Příběhy z praxe: Když pojišťovna odmítá platit
Kdy vzniká právo na odškodnění?
Ne každé poranění v práci automaticky zakládá nárok na odškodnění podle pracovněprávních předpisů. Zákon je v tomto ohledu poměrně přísný a vyžaduje splnění všech podmínek současně. Bez jejich naplnění může zaměstnanec uplatňovat své nároky pouze v jiném právním režimu, například podle občanského zákoníku.
Zásadní rozdíl je v tom, kdo ponese odpovědnost. Pokud jde o pracovní úraz ve smyslu zákoníku práce, odpovídá za něj zaměstnavatel a jeho pojišťovna. V jiných případech může být situace komplikovanější.
Definice pracovního úrazu podle zákona
Zákon vyžaduje, aby došlo k poškození zdraví nebo smrti pracovníka v důsledku náhlého a krátkodobého působení vnějších faktorů. Musí jít o událost, která nastane nezávisle na vůli zaměstnance, a to při výkonu pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi.
Klíčové je slovo "náhlý" – vylučuje to dlouhodobé působení škodlivých vlivů, které spadá pod nemoci z povolání. Stejně tak musí jít o "vnější" faktory, tedy ne o spontánní zdravotní potíže zaměstnance samotného.
Základní podmínky pro uznání
Pro vznik právního nároku na odškodnění z pracovního úrazu zákon požaduje:
Zásah do zdraví nebo smrt – musí existovat objektivně prokázané poškození fyzického či psychického stavu. Pouhý strach nebo psychická nepohoda bez lékařsky doloženého dopadu nestačí. Pokud dojde k úmrtí, mají na odškodnění nárok pozůstalí.
Absence úmyslu zaměstnance – k události nesmí dojít záměrně ani pod vlivem alkoholu či omamných látek.
Náhlost a krátkodobost – jedná se o okamžitou událost, nikoliv postupné působení.
Souvislost s prací – k úrazu musí dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Paní Lucie G. (32 let) z Brna
Lucie pracovala u Brna jako skladová operátorka v logistickém centru. Byla zasažena spadlou paletou z vysokozdvižného vozíku. Nehoda se stala v prosinci 2023, kdy kolega chybně manévroval při zakládání zboží do regálu.
Následky a dopad na život: Lékařská zpráva konstatovala zlomeninu obou předloketních kostí, poranění nervů ruky, nutnou operaci a dlouhodobou rehabilitaci. Dle posudku lékaře došlo k trvalému poškození jemné motoriky pravé ruky. Paní Lucie je pravák, a její schopnost vykonávat manuální práci se snížila o 40 %. Bude muset hledat administrativní nebo lehčí práci. Omezená zručnost jí brání i v běžných činnostech -- vaření, psaní, péči o dítě.
Jak jsme případ řešili
Prvotní kroky a dokumentace
Paní Lucie nás kontaktovala týden po úrazu z nemocnice. Okamžitě jsme zajistili výpovědi přítomných svědků (tři kolegové viděli, jak k nehodě došlo) a vyžádali jsme si záznam z kamerového systému skladu, který celou událost zachytil (Zaměstnavatel v situacích jako je tato není ochotný poskytovat). Nechali jsme také sepsat detailní záznam o pracovním úrazu s přesným popisem okolností.
Důležitá byla také fotodokumentace místa nehody a dokumentace k vysokozdvižnému vozíku – zajistili jsme informace o tom, zda byl řidič řádně proškolen a zda měl platné oprávnění.
Znalecké posudky a lékařská dokumentace
Po stabilizaci zdravotního stavu jsme zajistili vypracování odborného znaleckého posudku o trvalých následcích, který detailně popsal rozsah poškození jemné motoriky pravé ruky a omezení v běžných činnostech. Znalec vyčíslil pokles pracovní schopnosti na 40 % a potvrdil, že paní Lucie se nebude moci vrátit k manuální práci ve skladu.
Shromáždili jsme kompletní lékařskou dokumentaci – operační protokoly, rehabilitační plány, kontrolní vyšetření neurologa dokumentující poškození nervů.
První jednání s pojišťovnou – odmítnutí nároků
Zaměstnavatel měl sjednané pojištění odpovědnosti u střední pojišťovny. Po předložení kompletní dokumentace jsme očekávali konstruktivní přístup. Realita byla ale jiná.
