Skončení služebního poměru je pro každého státního zaměstnance zásadní životní situace. Pravidla se zde liší od běžného pracovního poměru, a kdo je nezná, může ztratit možnost bránit se, ještě než začne jednat.
Zákon o státní službě zná v zásadě jen tři způsoby skončení služebního poměru:
Nejčastějším důvodem pro skončení ze strany zaměstnavatele bývá několik negativních služební hodnocení za sebou, nebo organizační důvody – tzv. postavení mimo výkon služby, které může trvat maximálně 3 měsíce. Pokud v té době není pro zaměstnance nalezeno odpovídající místo, služební poměr skončí – a zaměstnanci náleží odbytné (obdoba odstupného) až ve výši dvanácti měsíčních platů.
Každé ukončení služebního poměru ze strany zaměstnavatele probíhá formou správního rozhodnutí podle správního řádu. To znamená, že rozhodnutí musí být řádně odůvodněno, obsahovat poučení o opravných prostředcích a vydat ho musí příslušný orgán.
Na rozdíl od civilního soudnictví v soukromém sektoru se ve státní službě proti rozhodnutí bráníte odvoláním přímo v rámci úřadu; pokud lhůtu pro odvolání zmeškáte, rozhodnutí nabývá právní moci a i když je věcně chybné, považuje se za platné.
Základním nástrojem obrany je odvolání k nadřízenému služebnímu orgánu. Lhůta je 15 dnů od doručení rozhodnutí – a tuto lhůtu nelze zmeškat. Důležité je, že po dobu, než rozhodnutí nabude právní moci, je zaměstnanec stále ve služebním poměru a pobírá plat.
Je důležité poznamenat, že odvolání se podává u úřadu, který rozhodnutí o skončení služebního poměru vydal.
Pokud odvolání neuspěje, nastupuje správní žaloba ke krajskému soudu. Soud zde nepřezkoumává, zda bylo vaše propuštění „vhodné“, ale pouze to, zda bylo v souladu se zákonem.
Lhůta k podání žaloby je 2 měsíce od doručení rozhodnutí o odvolání.
Pokud krajský soud nevyhoví, lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do 2 týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu.
V krajním případě je možné podat i ústavní stížnost, kterou je nutné podat do 2 měsíců od doručení rozhodnutí o kasační stížnosti.
Celý spor tak může trvat i několik let.
V oblasti náhrad je státní služba k zaměstnancům velmi vstřícná, neboť v případě zrušení nezákonného rozhodnutí o skončení služebního poměru vzniká státnímu zaměstnanci nárok na ušlý plat za celou dobu trvání sporu.
Pokud jde o návrat do služby, služební orgán má zákonnou povinnost zařadit vás primárně zpět na vaše původní služební místo. Není-li to možné (např. kvůli zrušení či obsazení místa), musí vám úřad nabídnout jiné vhodné služební místo v rámci téhož úřadu, přičemž na místo v nižší platové třídě vás lze zařadit pouze s vaším souhlasem.
Pan Marek pracoval jako odborný rada na ministerstvu. Jednoho dne mu nadřízený doručil rozhodnutí o skončení služebního poměru s tím, že jeho místo se kvůli úsporám ruší. Pan Marek však měl podezření, že se ho chtějí jen zbavit, a začal se bránit.
Pan Marek věděl, že má jen 15 dnů na podání odvolání. Kdyby to nestihl, rozhodnutí by začalo platit a on by už neměl žádnou šanci. Do odvolání také připsal, že trvá na dalším výkonu služby – chtěl se pojistit, aby mu úřad musel doplatit peníze, pokud vyhraje.
Protože mu úřad nevyhověl, podal pan Marek do 2 měsíců žalobu ke krajskému soudu. Soud trval dva roky. Po celou tu dobu pan Marek nesměl na úřadě pracovat, ale byl trpělivý.
Soud nakonec rozhodl, že zrušení místa bylo nezákonné a rozhodnutí úřadu zrušil. Pro pana Marka to znamenalo tři věci:
Při obraně proti skončení služebního poměru platí zejména jedno pravidlo: jednejte rychle. Lhůta 15 dnů pro podání odvolání je velmi krátká.
Vše dokumentujte písemně, uchovávejte si kopie všech rozhodnutí a komunikace. A protože jde o oblast na pomezí správního a pracovního práva s řadou specifik, konzultace s advokátem se specializací na správní právo je v těchto případech prakticky nezbytná.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Skončení služebního poměru u státních zaměstnanců probíhá formou správního rozhodnutí, které musí splňovat zákonné náležitosti. Pokud je ukončení nezákonné, zaměstnanec se může bránit ve správním soudnictví a v případě úspěchu získá doplacení platu i obnovení služebního poměru.
Specifika nezákonného ukončení služebního poměru vycházejí z přísného režimu zákona o státní službě, který namísto klasické výpovědi vyžaduje řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Obrana proti procesním vadám či diskriminaci spočívá v podání odvolání v patnáctidenní lhůtě a případné následné správní žalobě u soudu.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
