Whistleblowing označuje hlášení neetických, nezákonných nebo škodlivých praktik v organizaci. Whistleblower svým svědectvím odhalí činnosti zaměstnavatele, které poškozují veřejnost nebo samotnou organizaci. Otázka, se kterou za námi lidé chodí nejčastěji, zní: můžu to oznámit anonymně?
Stručná odpověď
Anonymní oznámení podat můžete, ale zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, se na ně nevztahuje.Ochranu před odvetnými opatřeními získáte teprve od okamžiku, kdy vaše totožnost vyjde najevo — tedy zpravidla až ve chvíli, kdy vám odveta hrozí bezprostředně.
Zákon nestojí na anonymitě, ale na důvěrnosti. Oznámení podáváte pod svou totožností a příslušná osoba, která ho vyřizuje, je vázána mlčenlivostí a vaši identitu nesmí sdělit zaměstnavateli. Chcete-li být opravdu chráněni, oznamte to pod svým jménem — právě to je krok, který ochranu spouští.
Podat ho můžete vždycky. Otázka je, co vám to přinese.
Zákon o ochraně oznamovatelů pracuje s oznamovatelem jako s konkrétní osobou. Formulář vnějšího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti proto vyžaduje jméno, příjmení a datum narození, případně jiný údaj, z něhož lze totožnost dovodit. Na anonymně podaná oznámení se zákon nevztahuje, ledaže dojde k odhalení totožnosti oznamovatele.
Zvládne-li tedy zaměstnavatel dovodit, kdo oznámení podal — a u menších provozů to bývá otázka několika dnů — stojíte proti němu bez zákonné ochrany, kterou byste jinak měli. To je přesně opačný výsledek, než jaký si od anonymity slibujete.
| Anonymně | Pod vlastní totožností | |
|---|---|---|
| Ochrana před odvetou | Nevzniká; nastupuje až po odhalení totožnosti | Vzniká od podání oznámení |
| Kdo zná vaši identitu | Nikdo — dokud ji zaměstnavatel sám nedovodí | Jen příslušná osoba, vázaná mlčenlivostí |
| Vyrozumění o výsledku | Nedostanete ho, není komu ho poslat | Potvrzení přijetí do 7 dnů, výsledek do 30 dnů |
| Doložení souvislosti s odvetou | Obtížné — chybí doklad, že oznámení podal právě vy | Máte potvrzení o podání i datum |
Základním pilířem ochrany oznamujících osob není anonymita, ale důvěrnost. Zaměstnanci bývají zdrženliví k podání podnětu, protože jsou závislí na mzdě, kterou jim zaměstnavatel vyplácí. Zákon tenhle strach řeší jinak, než si většina lidí myslí: nezakrývá vaši totožnost před všemi, ale svěřuje ji jediné osobě, kterou zaváže mlčenlivostí.
Oznámení proto vyřizuje takzvaná příslušná osoba. Ta je vázána mlčenlivostí, nesmí údaje z oznámení poskytnout třetí osobě a vaši totožnost nesmí sdělit ani zaměstnavateli bez vašeho souhlasu, s výjimkou případů, které zákon výslovně stanoví. Řešení podnětů má zajišťovat subjekt vzbuzující důvěru, integritu a nestrannost.
Nezajistí-li zaměstnavatel funkční systém, nebo mu prostě nedůvěřujete, využijte vnější oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti. Nemusíte přitom nejdřív zkoušet cestu uvnitř firmy. Podrobný výklad celé úpravy najdete v článku Ochrana oznamovatelů.
Jednání, kterým chráníte společnost před škodlivým jednáním zaměstnavatele, nelze penalizovat. Zaměstnavatel se nemůže spoléhat na povinnosti mlčenlivosti, které vám uložil, ani na sankce za jejich porušení. Vůči oznamujícímu zaměstnanci se neuplatní smluvně sjednané limity ani jiné překážky, které by mu oznámení protiprávního jednání ztěžovaly nebo bránily.
Ochrana ale platí jen tehdy, podáváte-li oznámení v dobré víře, tedy máte-li oprávněné důvody se domnívat, že zaměstnavatel skutečně jedná v rozporu se zákonem. Nemusíte nic dokazovat předem a nevadí, ukáže-li se podezření jako neopodstatněné. Podáte-li ale vědomě nepravdivé oznámení, ochranu ztrácíte a zákon to postihuje jako přestupek.
Zaměstnavatel ani jiné osoby v jeho organizaci vás za oznámení nesmí nijak penalizovat. Zákon zakazuje zejména:
Ochrana se netýká jen vás. Chráněné postavení získávají i osoby, které k podání oznámení přispěly, a odvetu nesmí zaměstnavatel směřovat ani vůči osobám vám blízkým.
Počítejte ale s tím, že se zaměstnavatel o nějakou formu odvety pravděpodobně pokusí — často až s odstupem času a pod jinou záminkou. Svá práva pak musíte aktivně uplatnit, v krajním případě soudní cestou. Jak proti odvetě postupovat, rozebíráme v článku Whistleblowing: jak vás zákon chrání před odvetou.
Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém nemají všichni zaměstnavatelé. Obecný limit je 50 zaměstnanců a zákon z něj stanoví výjimky — někteří zaměstnavatelé, například ve finančním sektoru nebo veřejní zadavatelé, ho musí mít bez ohledu na počet zaměstnanců.
Pracujete-li v menší firmě, která systém mít nemusí, ochrana před odvetnými opatřeními vám tím nezaniká. Oznámení podáte prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti.
Ocitnete-li se v situaci, kdy vám kvůli oznámení hrozí odvetné kroky, můžete se za stanovených podmínek domáhat nápravy v režimu zvláštní právní úpravy.
Nejdůležitější rozhodnutí ale děláte ještě před podáním: zda oznámení podáte anonymně, nebo pod svou totožností. Na tom stojí celá vaše ochrana a zpětně se to napravuje jen obtížně. Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme — než oznámení podáte.
Ne. Zákon č. 171/2023 Sb. se na anonymně podaná oznámení nevztahuje, ledaže dojde k odhalení totožnosti oznamovatele. Ochrana před odvetnými opatřeními vám vznikne až od tohoto okamžiku.
Protože právě tím ochrana vzniká. Vaši totožnost pak chrání povinnost mlčenlivosti příslušné osoby, která ji nesmí sdělit zaměstnavateli. Navíc dostanete potvrzení o přijetí a vyrozumění o výsledku, což jsou doklady, které později prokazují souvislost mezi oznámením a případnou odvetou.
Podejte oznámení přímo Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému. Tuto cestu můžete zvolit i tehdy, když systém existuje, ale nedůvěřujete mu.
Ne. Ochrana vám zůstává, měli-li jste oprávněné důvody se domnívat, že oznamované informace jsou pravdivé. Ztratíte ji až tehdy, podáte-li vědomě nepravdivé oznámení — to zákon postihuje jako přestupek.
U oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů ne. Smluvně sjednané povinnosti mlčenlivosti ani sankce za jejich porušení se vůči oznamujícímu zaměstnanci neuplatní.
Ano. Chráněné postavení získávají i osoby, které k podání oznámení přispěly, a zaměstnavatel nesmí odvetná opatření směřovat ani vůči osobám oznamovateli blízkým.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.
Popište nám svůj případ v krátkém dotazníku. Naši právníci ho posoudí zdarma a ozvou se vám s dalším postupem.
Zranění vojáka z povolání na zahraniční misi je služební úraz — a zakládá zákonný nárok na odškodnění od státu: náhradu za ztrátu na platu, bolestné, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky, náhradu nákladů léčení a u zranění za mimořádných podmínek.
Zranění při výcviku nebo cvičení je služební úraz (u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků), resp. pracovní úraz (u civilních zaměstnanců na výcviku nařízeném zaměstnavatelem) — a zakládá plný nárok na odškodnění.
Zranění policisty při služebním zákroku — napadení pachatelem, poranění při zadržení, pronásledování či jiném výkonu služby — je služební úraz podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Popálení či opaření při práci — horkým olejem, vroucí vodou, párou, plotnou i chemikálií — je pracovní úraz a při poškození zdraví zaměstnance zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích i ztížení společenského uplatnění.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
