Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz. Pro odškodnění platí obdobná pravidla jako pro ostatní zaměstnance podle zákoníku práce – plnění pracovních úkolů se považuje za plnění služebních úkolů. Pozor: Úrazy při cestě do nebo z práce se za pracovní (služební) úraz nemusí považovat (vždy hodnotíme konkrtní okolnosti každého jednotlivého případu). Naopak úraz, který zaměstnanec utrpěl “pro plnění pracovních úkolů” (např. útok na zaměstnance kvůli výkonu jeho služby), se jako pracovní úraz posuzuje také.
Při odškodnění pracovního úrazu sttátního zaměstnance se setkváme s režimem objektivní odpovědnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na své zavinění. Státní zaměstnanec má stejné nároky jako zaměstnanec v soukromé sféře. Zákon o státní službě Vás s Vašimi nároky na odškodněn pracovního úrazu odkáže na zákoník práce. To znamená, že nároky na náhradu újmy (majetkové i nemajetkové) získáte v souladu se zákoníkem práce. Subsidiárně (podpůrně) se pak použije občanský zákoník, zejména tam, kde zákoník práce určitý nárok neupravuje.
Zaměstnavatel (v případě státní služby tzv. služební úřad) je povinen nahradit veškerou újmu způsobenou služebním úrazem. Pokud je zaměstnanec při výkonu služby poškozen na majetku (např. zničí se mu osobní věc), hradí se tato škoda podle občanského zákoníku. Veškeré spory o odškodnění řeší soudy v občanském soudním řízení.
Výjimky z odpovědnosti: Zákoník práce stanoví situace, kdy se zaměstnavatel může zprostit (zcela či zčásti) povinnosti k náhradě škody. Typicky pokud jedinou příčinou úrazu bylo porušení předpisů ze strany zaměstnance (např. zásad bezpečnosti práce) nebo jeho opilost, nemusí zaměstnavatel odškodnění vyplatit. Podobně při částečné vině zaměstnance se odškodné úměrně krátí. Tyto případy jsou však spíše výjimečné – obecně platí, že utrpíte-li pracovní úraz při plnění úkolů, zaměstnavatel za něj nese odpovědnost a musí Vám nahradit škodu a újmu.
Zákoník práce vyjmenovává několik náhrad, které může poškozený zaměstnanec po pracovním úrazu požadovat. Patří mezi ně zejména:
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy za utrpěnou bolest a trvalé následky. Bolestné se vyplácí na základě bodového hodnocení lékaře za prožité bolesti (např. za operaci, zlomeniny apod.). Pro stanovení výše se používá lékařské bodové ohodnocení podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.. Každý bod má stanovenou hodnotu v korunách a celkové bolestné = počet bodů × hodnota bodu. U vážných úrazů s trvalými následky může jít i o desetitisíce bodů.
Ztížení společenského uplatnění znamené výše odškodnění za trvalé omezení či následky, které úraz způsobil (např. omezení pohyblivosti, ztráta končetiny, dlouhodobé psychické následky apod.). Při jeho stanovení se zpravidla neobejdete bez znaleckého posudku. Soud má pravomoc přiznanou částku přiměřeně zvýšit, shledá-li to spravedlivým. V praxi lze také jednat s pojišťovnou zaměstnavatele o mimosoudním navýšení – z naší zkušenosti někdy přistoupí na dohodu, zejména u velmi vážných úrazů.
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – proplacení všech nákladů na léčbu, které jste vynaložili Vy nebo Vaši blízcí. Patří sem např. doplatky na léky, výdaje na rehabilitace, zdravotnické pomůcky, ale i cestovné k lékaři či náklady na péči o Vaši osobu během léčby. Tyto náklady se prokazují účtenkami nebo jinými doklady a hradí se tomu, kdo je skutečně platil (může to být i rodinný příslušník, který Vás např. vozil na vyšetření).
Zahrnuje poškození či zničení věcí při úrazu. Typicky se hradí např. zničené části oděvu, služební výstroje nebo osobní věci, které jste měli u sebe a byly při úrazu poškozeny (oblečení, brýle, hodinky apod.). Hradí se reálná škoda – buď náklady na opravu, nebo pořizovací hodnota věci (s ohledem na opotřebení). Pokud Vám v souvislosti s úrazem vznikly i další škody (např. na osobním majetku, dopravním prostředku apod.), uplatněte je také.
Náhrada za ztrátu na výdělku – a to jednak po dobu pracovní neschopnosti, kdy se hradí rozdíl mezi Vaším průměrným výdělkem před úrazem a vyplacenou nemocenskou, a dále náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta). Renta dorovnává rozdíl mezi původním výdělkem a výdělkem po úrazu (pokud vlivem následků pobíráte nižší mzdu nebo důchod). Náhrada za ztrátu výdělku se vyplácí pravidelně (např. měsíčně) a může trvat i po ukončení služebního poměru, pokud následky úrazu ovlivňují Vaši pracovní schopnost
Pokud zaměstnavatel přistoupí k rozvázání pracovníh poměru výpovědí z důvodu pracovního úrazu, máte v takovém případě nárok také na odstupné. Můžete tak nad rámec shora uvedených nároků získat také náhradu mzdy odpovídající 12-ti průměrným měsíčním výdělků před úrazem.
