V prvním díle jsme se zabývali posouzením nemoci z povolání na úrovni předběžného posouzení a klinickou podmínkou. Teď se zaměříme na zbytek cesty — na šetření u zaměstnavatele, na posudek a na to, co dělat, když vám nemoc z povolání neuznají.
Stručná odpověď
Samotné onemocnění k uznání nestačí. Krajská hygienická stanice musí provést místní šetření u zaměstnavatelea zjistit, zda jste práci konali za podmínek, za nichž taková nemoc vzniká. Máte právo být šetření přítomni a musí vás o něm vyrozumět nejméně 5 pracovních dnů předem. Toho práva využijte — protokol z šetření je jedním z nejdůležitějších podkladů celého řízení.
Splníte-li klinickou i hygienickou podmínku, středisko nemocí z povolání vydá posudek o uznání. Nesouhlasíte-li s posudkem, podejte do 10 dnů od doručení žádost o přezkoumání u poskytovatele, který ho vydal. Uznaná nemoc z povolání vám zakládá nárok na odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku i na další náhrady.
Šetření u zaměstnavatele
Samotné onemocnění v příslušné intenzitě je jen prvním předpokladem. Posouzení existence nemoci nestačí — musí proběhnout šetření, zda vykonáváte práci za podmínek, za nichž taková nemoc vzniká.
Protože tvrdíte, že se váš zdravotní stav zhoršil kvůli podmínkám na pracovišti, proběhne místní šetření přímo u zaměstnavatele, respektive na vašem pracovišti. Provede ho příslušná krajská hygienická stanice. Máte právo být kontrole přítomni a musí vás o ní vyrozumět nejméně 5 pracovních dnů předem; v odůvodněných případech může být tato doba kratší.
Místní šetření — proč u něj být
Svého práva využijte a šetření se osobně zúčastněte. Skutečné poměry na pracovišti znáte nejlépe vy a můžete pomoci se zjišťováním podstatných skutečností včetně doplnění nebo nápravy tvrzení zaměstnavatele. Ten se ze své pozice bude snažit, aby podstatné skutečnosti zjištěny nebyly, případně provede opatření ke zmírnění následků negativních vlivů pracoviště. Zároveň máte příležitost upřesnit tvrzení, která jste o provozu u zaměstnavatele učinili dříve.
Veškerá zjištění a výpovědi jdou do protokolu o provedeném šetření. Protokol je následně jedním z nejzásadnějších podkladů pro uznání nemoci z povolání. Neberte proto učiněná zjištění na lehkou váhu a dbejte, aby protokol obsahoval veškeré skutečnosti svědčící ve váš prospěch, zejména podmínky, za nichž jste práci konali. Šetření může proběhnout i víc — pro každé platí totéž.
Protokol o místním šetření
Protokol slouží jako podklad pro vyjádření krajské hygienické stanice k tomu, zda jste práci konali za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká. Aby vám nemoc z povolání uznali, musí hygienická stanice dojít ke zjištění, že jste za takových podmínek práci konali. V opačném případě uznat nelze.
Šetření pracovních podmínek krajskou hygienickou stanicí představuje hygienickou podmínku uznání nemoci z povolání.
Lékařský posudek
Všechny uvedené skutečnosti slouží jako podklad pro vydání posudku o uznání nebo neuznání nemoci z povolání. Je-li splněna klinická i hygienická podmínka, středisko nemocí z povolání vydá posudek o uznání. V opačném případě vydá posudek o neuznání.
Když nemoc z povolání neuznají
Domníváte-li se, že je posudek nesprávný nebo neúplný, podejte do 10 dnů od jeho doručení žádost o přezkoumání. Podáváte ji u poskytovatele, který posudek vydal.
Průběh přezkumu posudku
| Krok |
Co se stane |
| Žádost o přezkoumání |
Podáte ji do 10 dnů od doručení posudku u poskytovatele, který ho vydal |
| Poskytovatel vyhoví |
Původní posudek zruší a vydá nový |
| Poskytovatel nevyhoví |
Předá spis se žádostí správnímu orgánu — krajskému úřadu, odboru zdravotnictví |
| Rozhodnutí krajského úřadu |
Do 30 pracovních dnů od obdržení spisu žádost zamítne a posudek potvrdí, nebo posudek zruší a vrátí věc k vydání nového |
Ke krajskému úřadu putuje zdravotní dokumentace, doklady i výsledky šetření krajské hygienické stanice, a to společně se stanoviskem původního zpracovatele posudku.