Pojišťovna nejprve uznala, že se jedná o pracovní úraz, ale nabídla odškodnění pouze části. Zcela ignorovala ztížení společenského uplatnění a ztrátu na budoucích výdělcích s argumentem, že "paní Lucie se může vrátit k administrativní práci, takže žádná významná ztráta nevznikla".
Když jsme předložili znalecký posudek o 40% poklesu pracovní schopnosti, pojišťovna zpochybnila jeho závěry a navrhla vlastní "nezávislé" lékařské vyšetření. Jejich lékař pak uvedl, že omezení je pouze 15 % a není trvalé.
Druhé kolo jednání – pojišťovna kličkuje
Poslali jsme pojišťovně detailní vyčíslení všech nároků s odbornou argumentací. Pojišťovna však setrvala na své pozici a začala používat obstrukční taktiku:
Zpochybňování souvislosti – tvrdila, že část omezení motoriky může být způsobena i jinými faktory než úrazem.
Argumentace spoluzaviněním – snažila se tvrdit, že paní Lucie měla být opatrnější a neměla stát v místě, kde mohla být ohrožena.
Protahování řízení – opakovaně žádala doplnění dokumentace, ačkoliv všechny podklady měla k dispozici.
Příprava na soudní řízení
Po šesti měsících marného vyjednávání jsme se rozhodli podat žalobu. Připravili jsme komplexní vyčíslení nároků:
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (11 měsíců) a ztrátu na budoucích výdělcích, protože paní Lucie nemohla pokračovat v práci skladové operátorky a musela přejít na administrativní pozici s nižším platem.
Bolestné – zlomeniny obou předloketních kostí, poranění nervů , operace , komplikace při hojení , dlouhodobá rehabilitace.
Ztížení společenského uplatnění – zohlednili jsme trvalé poškození jemné motoriky, omezení v běžných činnostech (vaření, psaní, péče o dítě), psychickou zátěž z trvalých následků a nutnost změny profese.
Náklady na léčení – doplatky na léky, soukromé rehabilitace, ergonomické pomůcky, jízdné k lékařům.
Soudní řízení
Podali jsme žalobu u Krajského soudu v Brně. Soud nařídil jednání a ustanovil nezávislého znalce z oboru ortopedie a neurologie.
První jednání proběhlo po pěti měsících od podání žaloby. Pojišťovna setrvala na své obhajobě a zpochybňovala závěry našeho znalce. Soud proto nařídil zpracování soudního znaleckého posudku.
Znalecký posudek pro soud potvrdil naše závěry
Druhé jednání – pojišťovna se snažila zpochybnit výši náhrady za ztížení společenského uplatnění s tím, že jde o "subjektivní pocit" a nelze ho objektivně vyčíslit. Soud však akceptoval naši argumentaci.
Výpovědi svědků potvrdily průběh úrazu a také to, že řidič vysokozdvižného vozíku nepostupoval správně při manipulaci s paletou.
Rozsudek soudu
Po patnácti měsících od podání žaloby vydal soud rozsudek. Soud vyhověl naší žalobě téměř v plné výši:
Celkem přiznaná částka přesáhla milion korun.
Soud také přiznal paní Lucii náhradu nákladů řízení včetně soudního poplatku a nákladů na právní zastoupení ve výšších desítkách korun.
Pojišťovna se pokusila podat odvolání, ale odvolací soud rozsudek potvrdil v plném rozsahu. Pojišťovna nakonec musela vyplatit přiznanou částku včetně úroků z prodlení.
Pomoc s dalšími kroky
Pomohli jsme paní Lucii také s žádostí o invalidní důchod (byla přiznána částečná invalidita III. stupně)
Porovnání s pojišťovnou nabízenou částkou
Kdybychom přijali nabídku pojišťovny, paní Lucie by dostala desetinu toho, co jí právoplatně náleželo.
Závěr
Případ paní Lucie ukazuje, že pojišťovny často nejsou ochotny dobrovolně vyplatit přiměřené odškodnění a snaží se různými způsoby minimalizovat své náklady. Bez právního zastoupení a ochoty jít až k soudu by paní Lucie nikdy nedostala spravedlivou náhradu.
V dalším článku této série představíme případ z Olomouce, kde pojišťovna nakonec ustoupila těsně před soudem.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.