Podle zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď tehdy, pokud zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo pokud dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Ze zdravotních důvodů vám zaměstnavatel smí dát výpověď ve dvou případech. Podle § 52 písm. d) ZP, pokud jste podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí správního orgánu, který posudek přezkoumává, dlouhodobě pozbyli způsobilost konat dosavadní práci – od 1. 6. 2025 bez ohledu na to, co ztrátu způsobilosti vyvolalo. A podle § 52 písm. e) ZP, pokud jste na pracovišti určeném rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví dosáhli nejvyšší přípustné expozice. V obou případech vás zaměstnavatel musí převést na jinou vhodnou práci (§ 41 ZP) a výpověď vám nesmí dát v ochranné době, například během pracovní neschopnosti.
Pokud ztrátu způsobilosti způsobil pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí, náleží vám jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca ZP), a to i při dohodě ze stejného důvodu. Při nejvyšší přípustné expozici vám náleží odstupné nejméně ve stejné výši. S posudkem nesouhlasíte? Návrh na přezkum podejte do 10 pracovních dnů. Výpověď vám pomůžeme posoudit v rámci služby žaloba na neplatnou výpověď.
Do 31. 5. 2025 zákon rozlišoval dva zdravotní výpovědní důvody: jeden pro pracovní úraz, nemoc z povolání a ohrožení touto nemocí a druhý pro ostatní dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti. Od 1. 6. 2025 je výpovědní důvod pro dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti jen jeden a příčina rozhoduje až o tom, jaké peníze vám při skončení náležejí.
| Oblast | Do 31. 5. 2025 | Od 1. 6. 2025 |
|---|---|---|
| § 52 písm. d) ZP | pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení touto nemocí nebo nejvyšší přípustná expozice | dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti bez ohledu na příčinu |
| § 52 písm. e) ZP | dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti z jiných příčin | jen nejvyšší přípustná expozice |
| peníze při skončení kvůli úrazu nebo nemoci z povolání | odstupné nejméně 12násobek průměrného výdělku | jednorázová náhrada 12násobek průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca ZP) |
| peníze při nejvyšší přípustné expozici | odstupné nejméně 12násobek | odstupné nejméně 12násobek (§ 67 odst. 3 ZP) |
| výpovědní doba | od 1. dne následujícího měsíce | ode dne doručení výpovědi |
O tom, že zaměstnanec nemůže dále pokračovat ve své dosavadní práci, rozhoduje lékař. V lékařském posudku stanoví, z jakého důvodu nemůže zaměstnanec v práci pokračovat. Lékařskými posudky hodnotí lékař způsobilost zaměstnance, nezpůsobilost a dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti. Pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel nesouhlasí se závěry lékařského posudku, musí do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na přezkoumání. V případě, že lékař návrhu nevyhoví, předá jej i se všemi podklady příslušnému správnímu orgánu.
Blíže se této problematice věnujeme v příspěvcích na uznání nemoci z povolání, které naleznete zde a zde.
Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s nimi). Za plnění pracovních úkolů se považuje výkon pracovních povinností, které zaměstnanci vyplývají ze smlouvy.
Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů mají ty úkony, které jsou obvyklé nebo nutné před počátkem práce a po jejím skončení nebo bezprostředně s výkonem práce souvisí. Dále se tak jedná například i o obvyklé úkony v době přestávky v práci na jídlo a oddech, ale pouze za předpokladu, že probíhají v objektu zaměstnavatele. Plněním pracovních úkolů je i školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo účast na některých akcích zaměstnavatele. I zde mohou vzniknout případy pracovních úrazů.
Pracovním úrazem je pouze takový úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Není pracovním úrazem úraz, který zaměstnanec utrpěl na cestě do zaměstnání a zpět nebo u stravování či vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekt zaměstnavatele.
Nemoc z povolání je onemocnění zaměstnance vzniklé v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, které jsou výslovně stanoveny právním předpisem. Jedná se o dloudodobý dopad nepříznivých podmínek zaměstnání na zdravotní stav zaměstnance.
Seznam nemocí z povolání je uveden v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Jedná se o různé nemoci způsobené např. chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání týkající se dýchacích cest atd.
Ohrožením nemocí z povolání jsou takové změny zdravotního stavu, které vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolaní. Tyto změny ale nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který bychom posoudili jako nemoc z povolání. Zároveň hrozí, že když bude zaměstnanec pokračovat ve výkonu práce za stejných podmínek, povede to ke vzniku nemoci z povolání. Jedná se tedy o situaci, kdy zaměstnanec zatím netrpí nemocí z povolání, ale pokud by v dosavadní práci pokračoval, nemoc z povolání u něj vznikne.
Nejvyšší přípustná expozice je zdravotní limit pro práci v prostředí se škodlivinami – typicky v hlubinných dolech, při práci s azbestem nebo tvrdokovy. Pracoviště, na kterých se expozice sleduje, určuje rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví, zpravidla krajská hygienická stanice. Pokud limitu dosáhnete, musí vás zaměstnavatel převést na jinou práci, případně vám může dát výpověď podle § 52 písm. e) ZP. V takovém případě vám náleží odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 3 ZP).
