Pracovní úraz elektrikáře v Olomouci
Kdo nese odpovědnost za pracovní úraz?
Odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem leží primárně na zaměstnavateli. Ten je ze zákona povinen zajistit bezpečné pracovní podmínky a dodržovat předpisy o ochraně zdraví při práci. Pokud tyto povinnosti poruší a dojde k úrazu zaměstnance, musí za následky nést plnou odpovědnost.
V praxi však zaměstnavatelé mají sjednané pojištění odpovědnosti, takže škodu fakticky hradí pojišťovna. To ale neznamená, že by zaměstnavatel mohl být lhostejný – může mu hrozit pokuta od inspekce práce nebo dokonce trestní stíhání.
Základní znaky pracovního úrazu
Aby mohl být úraz považován za pracovní, musí být splněny tyto zákonné podmínky současně: k poškození zdraví došlo náhlým a krátkodobým působením vnějších vlivů, stalo se tak při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, a nezávisle na vůli zaměstnance.
Podrobně definiční znaky pracovního úrazu naleznete v § 271k - § 271u zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Důležité je také rozlišení mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání. Zatímco úraz je náhlá událost, nemoc z povolání vzniká dlouhodobým působením škodlivých faktorů. Obě situace však zakládají nárok na odškodnění, byť v odlišném režimu.
Důkazní břemeno a role zaměstnavatele
Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vést evidenci pracovních úrazů a sepsat o každém úrazu písemný záznam. Ten musí obsahovat okolnosti úrazu, svědecké výpovědi, popis následků a další podstatné informace. Tento záznam je pak klíčovým dokumentem pro uplatnění nároků.
Pokud zaměstnavatel záznam nesepíše správně nebo se snaží zamlčet podstatné skutečnosti, může to být důvod k podezření, že se chce vyhnout odpovědnosti. V případě úmrtí zaměstnance mají právo na odškodnění pozůstalí.
Případ: Pracovní úraz Olomouc
Pan Jiří byl elektrikář a utrpěl popáleniny II.--III. stupně na obličeji a rukou po zkratu při opravě rozvaděče ve výrobním závodě. Úraz se stal v únoru 2025. Vyšetřování ukázalo, že zařízení nebylo před opravou řádně odpojeno od napětí.
Následky a dopad na život: Lékařská zpráva konstatovala těžké popáleniny, nutné transplantace kůže, trvalé jizvy v oblasti obličeje, zhoršená citlivosti prstů a omezenou hybnost rukou. Kromě fyzických následků došlo i k psychické újmě -- posttraumatická stresová porucha a pocit stigmatizace kvůli viditelným jizvám. Pan Jiří se nemůže vrátit k práci s elektroinstalacemi a má obavy z veřejného vystupování.
Jak jsme případ v Olomouci řešili?
Okamžitá reakce a zajištění důkazů
Pan Jiří nás kontaktoval již druhý den po úrazu z nemocniční postele prostřednictvím své manželky. Situace byla vážná nejen zdravotně, ale také z hlediska důkazů – zaměstnavatel okamžitě po úrazu nechal rozvaděč opravit a uvést do provozu.
Reagovali jsme velmi rychle. Zajistili jsme výpovědi dvou kolegů, kteří byli v době úrazu v blízkosti a slyšeli ránu. Požádali jsme také o dokumentaci k rozvaděči – zejména záznamy o revizích, údržbě a bezpečnostních kontrolách. Ukázalo se, že poslední revize proběhla před třemi lety, ačkoliv měla být každoroční.
Postoj zaměstnavatele – odmítání odpovědnosti
Zaměstnavatel, výrobní firma s padesáti zaměstnanci, zaujal od počátku defenzivní pozici. V záznamu o pracovním úrazu se snažil minimalizovat své pochybení a naznačoval, že pan Jiří mohl postupovat opatrněji.
Vedení firmy tvrdilo, že pan Jiří byl řádně proškolen a měl sám zkontrolovat, zda je zařízení odpojeno od napětí. Argumentovali také tím, že "podobné úrazy se stávají" a že "to je profesní riziko elektrikářů".
