Pracovní úraz uklouznutí
Pád v důsledku uklouznutí na pracovišti sice může vypadat jako banální nehoda, ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejčastějších příčin vážných poškození zdraví s nárokem na vysoké odškodnění.
Z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022) vyplývá, že posttraumatická stresová porucha (PTSD) může být považována za pracovní úraz, pokud splňuje určité podmínky. Případ zaměstnance, který byl svědkem sesuvu zeminy na stavbě tunelu Blanka, poskytuje náhled do toho, v jakém případě může být posttraumatická stresová porucha kvalifikována jako pracovní úraz a jaký vliv to může mít na práva zaměstnance.
Podle zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Nejvyšší soud zdůraznil, že poškození může být nejen fyzické, ale také psychické. V případě PTSD může být traumatická událost na pracovišti, extrémně vybočující z běžných podmínek, považována za pracovní úraz.
Zaměstnanec v této kauze nebyl přímým účastníkem sesuvu zeminy, ale byl svědkem události, při které byl zeminou zavalen jeho kolega. V době závalu se zaměstnanec nenacházel přímo v tunelu, ale v nákladním autě u vjezdu do tunelu, a proto nebyl přímým svědkem samotného závalu, viděl pouze prach, který se po závalu objevil.
Nejvyšší soud zdůraznil, že i svědectví zaměstnance může být relevantní, pokud by byl vystaven extrémním okolnostem při plnění svých pracovních úkolů. Posttraumatická stresová porucha, která v tomto případě u zaměstnance vedla k invaliditě ve třetím stupni, byla uznána jako následek mimořádně intenzivního stresujícího zážitku.
Nejvyšší soud také jasně stanovil, že zaměstnanec musí být buď přímým účastníkem, nebo přímým svědkem události, která vyvolala PTSD. Pouhé vnímání vedlejších projevů (např. prachu) samo o sobě nestačí k naplnění kritérií pracovního úrazu. Nejvyšší soud proto v tomto konkrétním případě rozhodl, že se nejednalo o pracovní úraz, protože zaměstnanec zával přímo neviděl.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu stanovilo podmínky, při jejichž naplnění mohou být psychické následky extrémních situací na pracovišti, které se rozvinuly v posttraumatickou stresovou poruchu, považovány za pracovní úraz.
Obecný postup, co dělat, když se Vám v práci stane úraz, naleznete zde a v navazujícím článku. Přečtěte si také, jaké máte po vzniku pracovního úrazu nároky.
Pomáháme zaměstnancům s uplatňováním nároků z pracovních úrazů či nemocí z povolání prostřednictvím našich expertů v oboru. Stal se Vám či Vašemu blízkému pracovní úraz a potřebujete pomoci? Přečtěte si reference našich klientů, kterým jsme pomohli v různých pracovněprávních případech a neváhejte se na nás obrátit. My Vám pomůžeme.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Pád v důsledku uklouznutí na pracovišti sice může vypadat jako banální nehoda, ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejčastějších příčin vážných poškození zdraví s nárokem na vysoké odškodnění.
Pojišťovna vám kvůli údajnému porušení BOZP krátí odškodnění za pracovní úraz? V článku se dozvíte, kdy je takový postup oprávněný, jaké argumenty pojišťovny nejčastěji používají a jak se proti neoprávněnému krácení účinně bránit.
Po pracovním úrazu se mnoho zaměstnanců setkává s nepříjemným překvapením. Zaměstnavatel nebo pojišťovna jim sdělí, že odškodnění bude kráceno, protože prý porušili předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Je důležité vědět, že ne každé krácení je oprávněné. Tento článek vysvětluje právní rámec – kdy skutečně může dojít ke snížení odškodnění a za jakých přesných podmínek
Pracovní úraz dokáže výrazně zasáhnout do života zaměstnance. V našem článku najdete jasný přehled toho, na jaké nároky máte při úrazu v zaměstnání právo, jak správně postupovat a jak si zajistit plné odškodnění, které vám podle zákona přísluší.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek