Z rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 26. ledna 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022) vyplývá, že posttraumatická stresová porucha může být pracovním úrazem, splní-li určité podmínky. Případ zaměstnance, který byl svědkem sesuvu zeminy na stavbě tunelu Blanka, ukazuje, kde přesně vede hranice.
Stručná odpověď
Rozsudek má dvě části a obě jsou pro zaměstnance důležité. Zaprvé Nejvyšší soud potvrdil, že poškození zdraví ve smyslu § 271k odst. 1 zákoníku práce zahrnuje i újmu psychickou — PTSD z traumatické události na pracovišti tedy pracovním úrazem být může. Zadruhé stanovil hranici: zaměstnanec musí být přímým účastníkem nebo přímým svědkem události.
V posuzovaném případě zaměstnanec seděl při závalu v nákladním autě u vjezdu do tunelu a viděl jen prach, který se po závalu zvedl. Jeho PTSD vedla k invaliditě třetího stupně, přesto Nejvyšší soud uzavřel, že o pracovní úraz nešlo — pouhé vnímání vedlejších projevů události k naplnění definice nestačí.
Co se stalo
Na stavbě tunelu Blanka došlo k sesuvu zeminy a zavalení dělníka. Jeho kolega, o jehož nárok ve sporu šlo, se v okamžiku závalu nenacházel přímo v tunelu, ale v nákladním autě u vjezdu. Samotný zával tedy neviděl — zaznamenal pouze prach, který se po něm objevil.
U zaměstnance se následně rozvinula posttraumatická stresová porucha, která vedla až k invaliditě třetího stupně. Uplatnil proto nároky z pracovního úrazu a spor se dostal až k Nejvyššímu soudu.
Podmínky pracovního úrazu PTSD
Podle zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Nejvyšší soud zdůraznil, že poškození nemusí být jen fyzické, ale také psychické. Traumatická událost na pracovišti, extrémně vybočující z běžných podmínek, tak může být pracovním úrazem.
Tuhle část rozsudku přehlížejte nejméně ze všeho. Do té doby zaměstnavatelé i pojišťovny psychické následky jako pracovní úraz rutinně odmítali s odkazem na to, že úraz znamená zranění těla. Nejvyšší soud tuhle námitku uzavřel.
Jak Nejvyšší soud rozhodl
Soud potvrdil, že i svědectví zaměstnance může nárok založit, byl-li vystaven extrémním okolnostem při plnění svých pracovních úkolů. Posttraumatickou stresovou poruchu uznal jako možný následek mimořádně intenzivního stresujícího zážitku.
Zároveň ale jasně stanovil hranici: zaměstnanec musí být buď přímým účastníkem, nebo přímým svědkem události, která PTSD vyvolala. Pouhé vnímání vedlejších projevů — v tomto případě prachu — samo o sobě k naplnění kritérií pracovního úrazu nestačí. V konkrétním případě proto soud uzavřel, že o pracovní úraz nešlo, protože zaměstnanec zával přímo neviděl.
Rozhodnutí tak zaměstnancům jednu cestu otevřelo a druhou zavřelo. Psychická újma je uznatelná, ale jen tehdy, když trauma zasáhne zaměstnance bezprostředně.
Kdo je přímý svědek a kdo už ne
Hranice podle rozsudku 21 Cdo 3408/2022
| Postavení zaměstnance |
Splňuje podmínku? |
| Sám byl zasažen, přepaden nebo zraněn |
Ano — přímý účastník |
| Viděl na vlastní oči, jak byl kolega zasažen strojem či zavalen |
Ano — přímý svědek |
| Byl u vjezdu a viděl jen prach, který se po závalu zvedl |
Ne — vedlejší projev události |
| O nehodě se dozvěděl od kolegů nebo z rádia |
Ne — zprostředkované vnímání |
| Zasahoval bezprostředně po události, vyprošťoval kolegu |
Posuzuje se individuálně podle intenzity zásahu |
Poslední řádek je ten, kde se spory vedou nejčastěji. Hranice mezi „byl u toho" a „přišel k tomu" je věcí dokazování, ne formule — a právě tady rozhoduje, jak přesně je vaše postavení popsané v dokumentaci.
