V sérii článků o různých situacích při pracovním úrazu se tentokrát vracíme domů – do Olomouce, kde sídlí naše kancelář. Elektrikář pan Jiří se zranil při zkratu během opravy rozvaděče. Zaměstnavatel tvrdil, že si za úraz může sám. Znalecký posudek ukázal opak a pojišťovna nakonec zaplatila několikanásobek původní nabídky – jednat začala tři dny po podání žaloby.
Stručná odpověď: Zaměstnavatel vám za pracovní úraz odpovídá i tehdy, když tvrdí, že jste si ho způsobili sami. Odpovědnosti se zprostí jen výjimečně: musí prokázat například to, že jste zaviněně porušili předpisy BOZP, se kterými vás řádně seznámil a jejichž dodržování soustavně kontroloval, a že právě to bylo příčinou úrazu (§ 270 ZP). Argument „profesní riziko“ ani běžná neopatrnost k tomu nestačí. Pokud k úrazu přispěla zanedbaná údržba nebo chyba kolegy, jde to na vrub zaměstnavatele.
V Olomouci kontroluje BOZP Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, spory se zaměstnavateli z Olomouce rozhoduje v prvním stupni Okresní soud v Olomouci. K soudu ale často dojít nemusí: když pojišťovna vidí, že máte silné důkazy a jste připraveni žalovat, obvykle začne jednat.
Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 271k ZP). Odpovědnost za škodu nese zaměstnavatel – bez ohledu na to, zda úraz zavinil (§ 269 ZP). Ze zákona má pro tento případ pojištění, takže náhradu za něj zpravidla vyplácí jeho pojišťovna.
Zaměstnavatel musí zajistit bezpečné podmínky a dodržovat předpisy BOZP. Pokud je poruší, hrozí mu pokuta od inspekce práce a při závažných následcích i trestní stíhání odpovědných osob. Při vyřizování odškodnění přitom nesmí postupovat podle vlastního uvážení – výši náhrad určuje zákon a nařízení vlády. Jaké povinnosti v oblasti BOZP zaměstnavatel má, rozebírá článek Povinnosti zaměstnavatele v BOZP.
| Znak | Pracovní úraz | Nemoc z povolání |
|---|---|---|
| Příčina | krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů | dlouhodobé působení škodlivin |
| Souvislost s prací | při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním | za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání |
| Vůle zaměstnance | nezávisle na ní | zákon ji jako znak neuvádí |
| Odškodnění | podle § 269 a násl. ZP | podle stejných ustanovení |
Zaměstnavatel vede evidenci úrazů a o každém úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo s následkem smrti sepíše záznam. Ten popisuje okolnosti, svědecké výpovědi a následky a je klíčovým dokladem pro vaše nároky. Neúplný nebo zkreslený záznam bývá prvním signálem, že se zaměstnavatel snaží odpovědnosti vyhnout – v takovém případě k němu připojte vlastní vyjádření. Co má záznam obsahovat, shrnuje článek Co je záznam o pracovním úrazu. Při smrti zaměstnance mají nárok na odškodnění pozůstalí. V případě úmrtí zaměstnance mají právo na odškodnění pozůstalí.
Pan Jiří byl elektrikář. Při práci s proudem vysokého napětí (výkonu své práce) a utrpěl popáleniny II.--III. stupně na obličeji a rukou. K nešťastné události došlo po zkratu při opravě rozvaděče ve výrobním závodě v Olomouci. Úraz se stal v únoru 2025. Vyšetřování ukázalo, že zařízení nebylo před opravou zcela odpojeno od napětí.
Následky a dopad na život: Lékařská zpráva konstatovala těžké popáleniny. Pan Jiří musel podstoupit nutnou transplantace kůže a podsoupit řadu bolestivých zákroků s odstraněním popálenin. Zásah elektrickým proudem zanechal trvalé jizvy v oblasti obličeje, zhoršená citlivosti prstů a omezenou hybnost rukou. Následkem zásahu do jeho zdraví i dlouhotrvajících zdravotních komplikací opustila pana Jiřího přítelkyně. Kromě fyzických následků došlo i k psychické újmě -- posttraumatická stresová porucha a pocit stigmatizace kvůli viditelným jizvám. Pan Jiří se nemůže vrátit k práci s elektroinstalacemi a má obavy z veřejného vystupování i budoucího osobního života.
