Pracovním (služebním) úrazem státního zaměstnance se rozumí úraz, který se stal při plnění služebních úkolů, obdobně jako pracovní úraz v běžném pracovním poměru. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se pro účely státní služby považuje za služební úraz. Nároky na náhradu majetkové i nemajetkové újmy způsobené státnímu zaměstnanci služebním úrazem se řídí částí jedenáctou zákoníku práce (tj. ustanoveními o odpovědnosti za škodu v pracovněprávních vztazích). Pro státní zaměstnance tedy platí obdobná práva na odškodnění jako pro ostatní zaměstnance; služební úraz se odškodňuje stejně jako pracovní úraz.
Pokud utrpíte služební úraz, je důležité ihned podniknout potřebné kroky. Ze zákona máte povinnost neprodleně ohlásit každý úraz svému nadřízenému (pokud vám to zdravotní stav dovolí) a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin. I drobné zranění, které se zpočátku nezdá vážné, je vhodné nahlásit a nechat zaevidovat, neboť se mohou později projevit komplikace. Zaměstnavatel (služební úřad) je povinen vyhotovit záznam o úrazu a nahlásit pracovní úraz stanoveným orgánům (inspekci práce, pojišťovně apod.).
Dále je potřeba lékařské vyšetření, aby byla zdokumentována povaha zranění. Lékař následně vypracuje posudek o bolestném a případném trvalém poškození (ztížení společenského uplatnění), který bude podkladem pro výpočet náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. Veškeré účty a doklady spojené s léčením (např. za léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky) si pečlivě uschovejte – budou potřeba pro uplatnění náhrady nákladů léčení.
Státní zaměstnanec má při pracovním (služebním) úrazu nárok na komplexní odškodnění. Zákoník práce v části XI (Hlava III) stanoví taxativní výčet náhrad, které musí zaměstnavatel poskytnout. Tyto nároky platí i pro služební úrazy dle zákona o státní službě. Mezi hlavní nároky patří zejména:
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti – zaměstnavatel (služební úřad) doplácí rozdíl mezi vaším průměrným výdělkem před úrazem a plnou výší náhrady mzdy či platu (v prvních 14 dnech) a nemocenské, kterou dostáváte během pracovní neschopnosti. Cílem je, abyste při dočasné pracovní neschopnosti kvůli úrazu nepřišli o žádnou část příjmu.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti – pokud vám po vyléčení zůstanou trvalé následky a nemůžete dosahovat stejného výdělku jako dříve (např. musíte vykonávat hůře placenou práci, nebo pracujete na zkrácený úvazek, případně jste uznáni invalidními), máte nárok na dorovnání rozdílu oproti původnímu výdělku. Tento rentiérský nárok se vypočítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a současným výdělkem (včetně invalidního důchodu, pobíráte-li jej). Rentu vám zaměstnavatel vyplácí až do doby, než se váš příjem vyrovná nebo do dosažení důchodového věku.
Jednorázové odškodnění bolesti, kterou jste v důsledku úrazu vytrpěli. Bolestné se stanoví podle bodového hodnocení lékaře: každé zranění má určitou bodovou hodnotu a jeden bod má stanovenou finanční hodnotu podle nařízení vlády. Celkový počet bodů (např. za operace, zlomeniny apod.) se vynásobí hodnotou bodu. Výsledná částka je odškodnění bolesti, které vám náleží. Toto plnění je jednorázové.
Ztížení společenského upaltnění je jednorázová kompenzace za trvalé následky úrazu, které vám trvale zhoršují kvalitu života. Typicky jde o těžká poškození zdraví, po nichž nemůžete vykonávat své koníčky, běžné aktivity nebo došlo ke snížení vašeho společenského uplatnění (např. trvalá pohybová omezení, ztráta končetiny, smyslového orgánu apod.). I tato náhrada se určuje pomocí lékařského posudku a bodového ohodnocení dle závažnosti trvalých následků. Výsledná suma má vyvážit ztížení vašeho života v důsledku trvalých následků.