Co z rozsudku plyne pro vás
Prakticky z něj vyplývá jediné: na vašem postavení při události stojí celý nárok. Nestačí doložit diagnózu a její souvislost s prací. Musíte doložit, kde přesně jste byli a co jste viděli.
- Popište své postavení hned — v oznámení zaměstnavateli i v záznamu o úrazu. Kde jste stáli, co jste viděli, jak daleko od místa události.
- Zajistěte svědky, kteří potvrdí vaši pozici. S odstupem let si to nikdo nevybaví přesně.
- Řekněte totéž lékaři a nechte to zapsat do zdravotnické dokumentace. Psychiatrická zpráva popisující konkrétní zážitek má v řízení podstatně vyšší váhu než obecná diagnóza.
- Nepodceňujte fotodokumentaci místa — výhled z vašeho stanoviště bývá v takových sporech klíčový.
Obecný postup po pracovním úrazu najdete v článcích Co dělat při pracovním úrazu — část 1. a část 2.
Nároky samotné se pak neliší od jiných pracovních úrazů — od doplatku mzdy po náhradu za ztížení společenského uplatnění. Přehled najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu. Typickým případem, který podmínku přímého účastníka splňuje bez pochybností, je napadení zaměstnance.
Když přímým svědkem nejste
Nesplníte-li podmínku přímé účasti, cesta odškodnění z pracovního úrazu se uzavírá — ale tím ještě nekončí. Podle okolností přichází v úvahu náhrada nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, odpovědnost zaměstnavatele za zanedbání povinností v oblasti bezpečnosti práce, nebo nároky ze soukromého pojištění. Které cesty jsou ve vašem případě otevřené, posoudíme zdarma.
Širší souvislosti psychické újmy v práci rozebíráme v článku Psychické trauma a pracovní úraz.
Znejte svá práva zaměstnance
Rozhodnutí Nejvyššího soudu stanovilo podmínky, při jejichž naplnění jsou psychické následky extrémních situací na pracovišti pracovním úrazem. Otevřelo tím dveře nárokům, které dřív zaměstnavatelé odmítali paušálně — a zároveň ukázalo, jak snadno se o ně dá přijít kvůli nepřesnému popisu vlastního postavení.
Prožili jste na pracovišti traumatizující událost a nevíte, jestli vaše postavení podmínku splňuje? Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Často kladené otázky
Uznal Nejvyšší soud PTSD jako pracovní úraz?
V obecné rovině ano — potvrdil, že poškození zdraví zahrnuje i újmu psychickou a že PTSD z traumatické události na pracovišti pracovním úrazem být může. V konkrétním posuzovaném případě ale nárok neuznal, protože zaměstnanec zával přímo neviděl.
Co znamená „přímý svědek"?
Znamená to, že jste událost bezprostředně vnímali, typicky viděli na vlastní oči. Vnímání vedlejších projevů — prachu, hluku, zprávy od kolegů — podle rozsudku 21 Cdo 3408/2022 nestačí.
Musím být zraněn i fyzicky?
Ne. Právě to je jádro rozsudku: poškození zdraví ve smyslu § 271k odst. 1 zákoníku práce není omezeno na tělesné zranění. Psychická porucha z náhlé mimořádné události zakládá stejné nároky.
Jak svou přítomnost u události prokážu?
Popisem svého postavení v oznámení zaměstnavateli a v záznamu o úrazu, svědeckými výpověďmi kolegů, zdravotnickou dokumentací, do které lékař zapíše konkrétní zážitek, a fotodokumentací místa. Klíčový bývá výhled z vašeho stanoviště.
Co dělat, když podmínku přímé účasti nesplňuji?
Podle okolností přichází v úvahu náhrada nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, odpovědnost zaměstnavatele za zanedbání povinností v bezpečnosti práce nebo plnění ze soukromého pojištění. Cesty se liší a vyplatí se zvolit tu správnou hned napoprvé.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 : info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.