Pan Jiří, elektrikář, opravoval v únoru 2025 rozvaděč ve výrobním závodě v Olomouci, když došlo ke zkratu. Utrpěl popáleniny II. až III. stupně na obličeji a rukou. Vyšetřování ukázalo, že zařízení před opravou nikdo zcela neodpojil od napětí. Následovala transplantace kůže a řada bolestivých zákroků. Zůstaly mu trvalé jizvy v obličeji, zhoršená citlivost prstů a omezená hybnost rukou. K tomu posttraumatická stresová porucha, pocit stigmatizace a rozpad vztahu. K práci s elektroinstalacemi se už vrátit nemůže. Specifika těchto zranění popisují články Zásah elektrickým proudem jako pracovní úraz a Popálenina jako pracovní úraz.
Okamžitá reakce a důkazy. Pan Jiří nás kontaktoval druhý den po úrazu z nemocnice prostřednictvím přítelkyně. Zaměstnavatel mezitím nechal rozvaděč opravit a uvést do provozu, aby výroba co nejdřív běžela – a zničil tím důležitý důkaz. Zajistili jsme proto výpovědi dvou kolegů, kteří byli nablízku a slyšeli ránu, a dokumentaci k rozvaděči. Z ní vyplynulo, že poslední revize proběhla před třemi lety a lhůtu pro další revizi zaměstnavatel překročil. Ukázalo se také, že rozvaděč mohl odstavovat zaměstnanec, kterého k tomu nikdo nepověřil ani dostatečně neproškolil.
Zaměstnavatel odmítl odpovědnost. Firma se 150 zaměstnanci v záznamu o úrazu minimalizovala své pochybení a příčinu přičítala panu Jiřímu: byl prý proškolen a měl si odpojení sám ověřit. Šetření ale ukázalo, že během přestávky se nově přijatý kolega neodborně pokusil závadu odstranit opakovaným zapínáním a vypínáním. Zaměstnavatel přesto argumentoval, že „podobné úrazy se stávají“ a jde o profesní riziko elektrikářů.
Znalecký posudek. Posudek z oboru bezpečnosti elektrických zařízení odhalil vadnou signalizaci odpojení napětí, zanedbanou údržbu a revize, slabý systém kontroly nebezpečných prací a neodborný zásah jiného zaměstnance. Všechny tyto chyby jdou na vrub zaměstnavatele. Jak se pravidla zproštění v praxi uplatňují, rozebírá článek Zproštění zaměstnavatele při pracovním úrazu.
Nízká nabídka pojišťovny. Pojišťovna úraz uznala, nabídla ale jen bolestné a základní náklady léčení. Ztížení společenského uplatnění ohodnotila velmi nízko bez odůvodnění a ztrátu na budoucích výdělcích odmítla – prý není prokázáno, že se pan Jiří nemůže vrátit k profesi. Nabídka nedosahovala ani čtvrtiny vyčísleného nároku.
Druhé kolo. Předložili jsme vyčíslení všech položek: ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti i do budoucna, bolestné za popáleniny a transplantace, ztížení společenského uplatnění včetně psychických následků a náklady léčení. Psychickou stránku úrazu rozebírá článek Psychické trauma a pracovní úraz. Pojišťovna nechala pana Jiřího vyšetřit vlastním lékařem – s podobnými závěry jako naši znalci.
Žaloba a obrat. Po pěti měsících marného vyjednávání jsme připravili žalobu a pojišťovně i zaměstnavateli oznámili, že ji podáme do dvou týdnů. Když k plnění nedošlo, žalobu jsme podali. Tři dny poté pojišťovna požádala o jednání.
Výsledek. Během dvou týdnů proběhla tři jednání. Pojišťovna akceptovala naše vyčíslení bolestného a po předložení psychologických zpráv uznala i závažnost trvalých následků. Výsledná částka několikanásobně převýšila původní nabídku a pojišťovna ji vyplatila do 14 dnů. Celé řešení trvalo osm měsíců.
Bod bolestného a ztížení společenského uplatnění odpovídá 1 % průměrné mzdy za 1.–3. čtvrtletí kalendářního roku před rokem vzniku nároku (§ 271c ZP, nařízení vlády č. 276/2015 Sb.). U úrazu z roku 2025 tak často platí dvě hodnoty: bolestné vzniká brzy po úrazu, ztížení lékař hodnotí až po ustálení následků – zpravidla s odstupem, třeba už v roce 2026.
| Ilustrativní položka | Body | Hodnota bodu | Částka |
|---|---|---|---|
| Bolestné (nárok 2025) | 800 | 451,07 Kč | 360 856 Kč |
| Ztížení společenského uplatnění (nárok 2026) | 2 500 | 481,71 Kč | 1 204 275 Kč |
Kdyby se ztížení omylem počítalo podle hodnoty pro rok 2025, přišli byste u 2 500 bodů o 76 600 Kč. Body v tabulce jsou ilustrativní; skutečné hodnocení určí lékař podle příloh nařízení vlády. Jak hodnocení probíhá, popisuje článek Bodové ohodnocení pracovního úrazu.