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – proplatí se všechny nutné výdaje, které vynaložíte vy (nebo vaši blízcí) na léčení úrazu. Patří sem například doplatky na léky, zdravotní pomůcky, rehabilitace, jízdné k lékaři, případně náklady na péči o vaši osobu během léčby apod. Tyto náklady musí být účelné a doložené (účtenky, faktury).
Pokud vám při úrazu vznikla škoda na majetku, i tu musí zaměstnavatel nahradit. Typicky jde o poničené věci v souvislosti s úrazem, např. zničené oblečení, pracovní pomůcky, brýle, hodinky apod. U státních zaměstnanců sem spadá i případná majetková újma způsobená při výkonu služby – služební úřad je povinen nahradit zaměstnanci škodu na jeho majetku, pokud mu byla způsobena při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. (Tato náhrada se podle zákona o státní službě řídí občanským zákoníkem, tedy obecnými předpisy o náhradě škody.)
Náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném poškození – od roku 2021 zavedl zákoník práce také jednorázové odškodnění nemajetkové újmy při obzvlášť těžkém ublížení na zdraví zaměstnance. Jde o mimořádnou jednorázovou částku vyplácenou zaměstnanci, který utrpěl extrémně závažné poškození zdraví (např. trvalé kóma, úplné ochrnutí apod.), pro podporu jeho nejbližších osob. Toto ustanovení (§ 271f zákoníku práce) bylo inspirováno občanským zákoníkem (§ 2959) a má zmírnit rozdíly mezi pracovním právem a občanským právem. V praxi tedy rodina zaměstnance, který utrpěl zvlášť závažné poškození zdraví, může obdržet jednorázovou finanční podporu.
Pokud by služební úraz vedl k tragické události (úmrtí zaměstnance), zákoník práce pamatuje i na pozůstalé. Zaměstnavatel hradí náklady spojené s pohřbem a zřízením pomníku, dále mají pozůstalí (manžel/ka, děti, případně rodiče) nárok na jednorázové odškodnění (paušální částky stanovené právním předpisem, např. násobky průměrné mzdy). Tyto částky byly novelizovány zákonem č. 285/2020 Sb. – zavedla se např. jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých (§ 271i zákoníku práce) analogická náhradě podle občanského zákoníku. Pozůstalým rovněž náleží náhrada nákladů na výživu, pokud na zesnulém byli závislí (např. nezaopatřené děti či vdova bez vlastního příjmu).
Poznámka: Státní zaměstnanci jsou ze zákona povinně pojištěni pro případ pracovního úrazu (odpovědnost zaměstnavatele za škodu). Odškodnění tedy fakticky vyplácí pojišťovna, u které má stát (služební úřad) sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy. Typicky jde o pojištění u komerční pojišťovny (např. Kooperativa), jež plnění vyplatí a zaměstnavateli pak zvýší pojistné. Pro zaměstnance to znamená, že náhradu újmy obdrží buď přímo od úřadu, nebo prostřednictvím pojišťovny – veškeré tyto nároky by ale měly být pokryty.
Služební úřad (zaměstnavatel) odpovídá za škodu i nemajetkovou újmu, kterou utrpíte při výkonu služby (s výjimkou situací, kdy byste si újmu způsobili sami např. porušením předpisů nebo úmyslně). Odškodnění se poskytuje, jak bylo uvedeno výše, podle zákoníku práce. Kromě toho zákon o státní službě upravuje ještě specifické situace:
V minulosti panoval názor, že úprava odškodňování pracovních úrazů v zákoníku práce je komplexní a exkluzivní – zaměstnanec mohl náhradu nemajetkové újmy žádat po svém zaměstnavateli jen v rozsahu, který výslovně umožňoval zákoník práce (zejména bolestné a ztížení společenského uplatnění), a další nároky nad tento rámec byly vyloučeny. Například rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2010 dovodil, že nemá-li za úraz odpovídat nikdo jiný než zaměstnavatel, je třeba nároky posoudit výhradně podle zákoníku práce. Tím byla omezena možnost domáhat se tzv. dalších nemajetkových újem (jako jsou duševní útrapy, psychické strádání apod.), které občanský zákoník od roku 2014 obecně připouští v rámci § 2958.
