Utrpítel-li jako zaměstnanec pracovní úraz, máte vůči zaměstnavateli nárok na odškodnění (újmy). V tomto článku si podrobně rozebereme jednotlivé nároky, na které zaměstnanci vzniká právo odškodnění, a také klíčové okolnosti, které nesmí být při jejich uplatňování opomenuty.
Po pracovním úrazu připadá v úvahu až osm druhů náhrad: náhrada za ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti (§ 271a ZP) i po ní (§ 271b), bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění (§ 271c), náhrada nákladů léčení (§ 271d), náhrada věcné škody (§ 271e), náhrada nemajetkové újmy vašim blízkým při zvlášť závažném ublížení na zdraví (§ 271f) a jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (§ 271ca). Každý nárok uplatníte zvlášť a každý musíte doložit – lékařským posudkem, výplatními páskami, účtenkami. Náhrady zpravidla vyplácí zákonná pojišťovna zaměstnavatele, o nároku ale nejprve rozhoduje zaměstnavatel a ve sporu soud. Nejčastější chybou je, že zaměstnanec některou položku vůbec neuplatní. S vyčíslením všech položek vám pomůžeme v rámci služby odškodnění pracovního úrazu.
Kdy vám nárok na odškodnění vzniká
Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vzniká, pokud došlo k pracovnímu úrazu a mezi úrazem a škodou existuje příčinná souvislost – kdyby se úraz nestal, škoda by nevznikla. Zaměstnavatel odpovídá objektivně, tedy i tehdy, když úraz nezavinil (§ 269 ZP). Zprostit se může jen ve výjimečných případech podle § 270 ZP, které musí sám prokázat. Jaké znaky musí událost splnit, aby šlo o pracovní úraz, vysvětluje článek Pracovní úraz zaměstnance.
Okruh vašich nároků se liší podle závažnosti zásahu do zdraví. Při lehčím zranění, po kterém se vrátíte do práce bez omezení, zpravidla půjde o bolestné, rozdíl na výdělku během neschopnosti a náklady léčení. Při trvalých následcích přibude náhrada za ztížení společenského uplatnění, případně renta a jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru.
Nároky na odškodnění pracovního úrazu
Jak správně postupovat jsme vám představili v rámci příspěvků. Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vznikne v případě, že došlo k pracovnímu úrazu a existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou. Tedy kdyby nebylo pracovního úrazu, nedošlo by ke škodě.
| Nárok |
Paragraf ZP |
Kdy vzniká |
Co doložíte |
| ztráta na výdělku během neschopnosti |
§ 271a |
po dobu pracovní neschopnosti |
potvrzení o průměrném výdělku, doklady o náhradě mzdy a nemocenském |
| ztráta na výdělku po neschopnosti (renta) |
§ 271b |
trvale nižší výdělek kvůli následkům úrazu |
původní a nový výdělek, posudek o změně pracovní schopnosti |
| bolestné |
§ 271c |
vždy, když úraz způsobil bolest |
lékařský posudek s bodovým hodnocením |
| ztížení společenského uplatnění |
§ 271c |
trvalé následky |
posudek po ustálení stavu, zpravidla rok po úrazu |
| náklady léčení |
§ 271d |
účelné výdaje na léčbu |
účtenky, jízdenky, doklady o péči |
| věcná škoda |
§ 271e |
poškozené nebo zničené věci |
doklady o pořízení, fotografie |
| nemajetková újma blízkých |
§ 271f |
zvlášť závažné ublížení na zdraví |
lékařská zpráva, doklad o vztahu k poškozenému |
| jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru |
§ 271ca |
výpověď nebo dohoda kvůli dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti z úrazu |
lékařský posudek, výpověď nebo dohoda |
Okruh Vašich nároků se liší v závislosti na intenzitě do Vašeho zdraví. Pokud jste při úrazu utrpěli menší zásah do zdraví, zpravidla nebudeme nárokovat odškodnění ztížení společenského upaltnění, ani nároky na odstupné (budete dále pro zaměstnavatele pracovat). Nezapomeňte při získání odškodnění nárokovat všechny ložky, které se Vás týkají (rádi Vám pomůžeme, pokud budete chtít pomoci).
1. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Během pracovní neschopnosti dostáváte náhradu mzdy a potom nemocenské, které jsou nižší než váš běžný výdělek. Zaměstnavatel vám doplácí rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a tím, co vám během neschopnosti náleží jako náhrada mzdy nebo nemocenské (§ 271a ZP). Náhradu vyplácí pravidelně, zpravidla jednou měsíčně. Ne každý úraz ale vede k pracovní neschopnosti – pokud můžete dál pracovat, například s ortézou v kanceláři, ztráta na výdělku nevzniká. Podrobnosti rozebírá článek Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Pokud po návratu do práce kvůli následkům úrazu vyděláváte méně – musíte přejít na lehčí a hůř placenou práci nebo pracujete na kratší úvazek –, náleží vám renta ve výši rozdílu mezi původním průměrným výdělkem a novým výdělkem (§ 271b ZP). Renta trvá, dokud ztráta trvá, nejdéle do 65 let nebo vyššího důchodového věku. Do nového výdělku pojišťovna započítá i invalidní důchod přiznaný ze stejné příčiny. Pokud jste v evidenci úřadu práce, považuje za váš nový výdělek aktuální minimální mzdu, a pokud odmítnete nabízenou vhodnou práci, náleží vám jen rozdíl, který by vznikl i při jejím přijetí. Výpočet rozebírá článek Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
3. Bolestné
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví, jeho léčením a odstraňováním následků. Bolestné se hodnotí v bodech podle příloh nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Jeden bod odpovídá 1 % průměrné mzdy; v roce 2026 tedy 481,71 Kč, v roce 2025 to bylo 451,07 Kč. Body určí lékař v lékařském posudku o bolestném. Vyplácí se jednorázově.
4. Ztížení společenského uplatnění
Tato náhrada odškodňuje trvalé následky, které vás omezují v pracovním, rodinném, společenském nebo osobním životě – při sportu, koníčcích, péči o rodinu nebo sebeobsluze. Hodnotí se také v bodech, zpravidla až po ustálení zdravotního stavu, tedy nejdříve rok po úrazu. Bolestné a ztížení společenského uplatnění jsou dva samostatné nároky a oba se vyplácejí jednorázově. Výši náhrady může soud ve výjimečných případech zvýšit. Co všechno se do této náhrady promítá, popisuje článek Trvalé následky pracovního úrazu.
5. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
Patří sem doplatky za léky, zdravotní pomůcky a rehabilitace, cesty k lékaři, ošetřovatelská péče nebo předepsaná dieta (§ 271d ZP). Náhrada náleží tomu, kdo náklady skutečně vynaložil – tedy i rodinnému příslušníkovi, který za vás platil nebo o vás pečoval. Žádat můžete jen o náklady, které už vznikly; do budoucna je neuplatníte. Proto si od prvního dne schovávejte všechny účtenky a jízdenky.
6. Náhrada věcné škody
Pokud se vám při úrazu poškodily nebo zničily osobní věci – oblečení, telefon, brýle, hodinky –, náleží vám jejich náhrada (§ 271e ZP). Nárok uplatníte vůči zaměstnavateli; doložte, jakou věc jste měli, v jakém stavu a kolik stála.
7. Náhrada nemajetkové újmy vašim blízkým
Od 1. 1. 2021 má při zvlášť závažném ublížení na zdraví nárok na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy i váš manžel nebo partner, dítě a rodič, případně další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které vaši újmu pociťují jako vlastní (§ 271f ZP). Typicky jde o stavy, které se svými důsledky blíží smrti – trvalé kóma nebo těžké poškození mozku. Tento nárok nenáleží vám, ale vaší rodině, a každý z blízkých ho uplatňuje svým jménem. Nároky pozůstalých po smrtelném úrazu jsou samostatné a popisuje je článek Odškodnění smrtelného pracovního úrazu.
8. Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru
Pokud podle lékařského posudku kvůli následkům úrazu dlouhodobě pozbudete způsobilost konat dosavadní práci a zaměstnavatel vám proto dá výpověď, nebo skončíte dohodou ze stejného důvodu, náleží vám jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca ZP). Jde o samostatný nárok vedle renty a dalších náhrad. V dohodě o skončení pracovního poměru proto trvejte na tom, aby dohoda výslovně uváděla tento zdravotní důvod.
