Kolik lidí se v Česku každý rok zraní při práci, kolik jich zemře a ve kterých odvětvích je riziko nejvyšší? Původní verze tohoto článku pracovala s daty za rok 2022. Aktualizovali jsme ji o nejnovější oficiální čísla za roky 2023 až 2025, která zpracovává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí z dat Českého statistického úřadu, Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu. Ukážeme vám, co z nich plyne – a co znamenají pro vás, pokud se zraníte.
Stručná odpověď: V roce 2025 bylo v Česku nově hlášeno 43 704 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, o 0,3 % méně než v roce 2024. U 42 541 z nich trvala pracovní neschopnost déle než tři kalendářní dny. Smrtelných pracovních úrazů bylo 87 – o 17 víc než v roce 2024, kdy jich bylo historicky nejméně, 70. Nejvíc smrtelných úrazů se v roce 2025 stalo ve stavebnictví (23), nejvíc úrazů s pracovní neschopností celkově ve zpracovatelském průmyslu (34,3 %).
Za každým číslem je člověk, kterému zaměstnavatel odpovídá za škodu bez ohledu na své zavinění (§ 269 ZP). Průměrná pracovní neschopnost po pracovním úrazu trvala v roce 2025 přes 57 dní – a po celou tu dobu vám náleží doplatek do průměrného výdělku. Pomůžeme vám v rámci služby odškodnění pracovního úrazu.
Pracovní úrazy 2023–2025 v číslech
Základní přehled vychází z údajů Českého statistického úřadu o nově hlášených případech pracovní neschopnosti pro pracovní úraz:
| Ukazatel |
2023 |
2024 |
2025 |
| pracovní úrazy s pracovní neschopností |
– |
43 815 |
43 704 |
| meziroční změna |
– |
+0,8 % |
−0,3 % |
| z toho s neschopností delší než 3 dny |
– |
42 756 |
42 541 |
| četnost na 100 pojištěnců |
0,91 |
0,92 |
0,93 |
| průměrná délka neschopnosti (dny) |
– |
57,05 |
57,17 |
Počet úrazů je tedy v posledních letech stabilní kolem 44 tisíc ročně. Mírně ale roste jejich četnost na 100 pojištěnců a prodlužuje se doba, po kterou jsou zranění v pracovní neschopnosti. Z 43 704 úrazů v roce 2025 utrpěly 15 473 ženy, tedy zhruba třetinu. Počet nemocensky pojištěných činil přibližně 4,7 milionu.
Absolutní počet za rok 2023 ve stejné metodice ve zdrojích, které jsme měli k dispozici, uveden nebyl; uvádíme proto jen četnost.
Proč se čísla z různých zdrojů liší
Pokud porovnáváte statistiky z více zdrojů, narazíte na odlišná čísla. Důvodem je metodika:
- Český statistický úřad sleduje nově hlášené případy pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z dat nemocenského pojištění.
- Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad evidují záznamy o úrazech, které zaměstnavatelé zasílají. Podle této evidence bylo úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny 35 763 v roce 2023, 35 874 v roce 2024 a 36 076 v roce 2025.
Rozdíl mezi zdroji vyplývá z odlišné metodiky. Pro vás z něj ale plyne jednoduché poučení: trvejte na tom, aby zaměstnavatel váš úraz zapsal a vyhotovil záznam. Od 1. 1. 2026 se záznamy o úrazech s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny zasílají přes portál Státního úřadu inspekce práce. Víc v článku Co je záznam o pracovním úrazu.
Smrtelné pracovní úrazy
| Rok |
Smrtelné pracovní úrazy |
Poznámka |
| 2023 |
78 |
podle analýzy smrtelné úrazovosti; evidence SÚIP a ČBÚ uvádí 77 |
| 2024 |
70 |
historické minimum |
| 2025 |
87 |
nárůst o 17 případů |
Rok 2024 přinesl historicky nejnižší počet smrtelných pracovních úrazů, rok 2025 ale znamenal výrazný návrat k vyšším číslům. Podle analýzy za rok 2024 činil průměr za posledních pět let 85 případů. Četnost smrtelných úrazů vzrostla z 0,15 na 0,18 případu na 10 000 pojištěnců. Podle zprávy za rok 2025 rostly smrtelné úrazy hlavně ve Středočeském, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji.
