Úraz o přestávce na jídlo a oddech je pracovním úrazem tehdy, když k němu došlo při úkonech obvyklých v době přestávky v objektu zaměstnavatele — typicky cestou do závodní jídelny či kantýny, v jídelně samotné, v šatně nebo na toaletě. Naopak úraz při odchodu na oběd mimo objekt (restaurace přes ulici) se zpravidla posuzuje jako úraz na cestě — a pracovním úrazem není.
Kolem přestávek koluje vytrvalý mýtus: „pauza se nezapočítává do pracovní doby, takže co se stane o pauze, není pracovní úraz." Není to pravda. Zákon výslovně chrání i úkony obvyklé v době přestávky konané v objektu zaměstnavatele — oběd v kantýně, převléknutí v šatně, cesta na toaletu. Hranicí není čas (pauza), ale místo a povaha úkonu. Ukážeme si to na příkladu.
Jednoduché vodítko: dokud jste v areálu zaměstnavatele a děláte to, co se o pauze běžně dělá (jídlo, pití, hygiena, šatna), jste chráněni. Jakmile opustíte objekt za soukromým programem (oběd ve městě, nákup), ochrana pracovního úrazu zpravidla končí — a začíná znovu návratem do objektu.
Nezávazně posoudit můj případ · Zavolejte: +420 773 014 007 Napište email: info@pravozamestnance.cz
Hranice „objektu" má nuance (společné areály více firem, pronajaté prostory, jídelna v sousední budově téhož zaměstnavatele) — konkrétní situaci posoudíme.
Situace: Paní Dana, operátorka výroby, jde o polední přestávce spojovací chodbou do závodní jídelny v areálu. Chodbu právě vytírá úklid — bez výstražných cedulí. Dana uklouzne a padá na koleno: zlomenina čéšky, operace, 4 měsíce pracovní neschopnosti.
Co udělala pojišťovna: plnění odmítla s tím, že „k úrazu došlo v době přestávky na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby a není výkonem práce".
Co se s tím dalo dělat: Argument stojí na záměně pojmů: přestávka se sice nezapočítává do pracovní doby, ale cesta do závodní jídelny v objektu zaměstnavatele je úkonem obvyklým v době přestávky — a ten je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Úraz proto je pracovní. Fotky mokré chodby bez značení navíc vyloučily jakékoli krácení (za stav a značení komunikací odpovídá zaměstnavatel — stejná logika jako u uklouznutí na pracovišti). Úraz byl uznána nároky doplaceny.
Výsledek (model):
| Položka | Původní stanovisko | Po uplatnění |
|---|---|---|
| Uznání pracovního úrazu | odmítnuto („pauza") | uznáno |
| Bolestné | 0 Kč | 70 000 Kč |
| Ztráta na výdělku (4 měsíce PN) | 0 Kč | 65 000 Kč |
| Náklady léčení a rehabilitace | 0 Kč | 9 000 Kč |
| Celkem | 0 Kč | 144 000 Kč |
Kdyby Dana šla na oběd do bistra za bránou, byl by výsledek nejspíš opačný — hranici tvoří objekt, ne pauza. Jak funguje obrana při odmítnutí: pojišťovna odmítla pracovní úraz a zaměstnavatel neuznal pracovní úraz.
[Nezávazně vyčíslit můj případ]
Při uznání standardní nároky — kompletní rozbor na stránce odškodnění pracovního úrazu: bolestné, ztráta na výdělku, ZSU při trvalých následcích, náklady léčení, věcná škoda.
Při zateplování střechy výrobní haly si stavební dělník během pracovní doby udělal krátkou kuřáckou pauzu a posadil se na provizorně položený plech zakrývající otvor světlíku. Když k němu přisedl kolega, tenký plech váhu obou mužů neudržel a dělník se propadl z desetimetrové výšky na betonovou podlahu, přičemž utrpěl těžká zranění s trvalými následky. Zaměstnavatel odmítal úraz odškodnit s tím, že neohlášená pauza na cigaretu a usednutí na světlík mimo vyznačené bezpečné koridory byly svévolným porušením předpisů, navíc za situace, kdy předák na dělníky předem vulgárně křičel, ať na světlíky vůbec nelezou.
Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 2141/2011) rozhodl, že krátký odpočinek na pracovišti nevybočuje z běžného pracovního režimu, a proto šlo o pracovní úraz. Soudci zároveň potvrdili, že bezpečnostní pokyn nemusí být jen na papíře a spisovný – i situační, vulgární zákaz předáka („kurva, nelezte tam na ty světlíky…“) je platným pokynem k bezpečnosti práce, který byl zaměstnanec povinen respektovat. Protože však pochybil jak dělník, který zákaz ignoroval, tak zaměstnavatel, který nebezpečný otvor řádně technicky nezabezpečil pevným krytem, firma se odpovědnosti nezprostí zcela, ale dojde k poměrnému rozdělení škody (spoluzavinění) mezi obě strany.
Pokud k němu došlo při obvyklých úkonech v objektu zaměstnavatele (cesta do jídelny, jídelna, šatna, toaleta), zpravidla ano — nezapočítání pauzy do pracovní doby na tom nic nemění.
Zpravidla ne — cesta za jídlem mimo objekt se posuzuje obdobně jako cesta do práce. Hranice ale mívá nuance; v pochybnostech si situaci nechte posoudit.
Ano — převlékání a obdobné úkony před počátkem a po skončení práce v objektu zaměstnavatele jsou v přímé souvislosti s prací.
Krátký oddech v areálu k obvyklým úkonům o přestávce zpravidla patří; konkrétní posouzení závisí na okolnostech — ptejte se dřív, než nárok vzdáte.
Zpravidla do 3 let; podrobně v článku promlčení pracovního úrazu.
Věta „byla přestávka" je nejčastější — a právně nejslabší — důvod odmítnutí. Pošlete nám, kde a jak se to stalo; posouzení je zdarma a nezávazné.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Postřelení při výkonu práce — při přepadení pošty, útoku na přepážce úřadu či v provozovně — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — bez ohledu na to, zda byl pachatel dopaden, odsouzen, nebo zda útoku „šlo zabránit".
Zranění vojáka z povolání na zahraniční misi je služební úraz — a zakládá zákonný nárok na odškodnění od státu: náhradu za ztrátu na platu, bolestné, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky, náhradu nákladů léčení a u zranění za mimořádných podmínek.
Zranění při výcviku nebo cvičení je služební úraz (u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků), resp. pracovní úraz (u civilních zaměstnanců na výcviku nařízeném zaměstnavatelem) — a zakládá plný nárok na odškodnění.
Zranění policisty při služebním zákroku — napadení pachatelem, poranění při zadržení, pronásledování či jiném výkonu služby — je služební úraz podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