Lhůta deseti dnů je krátká a běží od doručení. Nečekejte s ní — a nespoléhejte na to, že prostě podáte novou žádost později. Posudek o neuznání je zpravidla to, co celý nárok zastaví.
Uznali mi nemoc z povolání. Na co mám nárok?
Je-li vaše onemocnění uznáno za nemoc z povolání, uplatníte nároky stanovené zákoníkem práce. Rozváže-li s vámi zaměstnavatel z tohoto důvodu pracovní poměr, náleží vám odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 2 zákoníku práce).
Nároky z uznané nemoci z povolání
| Nárok |
Co pokryje |
Právní úprava |
| Náhrada mzdy po dobu neschopnosti |
Doplatí vám mzdu do výše průměrného výdělku |
§ 271a zákoníku práce |
| Náhrada za ztrátu na výdělku po jejím skončení |
Dorovná vám snížený příjem, tzv. renta — u nemocí z povolání bývá nejvyšší položkou |
§ 271b zákoníku práce |
| Bolestné a ztížení společenského uplatnění |
Odškodní bolest a trvalé zhoršení uplatnění podle bodového ohodnocení |
§ 271c zákoníku práce, nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Odstupné |
Nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku při skončení poměru z tohoto důvodu |
§ 52 písm. d) a § 67 odst. 2 zákoníku práce |
| Náklady léčení a věcná škoda |
Proplatí vám doložené výdaje spojené s léčbou |
§ 271 zákoníku práce |
Hodnotu jednoho bodu určuje § 271c odst. 2 zákoníku práce jako 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku. U nároků vzniklých v roce 2026 jde o 481,71 Kč za bod. Kompletní přehled najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu, odstupné pak v článku Odstupné při pracovním úrazu.
Práva zaměstnance
Utrpíte-li pracovní úraz nebo onemocníte nemocí z povolání, máte nárok na náhradu škody, která vám poškozením zdraví vznikla.
Nemoc z povolání zůstává v praxi složitým právním institutem. Odškodní se jen onemocnění, které příslušné středisko nemocí z povolání za nemoc z povolání uzná, a hodnocení vždy závisí na konkrétních okolnostech. Dvě místa, kde se případ nejčastěji láme, jsou místní šetření a desetidenní lhůta na přezkum posudku. Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Musím být u místního šetření na pracovišti?
Nemusíte, ale rozhodně byste měli. Skutečné poměry na pracovišti znáte nejlépe vy a protokol z šetření patří k nejdůležitějším podkladům celého řízení. O termínu vás musí vyrozumět nejméně 5 pracovních dnů předem.
Co když zaměstnavatel podmínky před šetřením upraví?
Právě proto se šetření účastněte a trvejte na tom, aby protokol zachytil skutečný stav i to, jak provoz vypadal v době, kdy jste práci konali. Vaše vyjádření se do protokolu zaznamenává.
Do kdy můžu napadnout posudek o neuznání?
Do 10 dnů od doručení posudku podejte žádost o přezkoumání u poskytovatele, který ho vydal. Nevyhoví-li, předá spis krajskému úřadu, odboru zdravotnictví, který rozhodne do 30 pracovních dnů od obdržení spisu.
Jaké odstupné mi náleží při uznané nemoci z povolání?
Rozváže-li s vámi zaměstnavatel z tohoto důvodu pracovní poměr, náleží vám odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku podle § 67 odst. 2 zákoníku práce.
Kdo odškodnění vyplácí — zaměstnavatel, nebo pojišťovna?
Fakticky pojišťovna ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, stejně jako u pracovního úrazu. Uplatněním nároku proto zaměstnavatele finančně nepoškodíte.
Můžu nároky uplatnit, i když už u zaměstnavatele nepracuji?
Ano. Rozhodující je, že nemoc vznikla při práci u tohoto zaměstnavatele za podmínek, za nichž taková nemoc vzniká. Skončený pracovní poměr sám o sobě nárok neruší.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.