U 86,2 % smrtelných úrazů v roce 2025 byla příčinou špatně nebo nedostatečně odhadnutá rizika. Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla – 26 případů, tedy 29,9 %. Nároky pozůstalých po smrtelném úrazu rozebírá článek Odškodnění smrtelného pracovního úrazu.
Nejrizikovější odvětví
Podle zprávy o pracovní úrazovosti za rok 2025 vypadal podíl jednotlivých odvětví takto:
| Odvětví (CZ-NACE) |
Smrtelné úrazy 2025 |
Podíl na úrazech s neschopností |
Podíl na závažných úrazech |
| stavebnictví (F) |
23 |
7,2 % |
15,8 % |
| zpracovatelský průmysl (C) |
17 |
34,3 % |
31,2 % |
| doprava a skladování (H) |
10 |
9,8 % |
11,0 % |
| zemědělství, lesnictví, rybářství (A) |
8 |
5,8 % |
6,9 % |
| ubytování a stravování (I) |
0 |
2,9 % |
1,5 % |
Tabulka ukazuje dvě různé tváře rizika. Zpracovatelský průmysl má nejvíc úrazů celkově, protože v něm pracuje nejvíc lidí. Stavebnictví má méně úrazů, ale nejvíc smrtelných – s četností 0,93 smrtelného úrazu na 10 000 pojištěnců bylo v roce 2025 nejrizikovějším odvětvím. Výrazně nad republikovým průměrem byla četnost smrtelných úrazů také v zemědělství, lesnictví a rybářství a v dopravě a skladování; v dopravě a skladování navíc meziročně vzrostla četnost úrazů s pracovní neschopností.
Za rok 2024 uvádí analýza smrtelné úrazovosti nejvíc obětí ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu (po 14), dále v zemědělství, lesnictví a rybářství (12) a v dopravě a skladování (11). Přehled typických úrazů najdete v článku Nejčastější pracovní úrazy.
Jak k úrazům dochází
Statistiky ukazují opakující se vzorce:
- Manipulace s materiálem – mezi činnostmi, při kterých k úrazům v roce 2025 docházelo, převažovala manipulace s materiálem (37,7 %) a chůze (22,0 %).
- Pády – v roce 2024 tvořily pády osob a pády předmětů na osobu 43 % smrtelných úrazů (30 případů).
- Dopravní nehody – v roce 2024 došlo k 21 smrtelným dopravním nehodám s 22 oběťmi; v roce 2025 byla vozidla nejčastějším zdrojem smrtelných úrazů.
- Budovy a konstrukce – u závažných úrazů v roce 2025 byly nejčastějším zdrojem budovy, konstrukce a povrchy (39 %).
Pády z výšky, z lešení a žebříků i dopravní nehody v pracovní době mají na našem webu samostatné rozbory; začít můžete článkem Dopravní nehoda jako pracovní úraz.
Kdo se při práci zraní nejvážněji
Analýza smrtelné úrazovosti za rok 2024 přináší i profil obětí. Průměrný věk zemřelých zaměstnanců byl 47 let, medián 49 let. Ženy utrpěly 4 ze 70 smrtelných úrazů. Čtrnáct obětí, zhruba pětina, byli cizinci, nejčastěji občané Ukrajiny. Závažných úrazů, tedy s hospitalizací delší než pět dní, bylo v roce 2023 evidováno 732, v roce 2024 746 a v roce 2025 783.
Co se změnilo v evidenci úrazů od roku 2026
Od 1. 1. 2026 platí pro evidenci pracovních úrazů nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb. Zaměstnavatel zapisuje do knihy úrazů všechny úrazy, i ty bez pracovní neschopnosti. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny, vyhotoví záznam o úrazu a zašle ho přes portál inspekce práce. Závažný úraz s hospitalizací delší než pět dní a smrtelný úraz musí bez zbytečného odkladu ohlásit. Kopii záznamu dostanete i vy.
