Pokud pracujete ve zdravotnictví, jistě jste zaznamenali bouřlivou diskuzi ohledně nového paragrafu o přesčasech, který platí od 1. října. Jedná se o tzv. další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví.
Práce přesčas je práce, kterou vykonáváte nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu. Dříve platila hranice 8 hodin přesčasů týdně (v průměru). Podle současné právní úpravy můžete ve zdravotnictví odpracovat přesčasů jednou tolik.
Změna se týká zdravotníků, kteří pracují v nepřetržitém provozu spojeném s poskytováním zdravotních služeb u lůžkové péče nebo zdravotnické záchranné služby, tedy:
Pokud nesouhlasíte s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmíte být k přesčasu nuceni ani vystaveni jakékoliv újmě. Přesčas může zaměstnavatel nařídit pouze výjimečně a jen z vážných provozních důvodů.
Odpracovat na přesčasech můžete v průměru až 16 hodin týdně. 8 hodin můžete odpracovat v rámci „standardních“ přesčasů a dalších 8 v rámci přesčasů ve zdravotnictví. Průměr se počítá z 26 po sobě jdoucích týdnů, jeden týden tak můžete na přesčasech odpracovat i více než 8 hodin, důležitý je průměr z celého období.
Pokud pracujete jako zdravotník záchranné služby, můžete v průměru na přesčasech odpracovat až 12 hodin týdně. Přesčasy „navíc“ můžete odpracovat pouze, pokud jste se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o další dohodnuté práci přesčas.
Dohodu o další dohodnuté práci přesčas s vámi musí zaměstnavatel sjednat písemně. Dohodu s vámi zaměstnavatel nesmí uzavřít v prvních 12 týdnech, kdy u zaměstnavatele pracujete. Zaměstnavatel s vámi může dohodu sjednat maximálně na dobu 52 týdnů po sobě jdoucích.
Dohodu můžete zrušit i bez udání důvodu, ale až po uplynutí 12 týdnů od jejího sjednání. Zrušení dohody provedete písemně a doručíte zaměstnavateli. Nebo můžete dohodu vypovědět. Poté vám běží výpovědní doba 2 měsíců, pokud jste si se zaměstnavatelem nesjednali jinou délku výpovědní doby.
Zaměstnavatel vede aktuální seznam všech zaměstnanců, kteří další dohodnutou práci přesčas vykonávají. Práci přesčas ani další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví nemůžete vykonávat, pokud jste těhotná zaměstnankyně nebo pokud pečujete o dítě mladší než 1 rok.
Práci přesčas byste měli vykonávat jen výjimečně a jen z vážných provozních důvodů. Zaměstnavatel vás nemůže k přesčasům nutit nebo vás vystavit jakékoliv újmě.
Vzhledem k reakcím na zavedení přesčasů ve zdravotnictví můžeme očekávat další změny. Zároveň ale platí, že podle aktuální právní úpravy bude další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví platit až do roku 2029.
Nutí Vás zaměstnavatel pracovat přesčas? Hrozí Vám výpovědí, pokud přesčasy odmítnete? Obraťte se na nás, my Vám pomůžeme. Pomáháme dosáhnout práv zejména z pracovních úrazů, odstupného, nemoci z povolání a při neplatné výpovědi zaměstnance.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