Tento přístup však byl postupně překonáván. Zvláště nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20 znamenal průlom v nazírání na náhradu újmy v pracovněprávních vztazích. Ústavní soud v tomto případě zdůraznil ústavní princip plné náhrady újmy na zdraví a rovného zacházení, a dospěl k závěru, že zaměstnanec se může domáhat náhrady nemajetkové újmy i ve formě duševních útrap (psychického strádání) podle občanského zákoníku – a to vedle nároků podle zákoníku práce. Jinými slovy, skutečnost, že zákoník práce výslovně upravuje jen bolestné a ztížení společenského uplatnění, neznamená podle Ústavního soudu, že by zaměstnanci nemohli žádat i další náhrady nemajetkové újmy, pokud utrpěli například psychické újmy v důsledku pracovního úrazu. Dosavadní restriktivní výklad pojmu „další nemajetková újma“ byl shledán neústavně zužujícím a porušujícím právo na soudní ochranu a rovnost.
Ústavní soud ve svých rozhodnutích také zdůraznil, že rozdíly v rozsahu náhrad podle občanského a pracovního práva nesledují žádný rozumný účel a jsou ústavně problematické. Zdraví a důstojnost zaměstnance jsou hodnoty chráněné stejně silně jako u kohokoli jiného. Proto například v jiném nálezu Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 2925/20 z roku 2021) soud dovodil, že zaměstnanec má mít nárok alespoň na takovou výši odškodnění, jaká by mu náležela podle občanského zákoníku za obdobných okolností. Pokud by tedy striktní aplikace tabulek a nařízení vlády pro pracovní úrazy vedla k nižší částce než podle obecných principů, mají soudy povinnost vyložit pracovněprávní předpisy ústavně konformně a případně neaplikovat podzákonný předpis (nařízení vlády) bránící vyšší náhradě. Tento vývoj dále podtrhuje trend poskytnout zaměstnancům plné a spravedlivé odškodnění za újmu na zdraví.
Služební úraz státního zaměstnance zakládá obdobné nároky na odškodnění jako pracovní úraz v soukromé sféře. Státní zaměstnanci by měli být obeznámeni se svými právy – zejména, že mohou žádat náhradu veškeré újmy (majetkové i nemajetkové), která jim v souvislosti s úrazem vznikla. Zákoník práce detailně stanoví druhy náhrad, na které máte nárok (od náhrady ztráty na výdělku, přes bolestné až po náklady léčení či věcnou škodu), a tyto se plně vztahují i na státní zaměstnance. Služební zákon navíc řeší i specifika, jako odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu služby či odpovědnost za újmu osobám, které vám pomohou při službě.
Utrpíte-li jako státní zaměstnanec pracovní úraz, máte právo na veškeré odškodnění podle zákoníku práce a příslušných předpisů. Nezapomeňte úraz neprodleně nahlásit, trvat na sepsání záznamu a uplatnit všechny nároky, které vám náleží. V případě sporu se můžete obrátit na soud – a současný vývoj v judikatuře je na straně zaměstnanců, aby získali kompletní náhradu škody i nemajetkové újmy způsobené pracovním (služebním) úrazem.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Jaké máte právní nároky a jak správně postupovat. Tento průvodce vám srozumitelně vysvětlí, které právo se uplatní (české vs. slovenské), jak funguje pojištění a sociální zabezpečení v rámci EU (formulář A1
Pracujete jako český zaměstnanec v Německu a zranili jste se při práci? Pracovní úraz se může přihodit i mimo Českou republiku – například během pracovní cesty nebo při výkonu práce přes agenturu v Německu.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