Pro statistiky to může znamenat přesnější data v dalších letech. Pro vás je podstatné, že záznam o úrazu je klíčovým důkazem pro odškodnění – a máte právo na jeho kopii.
Co čísla znamenají pro odškodnění
Průměrná pracovní neschopnost po pracovním úrazu trvala v roce 2025 přes 57 dní. Během ní dostáváte náhradu mzdy a nemocenské, které ale pokrývají jen část výdělku. Zbytek do průměrného výdělku vám jako náhradu za ztrátu na výdělku doplatí zaměstnavatel (§ 271a ZP).
Modelový příklad: zaměstnanec s průměrným výdělkem 40 000 Kč je po pracovním úrazu 57 dní v pracovní neschopnosti.
| Položka |
Částka |
| výdělek, o který za 57 dní přijde |
přibližně 76 000 Kč |
| náhrada mzdy a nemocenské (orientačně) |
přibližně 45 000 Kč |
| doplatek od zaměstnavatele |
přibližně 31 000 Kč |
| bolestné (ilustrativně 100 bodů × 481,71 Kč) |
48 171 Kč |
Částky jsou orientační. Ukazují ale, že i „průměrný“ pracovní úraz představuje desítky tisíc korun, které vám náleží – a které mnoho zaměstnanců nikdy neuplatní. Přehled všech nároků najdete v článku Nároky po pracovním úrazu.
Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli
- Každý úraz nahlaste a trvejte na zápisu do knihy úrazů.
- U neschopnosti delší než tři dny si ověřte, že zaměstnavatel vyhotovil záznam o úrazu.
- Uschovejte lékařské zprávy a doklady o výdajích.
- Uplatněte doplatek do průměrného výdělku za celou dobu neschopnosti.
- Bolestné uplatněte zpravidla po skončení léčení, ztížení společenského uplatnění po ustálení stavu.
- Nároky uplatněte písemně a hlídejte promlčení.
Když zaměstnavatel krátí nebo odmítá
Statistiky ukazují, že většinu smrtelných úrazů provází špatně odhadnuté riziko – a za odhad rizik odpovídá především zaměstnavatel. Pokud vám odškodnění krátí kvůli vaší údajné chybě, musí prokázat podmínky § 270 ZP. Povinnosti zaměstnavatele v bezpečnosti práce rozebírá článek Povinnosti zaměstnavatele v BOZP a obranu proti krácení článek Pojišťovna krátí odškodnění. Co je pracovní úraz, vysvětluje článek Pracovní úraz zaměstnance. Jak s námi spolupráce probíhá, ukazuje stránka Jak to funguje.
Znejte svá práva zaměstnance
Statistiky jsou souhrnem desítek tisíc osobních příběhů. Pokud se ten váš stane jedním z nich, nenechte se odbýt menším odškodněním, než vám náleží. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.
Zranili jste se při práci? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Často kladené otázky
Kolik pracovních úrazů bylo v Česku v roce 2025?
Podle Českého statistického úřadu 43 704 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, o 0,3 % méně než v roce 2024.
Kolik lidí v roce 2025 zemřelo při práci?
Smrtelných pracovních úrazů bylo 87, o 17 víc než v roce 2024, kdy statistiky zaznamenaly historické minimum 70 případů.
Které odvětví je nejrizikovější?
Podle počtu i četnosti smrtelných úrazů stavebnictví – v roce 2025 v něm zemřelo 23 lidí. Nejvíc úrazů celkově se stává ve zpracovatelském průmyslu.
Jak dlouho trvá průměrná neschopnost po pracovním úrazu?
V roce 2025 v průměru 57,17 kalendářního dne. Po celou tu dobu vám náleží doplatek do průměrného výdělku od zaměstnavatele.
Proč se statistiky z různých zdrojů liší?
Český statistický úřad vychází z hlášení pracovní neschopnosti, inspekce práce a báňský úřad z evidence záznamů o úrazech, které zasílají zaměstnavatelé.
Co je nejčastější příčinou smrtelných úrazů?
U 86,2 % smrtelných úrazů v roce 2025 bylo příčinou špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla.