Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je mimořádný způsob rozvázání pracovního poměru, kterou může zaměstnanec využít ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce.
Poslední skupinou výpovědních důvodů, kdy může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, jsou důvody spočívající na straně zaměstnance. Nejprve se budeme zabývat tzv. objektivními důvody na straně zaměstnance, kterými jsou zejména nesplňování předpokladů či požadavků k práci. V navazujícím článku se budeme věnovat neuspokojivým pracovním výsledkům zaměstnance.
Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, pokud bez zavinění zaměstnavatele nastane jedna z následujících situací:
Předpoklady jsou obecné nároky na zaměstnance, které musí zaměstnanec splnit. Předpoklady vyplývají zaměstnanci ze zákona, zaměstnavatel je sám neurčuje. Týkají se všech zaměstnanců u všech zaměstnavatelů – jediným kritériem je pouze druh práce. Může jít např. o platné řidičské oprávnění u řidiče anebo o dosaženou odbornost či vzdělání, např. advokát musí úspěšně absolvovat advokátní zkoušky a být zapsán do seznamu advokátů.
Pokud zaměstnanec předpoklady nesplňuje, může mu dát zaměstnavatel výpověď. Zaměstnavatel nemusí zaměstnance dopředu upozornit, ani mu poskytnout lhůtu pro odstranění nedostatků. Dokonce i pokud se předpoklady pro výkon práce změní až v průběhu pracovního poměru, může zaměstnavatel přistoupit k výpovědi.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď v jakémkoliv časovém okamžiku, kdy nesplnění předpokladů trvá. Může trvat delší dobu, než se zaměstnavatel rozhodne dát zaměstnanci výpověď. Výpovědní důvod ale musí trvat v době podání výpovědi.
Jestliže zaměstnanec vykonává na základě pracovní smlouvy více druhů práce, nemůže mu dát zaměstnavatel výpověď, pokud přestal splňovat předpoklady pouze k jednomu z více sjednaných druhů práce.
Zaměstnavatel může určit, jaké požadavky na zaměstnance má. Požadavky zaměstnavatele se musí vztahovat k řádnému výkonu práce zaměstnance.
Zaměstnavatel má právo rozhodovat o tom, jaké nároky má splňovat zaměstnanec, který konkrétní práci vykonává. Jde zejména o požadavky na: odbornou způsobilost, jazykové schopnosti, ale i specifické dovednosti jako je schopnost organizace nebo požadavky na určitý způsob vystupování: vzhled, oblékaní atd.
Zaměstnavatel nesmí požadavky pro řádný výkon práce měnit v závislosti na tom, kdo danou práci vykonává. Požadavky musí být stejné pro každý druh práce, který zaměstnanci pro zaměstnavatele vykonávají. Pokud zaměstnanec požadavky zaměstnavatele nesplňuje, může s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr.
Požadavky zaměstnavatele musí být odůvodněny. Jsou to požadavky nezbytné pro řádný výkon práce, nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nesmí jít o požadavky nevýznamné.
Požadavky může zaměstnavatel buď sjednat přímo v pracovní smlouvě nebo je stanovit ve vnitřním předpisu. Mohou mít také povahu běžných pracovních příkazů vedoucího zaměstnance. Může jít o požadavky, které jsou pro výkon určité práce všeobecně známé.
Zaměstnavatel může požadavky měnit i v průběhu trvání pracovního poměru. Takovou změnu ale musí řádně odůvodnit. Zaměstnavatel přistoupí ke změně požadavků zejména v situaci, kdy současné požadavky nepomohly dosáhnout odpovídajícím pracovním výsledkům.
Při změně požadavků může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, aniž mu poskytne přiměřenou lhůtu pro dodatečné splnění jeho požadavků.
Při zkoumání platnosti výpovědi soud rozhoduje na základě svého uvážení. Soud zejména zváží přiměřenost a oprávněnost požadavků a zda k jejich nedodržení došlo bez zavinění zaměstnavatele. Pro soud není rozhodující, jak nesplnění požadavků vyhodnotil zaměstnavatel. V případě, že by požadavky zaměstnavatele byly nepřiměřené, výpověď by soud prohlásil za neplatnou.
V článku jsme se věnovali nesplnění předpokladů a požadavků k práci. Předpoklady jsou vymezeny v zákoně a platí pro všechny zaměstnance, kteří vykonávají stejný druh práce. Požadavky určuje sám zaměstnavatel. V případě sporu soud posoudí přiměřenost požadavků sám, není vázán odůvodněním zaměstnavatele. V navazujícím článku se budeme věnovat neuspokojivým pracovním výsledkům.
Potřebujete pomoc? Obraťte se na nás, my Vám pomůžeme.
Sledujte nás také na sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn, kde sdílíme rady, užitečné informace či novinky ze světa pracovního práva jednoduše a srozumitelně. A neváhejte nám kdykoli napsat.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je mimořádný způsob rozvázání pracovního poměru, kterou může zaměstnanec využít ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem je mimořádný způsob ukončení pracovního poměru (pracovní smlouvy). Jedná se o nejsilnější právo zaměstnavatele ve vztahu k ukončení pracovní smlouvy pro podstatné porušení pracovních povinností zaměstnancem.
Práce v dnech pracovního volna bývá často spojována s přesčasy. Zaměstnanci se v souvislosti s výkonem své práce běžně setkávají s výkonem práce mimo základní pracovní dobu a tím související možností uplatnění nároků za práci přesčas.
Zaměstnanec má povinnost vykonávat práci pro svého zaměstnavatele v určené pracovní době. Výkon práce pro zaměstnavatele nad stanovený rámec dohodnuté pracovní doby (obvyklé pracovní doby) je obecně spojován s termínem práce přes čas. Práce zaměstnance „navíc“ oproti smluvně sjednanému závazku je kompenzována odměnou za práci přesčas.
Jindřišská 907/10
110 00, Praha
Přihlaste se k odběru novinek