Výpověď ze zdravotních důvodů vám zaměstnavatel nesmí dát v ochranné době – například když jste uznáni dočasně práce neschopnými, jste těhotná nebo čerpáte mateřskou či rodičovskou dovolenou (§ 53 ZP). Výjimky, které zákon připouští pro zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, se na zdravotní důvody nevztahují. V praxi to znamená, že vám zaměstnavatel výpověď pro ztrátu zdravotní způsobilosti nesmí doručit, dokud jste na nemocenské. Víc v článku Výpověď v době pracovní neschopnosti.
| Příčina ztráty způsobilosti | Co vám náleží při výpovědi nebo dohodě ze stejného důvodu |
|---|---|
| pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení touto nemocí | jednorázová náhrada 12násobek průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca ZP), případně renta za nižší výdělek a další náhrady |
| nejvyšší přípustná expozice | odstupné nejméně 12násobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 3 ZP) |
| jiná nemoc nebo úraz mimo práci | odstupné ani jednorázová náhrada ze zákona nenáleží; náleží vám výpovědní doba 2 měsíce |
Jednorázovou náhradu dostanete v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se písemně nedohodnete jinak. Pokud lékař posudek vydá až po skončení pracovního poměru, dostanete ji v nejbližším výplatním termínu po jeho vydání. Náhrady za úraz a nemoc z povolání podrobně rozebírá stránka odškodnění pracovního úrazu.
Modelový příklad: skladník s průměrným měsíčním výdělkem 38 000 Kč si při pracovním úrazu poškodil páteř. Závodní lékař v posudku konstatuje, že dlouhodobě pozbyl způsobilost k práci skladníka. Zaměstnavatel pro něj nemá vhodnou práci a 3. 8. 2026 mu doručí výpověď.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| konec výpovědní doby | 3. 10. 2026 |
| jednorázová náhrada (12 × 38 000 Kč) | 456 000 Kč |
| renta, pokud v nové práci vydělává 29 000 Kč | 9 000 Kč měsíčně |
| poslední den pro žalobu, pokud je výpověď neplatná | 3. 12. 2026 |
Kdyby úraz nebyl pracovní, skladník by při stejné výpovědi nedostal ani odstupné, ani jednorázovou náhradu. I proto vždy trvejte na tom, aby zaměstnavatel úraz řádně zapsal do knihy úrazů a uznal.
Zaměstnavatelé často místo výpovědi nabízejí dohodu o skončení pracovního poměru. Jednorázová náhrada podle § 271ca ZP i odstupné při nejvyšší přípustné expozici vám náleží i při dohodě, ale jen pokud jde o dohodu ze stejného důvodu. V dohodě proto trvejte na tom, aby byl uvedený zdravotní důvod a odkaz na lékařský posudek. Dohoda bez důvodu vás o peníze může připravit. Situaci dlouhodobě nezpůsobilého zaměstnance rozebírá i článek Dlouhodobě nezpůsobilý zaměstnanec.
Výpověď ze zdravotních důvodů je často neplatná – kvůli chybějícímu nebo vadnému posudku, doručení v ochranné době nebo nesprávně vymezenému důvodu. Typické vady rozebírá navazující článek Neplatnost výpovědi pro zdravotní důvodya průběh soudního sporu článek Neplatná výpověď zaměstnanci u soudu. Jak s námi spolupráce probíhá a proč vás úvodní posouzení nic nestojí, ukazuje stránka Jak to funguje.
Na rozdíl od organizačních důvodů zaměstnavatel zdravotní výpovědní důvod nemá plně ve svých rukou – rozhoduje lékař. Proto posudek vždy pečlivě zkontrolujte a hlídejte si všechny lhůty. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.
Dostali jste výpověď ze zdravotních důvodů? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Když jste podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyli způsobilost konat dosavadní práci, nebo když jste dosáhli nejvyšší přípustné expozice. Od 1. 6. 2025 přitom nezáleží na tom, co ztrátu způsobilosti vyvolalo.
Pokud je příčinou pracovní úraz nebo nemoc z povolání, náleží vám jednorázová náhrada 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Při nejvyšší přípustné expozici odstupné nejméně 12násobek. Při jiné nemoci odstupné nenáleží.
Ze zdravotních důvodů ne. Pracovní neschopnost je ochranná doba a výjimka pro zdravotní důvody neexistuje.
Zdravotní limit pro práci na pracovišti, které rozhodnutím určil orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud ho dosáhnete, musí vás zaměstnavatel převést na jinou práci, případně vám může dát výpověď podle § 52 písm. e) ZP a náleží vám odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Ano, pokud jste se dohodli na skončení pracovního poměru ze stejného zdravotního důvodu. Důvod musí být v dohodě uvedený.
Ano. Pokud jste podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyli způsobilost konat dosavadní práci nebo dosáhli nejvyšší přípustné expozice, musí vás převést na jinou, pro vás vhodnou práci (§ 41 ZP). Pokud takovou práci nemá, zpravidla vám navrhne dohodu o skončení pracovního poměru, nebo dá výpověď.
Napadení při výkonu práce — pacientem, klientem, zákazníkem či pachatelem přepadení — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, při trvalých následcích ztížení společenského uplatnění) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — nemusíte tedy vymáhat peníze po útočníkovi.
Mezi nejotřesnější případy napadení zaměstnance v práci se řadí pobodání. Při útoku na zaměstnance dojde k poškození tělesné schránky ostrým předmětem. Pobodání při výkonu práce dochází náhle — při přepadení prodejny, benzínové stanice či při útoku agresivního zákazníka. Jde o pracovní úraz, pokud je pobodání způsobeno v sovuislosti s výkonem práce.
Postřelení při výkonu práce — při přepadení pošty, útoku na přepážce úřadu či v provozovně — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — bez ohledu na to, zda byl pachatel dopaden, odsouzen, nebo zda útoku „šlo zabránit".
Zranění vojáka z povolání na zahraniční misi je služební úraz — a zakládá zákonný nárok na odškodnění od státu: náhradu za ztrátu na platu, bolestné, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky, náhradu nákladů léčení a u zranění za mimořádných podmínek.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
