Smrt zaměstnance v důsledku pracovního úrazu je tragickou událostí, která má mimořádně citlivé a závažné důsledky pro jeho rodinu a blízké. Kromě emocionálního dopadu přináší taková situace i řadu právních otázek týkajících se odškodnění pozůstalých. Je důležité mít přehled o právech, postupech a relevantních informacích, které pomohou rodině zemřelého zaměstnance získat náležité odškodnění.
Pracovní úraz je definován jako náhlá událost způsobená pracovní činností, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. K pracovnímu úrazu může dojít různými způsoby. O posouzení, zda se jedná o pracovní úraz či nikoli musí v krajních případech rozhodnout soud. Bohužel, někdy má pracovní úraz fatální a nezvratné následky. V takovém případě, tedy při úmrtí zaměstnance vstupují do popředí práva a nároky jeho pozůstalých.
Pozůstalí blízcí zemřelého zaměstnance mají nárok na určité formy odškodnění a náhrad, které by měly zmírnit ekonomickou zátěž v důsledku ztráty příjmu rodinného člena, častokrát třeba živitele rodiny. Tato odškodnění z pohledu pracovního práva zahrnují:
Pozůstalí mohou požadovat náhradu účelně vynaložených náklady na léčbu zaměstnance před smrtí. Poslední okamžiky života zaměstnance v této souvislosti často doprovázejí zvýšené náklady na jeho zdravotní i jinou péči. Nadto chce rodina strávit co možná nejvíce času s poškozeným rodiným příslušníkem.
Jedná se o finanční kompenzaci za ztrátu rodinného příjmu, který by zemřelý zaměstnanec přispíval do rodinného rozpočtu. Toto odškodné je obvykle vypočítáváno na základě průměrného příjmu zemřelého v určitém období před úrazem.
Výše této náhrady se odvíjí od toho, zda byl zemřelý zaměstnanec povinen k zajišťování výživy jedné osobě či více osobám. V případě výživy jedné osoby, má tato vyživovaná osoba právo na náhradu nákladů ve výši 50 % průměrného výdělku zemřelého. V případě vícero pozůstalých, k nimž mě zemřelý vyživovací povinnost, dosahuje náhrada nákladů na výživu 80 % průměrného výdělku.
Pozůstalí mohou také mít nárok na náhradu za utrpení a ztrátu emocionální opory v důsledku ztráty blízkého člověka.
V roce 2024 je jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých stanovena na částku minimálně 848 540 Kč (jedná se o 20násobek částky 42 427,- Kč – dle Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí roku 2023, zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru). Výše této náhrady je určena jako minimální a může být soudem v každém jednotlivém případě zvýšena.
Novinkou, která platí od roku 2020 je také rozšíření okruhu osob, jimž náleží odškodnění, tedy náhrada nemajetkové újmy za emocionální a duševní strádání ze smrti blízkého člověka. Tento okruh tedy od roku 2020 zahrnuje i osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Zpravidla se tedy jedná například o životního partnera, přítele apod. Pro tyto případy však zákon minimální výši náhrady nestanovuje a tyto osoby musí vznik újmy prokazovat.
Rodina zemřelého má rovněž nárok na náhradu nákladů spojených s pohřbem a pietními službami.
Ztráta blízkého člověka v důsledku pracovního úrazu je velmi náročná situace. Je však důležité, aby pozůstalí byli seznámeni se svými právy a dostalo se jim tak náležitého odškodnění, které jim pomůže zvládnout ekonomické a emocionální následky této tragédie. Odborná pomoc, právní poradenství a shromažďování důkazů jsou klíčové k zajištění spravedlivého odškodnění pro pozůstalé.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