Odškodnění v číslech
Modelový příklad pro nárok vzniklý v roce 2026: zaměstnanec si při pádu ze schodů na pracovišti zlomil bérec, tři měsíce byl v pracovní neschopnosti a zůstalo mu trvalé omezení hybnosti kotníku.
| Položka |
Výpočet |
Částka |
| bolestné |
300 bodů × 481,71 Kč |
144 513 Kč |
| ztížení společenského uplatnění |
600 bodů × 481,71 Kč |
289 026 Kč |
| ztráta na výdělku během neschopnosti |
3 měsíce × rozdíl 12 000 Kč |
36 000 Kč |
| náklady léčení |
doplatky, ortéza, cesty na rehabilitace |
8 500 Kč |
| věcná škoda |
zničený telefon |
3 000 Kč |
| celkem |
|
481 039 Kč |
Kdyby zaměstnanec uplatnil jen bolestné, které mu pojišťovna nabídla jako první, přišel by o více než 330 000 Kč. Body jsou ilustrativní; skutečné hodnocení určí lékař podle příloh nařízení vlády.
Kdo o nárocích rozhoduje a kdo platí
Nárok uplatňujete u zaměstnavatele, který úraz posoudí. Většina zaměstnavatelů je ze zákona pojištěna pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy u Kooperativy nebo u Generali České pojišťovny, takže náhrady zpravidla vyplácí pojišťovna. Výjimkou jsou organizační složky státu, které platí samy. Pokud zaměstnavatel úraz neuzná nebo náhradu krátí, rozhodne o nároku soud. Inspekce práce do sporu o odškodnění nezasahuje. Při uplatňování nároků hlídejte i lhůty – jak funguje promlčení, vysvětluje článek Promlčení pracovního úrazu.
Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli
- Úraz ohlaste hned a ověřte, že ho zaměstnavatel zapsal do knihy úrazů.
- Lékaři řekněte, že jde o pracovní úraz, a trvejte na tom, aby to stálo ve zprávě.
- Od prvního dne schovávejte účtenky za léky, pomůcky a cesty k lékaři.
- Vyžádejte si posudek o bolestném hned po skončení léčby a posudek o ztížení společenského uplatnění po ustálení stavu.
- Uplatněte všechny položky, ne jen tu, kterou vám pojišťovna nabídne.
- Nepodepisujte dohodu o vypořádání všech nároků, dokud nevíte, co všechno vám náleží.
Když pojišťovna nabídne méně
Pojišťovny často krátí odškodnění kvůli údajnému spoluzavinění, zpochybňují bodové hodnocení nebo některé položky přejdou mlčením. Neoprávněné krácení nemusíte přijmout – zaměstnavatel musí důvody zproštění prokázat. Další postup podrobně popisuje článek Pojišťovna krátí odškodnění; podrobné výpočty všech nároků najdete v článku Nároky po pracovním úrazu. Jak spolupráce s námi probíhá a proč vás úvodní posouzení nic nestojí, ukazuje stránka Jak to funguje.
Znejte svá práva
Většina nároků vám náleží bez ohledu na to, jak k úrazu došlo – zda jde o pád, popálení, zásah proudem, pořezání nebo dopravní nehodu při plnění pracovních úkolů. Stejná pravidla platí i pro agenturní zaměstnance. Posouzení nároku provádí nejprve zaměstnavatel a jeho pojišťovna a v případě sporu soud. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.
Potřebujete pomoc se získáním odškodnění? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Často kladené otázky
Na jaké odškodnění mám po pracovním úrazu nárok?
Na náhradu za ztrátu na výdělku během neschopnosti i po ní, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náklady léčení a věcnou škodu. Při zvlášť závažném ublížení mají nárok i vaši blízcí a při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů vám může náležet jednorázová náhrada.
Kolik činí bolestné v roce 2026?
Bolestné se počítá v bodech podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Jeden bod má v roce 2026 hodnotu 481,71 Kč, takže například 300 bodů odpovídá 144 513 Kč.
Kdy mohu žádat náhradu za ztížení společenského uplatnění?
Až po ustálení zdravotního stavu, zpravidla nejdříve rok po úrazu. Lékař pak vyhotoví posudek s bodovým hodnocením trvalých následků.
Může náklady léčení uplatnit i člen rodiny?
Ano. Náhrada náleží tomu, kdo náklady skutečně vynaložil, tedy i rodinnému příslušníkovi, který za vás platil léky nebo vás vozil k lékaři.
Kdo mi odškodnění vyplatí?
Zpravidla zákonná pojišťovna zaměstnavatele, tedy Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna. Organizační složky státu zákonné pojištění nemají a náhrady vyplácejí samy. Nárok ale vždy uplatňujete u zaměstnavatele.
Co když mi zaměstnavatel nabídne dohodu o vypořádání?
Nepodepisujte ji, dokud nevíte, jaké nároky a v jaké výši vám náležejí. Nabídnutá částka často nezahrnuje všechny položky, zejména ztížení společenského uplatnění nebo rentu.