Jestliže by došlo k nejhoršímu a zaměstnanec na následky úrazu zemřel, mají pozůstalí právo na odškodnění. Zákoník práce stanoví jednorázové odškodnění pozůstalých pro vymezené osoby – typicky manžel/manželka, děti (od 2021 již i zletilé) a rodiče. Výše tohoto odškodnění je zákonem určena (aktuálně minimálně dvacetinásobek průměrné mzdy pro každou oprávněnou osobu). Dále pozůstalí mají nárok na náhradu přiměřených nákladů pohřbu a osoby, které na zesnulém byly výživou závislé, mohou pobírat náhradu za ztrátu výživy pozůstalých (rentu). Tyto nároky uplatňují pozůstalí rodinní příslušníci.
Voják z povolání utrpěl zranění během výcviku. Při nácviku seskoků ze stěny došlo kvůli vadnému jištění k jeho pádu a zlomenině nohy. Voják byl několik měsíců v pracovní neschopnosti a následně musel dlouhodobě rehabilitovat. Jaké má nároky? V první řadě bolestné za zlomeninu a operaci (lékař ohodnotí body a podle tabulek se vyplatí desetitisíce korun). Dále náhradu za ztrátu na výdělku – po dobu neschopnosti dostával nižší nemocenskou, takže zaměstnavatel (ministerstvo obrany) doplatí rozdíl do platu. Pokud by měl trvalé následky ovlivňující výdělek, mohl by žádat rentu. Náklady léčení: proplatit benzín, který manželka projezdila při jeho vožení do nemocnice a na rehabilitace, doplatky za léky proti bolesti, i třeba ortopedické pomůcky. Věcná škoda: při pádu si roztrhl uniformu a zničil hodinky – dostane náhradu ve výši ceny opravy nebo pořízení nových. Voják v tomto případě neměl trvalé následky; po půl roce se vrátil do služby bez omezení, takže ztížení společenského uplatnění nebylo na místě. Nešlo ani o porušení předpisů z jeho strany, takže odškodnění bude vyplaceno v plné výši (hradí ho pojišťovna zaměstnavatele). Celkově voják obdrží odškodné v řádu 180 000,- korun. K žádným duševním útrapám u něj nedošlo – úraz byl spíše fyzický, psychicky situaci zvládl.
Policista pořádkové jednotky byl napaden útočníkem při zákroku. Útočník policistu bodnul nožem do ruky a způsobil mu těžké poranění šlach; policista navíc utrpěl silný psychický otřes (trauma z nečekaného útoku). Po léčbě a rehabilitaci má policista částečně omezenou hybnost zápěstí – to je trvalý následek, který mu mírně ztěžuje život (musel ukončit některé koníčky). Dále se několik měsíců léčil s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), měl potíže se spánkem a úzkosti. Nároky z pracovního úrazu: bolestné za poranění ruky (podle bodů), náhrada za ztížení společenského uplatnění za trvalé následky (omezená hybnost, bodově ohodnoceno lékařem), náhrada ušlé mzdy za dobu, kdy byl v pracovní neschopnosti, a případně renta, pokud by se nemohl vrátit na původní pozici (záleží, zda zranění ovlivní jeho další kariéru u policie). Samozřejmostí je proplacení nákladů léčby (např. psychoterapie, léky na PTSD, cestovné). Další nároky: Protože útok na policistu je trestným činem, může policista žádat od pachatele (útočníka) náhradu veškeré újmy v adhezním řízení u trestního soudu nebo v civilním řízení. Od zaměstnavatele (policie) dostane plnění podle zákoníku práce; pokud by ale zákonné odškodnění nepokrývalo veškeré jeho utrpení, může se domáhat i dalšího zadostiučinění za duševní útrapy. V takovém případě by musel prokázat, že zaměstnavatel něco zanedbal (např. neposkytl adekvátní vybavení či podporu), nebo uplatnit nárok proti třetí osobě (pachateli útoku) – což v tomto případě připadá v úvahu. Díky nálezu Ústavního soudu z roku 2021 má totiž i zraněný zaměstnanec ve zvlášť závažných případech možnost získat náhradu psychické újmy nad rámec běžného bolestného. V praxi by soud zkoumal okolnosti útoku, míru psychického traumatu a to, zda základní odškodnění (bolestné, ZSU) dostatečně kompenzuje utrpěné útrapy. Pokud ne, mohl by policistovi přiznat další finanční satisfakci (řádově desetitisíce až statisíce korun navíc). Útočník byl navíc odsouzen, takže policista má právo požadovat náhradu škody i po něm – a to v plné výši (zde by šlo např. o bolestné a újmu na zdraví dle občanského zákoníku, protože pachatel není zaměstnavatelem). Vymáhání na pachateli je však často spíše teoretické (nemusí mít peníze), a proto hlavní odškodnění plyne od zaměstnavatele (který je ze zákona pojištěn).