Zaměstnavatel se odpovědnosti zprostí zcela jen tehdy, když vaše zaviněné porušení předpisů nebo opilost byly jedinou příčinou úrazu. Pokud byly jen jednou z příčin – u pana Jiřího by případná chyba stála vedle zanedbané revize a zásahu kolegy – připadá v úvahu nanejvýš částečné zproštění podle míry vašeho zavinění (§ 270 ZP). Rizika, která k práci běžně patří, ani obecné poučení „dávejte pozor“ k tomu nestačí. Zaměstnavatel musí doložit, že vás s konkrétními předpisy seznámil a jejich dodržování soustavně kontroloval.
Pokud vám zaměstnavatel nebo pojišťovna krátí odškodnění kvůli údajnému spoluzavinění, nechte jejich argumenty prověřit. S vyčíslením, jednáním i případnou žalobou vám pomůžeme v rámci služby odškodnění pracovního úrazu.
Kontrolu BOZP v Olomouckém kraji provádí Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Žalobu proti zaměstnavateli se sídlem v Olomouci podáte u Okresního soudu v Olomouci, o odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. Naše kancelář sídlí na Masarykově třídě v Olomouci, případy ale vyřizujeme po celé republice, většinou online a telefonicky.
Vytrvalost a důkladná příprava se vyplácejí. Pan Jiří dosáhl dohody bez zdlouhavého soudního sporu – rozhodlo, že pojišťovna viděla podanou žalobu a nezpochybnitelné posudky. Jak naopak vypadá případ, kdy zaměstnavatel jedná férově od začátku, ukazuje další díl série – Pracovní úraz Plzeň. Případ, který skončil až rozsudkem, najdete v článku Pracovní úraz Brno.
Svaluje na vás zaměstnavatel vinu za úraz? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Ano, dokud neprokáže důvody zproštění. Musí doložit vaše zaviněné porušení konkrétních předpisů BOZP, se kterými vás seznámil a jejichž dodržování kontroloval. Pokud k úrazu přispěla i jeho chyba, zprostí se nanejvýš zčásti.
Ne. Rizika, která k práci běžně patří, zaměstnavatele odpovědnosti nezbavují. Krácení připadá v úvahu jen při zaviněném porušení předpisů, opilosti nebo lehkomyslném jednání.
Důkazy tím neztrácíte úplně. Pomohou svědci, revizní zprávy, záznamy o údržbě, fotografie a znalecký posudek. Proto místo úrazu fotografujte co nejdřív.
Ano. Psychické následky, například posttraumatickou stresovou poruchu, lékař zohlední při hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Nechte je odborně zdokumentovat.
Rozhoduje rok, kdy nárok vznikl. U bolestného z roku 2025 platí 451,07 Kč za bod. Ztížení společenského uplatnění lékař hodnotí po ustálení následků, takže u něj může platit už hodnota pro rok 2026, tedy 481,71 Kč.
Napadení při výkonu práce — pacientem, klientem, zákazníkem či pachatelem přepadení — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, při trvalých následcích ztížení společenského uplatnění) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — nemusíte tedy vymáhat peníze po útočníkovi.
Mezi nejotřesnější případy napadení zaměstnance v práci se řadí pobodání. Při útoku na zaměstnance dojde k poškození tělesné schránky ostrým předmětem. Pobodání při výkonu práce dochází náhle — při přepadení prodejny, benzínové stanice či při útoku agresivního zákazníka. Jde o pracovní úraz, pokud je pobodání způsobeno v sovuislosti s výkonem práce.
Postřelení při výkonu práce — při přepadení pošty, útoku na přepážce úřadu či v provozovně — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — bez ohledu na to, zda byl pachatel dopaden, odsouzen, nebo zda útoku „šlo zabránit".
Zranění vojáka z povolání na zahraniční misi je služební úraz — a zakládá zákonný nárok na odškodnění od státu: náhradu za ztrátu na platu, bolestné, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky, náhradu nákladů léčení a u zranění za mimořádných podmínek.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
