Odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem leží primárně na zaměstnavateli. Ten je ze zákona povinen zajistit bezpečné pracovní podmínky a dodržovat předpisy o ochraně zdraví při práci. Pokud tyto povinnosti poruší a dojde k úrazu zaměstnance, musí za následky nést plnou odpovědnost.
V praxi však zaměstnavatelé mají sjednané pojištění odpovědnosti, takže škodu fakticky hradí pojišťovna. To ale neznamená, že by zaměstnavatel mohl být lhostejný – může mu hrozit pokuta od inspekce práce nebo dokonce trestní stíhání.
Aby mohl být úraz považován za pracovní, musí být splněny tyto zákonné podmínky současně: k poškození zdraví došlo náhlým a krátkodobým působením vnějších vlivů, stalo se tak při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, a nezávisle na vůli zaměstnance.
Důležité je také rozlišení mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání. Zatímco úraz je náhlá událost, nemoc z povolání vzniká dlouhodobým působením škodlivých faktorů. Obě situace však zakládají nárok na odškodnění, byť v odlišném režimu.
Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vést evidenci pracovních úrazů a sepsat o každém úrazu písemný záznam. Ten musí obsahovat okolnosti úrazu, svědecké výpovědi, popis následků a další podstatné informace. Tento záznam je pak klíčovým dokumentem pro uplatnění nároků.
Pokud zaměstnavatel záznam nesepíše správně nebo se snaží zamlčet podstatné skutečnosti, může to být důvod k podezření, že se chce vyhnout odpovědnosti. V případě úmrtí zaměstnance mají právo na odškodnění pozůstalí.
Pan Jiří byl elektrikář a utrpěl popáleniny II.--III. stupně na obličeji a rukou po zkratu při opravě rozvaděče ve výrobním závodě. Úraz se stal v únoru 2025. Vyšetřování ukázalo, že zařízení nebylo před opravou řádně odpojeno od napětí.
Následky a dopad na život: Lékařská zpráva konstatovala těžké popáleniny, nutné transplantace kůže, trvalé jizvy v oblasti obličeje, zhoršená citlivosti prstů a omezenou hybnost rukou. Kromě fyzických následků došlo i k psychické újmě -- posttraumatická stresová porucha a pocit stigmatizace kvůli viditelným jizvám. Pan Jiří se nemůže vrátit k práci s elektroinstalacemi a má obavy z veřejného vystupování.
Pan Jiří nás kontaktoval již druhý den po úrazu z nemocniční postele prostřednictvím své manželky. Situace byla vážná nejen zdravotně, ale také z hlediska důkazů – zaměstnavatel okamžitě po úrazu nechal rozvaděč opravit a uvést do provozu.
Reagovali jsme velmi rychle. Zajistili jsme výpovědi dvou kolegů, kteří byli v době úrazu v blízkosti a slyšeli ránu. Požádali jsme také o dokumentaci k rozvaděči – zejména záznamy o revizích, údržbě a bezpečnostních kontrolách. Ukázalo se, že poslední revize proběhla před třemi lety, ačkoliv měla být každoroční.
Zaměstnavatel, výrobní firma s padesáti zaměstnanci, zaujal od počátku defenzivní pozici. V záznamu o pracovním úrazu se snažil minimalizovat své pochybení a naznačoval, že pan Jiří mohl postupovat opatrněji.
Vedení firmy tvrdilo, že pan Jiří byl řádně proškolen a měl sám zkontrolovat, zda je zařízení odpojeno od napětí. Argumentovali také tím, že "podobné úrazy se stávají" a že "to je profesní riziko elektrikářů".
Nechali jsme vypracovat znalecký posudek z oblasti bezpečnosti strojních zařízení, který jasně prokázal technickou závadu na rozvaděči – vadný ventil, který měl signalizovat odpojení napětí. Znalec také potvrdil, že firma zanedbala pravidelnou údržbu a revize.
