Účelem ochrany oznamovatelů je chránit oznamující zaměstnance (fyzické osoby) na protiprávní jednán zaměstnavatele. Zaměstnavatel nesmí postihnout za to, že jste oznámili protiprávní jednání. Zakazuje odvetná opatření — výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, odvolání z vedoucí pozice, snížení mzdy, nerovné zacházení i změnu rozvržení pracovní doby. Ochrana se vztahuje i na osoby, které vám s oznámením pomohly, a na osoby vám blízké.. Podstatná část zákona je věnována rovněž ochraně zaměstnance, upozorňuje-li na nezákonná jednání a praktiky svého zaměstnavatele.
Co úprava zahrnuje a jak se dotýká postavení a práv zaměstnance se dozvíte v našem článku.
Co zákon o ochraně oznamovatelů chrání
Právní úprava zavádí systém, díky kterému můžete hlásit nesrovnalosti a protiprávní jednání ve své organizaci, aniž byste tím riskovali své pracovní místo. Oznámení může směřovat přímo proti jednání zaměstnavatele, ale i proti jiným osobám, které se ve firemní struktuře dopouštějí nekalostí.
Chráněná oblast je široká — patří sem trestné činy, vybrané přestupky, daně, finanční služby, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, diskriminace, zadávání veřejných zakázek a další. Nemusíte přitom nic dokazovat. Stačí, že máte oprávněné důvody se domnívat, že oznamované informace jsou pravdivé.
Důvěrnost, ne anonymita
Tohle je místo, kde se plete nejvíc lidí — a omyl v něm stojí ochranu.
Zákon nechrání anonymní oznámení. Oznámení podáváte pod svou totožností: uvádíte jméno, příjmení a datum narození, případně jiný údaj, z něhož lze vaši totožnost dovodit. Teprve tím se stáváte oznamovatelem ve smyslu zákona a teprve tím vám vzniká ochrana před odvetnými opatřeními.
Co zákon chrání, je důvěrnost. Vaše oznámení vyřizuje takzvaná příslušná osoba, kterou zaměstnavatel určí. Ta je vázána mlčenlivostí a vaši totožnost nesmí sdělit nikomu — ani zaměstnavateli — bez vašeho souhlasu, s výjimkou případů, které zákon výslovně stanoví.
Podáte-li oznámení skutečně anonymně, zákon se na něj nevztahuje. Ochrana vám vznikne až od okamžiku, kdy vaše totožnost vyjde najevo — a to bývá přesně ten moment, kdy už je pozdě. Podrobně se tomu věnujeme v článku Anonymní oznámení a whistleblowing.
Kdo musí mít vnitřní oznamovací systém
Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dopadá obecně na zaměstnavatele od 50 zaměstnanců, se zákonem stanovenými výjimkami. Někteří zaměstnavatelé ho musí mít bez ohledu na počet zaměstnanců — typicky subjekty ve finančním sektoru a veřejní zadavatelé.
Zaměstnavatel musí systém nejen formálně zavést, ale i skutečně provozovat: přijímat oznámení, posuzovat je a chránit totožnost oznamovatele. Nefunguje-li systém nebo mu nedůvěřujete, můžete oznámení podat přímo Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému. Tuto cestu máte otevřenou vždy — nemusíte nejdřív zkoušet tu vnitřní.
Jaké lhůty platí
Co se má stát po podání oznámení
| Krok |
Lhůta |
| Potvrzení přijetí oznámení |
do 7 dnů od podání |
| Vyrozumění o výsledku posouzení |
do 30 dnů; v odůvodněných případech lze lhůtu prodloužit |
| Nápravná opatření |
Je-li oznámení důvodné, musí zaměstnavatel přijmout opatření k nápravě |
Uchovejte si potvrzení o podání i veškerou komunikaci. Dojde-li později k odvetě, právě tyhle doklady prokazují časovou souvislost mezi vaším oznámením a krokem zaměstnavatele.
