Ukončení pracovního poměru bývá pro mnohé zaměstnance náročným obdobím. Situace se může dále zkomplikovat, pokud během výpovědní doby nastane pracovní neschopnost. Co taková situace znamená z právního hlediska? Prodlužuje nemocenská výpovědní dobu?
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď, začíná běžet tzv. výpovědní doba. Ta činí nejméně dva měsíce a běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Výpovědní doba má chránit především vás jako zaměstnance. Dává vám časový prostor najít si nové zaměstnání dřív, než vám přestane plynout příjem. Zákon tím zajišťuje, abyste nebyli ze dne na den bez prostředků – a měli šanci přejít do nové práce bez zbytečného tlaku.
Na druhou stranu, výpovědní doba může být užitečná i pro zaměstnavatele. Má čas hledat za vás náhradu, případně zajistit předání agendy. Nalijme si ale čistého vína – v praxi jde často o období, které je pro obě strany spíš nepříjemné. Vy víte, že ve firmě končíte, a zaměstnavatel vás už do budoucna nepočítá. Vzniká tím zvláštní přechodný stav, který často působí neupřímně a strojeně.
Pokud během výpovědní doby onemocníte, máte nárok na nemocenské dávky stejně jako v jakémkoli jiném období pracovního poměru. Prvních 14 kalendářních dnů dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne pak výplatu nemocenské přebírá stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení.
Nemusíte se bát, že by vás výpověď o tyto dávky připravila. Po celou dobu výpovědní lhůty jste totiž stále nemocensky pojištěni a zaměstnavatel za vás i nadále odvádí pojistné. To znamená, že se na vás vztahují stejná pravidla jako na kteréhokoli jiného zaměstnance.
Představte si situaci, kdy jste dostali výpověď a během výpovědní doby onemocníte. V takovém případě může nastat situace, kdy se výpovědní doba přeruší a pracovní poměr vám skončí až později, než by původně měl.
Pokud jste v pracovní neschopnosti ve chvíli, kdy by měla výpovědní doba skončit, dojde k jejímu přerušení. Až vám neschopenka skončí, výpovědní doba doběhne – tedy pokračuje tam, kde se zastavila.
Představme si to na příkladu. Máte dvouměsíční výpovědní dobu, která má skončit 30. června. Jenže 27. června onemocníte. Do konce výpovědní doby tedy zbývají tři dny. V takovém případě výpověď neskončí 30. června, ale až po uzdravení – konkrétně uplynutím těch tří dnů, které zbývaly. Pokud se uzdravíte třeba 4. července, pracovní poměr skončí 7. července.
Na tomto řešení nemusíte souhlasit.
Jiná situace ale nastane, pokud vaše neschopenka skončí dřív, než výpovědní doba. Například když onemocníte 20. června jen na týden a výpovědní doba má skončit 30. června, tak pracovní poměr skončí v tom původním datu. Krátkodobá nemoc v takovém případě nemá na běh výpovědi žádný vliv.
A pokud si přejete, aby pracovní poměr skončil v původním termínu i navzdory tomu, že jste v době jeho ukončení nemocní, můžete to zaměstnavateli jednoduše oznámit. Můžete to udělat písemně, ústně nebo i mlčky – například tím, že se nijak neozvete a se skončením pracovního poměru souhlasíte. Výběr je na vás.
Druhou možností je, že onemocníte až po skončení výpovědní doby, kdy už pracovní poměr skončil. I v takovém případě můžete mít na nemocenské dávky nárok – pokud totiž onemocníte do 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru, uplatní se tzv. ochranná lhůta. Ta vás kryje a umožňuje čerpání nemocenského i po skončení pracovního poměru, pokud jste do té doby byli nemocensky pojištěni.
Ve všech těchto případech už zaměstnavatel nehraje žádnou roli – nevyplácí vám náhradu mzdy ani jinou kompenzaci. Dávky vám posílá přímo stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Nemocenské dávky můžete pobírat nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to i tehdy, pokud v průběhu této doby váš pracovní poměr zanikne. Po uplynutí této doby je možné požádat o prodloužení, ale jen ve výjimečných a lékařsky odůvodněných případech.
V tomto článku jsme se zaměřili na to, jak ovlivňuje dočasná pracovní neschopnost průběh a délku výpovědní doby. Vysvětlili jsme si, kdy se výpovědní doba přerušuje, kdy může pracovní poměr skončit navzdory nemoci, a jaký vliv má výpověď na nárok na nemocenské dávky. Vědět, jak se v těchto situacích správně zorientovat, může výrazně ovlivnit vaši jistotu i finanční stabilitu.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Dočasná pracovní neschopnost je období, kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat svou práci. Během této doby je povinen dodržovat stanovený léčebný režim a další pravidla. Porušení těchto povinností může mít vážné následky - od finančních postihů až po ukončení pracovního poměru.
Pracovní neschopnost představuje pro zaměstnance období, kdy ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat svou práci. Ačkoliv jde primárně o zdravotní stav, mnozí zaměstnanci se během nemocenské setkávají s kontrolami ze strany zaměstnavatele.
Pracovní úrazy představují nejen zdravotní, ale i značnou právní a finanční zátěž pro všechny zúčastněné strany. Pokud pracovní úraz zanechá trvalé následky, vzniká poškozené osobě nárok na odpovídající odškodnění. V dnešním článku se zaměříme na téma odškodnění trvalých následků pracovního úrazu, jednotlivé druhy náhrad, způsob jejich výpočtu a praktické kroky vedoucí k získání spravedlivé kompenzace.
Jednou z nejtragičtějších událostí, s nimiž se můžete jako zaměstnanec na pracovišti setkat je bezesporu smrtelný pracovní úraz. Představte si pod ním krátkodobé působení vnějších vlivů při výkonu pracovních povinností zaměstnance, jehož následkem zaměstnanec zemře. Smrt zaměstnanec nemusí nutně nastat přímo na pracovišti zaměstnavatele, ale i později při poskytování zdravotní péče postiženému zaměstnanci.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
