosti, zda je Vám odškodnění pracovního úrazu vypočteno správně, obraťte se na odborníka. Na webu Právo zaměstnance se můžete nezávazně poradit o svém nároku na odškodnění pracovního úrazu – zkušený tým vám pomůže posoudit váš případ a navrhne další postup. Nebojte se hájit svá práva; peníze, na které máte nárok, mohou zásadně pomoci vám i vaší rodině v době, kdy je to nejvíce potřeba.

Text má pouze informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. V konkrétním případě je vždy vhodné obrátit se na odborníka.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.