Znalecké posudky a inspekce práce
Nechali jsme vypracovat znalecký posudek z oblasti bezpečnosti strojních zařízení, který jasně prokázal technickou závadu na rozvaděči – vadný ventil, který měl signalizovat odpojení napětí. Znalec také potvrdil, že firma zanedbala pravidelnou údržbu a revize.
Paralelně probíhalo šetření Státní inspekce práce, která konstatovala:
- Nedostatečnou údržbu zařízení
- Chybějící pravidelné revize
- Nedostatečný systém kontroly před zahájením prací
- Porušení vyhlášky o bezpečnosti práce s elektrickými zařízeními
Inspekce uložila firmě pokutu a nařídila nápravná opatření.
První jednání s pojišťovnou – nízká nabídka
Zaměstnavatel měl sjednané pojištění odpovědnosti. Po předložení dokumentace pojišťovna sice uznala, že se jedná o pracovní úraz, ale nabídla odškodnění, které pokrývalo pouze bolestné a základní náklady na léčení.
Ztížení společenského uplatnění bylo oceněno velmi nízkou částkou s odůvodněním, že "jizvení je kosmetická záležitost" a že "pan Jiří může pracovat v jiné profesi". Ztrátu na budoucích výdělcích pojišťovna odmítla uznat s tím, že "není prokázáno, že se nemůže vrátit k profesi".
Celková nabídka byla výrazně pod úrovní přiměřeného odškodnění – představovala méně než čtvrtinu toho, co jsme vyčíslili jako oprávněný nárok.
Druhé kolo jednání – tvrdá pozice
Poslali jsme pojišťovně detailní vyčíslení všech nároků včetně:
- Náhrady za ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti
- Náhrady za ztrátu na budoucích výdělcích (pan Jiří se nemůže vrátit k práci elektrikáře)
- Bolestného za popáleniny, transplantace, dlouhodobou léčbu
- Ztížení společenského uplatnění zahrnující jak fyzické následky (jizvy, omezená pohyblivost prstů), tak psychické dopady (posttraumatická stresová porucha, stigmatizace)
- Psychické újmy
- Všech nákladů spojených s léčením
Pojišťovna však setrvala na své pozici a dokonce zpochybňovala závěry našeho znalce. Navrhla vlastní "nezávislé" vyšetření, které však přineslo podobné závěry jako naše posudky.
Příprava soudní žaloby
Po pěti měsících marného vyjednávání jsme se rozhodli připravit žalobu k soudu. Sepsat komplexní vyčíslení všech nároků, připravili právní argumentaci a shromáždili veškeré důkazy.
Informovali jsme pojišťovnu i zaměstnavatele, že pokud nedojde k plnění, podáme žalobu do dvou týdnů.
Obrat těsně před podáním žaloby
Tři dny před plánovaným podáním žaloby nás kontaktovala pojišťovna s prosbou o další jednání. Uvědomili si, že:
důkazy o porušení bezpečnosti práce jsou jednoznačné, protokol inspekce práce jasně prokazuje pochybení firmy a znalecké posudky jsou kvalitní a nezpochybnitelné.
Finální vyjednávání
Během následujících dvou týdnů proběhla tři intenzivní jednání. Postupně jsme se přiblížili k dohodě:
Bolestné – pojišťovna akceptovala vyčíslení zahrnující veškeré lékařské zákroky, transplantace kůže a dlouhodobou léčbu. Částka byla výrazně vyšší než v původní nabídce.
Ztížení společenského uplatnění – po předložení psychologických zpráv a lékařských posudků pojišťovna uznala závažnost trvalých následků.
Vyjednaná částka byla několikanásobně vyšší než původní nabídka.
Pojišťovna se zavázala vyplatit částku do 14 dnů, což také splnila.
Závěr
Případ pana Jiřího z Olomouce ukazuje, že vytrvání a důsledná příprava se vyplácí. Ačkoliv vyjednávání trvalo osm měsíců a bylo nutné se připravit na soudní řízení, nakonec se podařilo dosáhnout dohody bez nutnosti zdlouhavého soudního sporu.
V dalším článku této série představíme případ z Plzně, kde se jednalo o úraz při školní exkurzi.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.