V moderním pracovním prostředí stoupá povědomí o významu duševního zdraví zaměstnanců. Posttraumatická stresová porucha patří k nejzávažnějším psychickým následkům práce — a za určitých podmínek ji soudy uznávají jako pracovní úraz.
Stručná odpověď
Ano, posttraumatická stresová porucha může být pracovním úrazem. Poškození zdraví podle § 271k odst. 1 zákoníku práce zahrnuje i újmu psychickou, takže PTSD z traumatické události na pracovišti zakládá stejné nároky jako zlomenina. Podmínkou je náhlá, krátkodobá a mimořádná událost — přepadení, smrtelná nehoda kolegy, dopravní nehoda, ozbrojený útok.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. ledna 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022, upřesnil, že zaměstnanec musí být přímým účastníkem nebo přímým svědkem události. Pouhé vnímání jejích vedlejších projevů nestačí. Naopak dlouhodobý stres, šikana nebo vyčerpání pod definici pracovního úrazu nespadají, protože jim chybí náhlost.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) představuje závažnou psychickou poruchu, která vzniká po expozici nebo účasti na výrazně traumatických událostech — nehodách, napadení či válečných situacích. V pracovním prostředí postihuje zaměstnance, kteří byli přímými účastníky nebo svědky takové situace.
Příčiny PTSD na pracovišti sahají od fyzických úrazů až po psychické šoky způsobené násilím nebo nehodami. Typicky jde o napadení zaměstnance, o závažnou nehodu, kterou jste přežili, nebo o smrt kolegy přímo před vašima očima.
Projevy PTSD zahrnují:
V pracovním prostředí PTSD negativně ovlivní vaši výkonnost, mezilidské vztahy i celkovou pohodu. Příznaky se navíc často objeví až s odstupem týdnů nebo měsíců — a právě to bývá u uplatnění nároku největší komplikace.
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů (§ 271k odst. 1 zákoníku práce). Zákon nikde neomezuje poškození zdraví na tělesné. Psychická újma pod definici spadá stejně jako fyzická.
Rozhodující je povaha události. Musí jít o situaci extrémně vybočující z běžných pracovních podmínek, která na vás zapůsobila náhle a krátkodobě. Psychické trauma z takové události je pracovním úrazem se všemi nároky, které z něj plynou.
Klíčové vodítko dal rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022. Soud v něm jasně stanovil, že zaměstnanec musí být buď přímým účastníkem, nebo přímým svědkem události, která PTSD vyvolala. Pouhé vnímání vedlejších projevů události k naplnění kritérií pracovního úrazu nestačí.
Prakticky to znamená rozdíl mezi dvěma zaměstnanci téže firmy. Ten, kdo viděl kolegu zavaleného strojem, splňuje podmínku přímého svědka. Ten, kdo se o nehodě dozvěděl od ostatních nebo slyšel z vedlejší haly křik, ji nesplňuje — i když u něj psychické potíže vznikly také. Podrobný rozbor rozhodnutí najdete v článku PTSD na pracovišti: jak rozhodl Nejvyšší soud.
Pracovní úraz je náhlý a krátkodobý. Chybí-li tento prvek, o pracovní úraz nejde — a to bez ohledu na to, jak vážné psychické potíže máte. Psychická újma však může být rozpoznána jako nemoc z povolání (pokud se potýkáte s postupným procesem zhoršení zdraví zaměstnance z důvodu výkonu práce pro zaměstnavatele).
| Situace | Pracovní úraz? | Proč |
|---|---|---|
| Přepadení u přepážky, ozbrojený útok | Ano | Náhlá mimořádná událost, jste přímý účastník |
| Smrtelná nehoda kolegy před vašima očima | Ano | Jste přímý svědek ve smyslu rozsudku 21 Cdo 3408/2022 |
| Zpráva o nehodě, kterou jste neviděli | Zpravidla ne | Vnímání vedlejších projevů podle Nejvyššího soudu nestačí |
| Dlouhodobá šikana, tlak nadřízeného, vyhoření | Ne | Chybí náhlost a krátkodobost působení |
Dlouhodobý tlak tím ale bez ochrany nezůstává. Řeší se jinými cestami — náhradou nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, ochranou před nerovným zacházením, případně podnětem inspekci práce. Postup se liší a vyplatí se ho zvolit správně hned napoprvé.
Výše vašich nároků závisí zčásti na vašem příjmu a zčásti na bodovém ohodnocení, které vydá lékař podle intenzity zásahu do vaší tělesné integrity. Kompletní přehled najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu.
| Nárok | Co pokryje | Právní úprava |
|---|---|---|
| Náhrada mzdy po dobu neschopnosti | Doplatí vám mzdu do výše průměrného výdělku, dokud trvá pracovní neschopnost | § 271a zákoníku práce |
| Náhrada mzdy po skončení neschopnosti | Dorovná vám snížený příjem, tzv. renta od zaměstnavatele | § 271b zákoníku práce |
| Bolestné | Odškodní vzniklou bolest podle bodového ohodnocení, u PTSD na základě psychiatrického posudku | § 271c zákoníku práce, nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Ztížení společenského uplatnění | U PTSD bývá nejvyšší položkou — pokryje trvalé zhoršení uplatnění v rodinném, společenském i pracovním životě | § 271c zákoníku práce, nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Odstupné | Náleží vám, musí-li zaměstnavatel kvůli následkům úrazu ukončit pracovní poměr výpovědí — nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku | § 52 písm. d) a § 67 odst. 2 zákoníku práce |
| Náhrada škody | Proplatí vám doložené položky — psychoterapii, léky, dopravu k lékaři — i věcnou škodu | § 271 zákoníku práce |
Hodnotu jednoho bodu určuje § 271c odst. 2 zákoníku práce jako 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku. U nároků vzniklých v roce 2026 jde o 481,71 Kč za bod, v roce 2025 to bylo 451,07 Kč.