Paralelně probíhalo šetření Státní inspekce práce, která konstatovala:
Inspekce uložila firmě pokutu a nařídila nápravná opatření.
Zaměstnavatel měl sjednané pojištění odpovědnosti. Po předložení dokumentace pojišťovna sice uznala, že se jedná o pracovní úraz, ale nabídla odškodnění, které pokrývalo pouze bolestné a základní náklady na léčení.
Ztížení společenského uplatnění bylo oceněno velmi nízkou částkou s odůvodněním, že "jizvení je kosmetická záležitost" a že "pan Jiří může pracovat v jiné profesi". Ztrátu na budoucích výdělcích pojišťovna odmítla uznat s tím, že "není prokázáno, že se nemůže vrátit k profesi".
Celková nabídka byla výrazně pod úrovní přiměřeného odškodnění – představovala méně než čtvrtinu toho, co jsme vyčíslili jako oprávněný nárok.
Poslali jsme pojišťovně detailní vyčíslení všech nároků včetně:
Pojišťovna však setrvala na své pozici a dokonce zpochybňovala závěry našeho znalce. Navrhla vlastní "nezávislé" vyšetření, které však přineslo podobné závěry jako naše posudky.
Po pěti měsících marného vyjednávání jsme se rozhodli připravit žalobu k soudu. Sepsat komplexní vyčíslení všech nároků, připravili právní argumentaci a shromáždili veškeré důkazy.
Informovali jsme pojišťovnu i zaměstnavatele, že pokud nedojde k dohodě, podáme žalobu do dvou týdnů.
Tři dny před plánovaným podáním žaloby nás kontaktovala pojišťovna s prosbou o další jednání. Uvědomili si, že:
Během následujících dvou týdnů proběhla tři intenzivní jednání. Postupně jsme se přiblížili k dohodě:
Bolestné – pojišťovna akceptovala vyčíslení zahrnující veškeré lékařské zákroky, transplantace kůže a dlouhodobou léčbu. Částka byla výrazně vyšší než v původní nabídce.
Ztížení společenského uplatnění – po předložení psychologických zpráv a lékařských posudků pojišťovna uznala závažnost trvalých následků.
Vyjednaná částka byla několikanásobně vyšší než původní nabídka.
Celková vyjednaná částka byla víc než čtyřikrát vyšší než původní nabídka pojišťovny. Dohoda byla sepsána a podepsána všemi stranami.
Pojišťovna se zavázala vyplatit částku do 14 dnů, což také splnila.
Případ pana Jiřího ukazuje, že vytrvání a důsledná příprava se vyplácí. Ačkoliv vyjednávání trvalo osm měsíců a bylo nutné se připravit na soudní řízení, nakonec se podařilo dosáhnout dohody bez nutnosti zdlouhavého soudního sporu.
V dalším článku této série představíme případ z Plzně, kde se jednalo o úraz při školní exkurzi.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Další článek ze série o pracovních úrazech na webu Právo zaměstnance. Dnes ukazujeme případ úrazu při zahraniční služební cestě a situaci, kdy zaměstnavatel přestal komunikovat.
Čtvrtý článek ze série o pracovních úrazech na webu Právo zaměstnance. Dnes ukazujeme situaci, kdy zaměstnavatel od začátku jednal konstruktivně a celý proces proběhl hladce.
Tento článek je druhým ze série, která vychází na našem webu Právo zaměstnance. Přibližujeme Vám reálné případy pracovních úrazů a jejich řešení – aby jste věděli, co Vás může čekat. V předchozím článku jsme ukázali hladký průběh řešení. Dnes se podíváme na situaci, kdy bylo nutné jít až k soudu.
Tento článek je prvním ze série, která bude vycházet na našem webu Právo zaměstnance. Má za cíl přiblížit průběh řešení kauz pracovních úrazů. Pojďte si projít situace jiných – může Vám pomoci se rozhodnout, zda do vymáhání jít či ne.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