1. Hlášení úrazu a dokumentace: Každý pracovní úraz je nutné ihned nahlásit svému nadřízenému nebo pověřené osobě. Neodkládejte to – neprodlené oznámení je Vaší povinností a pokud byste úraz nenahlásili včas, může to později zkomplikovat uznání nároků. I když bolest či následky pocítíte až se zpožděním, úraz dohlaste co nejdříve a doložte souvislost s výkonem práce (např. lékařskou zprávou, svědeckou výpovědí). Zaměstnavatel má povinnost každý úraz zaevidovat (zapsat do knihy úrazů) a u vážnějších úrazů (pracovní neschopnost delší než 3 dny, hospitalizace, závažné zranění) vyhotovit Záznam o úrazu – formulář, který se zasílá na inspekci práce, zdravotní pojišťovnu, ČSSZ a pojišťovnu zaměstnavatele. Trvejte na sepsání záznamu; pomůže Vám to při uplatnění nároků.
2. Shromáždění podkladů: Pro úspěšné vyřízení odškodnění si schraňte veškeré doklady. Klíčová je zdravotnická dokumentace – zprávy od lékařů, propouštěcí zprávy z nemocnice, lékařský posudek o bolestném a o trvalých následcích (ty Vám na požádání vystaví ošetřující lékař podle metodiky bolestného). Dále uchovávejte účtenky a faktury za všechny výdaje spojené s léčením (léky, zdravotní pomůcky, rehabilitace, benzín, parkovné u nemocnice apod.). Pokud Vám vznikla věcná škoda, vyfoťte ji a připravte si doklady o ceně věci nebo opravě. Pracovní neschopnost – ujistěte se, že máte od lékaře doklad o počátku a konci PN (tzv. lístek na peníze), a potvrzení o vyplacené nemocenské (pro výpočet ztráty na výdělku). Tyto dokumenty obvykle obstará mzdová účetní zaměstnavatele, ale je dobré je mít pod kontrolou.
3. Uplatnění nároku u zaměstnavatele: Náhradu škody musíte požadovat po svém zaměstnavateli (u státních zaměstnanců po služebním úřadu, u policistů po příslušném útvaru policie, u vojáků po armádě atd.). Zaměstnavatel je pojištěn pro případ pracovních úrazů (povinné pojištění u komerční pojišťovny), takže odškodné fakticky vyplácí pojišťovna, ale žádost se podává zaměstnavateli. V praxi to funguje tak, že předložíte všechny doklady personálnímu (mzdovému) oddělení nebo pověřené osobě. Někteří zaměstnavatelé mají pro tento účel vlastní formuláře – neváhejte se zeptat. Doporučuje se sepsat žádost o odškodnění písemně, kde vypíšete své nároky (např. „žádám o náhradu ztráty na výdělku ve výši X Kč, náhradu bolesti ve výši Y bodů atd.“) a přiložíte kopie dokladů. Zaměstnavatel Vaše nároky postoupí pojišťovně, která je likviduje (posoudí a vyplatí). Celý proces může trvat několik týdnů až měsíců – odvisí to od rychlosti dodání podkladů a vyjádření lékařů. Tip: Nebojte se průběh urgovat, a pokud si nejste jisti výší odškodného, konzultujte to s odborníky (např. právníky nebo specialisty na odškodnění).
Zákon stojí na Vaší straně: pokud se úraz stal při práci, zaměstnavatel za něj odpovídá objektivně. Důležité je mít důkazy – lékařské zprávy, svědectví apod.. Nemusíte se tedy obávat domáhat svých práv – v případě pracovního úrazu máte nárok na spravedlivé odškodnění, které Vám pomůže překonat následky úrazu a stabilizovat finanční situaci. Přejeme, ať tento návod musíte využít co nejméně, ale když už dojde k úrazu, víte, jak postupovat a na co máte právo.
Pokud byste chtěli se získáním odškodnění pracovního úrazu pomoci jsme tady pro Vás.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Pracovním (služebním) úrazem státního zaměstnance se rozumí úraz, který se stal při plnění služebních úkolů, obdobně jako pracovní úraz v běžném pracovním poměru. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se pro účely státní služby považuje za služební úraz.
Jaké máte právní nároky a jak správně postupovat. Tento průvodce vám srozumitelně vysvětlí, které právo se uplatní (české vs. slovenské), jak funguje pojištění a sociální zabezpečení v rámci EU (formulář A1
Pracujete jako český zaměstnanec v Německu a zranili jste se při práci? Pracovní úraz se může přihodit i mimo Českou republiku – například během pracovní cesty nebo při výkonu práce přes agenturu v Německu.
Pracovní úraz způsobený elektrickým proudem může mít vážné následky pro zdraví zaměstnance. Pokud k takovému úrazu dojde při plnění pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s nimi), má zaměstnanec podle českých zákonů nárok na odškodnění.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