U PTSD platí jedno specifikum. Bolestné se hodnotí po odeznění akutní fáze, zatímco ztížení společenského uplatnění až po ustálení zdravotního stavu, tedy zpravidla rok po události. Zůstanou-li vám trvalé potíže, bývá právě tento nárok tím největším — a právě na něj se nejčastěji zapomíná.
Na rozdíl od zlomeniny nejde psychické poškození vyfotit ani rentgenovat. Dokazování proto stojí na dokumentaci a na časové ose.
Obecný postup po pracovním úrazu rozebíráme v článcích Co dělat při pracovním úrazu — část 1. a část 2.
PTSD se projeví často až měsíce po události, takže se snadno stane, že si souvislost uvědomíte pozdě. Obecná promlčecí lhůta činí tři roky a běží ode dne, kdy jste se dozvěděli o škodě a o tom, kdo ji musí nahradit — u psychických následků tedy zpravidla od stanovení diagnózy, ne od samotné události.
Spoléhat na to ale nelze, protože právě okamžik počátku lhůty bývá předmětem sporu. Podrobnosti rozebíráme v článku Promlčení pracovního úrazu.
PTSD jako pracovní úraz přináší výzvy zaměstnancům i zaměstnavatelům. Osvěta, prevence a podpora zaměstnanců s PTSD drží pracovní prostředí zdravé a bezpečné.
Nárok na odškodnění přitom máte tehdy, prokážete-li, že PTSD vznikla v souvislosti s prací a s traumatickou událostí na pracovišti. Právě u psychických následků se ale zaměstnanci nejčastěji nedomohou ničeho — buď událost nikdo nezapsal, nebo diagnózu nikdo včas nestanovil. Prožili jste traumatizující událost? Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Ano. Zákoník práce v § 271k odst. 1 mluví o poškození zdraví a nijak ho neomezuje na tělesné. Vznikne-li psychická porucha po náhlé mimořádné události při práci, jde o pracovní úraz se všemi nároky.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022, musíte být přímým účastníkem nebo přímým svědkem události. Pouhé vnímání jejích vedlejších projevů — například zpráva od kolegů — k naplnění kritérií pracovního úrazu nestačí.
Ne. Těmto situacím chybí náhlost a krátkodobost působení, které definice pracovního úrazu vyžaduje. Bránit se jim lze jinými cestami — náhradou nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, ochranou před nerovným zacházením nebo podnětem inspekci práce. V prokázaných případech můžete také získat nároky z nemoci z povolání.
Ano. Odstup mezi událostí a rozvojem PTSD je pro tuto poruchu typický. Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy jste se o škodě dozvěděli, tedy zpravidla od stanovení diagnózy odborníkem. Počátek lhůty ale bývá předmětem sporu, proto s uplatněním neotálejte.
Ohlaste událost písemně nebo e-mailem, ať máte doklad o splnění své povinnosti. Zápis do knihy úrazů je povinností zaměstnavatele bez ohledu na to, zda je zranění viditelné. Chybějící zápis nárok neruší, jen zvyšuje váhu lékařské dokumentace a svědeckých výpovědí.
Bolestné spočítáte jako počet bodů z posudku krát hodnota bodu, která u nároků vzniklých v roce 2026 činí 481,71 Kč. U PTSD bývá vyšší položkou náhrada za ztížení společenského uplatnění, kterou lékař posuzuje až po ustálení zdravotního stavu, zpravidla rok po události. Přidává se doplatek mzdy za dobu neschopnosti a proplacení psychoterapie i léků.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Státní úřad inspece práce vede pravidelné statistiky pracovních úrazů v tuzemsku za uplynulé kalendářní období. K nejčastějším pracovním úrazům v ČR dlouhodobě patří pády (uklouznutí, pády ze schodů, žebříků a z výšky), úrazy při manipulaci s břemeny, úrazy stroji a nástroji.
Úraz hlavy při práci — úder o konstrukci, pád, zasažení předmětem či napadení — je pracovní úraz a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při přetrvávajících následcích.
Utonutí zaměstnance při práci — po pádu do nádrže, jímky, řeky či jiné vodní plochy při plnění pracovních úkolů — je smrtelný pracovní úraz.
Sražení nákladním autem v areálu zaměstnavatele — na dvoře, u rampy, na stavbě — je pracovní úraz s plnými nároky vůči zaměstnavateli (bolestné, ztráta na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění a renta).
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