Co jsou odvetná opatření
Je-li vaše oznámení podáno v dobré víře, zaměstnavatel vůči vám nesmí v souvislosti s ním uplatnit žádné odvetné opatření. Zákaz dopadá mimo jiné na:
- rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením,
- odvolání z vedoucího místa,
- snížení mzdy, odměny nebo nepřiznání osobního ohodnocení,
- nerovné zacházení a diskriminaci,
- změnu rozvržení pracovní doby a přeložení,
- neumožnění odborného rozvoje.
Ochrana se přitom netýká jen vás. Chráněné postavení získávají i osoby, které k oznámení přispěly, a odvetu nesmí zaměstnavatel směřovat ani vůči osobám vám blízkým. Jednotlivé formy odvety rozebíráme v článku Whistleblowing: jak vás zákon chrání před odvetou.
Když k odvetě přece dojde
Propustí-li vás zaměstnavatel v návaznosti na oznámení, jedná v rozporu s právem. Můžete se domáhat neplatnosti jeho jednání i náhrady újmy, která vám tím vznikla. V praxi jde nejčastěji o dvě situace.
Neplatná výpověď
Typicky jde o propuštění zaměstnance, který se v očích zaměstnavatele stal nepohodlným. Platnost výpovědi můžete napadnout — postup rozebíráme v článku Neplatná výpověď zaměstnanci. Pozor na lhůtu: žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru musíte podat do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Víc v sekci neplatná výpověď a žaloba.
Neproplacení mzdy nebo její složky
Setkáváme se i s tím, že zaměstnanci přestanou být vypláceny některé formy odměny, nebo se zaměstnavatel jinak snaží snížit jeho majetkový prospěch — například neproplatí mzdu ve svátek či příplatky za práci přesčas. V takovém případě máte nárok na doplacení nevyplacených plnění. Souběžně můžete podat podnět inspekci práce.
Znejte svá práva zaměstnance
Dostanete-li se do situace, kdy vás chce zaměstnavatel poškodit za to, že jste upozornili na porušování práv, můžete se domáhat nápravy v režimu zvláštní právní úpravy. Počítejte ale s tím, že zaměstnavatel se o nějakou formu odvety pokusí, často až s odstupem času a pod jinou záminkou — a že svá práva budete muset aktivně uplatnit.
Právě proto se vyplatí mít postup promyšlený ještě před podáním oznámení. Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Chrání zákon anonymní oznámení?
Ne. Zákon č. 171/2023 Sb. se na anonymně podaná oznámení nevztahuje, ledaže dojde k odhalení totožnosti oznamovatele — teprve od té chvíle mu ochrana náleží. Oznámení proto podávejte pod svou totožností; tu chrání povinnost mlčenlivosti příslušné osoby.
Kdo se dozví, že jsem oznámení podal?
Příslušná osoba určená zaměstnavatelem, která oznámení vyřizuje. Je vázána mlčenlivostí a vaši totožnost nesmí sdělit ani zaměstnavateli, s výjimkou případů, které zákon výslovně stanoví.
Musím nejdřív zkusit vnitřní systém zaměstnavatele?
Nemusíte. Oznámení můžete podat rovnou Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému. Tuhle cestu volte zejména tehdy, nedůvěřujete-li vnitřnímu systému nebo se protiprávního jednání účastní vedení organizace.
Od kolika zaměstnanců musí mít firma vnitřní oznamovací systém?
Obecně od 50 zaměstnanců, se zákonem stanovenými výjimkami. Někteří zaměstnavatelé, například ve finančním sektoru nebo veřejní zadavatelé, ho musí mít bez ohledu na počet zaměstnanců.
Co když se oznámení ukáže jako nedůvodné?
Ochrana vám zůstává, měli-li jste oprávněné důvody se domnívat, že oznamované informace jsou pravdivé. Nemusíte nic dokazovat předem. Ochranu ztrácíte až tehdy, podáte-li vědomě nepravdivé oznámení — to zákon postihuje jako přestupek.
Do kdy musím napadnout výpověď danou v odvetě?
Žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru podejte u soudu do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Lhůta je propadná a po jejím uplynutí se neplatnosti už domoci nelze.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.